Dnes je 22. 7. 2017
Zpravodajství
O projektu

Ošidné a problematické? Polemika s nakladatelstvím Lingea

9. 6. 2017, Magdalena Křížová |  Nové knihy

PRAHA – Nakladatelství Lingea se rozhodlo zareagovat na mou recenzi nového hebrejsko-českého slovníku „Víc než jen pár much. První slovník moderní hebrejštiny je bez důkladné revize blamáží“, v němž chce uvést na pravou míru „několik chyb a nepřesností“, jichž jsem se v textu dopustila. Využívám možnosti zde odpovědět na jejich výhrady – až na dva případy (otázku přepisu členu jednou s pomlčkou a jednou s vyznačeným rázem, kde údajnou nejednotnost Lingea celkem logicky vysvětluje, a otázku ceny slovníku) jejich argumenty podle mého názoru neobstojí.

Reakce Lingey se zabývá zprvu pěti konkrétním případy (vedle zmíněného přepisu členu ještě přepisem C+H a rozborem hesel MEŠUGA, KAAS, ŠAFAN). Vezměme si je tedy popořadě. U přepisu slov, kde se setkává C a H za sebou, uvádí Lingea, že jim nestálo za to kvůli pár výrazům zavádět novou přepisovou značku, ač ty „případy podchycené mají“. To jistě potěší každého uživatele, který z nějakého důvodu nepřihlíží k hebrejsky zapsaným slovům a rovnou čte český fonetický přepis: pokud výraz v hranatých závorkách přečte, nikdo mu pravděpodobně neporozumí.

Hesla MEŠUGA a KAAS jsem ve své recenzi užila jako příklad plýtvání prostorem a synonymy, která jsou navíc často původnímu významu vzdálená. U výrazu KAAS by mi to snad vadilo nejméně, protože synonyma zde uváděná jako ekvivalenty skutečně jeho hebrejský význam vystihují (což je v jiných mnou citovaných příkladech spíše výjimka). Problém je v tom, jak už v původní recenzi píšu, že takto velkoryse zpracované heslo ostře kontrastuje s hesly jinými, zpracovanými tak úsporně, že se často vytratily i zcela základní významy. Obecně vzato platí, že hloubka zpracování hesel by měla být napříč slovníkem sjednocená.

U hesla MEŠUGA stojí za to se zdržet ještě déle. Slovník uvádí u substantiva tyto čtyři významy: 1. blázen, šílenec 2. (med. psych.) maniak 3. blázen (nerozumný člověk), šílenec 4. cvok (pomatená osoba), rapl, magor. Podle nakladatelství Lingea má rozčlenění smysl, protože vyznačuje jednou význam odborný, podruhé přenesený. Pomiňme, že se v odborném diskurzu používá hebrejské MEŠUGA právě tak málo jako české „blázen“, a pomiňme i to, že k výrazu „šílenec“ má mnohem blíže hebrejské METORAF. Proč ale potom ještě zavádět významy 1. a 4.? Jaký odlišný aspekt slova poodhalují? Nakladatelství Lingea se v reakci pozastavuje nad tím, že jsem v recenzi necitovala jiné slovníky a nesrovnávala s nimi. Budiž – nejaktuálnější a nejrozsáhlejší výkladový slovník moderní hebrejštiny Rav Milim uvádí u substantiva MEŠUGA pouze význam jediný – „označení člověka, který se nechová normálně, který je nepříčetný“. Tedy znovu – blázen.

Pokud jde o heslo ŠAFAN, Lingea se v reakci odvolává na „upřednostňování frekvenčního hlediska“ s tím, že ekvivalent „daman“ do slovníku nepatří, je pouze etymologicky na prvním místě. Vzhledem k tomu, o jak rozšířený živočišný druh se v Izraeli jedná, a také uvážíme-li, že výraz se užívá hebrejsky často nesprávně i pro zajíce, je neuvedení tohoto významu podobné tomu, jako by někdo v českém slovníku přeložil výraz „kočka“ jako „krásná dívka“ a neobtěžoval se zmínit, že se jedná také o zvíře. Nebo může Lingea doložit, že význam „srab“ je u výrazu ŠAFAN dominantně převažující, zatímco význam „daman“ je druhotný, neřkuli okrajový? Pochybuji.

Dále Lingea v reakci uvádí, že jsem v tak rozsáhlém díle nenašla „jediný překlep v hebrejském či českém slově, pouze ve vokalizaci“. Pravda je taková, že jsem překlepů našla několik, bylo však zjevné, že se jedná o překlep, nikoli systémovou chybu či chybu z neznalosti, proto jsem se rozhodla je pominout (viz například přepis výslovnosti „[vhmvnhjhm]“ u výrazu BEHAMONEJHEM). Ovšem u chyb ve vokalizaci, přesněji v přepisu výslovnosti, nejde o žádný překlep, nýbrž jedná se o nedostatek mnohem závažnější, než si Lingea zřejmě uvědomuje. Špatně značený ráz u jevu známého jako vplížené patach znamená chybu v desítkách, ne-li stovkách slov, jejichž výčet jsem z pochopitelných důvodů do recenze nezahrnula. Rovněž neznalost jevu zvaného kamec chatuf, který se mimochodem obvykle probírá v prvních lekcích hebrejštiny, a o to je to chyba trapnější, vede k desítkám chybných přepisů, často u výrazů obecně známých a široce rozšířených (uváděný výraz KOL, „každý, všechen“, se objevuje hned v začátečnických lekcích hebrejštiny).

Konečně tvrzení, že v recenzi neuvádím „ani příklad zcela chybného překladu, všechny připomínky se týkají řazení ekvivalentů, členění významů, výstižnosti uvedeného ekvivalentu, kontextových poznámek či drobných významových nuancí“, je nesmyslné. Dala jsem si nyní tu práci a spočítala, že recenze obsahuje (nepočítaje výše rozebírané chyby v přepisu výslovnosti) přinejmenším sedm hrubých chyb v překladu, kde slovník tvrdí vyslovené nepravdy (PARCUF neznamená škleb, MEDUVLAL neznamená huňatý, AMAD AL DAATO neznamená prosadil se, BAAL OCMA neznamená mocenský, VATIK neznamená vysoký, ŠIMURIM neznamená zavařenina, PARŠAN neznamená zastánce myšlenky) a pět opominutí zcela základních významů (ŠAFAN, ALUF, PATETI, MASECHET, HIGAJON). Více příkladů jsem neuvedla, přestože jsem při listování slovníkem přišla na mnohé další – a to proto, že jsem nechtěla čtenáře nudit suchým výčtem, nýbrž chtěla jsem spíš poukázat na široké spektrum různých druhů chyb.

Z mých výpisků mohu čtenáře beze všeho obšťastnit dalšími: „misál“ je přeložen jako SEFER LITOGRAFIJA KATOLIT, tedy „kniha katolické litografie“ (místo liturgie), „měl bys“ je přeloženo ATA CARICH (musíš, potřebuješ), „ovšem“ je přeloženo pouze výrazem KAMUVAN (samozřejmě) a zcela chybí význam odporovací, SUG OR je přeloženo jako „fototyp“, přesnější by bylo „typ kůže“ (může se tím mínit i kůže suchá, mastná atp., což k fototypu nepatří), přílet je přeložen HAGAA (tedy příjezd) místo NECHITA, CAMACH je nesprávně přeloženo „přerůst (koho výškou)“, JELED (KATAN) je nesprávně přeloženo jako „miminko“ a tak dále.

Ani takzvaně „menší chyby“, které slovníku vytýkám, nejsou ve většině případů jen „ošidné a problematické věci, na které lze pohlížet vícero způsoby, aniž je některý z nich nesprávný“ – jak se Lingea snaží tvrdit. Jazyk samozřejmě nelze chápat jako rigidní, exaktní systém, avšak při tvorbě slovníku je zapotřebí maximálně jemný jazykový cit, perfektní znalost zdrojového i cílového jazyka, pečlivost a akribie. Část autorů nového slovníku tyto vlastnosti zřejmě měla, protože jak uvádím v recenzi, mnoho hesel je zpracováno dobře. Aby však vznikl slovník skutečně kvalitní, mělo nakladatelství zajistit ještě před vydáním odborné lektorování, které by právě tyto desítky chyb, o nichž mluvím, vyeliminovalo. Nestalo se tak – a výsledkem je slovník přinejlepším nespolehlivý. Uživatel nikdy nemůže vědět, jestli se strefí do hesla zpracovaného dobře, nebo do hesla obsahujícího chyby – pravděpodobnost je to možná nízká, avšak nikoli limitně se blížící nule, jak by bylo jistě žádoucí.

U publikace slovníkového typu je zapotřebí puntičkářského přístupu. Že nakladatelství s tímto zaměřením zveřejní text, v němž projeví necitlivost pro odstíny jazykových významů a i hrubé přešlapy označí za jakousi věc subjektivního pohledu – na to nechť si každý učiní názor svůj vlastní. Zbývá jen doufat v to, co jsem naznačila už ve své původní recenzi: že totiž Lingea ve všech dalších vydáních slovníku, stejně jako ve verzi elektronické, o jejíž přípravě se rovněž hovoří, přistoupí ke skutečně důkladné odborné revizi současné podoby slovníku tak, aby uživatelé dostali za své peníze to, co právem očekávají.