Rubrika: Náboženství

NEW YORK – Židé se dělí do dvou skupin: těch, co mají tfilin (modlitební řemínky) a těch, co je nemají. I ti, kteří tfilin nemají, je ale můžou občas potřebovat. Ne každý si ovšem může modlitební řemínky koupit; a i ten, kdo je pravidelně používá, si je mohl zapomenout nebo ztratit. S aplikací pro půjčování tfilin přišel devětatřicetiletý podnikatel z Brooklynu. Před známého v Izraeli zjistil, jak komplikované může být půjčování modlitebních řemínků i zde – a rozhodl se s tím něco udělat. Výsledkem byla nová aplikace, založená na systému registrovaných nabízejících, jakou je například Uber. Nejde tu však o placenou službu, půjčující získávají hlavně dobrý pocit a možná nové známé.

HAIFA – Ve čtvrtek 19. července v půl šesté ráno si přišli izraelští policisté do bytu pro rabína Dova „Dubiho“ Haiyuna. Odvedli ho na policejní stanici pro podezření z trestného činu. Tím mělo být provedení konzervativního (masorti) svatebního obřadu, jehož se měl rabín dopustit před dvěma lety. Nyní mu hrozí až dva roky za mřížemi. Podle zákona, přijatého roku 2013 nelze v Izraeli provádět svatební obřady mimo dozor vrchního – ortodoxního – rabinátu. To doléhá jako problém na další směry v rámci judaismu, jako konzervativní, reformní, rekonstruktivní a humanistický. Příslušníci těchto směrů sice mají zaručenou svobodu vyznání, v některých ohledech se však ocitají mimo uznání monopolního vrchního rabinátu, a tím pádem na hraně zákona.

SEATTLE – Ti, kdož upřednostňují kávu značky Starbucks, protože je košer, se brzy budou muset poohlédnout po náhradním produktu někde jinde. Košer certifikaci udělující společnost Star-K minulý týden oznámila, že již nebude nadále moci označit jako košer velké množství nápojů, které nadnárodní řetězec prodává. Společnost Star-K léta sestavovala seznam produktů Starbucks, které jsou košer „friendly“, aniž by přitom tyto výrobky nesly košer certifikaci. V minulých letech tak bylo ze Starbucksu košer i dokonce i frapučíno, jež bylo k mání na každé z více jak 28 tisíc poboček po celém světě. Mnoho zákazníků se proto se změnou nesmiřuje lehce. Od čtvrtka 12. července je na internetu přístupná petice s názvem „Udělejte Starbucks znovu košer“. K dnešku ji podepsalo přes 8,4 tisíce lidí.

VARŠAVA – Letos na jaře došlo k prvním krokům směřujícím ke svatořečení někdejšího polského primase, kardinála Augusta Hlonda (1881-1948). Zatímco některé polské katolíky těší naděje na dalšího národního světce, jiní upozorňují na jeho antisemitské postoje. Návrh vzbuzuje nevoli i v židovských organizacích. Postava kardinála Hlonda v sobě spojuje aspekty vlastenectví a katolicismu. Snahy o jeho svatořečení přitom nejsou ničím novým: započaly krátce po pádu komunistického režimu – a pro řadu Poláků je světcem už dávno. Proti návrhu na Hlondovo svatořečení se postavily židovské organizace American Jewish Committee (AJC) nebo Centrum Simona Wiesenthala (SWC). Poukazují na některé jeho protižidovské výroky a Hlondovo potenciální svatořečení vnímají jako „schválení krajně negativního přístupu kardinála Hlonda k židovské komunitě“.

TEL AVIV – Krátké zemětřesení pocítili obyvatelé severního a středního Izraele ve středu 4. července hned dvakrát. První o síle 4,1 Richterovy stupnice kolem 5. hodiny ranní a druhé před 23. hodinou večer o síle 4,5 stupňů. Obě zemětřesení měla svá epicentra u jezera Kineret na severu země. Nebyly hlášeny žádná zranění či škody, ale pocit třesoucí se půdy pod nohama zažili při druhé vlně otřesů i obyvatelé Tel Avivu. Vzhledem k poloze Izraele – na rozhraní africké a syrské tektonické desky a podél jordánské příkopové propadliny – jsou zde zemětřesení malá, ale relativně častá. Toho středečního však neváhal na půdě Knesetu využít poslanec za ultraortodoxní sefardskou stranu Šas, Jinon Azoulai, během rozpravy o plánu renovace jižní sekce Západní zdi pro egalitářskou modlitbu. Z náhlých otřesů půdy v Izraeli tentokrát obvinil reformní a konzervativní Židy.

DOLNÍ KAZIMĚŘ – Dvůr školy v polském městečku Kaszimierz Dolny je od roku 2013 cílem chasidských poutníků. Škola totiž stojí na místě někdejšího židovského hřbitova, kde měl být podle výzkumu chasidů z Modřické dynastie (pojmenované dle města Modryce – jidiš מאדזשיץ) pohřben rabín Jechezkel z Kušmiru (1755–1856). Podle JTA přicházejí chasidé na místě v menších skupinách, zvláště během léta. Modlí se buď na okraji pozemku, nebo podplácejí ochranu budovy, aby je pustila na dvůr školy. Někdy se však stane, že jsou odmítnuti. Nedávno případ ocitl v centru pozornosti aktivistických kruhů, zvaných někdy J-generation, usilujících o obnovu židovských hřbitovů ve Východní Evropě, zničených v období šoa. Modřičtí chasidé žádají, aby místo bylo zařazeno na seznam chráněných posvátných míst. Pro představitele východopolského městečka to však znamená komplikaci: nemá prostředky na přesunutí školy, postavené zde v době komunistického režimu. Otázkou je, jak najít smírné řešení.

JERUZALÉM – Nový ředitel Židovské agentury (Sochnut) Jicchak Herzog má problém s uřeknutím. V nedělním interview pro Ynet přirovnal smíšené sňatky k „moru“. Uvedl také, že pro tuto situaci (tj. nárůst smíšených sňatků v diaspoře) je třeba vymyslet „nějakou kampaň, nějaké řešení“. Celý kontext vypadal následovně: „Minulé léto jsem jel s Michal, svojí manželkou, na dovolenou do USA a setkal jsem se s něčím, čemu říkám hotový mor. Viděl jsem, jak děti mých známých uzavírají sňatky nebo žijí s nežidovskými partnery. A jejich rodiče se bijí v prsa. Ptají se, kde udělali chybu a trápí se. A podívejte se na to, to je každá rodina v USA. Mluvíme o milionech lidí!“ Ve středečním rozhovoru pro deník Forward upřesnil, že slovo použil jako slangový výraz, který má v Izraeli jiný smysl a že to „nemyslel negativně“. Politik, který se uřekne a čelí poznámkám novinářů, ten mnoho možností nemá. (A funkce ředitele Sochnutu je politický post.) Jicchak „Buži“ Herzog si zjevně uvědomuje, že se dopustil zásadní chyby.

SOUL – Loni na podzim byla v jihokorejském Soulu založena komunita progresivního judaismu. Hakehillah („Ta komunita“) je součástí organizace Asian Progressive Judaism (APJ). Minulý víkend se zde konal první šabaton. Název Young Professionals prozrazuje, že cílil především na mladou generaci, podobně jako květnový šabaton pro náctileté v Singapuru. Programu zaměřeného na vedení komunity se zúčastnila asi dvacítka lidí. Studium paraši vedl rabín Nathan Alfred, který je komunitním rabínem United Hebrew Congregation v Singapuru. APJ je součástí Světové unie progresivního judaismu (World Union of Progressive Judaism – WUPJ) a sdružuje komunity z Tokia, Hong Kongu, Singapuru, Bali, Jakarty a od roku 2017 stále aktivnějšího Soulu. Členy dálněvýchodních židovských obcí bývají v naprosté většině zahraniční pracovníci a jejich rodiny.

JERUZALÉM – Bouře Barkan. Tak označují některá média případ, který od minulého týdne rozproudil izraelskou debatu o hranicích židovského práva a rasismu. Reportér televizní stanice KAN upozornil na případ přeřazení pracovníků etiopského původu ve vinařské společnosti Barkan. K přeřazení na jinou pozici došlo na žádost organizace Badac Eda ha-charedit Jerušalajim, která uděluje jedny z nejstriktnějších košer certifikátů. Důvodem je, že její mašgiachové zpochybnili židovský status tří pracovníků etiopského původu. Židé etiopského původu tvoří kolem 10 % zaměstnanců podniku. Nároky na výrobu košer vína požadují, aby se na ní podíleli jen Židé podle halachy, kteří praktikují náboženský život. A právě židovství bylo u těchto tří pracovníků zpochybněno a to jen na základě jejich původu, jak už se dříve stávalo při udělování košer certifikátů provozovnám s Židy s etiopskými, ale i ruskými kořeny.

WASHINGTON – Synagoga Touro na Rhode Islandu, postavená roku 1763, má podle výnosu patřit nejstarší židovské komunitě v USA, obci Shearith Israel (zal. 1654). S tím nesouhlasí obec Jeshuat Israel, která se v synagoze Touro modlí více než jedno století. Jak napsal zpravodajský web JTA, obě obce spolu mají po staletí rozporuplný vztah. Synagoga patří k nejznámějším dílům slavného britského architekta Petera Harrisona. Je postavena v koloniálně-klasicistním stylu. Zajímavostí je, že původně mezi jejími návštěvníky tvořili většinu sefardští imigranti (jako chazan Isaac Touto, po němž je pojmenována, nebo Aaron Lopez, který financoval její založení – mimo jiné i z obchodu s otroky). Od 50. let 19. století sloužila synagoga jen přes léto návštěvníkům přímořského letoviska a plně ožila až roku 1883 s přílivem aškenázských imigrantů z východní Evropy.