Dnes je 15. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

V polském Krakově bude zasedat stálý rabínský soud s působností pro střední Evropu, první od skončení války

2. 2. 2018, -jg- |  Náboženství

KRAKOV – Poprvé od konce druhé světové války se Polsko dočkalo svého stálého rabínského soudu, bejt dinu. Historický okamžik se odehrál v závěru loňského roku, těsně před svátkem Chanuka. Polský bejt din byl ustaven pod záštitou Centra pro progresivní judaismus v Krakově, aby sloužil jak místní židovské komunitě, tak Židům v regionu a potažmo v celé střední Evropě. Sestaven je z rabínů, kteří buď věnovali polské židovské komunitě leta svého pracovního života, anebo je k Polsku váží rodinné kořeny. Izraelský rabín Boaz Pash vykonával v letech 2006 až 2012 funkci vrchního rabína Krakova, rabínka Tanya Segal se stala první rabínkou v Polsku a progresivní židovské obci Beit Krakow slouží posledních 10 let a rabínka Mira Raz z Izraele má svou rodinnou historii s Polskem tragicky spjatou a polštinu si pamatuje jako jazyk, jímž doma hovořili její rodiče. Rabínský soud rozhoduje např. o konverzích, rozvodech a dalších záležitostech týkajících se židovského náboženského práva, halachy. Prvně tento polský bejt din zasedal dne 11. prosince 2017, aby rozhodl ve věci 10 konverzí.

Deset kandidátů pro konverzi k židovství pocházelo z Polska, ale bylo mezi nimi i několik Čechů ze slezského Krnova, města na česko-polských hranicích. Konverze k judaismu je náročný a dlouhý, mnohdy i několikaletý proces, zakončený zkouškou před rabínským soudem. Všichni prosincoví kandidáti před bejt dinem obstáli a byli přijati k židovskému lidu.

„Kořeny, jež má moje rodina v Sosnovci a Závěrčí, byly v minulosti krutě vyrvány, ale dnes, jako člen historického bejt dinu v Krakově, jsem součástí nového etablování židovských kořenů v Evropě,“ sdělila rabínka Mira Raz. Rabín Boaz Pash o nových konvertitech řekl: „Jako bychom se už dávno znali. Bylo to, jako bychom se setkali s našimi drahými bratry a sestrami, kteří se trošku ztratili a nyní nalezli cestu domů. Možná jsme se už kdysi potkali na hoře Sinaj, kde jsme společně obdrželi Tóru.“

„Současný rozvoj židovského života v Polsku je fenomén, který je neporovnatelný s čímkoliv jiným. V tomto místě jsme v každém aspektě našeho života, ve všech našich myšlenkách, ovlivňováni dlouhými staletími židovské historie, stejně tak jako tragickými událostmi holocaustu, jež definují vodítka pro naše odpovědi na otázky dneška,“ řekla krakovská rabínka Tanya Segal. „První poválečný bejt din vytvořili rabíni z různých proudů judaismu. Toto je možná jediné místo, kde je tak blízká spolupráce mezi jednotlivými židovskými denominacemi možná,“ dodala.

Krnovským Čechům, kteří se v prosinci dostavili k polskému bejt dinu, se dostalo podpory od židovské obce v Ostravě, jejíž delegace se na místo osobně dostavila. Předsedkyně Židovské obce Ostrava Milena Slaninová řekla: „Jsme nesmírně potěšeni, že všichni uspěli. Jsou jako naše děti, na něž jsme tak dlouho čekali. Rádi je co nejdřívě přivítáme jako oficiální členy naší židovské komunity.“

Zasedání prvního poválečného bejt dinu v Polsku se konalo budově někdejšího krakovského midraše (studovny) Bnej Emuna. Jeho budova je v péči Nadace centra pro židovskou kulturu Judaica, organizace, která se v posledních 25 letech zabývá propagací a výukou o židovské kultuře a umění v židovské čtvrti Krakova. Město Krakov bylo po staletí duchovním centrem Židů z Haliče a Slezska a kolébkou aškenazské tradice tak, jak ji známe dnes. V druhé polovině 19. století se stal rovněž centrem židovského osvícenství, haskaly.