Dnes je 1. 5. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Oznámení a pozvánky

Přeživší holocaust: Dodnes si nevzpomínám, jaké jsem měla hračky a jak vypadal náš byt

22. 1. 2016, -Post Bellum, jg- |  Oznámení a pozvánky

PRAHA – Poprvé Věru Meiselsovou, izraelskou básnířku a výtvarnici, která se narodila roku 1936 ve slovenském Prešově, zachránila během protižidovské razie křesťanská služebná Maryška, která ji schovala, když byla spolu se sestrou na návštěvě u prarodičů v Třebišově. Podruhé, ve dvaačtyčicátém roce, kdy už začaly trasporty na východ, je z vlaku s celou rodinou vytáhl muž, který arizoval jejich rodinnou dílnu a prohlásil je za hospodářsky nepostradatelné Židy. Když začalo v srpnu 1944 slovenské národní povstání, schovala se rodina Meiselsových v horách. Za několik týdnů jim však došlo jídlo a také pochybovali o možnosti zimu v horách přežít. Vydali se tak do nedaleké vesnice a tehdy už následovalo zatčení a koncentrák v Seredi. Odtud byli Věřin strýc a otec posláni do Ravensbrucku a Sachsenhausenu, Věra s maminkou a sestrou Alicí do Osvětimi. S blížící se Rudou armádou i koncem války však byl jejich vlak přesměrován do Terezína, kde se dožily osvobození. Vrátil se i otec Zoltán, většina širší rodiny však zahynula. Příběh paní Věry, ale i osudy dalších českých a slovenských Židů žijících v Izraeli, budou představeny veřejnosti na komentovaném promítání v neděli 24. ledna v pražském kině Ponrepo. Jen o tři dny později, 27. ledna, si připomeneme Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

celý článek

Izraelská spisovatelka Alona Kimchiová v Praze představí český překlad své knihy „Plačící Zuzana“

29. 1. 2014, redakce, Garamond |  Oznámení a pozvánky

Nakladatelství Garamond pořádá setkání s izraelskou spisovatelkou Alonou Kimchiovou u příležitosti českého vydání jejího románu Plačící Zuzana. Literární večer proběhne ve středu 29. ledna v 19 hodin v Café Exil (Bubenečská 10, Praha 6 – Dejvice). Autorku a knihu uvede Pe’er Friedmann.
Alona Kimchiová se narodila v ukrajinském Lvově roku 1966 a do Izraele imigrovala o šest let později. Vystudovala herectví na akademii Bejt Cvi, poté účinkovala v několika filmech a divadelních hrách. Svou spisovatelskou dráhu začala v roce 1993 povídkovou sbírkou „Já, Anastasia“, kterou kritika přijala velmi kladně a která byla ihned po vydání oceněna izraelskou cenou ACUM. V současné době se Kimchiová věnuje především románové tvorbě. „Plačící Zuzana“ získala roku 1999 Bernsteinovu cenu, byla od té doby přeložena do pěti jazyků a roku 2009 zfilmována. Z hebrejštiny do češtiny knihu přeložila Tereza Černá. Román líčí příběh Zuzany Rabinové, která trpí nezvladatelnými záchvaty pláče, je emočně závislá na své matce a jakýkoli neznámý člověk pro ni představuje potenciálního vetřelce do jejího uzavřeného světa. To vše až do chvíle, kdy se u nich doma ubytuje okouzlující příbuzný žijící ve Spojených státech, který rozčeří stojaté vody vztahu dcery s matkou a Zuzaně otevře cestu k jejím vlastním citům. Nic ovšem není tak jednoduché, jak se zprvu zdá. Kniha je vynikající sondou do života současného Izraele viděného očima přistěhovalce, kdy se mikrokosmos vztahu matky a dcery střetává s makrokosmem vnějšího světa.

celý článek

Pražské Centrum židovských studií FF UK pořádá třídenní workshop o holocaustu ve filmu

20. 3. 2013, redakce |  Z domova

Pražské Centrum židovských studií FF UK uvede 2.-4. dubna workshop režiséra Lukáše Přibyla, který seznámí účastníky s nejrůznějšími filmovými ztvárněními tématu holocaustu, a to jak v dokumentární, tak v hrané tvorbě. Na pořadu budou i debaty na téma, jak se film vyrovnává s temnou kapitolou světové historie, a řešit se budou otázky, s nimiž se po desetiletí snaží vypořádat diváci, kritici, tvůrci i historici, například: Existují etické hranice filmové reprezentace? Lze definovat odpovědný či nezodpovědný přístup k historické fikci? Co všechno je a není součástí paměti, jakým způsobem se na historii pamatuje, jak lidé sbírají a zprostředkovávají zkušenosti, jaké jsou dopady jednotlivých způsobů zobrazování a interpretace holocaustu? Mohou se filmy o holocaustu přiblížit holocaustu skutečnému? Jak filmy o holocaustu ovlivnily povědomí veřejnosti? Mění se produkce filmů o holocaustu s dobou? Jaké jsou politické, sociální, psychologické, náboženské a teologické reakce na holocaust a jak jsou zobrazovány ve filmové tvorbě? Je možné mít z esteticky dobře zpracovaného vyobrazení zvěrstev druhé světové války potěšení? Jaké jsou kulturní důsledky převodu této historické události na plátno? Existuje něco jako fantazie o prožití holocaustu či identifikace s holocaustem? Jakým způsobem se ve filmech odráží a zobrazuje genderový diskurs? Celý workshop bude postaven na promítání celých filmů či ukázek, které budou doprovázet diskuze. Bude rozdělen do hlavních témat, ta však nebudou striktně oddělena – pojednávaná témata a pojmy se budou spíše vrstvit a rozvíjet. Největší důraz bude položen na českou a evropskou tvorbu, nebude však opomenuta ani americká kinematografie. Workshop proběhne na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, zahájen bude 2.4. v učebně číslo 3 ve dvě hodiny odpoledne a skončí 4.4. v učebně číslo 6 v půl desáté večer.

celý článek

Izraelská kultura v srpnu: české obecenstvo čekají filmy, hudba i divadlo

2. 8. 2012, redakce |  Z domova

Kulturní život se v ČR již tradičně přes léto přesouvá zejména na festivaly všeho druhu a právě v jejich rámci se při různých příležitostech představí i umělci z Izraele. Jak informovalo velvyslanectví státu Izrael v Praze, izraelskou účast budou mít například festivaly Šamajim v Třebíči a Jiráskův Hronov – na obou se představí inscenace dramatu Mikve izraelské autorky Hadar Galronové –, dále festival studentských filmů Fresh Film Fest, kde bude promítáno pět krátkých animovaných snímků studentů izraelské výtvarné školy Becalel, či pražská Gay Pride Parade, v jejíž hudební části vystoupí izraelská DJ Tami Bilringová a elektronické duo TYP. Konečně v moravské Telči budou mít čeští diváci možnost sesznámit se s tvorbou pozoruhodné a všestranné izraelské umělkyně, zpěvačky, herečky a loutkářky Jael Rasoolyové, která 11.8. vystoupí v projektu Petra Píši Orchestrión a o dva dny později v Divadelním stanu bratří Formanů představí divákům své alternativní loutkářské představení s názvem Paper Cut.

celý článek

Památník Terezín chystá dvě nové výstavy

22. 5. 2012, redakce |  Oznámení a pozvánky

V nejbližších dnech budou v terezínském památníku zpřístupněny dvě výstavy, z nichž každá přiblíží návštěvníkům jiný aspekt života v ghettu Terezín či představí méně známé kapitoly historie holocaustu. První z nich, výstava Terezínská liga – Fotbal v židovském ghettu, bude mít vernisáž v úterý 29.5. a zachytí historii kopané v ghettu Terezín, která se v něm hrála v letech 1942-1944. V sedmičlenných týmech zde hráli amatérští, ale i profesionální fotbalisté, kterým přihlížely tisíce terezínských vězňů, z nichž většina zahynula v nacistických vyhlazovacích táborech. Výstava má za úkol prostřednictvím fotbalu připomenout hrůzy holocaustu a na jejich pozadí vyzdvihnout sílu života a lidskosti. Vernisáže se zúčastní někdejší „terezínští fotbalisté“ a očekávána je též účast člena současného reprezentačního týmu. Druhá výstava s názvem Nucené práce pro „konečné vítězství“ představí dějiny pracovního tábora Mittelbau-Dora, který nacisté založili v létě 1943, tedy v době, kdy byla jejich válka takřka jistě prohrána, Němci se však rozhodli stupňovat své válečné úsilí. Expozice vyčerpávajícím způsobem prezentuje fungování a historii tábora za pomoci četných originálních exponátů, fotografií, historických filmů a interview s přeživšími. Vernisáž této druhé výstavy proběhne 4.6. v prostorech Malé pevnosti Terezín.

celý článek

Program VKC na červen: Raši, Mendelssohn a Lidice

22. 5. 2012, redakce |  Oznámení a pozvánky

Na měsíc červen připravilo Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea opět řadu zajímavých přednášek a kulturních programů. V pondělí 11.6. například proběhne přednáška historika Vojtěcha Kyncla k 70. výročí vyhlazení Lidic, která ve světle nových výzkumů upozorní na spojitosti heydrichiády s holocaustem a představí také novou monografii k tématu Lidic. Svou obsáhlou studii vydanou nakladatelstvím Academia o nejvýznamnějším biblickém komentátorovi Šlomo Jicchakim, známém pod akronymem Raši, bude ve VKC prezentovat její autor Pavel Sládek ve čtvrtek 14.6. Centrum nabídne v příštím měsíci také další přednášky – osobnost Mosese Mendelssohna představí v úterý 26.6. judaista David Biernot, o historii Židů v Íránu pohovoří v pondělí 25.6. publicista Jan Fingerland, česko-izraelský architekt Daniel Ziss vystoupí v pondělí 4.6. s přednáškou o vlivu českého kubismu na izraelskou architekturu a ve středu 6.6. promluví v souvislosti se svátkem Šavuot o darování Tóry pražský a zemský rabín Karol Efraim Sidon. Plný program VKC naleznou zájemci ke stažení pod tímto článkem.

celý článek

Izraelská kultura v květnu: knižní veletrh, animovaný film i Pražské jaro

2. 5. 2012, redakce |  Oznámení a pozvánky

Tři nové knihy přeložené z hebrejštiny, izraelská účast na veletrhu Svět knihy, animovaný film na festivalu v Třeboni i vystoupení izraelského dirigenta jsou události, které v oblasti izraelské kultury čekají Českou republiku v nadcházejícím květnu. Na třeboňském festivalu ANIFILM přijede režisérka Sivan Kidron představit svůj snímek Plejtvák obrovský, jímž se zapojí do zde probíhající mezinárodní soutěže krátkých animovaných filmů. Na Pražském jaru vystoupí 15. května světoznámý dirigent a klavírista izraelského původu Daniel Barenboim, pod jehož taktovkou se v Obecním době přestaví koncert vídeňských filharmoniků.

celý článek

VKC v květnu: Tom Segev, Spravedliví mezi národy a židovské obce v době nesvobody

24. 4. 2012, redakce |  Oznámení a pozvánky

Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze zveřejnilo svůj program na měsíc květen, který opět přináší atraktivní nabídku přednášek, besed, vernisáží a promítání. Vrchol programu bude zřejmě představovat beseda s izraelským historikem Tomem Segevem, autorem nové biografie o „lovci nacistů“ Simonu Wiesenthalovi, která vyjde v češtině počátkem května (9.5.). Zajímavé bude jistě také promítání dokumentu Po-lin režisérky Jolanty Dylewské, přinášející unikátní archivní záběry zmizelé polské židovské komunity z doby před druhou světovou válkou (2.5.). Přednáška Spravedliví mezi národy historika Tomana Broda, přeživšího holocaustu, představí známé i méně známé postavy lidí, kteří zachraňovali životy Židů v době nacistické vlády nad Evropou (21.5.). Martin Šmok na přednášce Život po katastrofě II. promluví o situaci židovských obcí v Československu od 60. let do převratu v roce 1989 (24.5.) a o učení Baal Šem Tova promluví na konci měsíce judaistka Markéta Holubová (30.5.). Tyto akce i řadu dalších naleznete v programu VKC na květen 2012, který je dostupný ke stažení v příloze tohoto článku.

celý článek

Čtení jmen obětí Šoa na Náměstí Míru

17. 4. 2012, redakce |  Oznámení a pozvánky

U příležitosti Jom ha-Šoa, dne vzpomínání na oběti holocaustu, proběhne zítra (18.4.) na pražském Náměstí Míru čtení jmen obětí nacistické genocidy za druhé světové války. Pietní akce bude probíhat od 14 do 17 hodin. Vzpomínkový obřad pořádá Nadační fond obětem holocaustu a záštitu převzal pražský primátor Bohuslav Svoboda.

celý článek

Židovské muzeum zahájí „polskou sezónu“

17. 4. 2012, redakce, Židovské muzeum v Praze |  Z domova

Koncertem klezmerové skupiny Cukunft (v překladu z jidiš „Budoucnost“) v úterý 24. dubna ve Španělské synagoze zahájí Židovské muzeum v Praze sérií akcí vázaných k polskému židovskému dědictví. Rok 2012 má totiž podle tiskové zprávy muzea patřit mezi jinými kulturnímu dědictví židovské komunity v Polsku, které po staletí bylo hlavním útočištěm a kulturním centrem evropské diaspory. Polská sezóna v Židovském muzeu navazuje na dlouholetou spolupráci Židovského muzea v Praze a Polského institutu v Praze. Projekt zahrnuje besedy s předními odborníky (historiky, novináři) z Polska a Česka, hudební vystoupení předních polských skupin navazujících na židovské hudební tradice a projekce nejnovějších děl polské kinematografie zaměřených na problematiku polsko-židovských vztahů ve 20. století. V rámci projektu se také představí vznikající Muzeum dějin polských Židů ve Varšavě.

celý článek
Zobrazit starší zprávy