Dnes je 22. 7. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Nové knihy

Lingea hájí svůj hebrejský slovník, srovnává jej s konkurencí

12. 6. 2017, Pavel Ševeček, Lingea |  Nové knihy

Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. Abychom problematiku trochu přiblížili běžným čtenářům, podívejme se na následující ukázky. Protože neexistuje jiný hebrejský slovník v češtině ani slovenštině, vypravme se k našim severním sousedům. V Polsku vyšel v roce 1993 hebrejsko-polský a polsko-hebrejský slovník, nyní je v prodeji 6. vydání z roku 2009. Jedná se zřejmě o jediný hebrejský slovník na polském knižním trhu. Má 336 stran a obsahuje 20 000 hesel. Na prvním obrázku vidíme 1. stranu hebrejsko-polské části. Je zřejmé, že hesla nejsou vůbec členěna na významy, překlady neobsahují žádné vysvětlující poznámky, předložkové vazby ani stylové či oborové charakteristiky, chybí i přepis výslovnosti. Sazba je velmi jednoduchá, slovník neobsahuje ani žádné příklady či kolokace.

celý článek

Ošidné a problematické? Polemika s nakladatelstvím Lingea

9. 6. 2017, Magdalena Křížová |  Nové knihy

PRAHA – Nakladatelství Lingea se rozhodlo zareagovat na mou recenzi nového hebrejsko-českého slovníku „Víc než jen pár much. První slovník moderní hebrejštiny je bez důkladné revize blamáží“, v němž chce uvést na pravou míru „několik chyb a nepřesností“, jichž jsem se v textu dopustila. Využívám možnosti zde odpovědět na jejich výhrady – až na dva případy (otázku přepisu členu jednou s pomlčkou a jednou s vyznačeným rázem, kde údajnou nejednotnost Lingea celkem logicky vysvětluje, a otázku ceny slovníku) jejich argumenty podle mého názoru neobstojí.

celý článek

Nakladatelství Lingea se ohradilo proti recenzi svého českého slovníku moderní hebrejštiny

8. 6. 2017, Pavel Ševeček, Lingea |  Nové knihy

PRAHA – Z nakladatelství Lingea, které začátkem letošního roku vydalo první český slovník moderní hebrejštiny, se nám ozval Pavel Ševeček. Reagoval na recenzi slovníku s názvem Víc než jen pár much: První slovník moderní hebrejštiny je bez důkladné revize blamáží, která byla otištěna v měsíčníku Roš chodeš a dne 5. června se objevila také na stránkách Ztis.cz. „Pomiňme přepjatě útočný styl celého příspěvku, který spíše než recenzí je očividnou snahou znevážit celé dílo a odradit případné zájemce. Článek obsahuje několik chyb a nepřesností, na které jsme se rozhodli reagovat,“ píše Pavel Ševeček. Jeho celou reakci tedy zveřejňujeme.

celý článek

Víc než jen pár much: První slovník moderní hebrejštiny je bez důkladné revize blamáží

5. 6. 2017, Magdalena Křížová |  Nové knihy

PRAHA – Počátkem letošního roku vypustilo nakladatelství Lingea, zaměřené na prakticky orientované cizojazyčné slovníky a jejich elektronické verze, zprávu o tom, že na konci zimy vydá první český slovník moderní hebrejštiny. Na takovou novinu se čekalo roky – hebrejština byla pravděpodobně jedním z posledních jazyků srovnatelného významu, kterému v českém prostředí slovník doposud chyběl, což je vzhledem k poměrně silné novodobé tradici akademické hebraistiky, intenzitě kontaktů obou zemí a i množství literárních překladů dosti překvapivé. Projektů takového rázu tu bylo v minulosti několik (na jednom z nich spolupracovala i autorka tohoto textu), žádný však nebyl doposud dotažen do konce. Že stávající slovník vůbec vznikl, je tedy už samo o sobě věcí nepochybně záslužnou. Jednosvazkový slovník o 40 000 heslech, inzerovaný jako slovník „praktický“, obohacený však o řadu odborných a technických termínů z vybraných oborů, budil naděje – třeba už proto, že u téhož nakladatele vyšla před několika lety pěkně zpracovaná hebrejská konverzace s malým slovníčkem.

celý článek

Cena za židovskou literaturu byla v New Yorku udělena i románu o českém přeživším holocaust

6. 5. 2017, -jg- |  Nové knihy

NEW YORK – Knižní cenu Samiho Rohra, kterou každoročně za židovskou literaturu udílí Jewish Book Council (JBC), obdržela ve středu 3. května v Židovském muzeu v New Yorku spolu se sto tisíci dolary Idra Noveyová. Mladá americká básnířka a literární překladatelka, která žije v Brooklynu, ve svém debutu s názvem „Způsoby, jak zmizet“ (Ways to disappear) popisuje překladatelovo pátrání po zmizelém spisovateli v dnešní Brazílii. Druhý za vítězkou a s oceněním ve výši 18 tisíc dolarů se umístil Daniel Torday s románem „Poslední let Poxla Westa“ (The Last Flight of Poxl West). Jde o příběh vyprávěný jednak Elim Goldsteinem, náctiletým chlapcem z amerického Bostonu, a jednak Eliho strýcem Poxlem Westem, jenž sepsal a vydal své (samozřejmě fiktivní) paměti. Ve svých memoárech strýc vypráví, jak za druhé světové války uprchl z Československa a přes Nizozemí se dostal do Anglie, kde se připojil britskému vojenskému letectvu. Synovec Eli jej tak považuje za statečného židovského hrdinu. Román, který je Tordayovou prvotinou, vyšel již před dvěma lety a v českém překladu jej vydalo nakladatelství Omega. Roku 2015 se mu dostalo i ocenění National Jewish Book Award za beletrii, které uděluje rovněž JBC.

celý článek

Jediný český antikvariát, specializovaný na judaika, ukončil svou činnost

30. 4. 2017, -rjw- |  Z domova

PRAHA – Antikvariát Judaica, jediný svého druhu v České republice, po 26 letech ukončuje svou činnost. Důvodem jsou rostoucí ceny nájmů na Starém městě v Praze, spojené s klesajícími tržbami. „Židovská obec Praha, která je majitelem nemovitosti, se k nám chovala celé roky velmi vstřícně,“ sdělil pro Ztis.cz Martin Krajíček, který obchod vedl od roku 1991. „Nicméně abychom zde mohli zůstat, musela by nám snížit nájemné. To na představenstvu neprošlo.“ S uzavřením kamenného obchodu skončí také e-shop, prodejní a výdejní místo českožidovských časopisů Roš Chodeš a Maskil. Judaica v Široké ulici tak následuje osud knihkupectví Fišer v sousední Kaprově ulici a majitel předpokládá, že stejný osud stihne později i ta poslední zbylá knihkupectví v centru Prahy.

celý článek

Zrada se zrnky pravdy: Amos Oz ve svém novém románu zkoumá cenu za vznik izraelského státu

8. 3. 2017, Magdalena Křížová pro Respekt.cz |  Nové knihy

Co když nebyl Jidáš Iškariotský zrádcem Ježíše, ale jediným, kdo opravdu uvěřil v jeho božství? Jediným, kdo nepochyboval, že jeho učitel na kříži nezemře, nýbrž z něj sestoupí a tímto zázrakem strhne srdce všech lidí? Nebyl paradoxně Jidáš, vnímaný po celé křesťanské dějiny jako archetyp proradného a hamižného Žida, prvním a jediným opravdovým křesťanem, který však víru ztratil a ze zoufalství se oběsil? Amos Oz, v jehož novém románu Jidáš tyto otázky zaznívají, si už několik desetiletí drží status nejúspěšnějšího izraelského spisovatele současnosti. Dokázal přiblížit složitou realitu tamní společnosti (román Černá skříňka) i atmosféru vzniku státu (autobiografický Příběh o lásce a tmě) a stejně tak je znám svým veřejným působením, kdy se coby přední levicový intelektuál staví na stranu izraelsko-palestinského dialogu. Přestože na rozdíl od mladších, radikálnějších kolegů přímo neodmítá sionismus s jeho myšlenkou židovského národního státu, je jeho hlas v současné vypjaté situaci vnímán značně kontroverzně. A snad právě proto, že byl sám nejednou označen za odpadlíka, sáhl Oz po motivu zrady – podobně jako ve své novele Panter ve sklepě.

celý článek

V češtině vyšla renesanční kronika pražského židovského učence Davida Ganse

27. 4. 2016, -jg- |  Nové knihy

PRAHA – Významné dílo starší hebrejské historiografie představuje kronika „Ratolest Davidova“ (hebr. Cemach David) pražského židovského učence Davida Ganse, která spatřila světlo světa roku 1592. Vůbec její první ucelený překlad, o nějž se do češtiny postarala Jiřina Šedinová, vydalo až letos v dubnu nakladatelství Academia. První svazek celkem dvoudílné kroniky pojednává o židovských dějinách, představuje Jehudu ben Löwa alias Maharala, Mordechaje Maisela a další židovské postavy rudolfinské Prahy. Ve druhém dílu kroniky pak najdeme popis událostí obecných dějin, avšak sepsaný tak, aby čtenáře i upoutal a pobavil. David ben Šlomo Gans, který byl roku 1613 pochován na starém židovském hřbitově v Praze, byl prvním židovským historikem ve střední Evropě v období humanismu. Jeho monografie s názvem „David Gans – Pražský renesanční židovský historik“ vyšla ve stejném nakladatelství a její autorkou je opět Jiřina Šedinová.

celý článek

V češtině vyšel Deník Rivky Lipszycové, čtrnáctileté Židovky z Lodže

25. 3. 2016, -tm, jg- |  Nové knihy

PRAHA – Čtrnáctiletá Rivka Lipszycová byla v lodžském ghettu již třetím rokem, když si začala psát deník. V té době byli oba její rodiče po smrti a židovská dívka se tak sama vyrovnávala s krutými podmínkami jednoho z nejizolovanějších a nejdéle fungujících ghett, které bylo založeno nacisty v dubnu 1940. Její ručně psaný deník se po válce našel u rozbořeného krematoria v Osvětimi-Březince. Nalezla jej jedna z lékařek Rudé armády, která jej odvezla do Ruska. Objeven byl však až v její pozůstalosti v roce 1992 a vydán až v USA, kam jej přivezli její příbuzní, kteří do Spojených států z Ruska emigrovali. Rivčiny zápisky z let 1943 a 1944 vyšly v angličtině v USA v roce 2014 a nyní je v českém překladu prezentovalo nakladatelství Práh.

celý článek

Litva chce vydat knihu s tisícovkou jmen Litevců, kteří se s nacisty podíleli na vyvražďování Židů

7. 2. 2016, -jg- |  Nové knihy

VILNIUS – Kontroverzní knihu, která by jmenovala tisícovku místních kolaborantů s nacismem a spolupachatelů při vyvražďování Židů, chce vydat státní muzeum v Litvě. Ředitelka litevského Výzkumného centra pro genocidu a odpor při muzeu ve Vilniusu Terese Birute Barauskaiteová to oznámila minulé úterý 2. února poté, co letos v lednu vyšla kniha, která odhaluje litevskou spolupráci s nacisty během druhé světové války. Spoluautory knihy „Mūsiškiai“, litevsky „Naši“, jsou lovec nacistů z Wiesenthalova centra Efraim Zuroff a Ruta Vanagaiteová, litevská autorka, která objevila, že mnozí členové její rodiny byli zapleteni do spoluúčasti na holocaustu. Z celkového počtu 220 tisíc litevských Židů jich zahynulo během šoa 95 %, často rukou místních kolaborantů. Ti jsou některými Litevci dodnes oslavováni jako hrdinové kvůli jejich opozici vůči vlivu Ruska v Litvě.

celý článek
Zobrazit starší zprávy