Dnes je 1. 11. 2020
Zpravodajství
O projektu

Konzervativní rabíni už smí přijít na smíšenou svatbu (ale ne oddávat)

23. 10. 2018, -rjw- |  Náboženství

WASHINGTON – Rabínská asociace konzervativního/masorti směru zrušila ustanovení, které jejím členům zakazovalo jakkoli se zúčastňovat svateb smíšených párů. Podle JTA jde výrazný posun hnutí směrem k liberalismu a zároveň krok vycházející vstříc potřebám samotných rabínů a jejich rodin. Téma smíšených sňatků však ostře rozděluje progresivní rabíny (nejen) v USA. Být konzervativním rabínem a přijít na smíšenou svatbu, to dlouho nešlo dohromady. Tedy, rabíni a rabínky masorti směru směli přijít na svatbu katolických sousedů, protestantských známých či muslimských přátel. Směli být hosty na svatbě sikhské, hinduistické i buddhistické. Potíže ale mohly nastat, jestliže přijali pozvání na (židovskou) svatbu příbuzných, kteří si brali nežidovského partnera.

Je otázkou, nakolik byl tento zákaz, pocházející z roku 1972, skutečně dodržován a jak vážné postihy přicházely za jeho porušení. V praxi se jednalo o vymezení vůči rekonstruktivnímu a humanistickému směru, a také některým liberálnějším reformním rabínům, jež smíšené svatby provádějí. Šlo hlavně o to, aby konzervativní rabín nebyl ve skutečnosti oddávajícím, přičemž oficiální dokumenty podepíše rabín liberálnějšího směru.

Náboženským opodstatněním úplného zákazu bylo prohlášení rabína Immanuela Lublinera, že pokud je při smíšené svatbě proneseno jakékoli požehnání, rovná se to veřejnému rouhání (tzn. chilul Ha-šem be-farhesia) a rabína Aarona Blumenthala, zakazující rabínům účast nejen při samotném obřadu, ale i při jakékoli doprovodné společenské události. Přísně vzato však zůstalo u názorů. Komplikace s ne/přijetím tzn. „Standardů rabínské praxe“ se však nabízely různé výklady a nejistota přetrvávala.

Plíživý posun

Během 40 let trvajícího zákazu si rabíni nacházeli cesty, jak situaci řešit. Jednou z možností bylo uspořádání nějaké náhradní slavnosti, jako zvláštní slavnost během týdnu po svatbě, oslava nastěhování novomanželů do společného bytu, apod. Všichni věděli, oč jde, ale nikdo si nemohl stěžovat.

S nárůstem počtu potomků smíšených manželství, kteří chodí do synagogy a stojí o židovskou svatbu se ale množily otázky: Platí zákaz jen na případ, kdy se jeden z páru hlásí k jinému náboženství, nebo i na případy, kdy jeden ze snoubenců nemá židovskou matku (ale je členem židovské kongregace)? Jednotlivé komunity se navíc čím dál víc otevíraly nežidovským partnerům, kteří nejenže chodí na bohoslužby, ale někdy jsou i skutečně aktivní pomocí v chodu obce.

Přelom nastal loni, když synagogy konzervativního hnutí odhlasovaly, že jejich členy mohou být i ti, kdo nejsou podle halachy Židé. Už na jaře 2018 spekuloval o možném posunu směrem k přijetí smíšených sňatků deník Times of Israel (TOI). A další přelom nastal možná dne 22. října 2018, kdy JTA zveřejnila odpověď na dotaz adresovaný „The Rabbinical Assembly“:
„Duchovní konzervativního/masorti hnutí mohou vykonávat svatební obřady jen v případě, že obě strany jsou Židé. Provádění znamená podepsání dokumentů či jakoukoli slovní účast. Přítomnost pouze v roli hosta při svatbě, na níž je jen jeden z partnerů Žid, není ve Standardu rabínské praxe zahrnuta.“ – Zdá se, že touto responzí zákaz definitivně padl. Je to krok směrem k přijetí smíšených sňatků?

Smíšené sňatky dál zůstávají otázkou

V jarním článku TOI citoval slova výkonného ředitele United Synagogue of Conservative Judaism, rabína Stevena Wernicka: „Existuje napětí ohledně toho, jak se máme jako centristické hnutí postavit ke smíšeným sňatkům. Nevidíme to černobíle a obě strany diskuse, v níž budeme rozhodně pokračovat, mají na své straně dobré logické argumenty.“

Rozhodující přitom bude rok 2019, kdy rabína Wernicka nahradí ve funkci někdo jiný. Funkční období končí také předsedkyni Rabbinical Assembly, rabínce Julii Schonfeldové. Podle statistik přitom ve smíšeném sňatku žije 60 % amerických Židů ve věku 25-54 let, kromě charedim.