Dnes je 20. 3. 2019
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Nové knihy

Zahrady života. 50 nejcennějšími židovskými hřbitovy Moravy provede nová fotografická publikace

14. 1. 2019, -tz, jg- |  Nové knihy

BRNO – Co mají společného obce jako jsou Ivančice, Jiřice, Koryčany, Lomnice u Tišnova, Dolní Kounice, Třešť, Úsov, Šafov nebo Osoblaha? Leží na Moravě a nachází se v nich staré židovské hřbitovy. Podle Heleny Bretfeldové, autorky knihy „Zahrady života. Moravské židovské hřbitovy ve fotografiích“, jde o pozoruhodná místa, do nichž se stojí za to vypravit i osobně, ačkoliv se z nich dodnes zachovalo jen málo. V prosinci loňského roku vyšlá kniha tak doplňuje stávající bohatou faktografickou literaturu. Pomocí barevných fotografií čtenáře provází po 50 historicky nejcennějších židovských hřbitovech, které se na Moravě dochovaly. „Hřbitovy v Boskovicích, v rodném Brně a také v Třebíči se staly inspirací pro mou snahu o jejich soustavnou fotografickou dokumentaci – jednak z prostého zájmu o starobylou židovskou kulturu, z respektu a obdivu k ní, jednak z pokusu alespoň na fotografiích uchovat postupně se rozpadající a nenávratně mizející znamení a zprávy o lidech, kteří odešli a přesto zůstali,“ uvádí autorka, která na knize začala pracovat před sedmi lety.

celý článek

E-publikace Židovského muzea v Praze seznamuje badatele s židovským hřbitovem v Brandýse nad Labem

21. 11. 2018, -tz, jg- |  Nové knihy

PRAHA – Židovské muzeum v Praze právě vydalo e-publikaci s názvem Židovský hřbitov v Brandýse nad Labem, jež je určena všem zájemcům o historii židovského osídlení, historii židovských památek, historii dějin umění a také všem badatelům, kteří se zabývají genealogickým výzkumem. Publikace seznamuje čtenáře v kapitole Brandýs nad Labem a Židé v dějinné perspektivě s historií židovského osídlení v Brandýse nad Labem a v jeho nejbližším okolí. Tato studie Alexandra Putíka obsahuje přehledné dějiny židovské obce zasazené do rámce dějin města a panství Brandýs nad Labem. Zahrnuje například i identifikaci několika osob zmíněných v písemných pramenech 16. století a první třetiny 17. století s osobami zachycenými v nejstarších hebrejských nápisech, přičemž mezi pohřbenými v Brandýse nad Labem byli identifikováni potomci dějepisce Davida Ganse a přímý předek soudce nejvyššího soudu USA, Louise Dembitze Brandejse.

celý článek

Bývalý americký velvyslanec v ČR napsal knihu o Praze, obyvatelích Petschkovy vily a demokracii

30. 9. 2018, -jg- |  Nové knihy

WASHINGTON – Jako „boj za demokracii v posledních 100 letech v Evropě a ve Spojených státech“ a „příběh o životě pětice pozoruhodných lidí, kteří obývali jeden z nejkrásnějších domů v Praze“ představil někdejší americký velvyslanec v České republice a poradce prezidenta Obamy Norman Eisen svou novou knihu s názvem „Poslední palác“ (The Last Palace). Oním domem-palácem je pražská vila Otto Petschka, neoklasicistní budova, která je dnes sídlem amerického velvyslanectví a jež se v letech 2011 až 2014 stala Eisenovým domovem. „Palác“ o 150 pokojích byl postaven v letech 1924 až 1930 pražským židovským bankéřem Petschkem a kromě jeho příběhu Eisen v knize vypráví i příběh dalších obyvatel vily: Rudolfa Toussainta, německého generála, co žil v okupované Praze během 2. světové války, a dvou amerických velvyslanců: Laurence Steinharda, který byl prvním ambasadorem USA poté, co byla Praha osvobozena od nacistů, a Shirley Temple-Blackové, dětské herecké hvězdy, která byla na témže postu během rozpadu Sovětského svazu.

celý článek

Spisovatelka Alena Mornštajnová představí v třebíčské synagoze svůj román Hana

25. 9. 2018, -tz- |  Z domova

TŘEBÍČ – Rok 1954. Devítiletá Mira se vypraví k řece jezdit na ledových krách. Poruší tím zákaz rodičů a za trest nedostane na rodinné oslavě jako zákusek žloutkový věneček. Tato na první pohled nevinná událost se změní v tragédii, která Miru na dlouhá léta připoutá k nemluvné tetě Haně… Pohnutou rodinnou historii poodhaluje ve své knize „Hana“ úspěšná česká spisovatelka Alena Mornštajnová, která ji ve středu 3. října 2018 od 17 hodin představí v Zadní synagoze v židovské čtvrti. Autorské čtení z knihy a následnou besedu s její autorkou připravilo Městské kulturní středisko Třebíč. Strhující vyprávění o dramatických osudech židovské rodiny se stalo literární senzací roku 2017.

celý článek

Rukopis Franze Kafky byl vydražen za více než 3 miliony korun

5. 6. 2018, -rjw- |  Svět

HAMBURK – Na aukci v německém Hamburku byl v sobotu 2. června vydražen rukopisný úvod k románu Richard a Samuel. Nedokončené dílo bylo jako společným literárním pokusem pražských rodáků Franze Kafky (1884-1924) a Maxe Broda (1884-1968). Neslo podtitul „první dlouhá cesta vlakem z Prahy do Curychu“ a mělo jít o společný popis reálné výpravy obou přátel (26. – 27. 8. 1911). Spolupráce ale netrvala dlouho, psaní jim znemožňovala různorodost povah a přístupů k literární tvorbě. Dokončili proto jen první kapitolu, která v následujícím roce vyšla (na Brodův popud) v židovském studentském časopise Herder-Blättern, jehož redaktorem byl Willy Haas. Text patří k málo známým Kafkovým dílům a na rozdíl od textů jako Amerika, Zámek, či Lovec Gracchus bývá málo interpretován – už proto, že není zcela jisté, kdo přispěl jakou částí.

celý článek

Akce na Palmovce: V libeňské synagoze se koná minitrh malých nakladatelství

1. 6. 2018, -rjw- |  Nové knihy

PRAHA/LIBEŇ – V úterý 5. června se v synagoze v Libni koná Knižní prezentace malých nakladatelství. Minitrh pořádají sdružení SERPENS a nakladatelství Novela bohemica. Návštěvníci se setkají s nakladatelstvími Baobab, Dauphin, DharmaGaia, Nakladatelstvím Pavel Mervart, Nakladatelstvím P3K, Novela bohemica, Pražská scéna, Trystero a Verzone. V červnu proběhnou v libeňské synagoze i další zajímavé akce, jako výstava kaligrafií Izana Ogawy a jejich převedení do hudební podoby. Synagoga na Palmovce již několik let slouží jako kulturní centrum nejen židovských akcí. Uprostřed jednání o plánované proměně Libně je budoucnost bezprostředního okolí synagogy i její role ve čtvrti stále nejasná.

celý článek

Příhody dohazovače Gimpla: Studenti přeložili do češtiny sto let starý jidiš komiks

22. 5. 2018, -Gaydečka, Kuthan, Vinš- |  Nové knihy

PRAHA – Studenti Lauderových škol v Praze připravují českou edici sto let starého jidiš komiksu zachycujícího příhody svérázného šadchena, dohazovače Gimpla. A rozhodli se jít ještě dál a původně černobílý komiks obarvit. Padesát epizod legračně nešikovného dohazovače Gimpla Bejmiše, jak se v českém překladu jmenuje, je nyní přeloženo, vybarveno a připraveno k vydání. Jediné, co je k tomu zapotřebí, je ještě trocha pomoci. Celý projekt je neziskový a studenti za účelem tisku publikace vyhlásili veřejnou sbírku prostřednictvím webových stránek startovac.cz . Sbírka potrvá do 25. června. Více informací a další možnosti, jak projekt podpořit, můžete nalézt na stránkách projektu: www.lauderky.cz/gimpl. Máte tak jedinečnou příležitost objednat si příběhy pana dohazovače na papíře v barevné verzi a hlavně v českém překladu. Pokud byste chtěli autory české verze poznat a o komiksu se dozvědět víc, máte možnost na letošním Judafestu 3. června od 11 do 16 hodin na Náměstí Míru.

celý článek

Nový česko-hebrejský Machzor pro vysoké svátky následuje středoevropskou předválečnou tradici

24. 4. 2018, -tz,jg-  |  Nové knihy

PRAHA – Po třetím vydání siduru Zichron David Jisra’el (v roce 2008, 2009 a 2016) vyšla po dlouhých letech práce i modlitební kniha pro vysoké svátky – Machzor Va-tomer Rut. Machzor vychází ve dvou dílech, I. díl obsahuje modlitby na oba dny Roš ha-šana (Nový rok), II. díl pak obsahuje modlitby na Jom kipur (Den smíření). Kniha vyšla díky velkorysé finanční podpoře judaistky Markéty Rut Holubové, která se vedle vydavatele Jiřího Blažka též podílela na překladu modliteb. Obsahem a uspořádáním následují machzory středoevropskou tradici. Vedle modliteb samotných obsahují machzory též komentovaný překlad traktátů Mišny Roš ha-šana a Joma a rovněž i proslulou báseň Šloma ibn Gabirola Keter Malchut v českém překladu, která byla tradičně součástí machzorů vydávaných ve střední Evropě před 2. světovou válkou. Od té doby prý nebyl až doposud v češtině k dispozici žádný machzor, kromě několika provizorních.

celý článek

Vychází ojedinělá česko-hebrejská verze Knihy žalmů v překladu Viktora Fischla s Rašiho komentáři

22. 4. 2018, -tz-  |  Nové knihy

PRAHA – Žalmy k lidem promlouvají už několik tisíciletí promlouvá a provází je v jejich životních situacích. Sbírka 150 písní a modliteb je nejrozsáhlejší částí Bible a současně tou nejužívanější při bohoslužbách. Česky vyšla už mnohokrát a v různých překladech, avšak před pěti lety přišlo nakladatelství Garamond se zcela ojedinělým vydáním. Převodem žalmů do češtiny souběžně s jejich hebrejským originálem a poprvé česky i s výběrem tradičních židovských komentářů. Dílo bylo záhy rozebráno, proto Garamond přichází s vydáním druhým. „Záměr je opět zpřístupnit českému čtenáři kromě českého znění žalmů i hebrejský originál, který je velmi poetický. Např. na jeden hebrejský řádek, který čítá čtyři slova, čeština a jiné jazyky potřebují tři řádky,“ komentuje vydání Petr Himmel, majitel nakladatelství Garamond. „Zvolili jsme krásný překlad žalmů českého spisovatele a diplomata Viktora Fischla. Čtenář se nad nimi bude moci zamyslet s pomocí komentářů proslulého židovského vykladače Písma Rabiho Šeloma Jicchakiho, známého jako Raši.“ pokračuje Himmel. Překladů Rašiho komentářů se ujali hebraista a judaista Ivan Kohout a šámes komunity Bejt simcha Jan David Reitschläger.

celý článek

Ilegální kniha? Sborník, který vyšel v Polsku o zabíjení Židů během války, může mít potíže se zákonem

13. 4. 2018, -rjw- |  Nové knihy

VARŠAVA – „Dále je noc“ – tak se jmenuje dvoudílný soubor historických studií o „židovských strategiích přežití“ v Polsku během šoa, kterou vydalo varšavské Centrum pro studium genocidy Židů. Tím nezbytně pojednává o chování Poláků při likvidaci ghett a jejich roli v osudech Židů, kteří z vražedné mašinérie uprchli. Stane se tak první knihou, která „vyzkouší“ kontroverzní zákon, trestající jakoukoli zmínku obviňující Polsko a Poláky ze spolupráce na vyvražďování Židů pokutou nebo až tříletým vězením. Devět historiků zveřejnilo výsledky několikaletých bádání, vycházejících z policejních protokolů, vzpomínek a svědectví. A ty nepotvrzují obraz, který by o sobě některé části polské společnosti – včetně nové vlády a jejích stoupenců – chtěli mít: Totiž obraz Poláků výlučně jako národa hrdinů, bojujících proti nacismu, případně coby obětí nacistického útlaku.

celý článek
Zobrazit starší zprávy