Dnes je 21. 11. 2019
Zpravodajství
O projektu

Vrchní aškenázský rabín Izraele údajně odmítl označit místo tragédie v Pittsburghu za synagogu. Je totiž liberálního směru

30. 10. 2018, -rjw- |  Náboženství

JERUZALÉM – Zpráva, že vrchní aškenázský rabín David Lau odmítl označit pittsburskou synagogu „Tree of Life“, v níž došlo v sobotu k antisemitsky motivovanému krveprolití, za synagogu, se rozšířila médii 28. října v neděli, den po útoku. To vyvolalo pobouřenou reakci těch, kdo výrok vnímají jako urážku památky zavražděných. Krátce poté se rozhořela diskuse o tom, co rabín Lau skutečně řekl. Dotýká se to totiž citlivého rozporu mezi pojetím judaismu v Izraeli a v diaspoře. A co rabín Lau ve skutečnosti řekl? V neděli rabín Lau poskytl rozhovor ortodoxnímu periodiku „Makor rišon“. Jednou z otázek bylo, zda považuje konzervativní synagogu „Tree of Life“ skutečně za synagogu. „Ti Židé byli zavražděni na místě, které pro vraha bylo místem s jasným židovským symbolem, místem se svitky Tóry, modlitebními šály, knihami, lidé tam chodili, aby se přiblížili k Bohu,“ odpověděl rabín Lau.

Jako vrchní aškenázský rabín Izraele byl v tu chvíli v nábožensky i lidsky obtížné situaci: Ortodoxní směr, jehož je rabín Lau představitelem, neuznává progresivní směry (k nimž patří i konzervativní) za nábožensky právoplatné a jejich modlitebny za synagogy. Kdyby rabín Lau označil „Tree of Life“ za synagogu, mohlo by to být interpretováno jako uznání neortodoxního směru ze strany jedné z nejvyšších náboženských autorit.

Stejně problematické by však bylo i prohlášení, že „Tree of Life“ synagogou není. Redaktor Cvika Klein z novin Makor rišon, který s Lauem rozhovor vedl, však na něj zjevně tlačil. David Lau se jednoznačnému „ano“ či „ne“ vyhnul a odpověděl opisně. Je otázka, zda mohl ve své pozici odpovědět „dobře“.

Je to synagoga? Není to synagoga?

Tato odpověď vedla některé čtenáře k závěru, že rabín Lau odmítl „Tree of Life“ označit za synagogu (přitom je pravda, že Lau se tomuto označení vyhnul, ale ne, že by toto odmítnutí vyslovil). Další novináři si všimli, že ultraortodoxní/charedi tisk píše o „Tree of Life“ výhradně jako o „židovském centru“ a slovu „synagoga“ se v této souvislosti vyhýbá. Je možné, že všichni z přítomných jsou podle ortodoxního pojetí halachy Židy (např. konzervativní konvertity či potomky těchto konvertitek ortodoxní halacha za Židy neuznává). Přitom není pochyby o tom, že se jednalo o oběti antisemitsky motivovaného útoku, z náboženského hlediska mučedníky.

Mezi stoupenci neortodoxních směrů to vyvolalo pobouření. Otázka vztahů mezi většinově neortodoxními Židy v USA a většinově ortodoxním Izraelem je přitom v posledních letech považována za „propast“, kterou nedávno šéf Sochnutu Jicchak Herzog označil za „existenciální“. Zvláště ostře v tomto směru zareagoval deník Haaretz, který následující twitterovou reakci premiéra Netanjahua označil za „odmítnutí slov rabína Laua“. Benjamin Netanjahu v tweetu hebrejsky a anglicky napsal: „Židé byli zabiti v synagoze. Byli zabiti proto, že jsou Židé. Místo bylo vybráno proto, že je to synagoga. Nesmíme na to nikdy zapomenout. Jsme jeden celek.“ Ani rabín Lau však v rozhovoru nepopřel, že zavraždění byli Židé. „Mé srdce je s truchlícími rodinami a se všemi našimi židovskými bratry, žijícími ve Spojených státech.“

Pozadí sporu

Případ střelby v pittsburské synagoze vyvolává silné reakce. Jedná se o jeden z největších střeleckých masakrů v USA za poslední dobu. Pachatelem je přitom bílý Američan, takže z motivu mohou být vyloučeny politické otázky kolem blízkovýchodního konfliktu, a být jím výlučně antisemitismus.

K masakru došlo krátce po zasedání Generálního shromáždění Federací severoamerických židovských obcí, které v Tel Avivu řešilo právě vzdálení mezi izraelskými Židy a diasporou. Uznání či neuznání židovského statutu řady diasporních vyznavačů judaismu je dlouhodobě problematickou otázkou, v níž se promítá jak společenská realita (zvl. smíšené sňatky), tak různá pojetí židovského náboženství (ortodoxní vs. neortodoxní směry).

To, že cílem byla právě konzervativní synagoga, vrátilo problém uznání neortodoxních směrů na pořad dne. Jak shrnul náměstek ministra pro diasporní záležitosti, Michal Oren: „Liberální Židé jsou dost židovští na to, aby byli vražděni, ale jejich směr není dost židovský na to, aby byl uznán židovským státem.“ V takové situaci je z psychologického hlediska pochopitelnou reakcí, přenést emoce na spor o správnost označení místa masakru; není to však reakce, která by mohla vést k řešení.