Dnes je 21. 11. 2017
Zpravodajství
O projektu

Nakladatelství Lingea se ohradilo proti recenzi svého českého slovníku moderní hebrejštiny

8. 6. 2017, Pavel Ševeček, Lingea |  Nové knihy

PRAHA – Z nakladatelství Lingea, které začátkem letošního roku vydalo první český slovník moderní hebrejštiny, se nám ozval Pavel Ševeček. Reagoval na recenzi slovníku s názvem Víc než jen pár much: První slovník moderní hebrejštiny je bez důkladné revize blamáží, která byla otištěna v měsíčníku Roš chodeš a dne 5. června se objevila také na stránkách Ztis.cz. „Pomiňme přepjatě útočný styl celého příspěvku, který spíše než recenzí je očividnou snahou znevážit celé dílo a odradit případné zájemce. Článek obsahuje několik chyb a nepřesností, na které jsme se rozhodli reagovat,“ píše Pavel Ševeček. Jeho celou reakci tedy zveřejňujeme.

Autorka např. píše: „Ve slovníku se tedy můžeme setkat vedle sebe s psaním členu s apostrofem (šen ha’ari) i s pomlčkou (Jom ha-Zikaron).“ To však není pravda. V přepisu výslovnosti se u členu vždy důsledně používá apostrof naznačující ráz. Druhý příklad není fonetický přepis, ale překlad slova do češtiny. Je nám záhadou, jak tento zjevný rozdíl mohla autorka článku přehlédnout: výslovnost je totiž vždy uváděna v hranatých závorkách a pochopitelně neobsahuje velká písmena. Případy, kdy se setká C a H přirozeně podchycené máme, protože se ale jedná jen o několik slov (hac+hara, hic+hir, lehac+hir, mic+har, c+havhav, c+hubon aj.), rozhodli jsme se pro jednoduchost další fonetickou značku v tomto praktickém slovníku nezavádět.
 
Pisatelka dílu vyčítá množství nabízených ekvivalentů, např. u slova mešuga jí vadí 8 ekvivalentů ve 4 významech, ona by ponechala pouze jeden jediný překlad. Jinými slovy, pokud by autorka dělala svůj slovník, uvedla by pouze jeden ekvivalent, a pokud jiní autoři zastávají jiný názor, je to podle ní chyba. Přitom členění na více významů má svoji logiku: základní překlad blázen je uvedený hned jako první ekvivalent u prvního významu, dalším překladem je slovo šílenec. Druhý význam slova je odborný, používaný v medicíně a psychologii. Třetí význam je přenesený – když někomu řekneme: „Ty jsi ale blázen,“ jistě to neznamená, že trpí duševní chorobou. Čtenář tedy získává jistotu, že i hebrejské slovo mešuga lze použít v tomto významu. Slovu kaas je zase vyčítáno suplování slovníku synonym: vadí překlady naštvanost, rozzlobenost, zlost, vztek, hněv. Neboli co mnozí uživatelé považují za výhodu, sice že podle kontextu věty a případného opakování v předchozím textu mohou zvolit jiný vhodný (a správný) překlad, a to bez nutnosti listovat další publikací, autorka recenze vydává za chybu. Za správnou připomínku lze naopak považovat překlady slova šlišija, tady opravdu došlo k přehlédnutí a heslo mělo být správně členěno do dvou významů. Tato nedůslednost nás mrzí, ani v tomto případě však nelze říct, že by byl uživatel uveden v omyl, všechny ekvivalenty jsou správné, nevhodné je pouze jejich pořadí.
 
Za zcela zásadní chybu je vydáváno zpracování slova šafan. Ve slovníku uvádíme jen přenesený význam zbabělec, srab, srágora a údajně chybí „základní“ význam daman. Tady je pěkně vidět různost pohledů: zatímco my při tvorbě praktického slovníku preferujeme hledisko frekvenční, autorka zjevně dává přednost etymologii a jiný pohled opět vydává za chybu, navíc takovou, „kde shovívavost není na místě“. Přitom upřednostňování frekvenčního hlediska je trend uplatňovaný už 25 let od doby, kdy začaly vznikat první korpusy. I mnohé další připomínky lze považovat za ryze účelové, mající vytvořit dojem zcela nepoužitelného díla, přitom jsou jen důsledkem aktuálního rozsahu celého slovníku, tedy 43 000 hesel. Pro srovnání: největší oboustranný hebrejsko-anglický oxfordský slovník má téměř 80 000 hesel. Od nestranné recenze bychom očekávali též srovnání s jinými hebrejskými slovníky, a pokud neexistují v kombinaci s češtinou či slovenštinou, tak alespoň se světovými jazyky. Ale to by z toho Lingea vyšla možná moc dobře, což jistě není žádoucí.
 
Aby nedošlo k nedorozumění: jsme samozřejmě vděční za jakékoliv připomínky, které vedou k dalšímu zlepšování slovníku. Za zmínku jistě stojí to, že autorka přes zjevnou snahu nenašla ve slovníku jediný překlep v hebrejském či českém slově, pouze ve vokalizaci. Neuvádí ani příklad zcela chybného překladu, všechny připomínky se týkají řazení ekvivalentů, členění významů, výstižnosti uvedeného ekvivalentu, kontextových poznámek či drobných významových nuancí. A to jsou právě ty ošidné a problematické věci, na které lze pohlížet vícero způsoby, aniž je některý z nich nesprávný, jak jistě potvrdí každý, kdo se třeba i jen zčásti podílel na tvorbě nového slovníku. Autorka recenze sama, byť neochotně, uznává, že „slovník obsahuje i kvalitně či alespoň průměrně zpracovaná hesla, kterých je většina“. Když uvážíme, že se jedná o první slovník svého druhu, který vznikal 6 let na půdě nikoli granty velkoryse dotované vědecké instituce, ale nakladatelství Lingea, které celý vývoj financovalo pouze z vlastních zdrojů, je opravdu namístě takto nekorektní kritika? Neodráží se v článku spíše nenaplněné ambice či jiná emoce pisatelky? A mimochodem: Lingea už v roce 2011 nabízela sdružení Milon spolupráci na vývoji hebrejského slovníku ze zcela logických důvodů: společným úsilím a s vyšším rozpočtem mohl vzniknout větší a propracovanější hebrejský slovník, možná i dříve než začátkem roku 2017. Vedoucí projektu Milon David Hron navštívil naše pracoviště v Brně, kde jsme se na parametrech spolupráce víceméně dohodli, zbývalo jediné, souhlas dalšího partnera projektu, nakladatelství Academia. A na tom celá spolupráce bohužel ztroskotala, ředitel Academie p. Padevět se vyjádřil asi v tom smyslu, že je to jeho projekt. Škoda, nemyslíte?
 
Na závěr recenze nás autorka počastovala ještě další kritikou, že za slovník se požaduje přemrštěná cena kolem 1200 Kč. Co na to odpovědět? Výrazně menší čínsko-český a česko-čínský slovník (cca 28 000 hesel) stojí 899 Kč, přitom vyšel v nakladatelství Leda už před 14 lety, kdy byly platy i ceny tisku na poněkud jiné úrovni a prodej slovníků býval výrazně větší. Za rodinný oběd v nepříliš drahé restauraci zaplatíte též cca 1000 Kč. Opravdu vám přijde hodně dát 1200 Kč za slovník, který vznikal 6 let, má 816 stran, kde záleží doslova na každém písmenku, jak autorka recenze správně upozorňuje? Mnoha uživatelům pomáhá při studiu či práci, máme desítky velmi pozitivních reakcí, pochvalně reagovala i izraelská ambasáda a nabídla finanční pomoc v případě, že bychom někdy v budoucnu chystali druhé vydání. Závist ale také není na místě, na hebrejském slovníku nikdo nezbohatne. I pokud prodáme celý nynější náklad, stále to ještě nepokryje celkové náklady na vývoj slovníku. To ale není až tak podstatné, důležitější je, že konečně vznikl slovník, který je zcela současný a minimálně na české straně velmi dobře strukturovaný, jsou vyřešeny všechny technické problémy s přípravou a sazbou titulu a tento slovník lze kdykoliv dále rozšiřovat a dolaďovat. A to je myslím ta nejlepší zpráva pro všechny vážné zájemce o tento jazyk.