Rubrika: Náboženství

WASHINGTON – Ve své pravidelné zprávě věnované stavu náboženských svobod po celém světě se americké ministerstvo zahraničí věnovalo krátce také Izraeli. Zpráva psaná diplomatickým jazykem v mnohých aspektech oceňuje politiku Izraele vůči náboženským menšinám, kriticky se však staví k postavení jiných než ortodoxních směrů v judaismu. Podle zprávy američtí diplomaté v poslední době opakovaně izraelským představitelům zdůrazňovali „význam náboženského pluralismu a respektu k dalším proudům judaismu“, a to zejména v souvislosti s modlitbou u Západní zdi. Prostranství před tímto nejposvátnějším místem judaismu je pokládáno za svého druhu synagogu a je ve správě ultraortodoxního rabinátu Izraele. V posledních letech sílí politické snahy oficiálně získat do své správy část prostoru pro skupiny Židů, kteří vyznávají reformní ritus a například dovolují ženám nasazovat si modlitební řemínky a talit nebo veřejně číst ze svitků Tóry.

JERUZALÉM – Šéf ultraortodoxní sefardské parlamentní strany Šas a současný ministr vnitra Arje Deri nazval část moderní ortodoxie „na hranici s reformními“ – přičemž výraz „reformní” je v jeho kruzích považován za urážku. „Dokonce i u pletených jarmulek, jak mnozí vědí, jsou velké komunity, a to především v cetrální části země, které jsou již na hranici s reformními,“ řekl Deri nedávno na charedi rabínské konferenci Benoam. Její část odvysílala v pondělí 21. srpna izraelská stanice Aruc 2. „Je pravda, že je zde více jarmulek, než v amerických reformních synagogách. Vypadá to jinak, je to více izraelské, ale stále je to na hranici s reformou,“ pokračoval Deri. Pletenými jarmulkami přitom mínil náboženské sionisty a členy moderní ortodoxie, kteří mají tendenci vyznávat méně izolující se formu židovské ortodoxie, než charedim, a současně namísto černých sametových nosí převážně háčkované kipy.

JERUZALÉM – Ultraortodoxní aškenazská židovská strana v Knesetu navrhla v neděli 6. srpna plán pro dodávku „košer elektřiny“ do izraelských obcí a městských čtvrtí s většinovou ortodoxní populací. Plán spočívá v umístění menších elektráren, které by dodávaly elektřinu těmto městům, ale o šabatu a svátcích by byly odpojeny od celostátní energetické sítě. Malá část ultraortodoxní populace se totiž necítí s připojením k celostátnímu rozvodu elektřiny o šabatu komfortně – i když ve svých domácnostech užívají zařízení pro přednastavitelné automatické zapínání a vypínání spotřebičů (šaon šabat), v elektrárnách a rozvodnách elektrické energie či zemního plynu mohou během šabatu pracovat Židé. Podle plánu by na nově zbudovaných elektrárnách měli pracovat jen Nežidé. Plán se týká měst Elad, Bnei Brak, Bejtar Ilit, Bejt Šemeš, Jeruzalém a Modiin Ilit.

MANAGUA – Židovská komunita v malém státě střední Ameriky se rázem zdvojnásobila poté, co bejt din (rabínský tribunál), který sem přijel z nedalekých Spojených států, přijal konverzi 114 lidí k judaismu. Jednalo se většinou o celé rodiny a u poloviny z nich byl motivací židovský původ části z nich. Někteří patřili k potomkům takzvaných marranos či hebrejsky anusim, tedy Židů, kteří byli násilím přinuceni ke křtu, avšak nadále z generace na generaci předávali některé zvyklosti a také povědomí o židovském původu rodiny. Jiní pocházeli ze smíšených sňatků. Obrovskou hromadnou konverzi zaštítila organizace Kulanu a rodiny konvertovaly zčásti k sefardskému směru, zčásti ke směru aškenázskému, inspirovanému hnutím Chabad.

JERUZALÉM – Již třetím rokem hostil izraelský prezident Reuven Rivlin v předvečer židovského postního dne 9. avu, který letos připadl na pondělní večer 31. července, studijní setkání s učiteli a zástupci různých směrů judaismu. Letošního setkání s názvem „Studovna a důležitost nesouhlasení“ se účastnili i šéf Židovské agentury Natan Šaransky a předseda organizace Jewish People Policy Institute, Avinoam Bar-Josef. „Zvláště na pozadí násilností kolem Chrámové hory a pokračujících pokusů popírat židovské dějiny a spojení židovského národa s Chrámovou horou, nesmíme proměnit Kotel, jediný přežívající symbol, který nám zbyl z chrámu, v místo vnitřních hádek a výpadů,“ pronesl Rivlin. „Destrukce a vyhnanství nás zanechaly málo. Ano, jsme jen hrstka z toho, co zbylo z židovského lidu. Nemáme tedy tu výsadu zlomit hůl nad jakýmkoliv Židem nebo Židovkou. Nemůžeme si dovolit být rozděleni a rozpadnout se,“ dodal izraelský prezident.

JERUZALÉM – Nejméně 1046 Židů navštívilo v brzkém odpoledni v úterý 1. srpna Chrámovou horu. Na tento den připadl půst 9. avu, datum, kdy byl podle židovského kalendáře zničen první i druhý jeruzalémský chrám a později se staly i další katastrofy židovské historie, například vyhnání Židů ze Španělska roku 1492. Návštěvníci vstoupili do prostoru Chrámové hory, kde oba židovské chrámy stávaly, skrze detektor kovu u Mughrabiho brány, jediné místo přidělené nemuslimům k návštěvě hory. Všichni museli u brány zanechat své průkazy totožnosti. Podle izraelské policie bylo sedm lidí zatčeno kvůli fyzickým šarvátkám mezi muslimy a Židy, šest Židů bylo zatčeno, protože se na Chrámové hoře začali modlit. Ještě o pondělní noci se tisíce židovských návštěvníků sešlo u Západní zdi, kde se četl Pláč Jeremiášův. Podle statistik aktivistických organizací vzrostl počet židovských návštěvníků o 15 procent. Na letošní Den Jeruzaléma v květnu vystoupilo na Chrámovou horu 900 židovských věřících.

AMSTERDAM – V Nizozemí platí zákaz vykonávání rituální košer a halal porážky nad rámec potřeb místní židovské a muslimské komunity. Pro jatka Slagerij Marcus, jediný podnik v zemi, kde se vykonává šechita – židovská rituální porážka zvířat, při níž není zvíře před usmrcením zbaveno vědomí tak, jak to požadují evropské směrnice –, by však toto omezení mohlo být likvidační. Jatka totiž žijí převážně z exportu. Na dotaz zpravodajského serveru JTA prohlásil však mluvčí nizozemského ministerstva průmyslu a obchodu, že jeho úřad „může přihlédnout ke zvláštním okolnostem“. Nespecifikoval nicméně, zdali to znamená, že židovská jatka skutečně dostanou výjimku. Podle Organizace židovských komunit v Nizozemí (NIK) však mohou jatka už nyní pracovat „jako obvykle“, jedná se totiž de facto „o zákaz vývozu, a něco takového by šlo proti pravidlům EU“.

JERUZALÉM – Světová rada církví, organizace sdružující různé křesťanské denominace s výjimkou církve římskokatolické, vyjádřila svou podporu palestinské kampani proti izraelské kontrole svatých míst v Jeruzalémě. Nová bezpečnostní opatření, která se objevila po vražedném střeleckém útoku tamtéž, jsou prý „korozivním činem, který naruší už tak dost křehký mír“. Pro zmírnění eskalace násilí a zachování míru je prý podstatné udržet status quo a „podpořit rovná práva křesťanů, Židů a muslimů na těchto posvátných místech“. Světová rada církví, která se už vícekrát v minulosti postavila proti Izraeli na stranu Palestinců, také kritizovala, že muslimům bylo bráněno ve vstupu do mešit. Ředitel mezináboženských záležitostí z Centra Simona Wiesenthala rabi Yitzhok Adlerstein upozornil na absurditu tohoto postoje Světové rady církví: vždyť bezpečnostní opatření, často i přísnější, jsou běžná i na jiných svatých místech, přikročila k nim i Saúdská Arábie v Mekce či katolická církev ve Vatikánu.

JERUZALÉM – Aškenázský vrchní rabinát v Izraeli čelí skandálu: média mají k dispozici seznam asi 160 jmen rabínů ze čtyřiadvaceti zemí, jejichž dobrozdání ohledně židovského původů osob rabinát neuznává. Kromě představitelů konzervativního a reformního křídla judaismu se na něm objevují i jména rabínů ortodoxního směru, zejména těch, kteří v minulosti vyjádřili liberální názory. Dobrozdání ohledně židovského původu je přitom významné pro všechny přistěhovalce do Izraele, určuje totiž, kdo zde bude moci uzavřít sňatek či podstoupit další náboženské obřady, od obřízky po pohřeb. Kompletní seznam rozeslala světovým médiím organizace ITIM, která pomáhá Izraelcům poradit si s náboženskou byrokracií. Americký server JTA, poskytující zpravodajství ze židovského světa, zveřejnil jména 60 rabínů z USA, kteří na seznamu figurují – 16 z nich se hlásí k židovské ortodoxii. Vrchní izraelský rabín David Lau reagoval na únik seznamu rozhořčeně a prohlásil, že je dílem nižšího úředníka.

BRUSEL – Severobelgický region Vlámsko, nebo též Flandry, zakázal košer porážku hospodářských zvířat bez jejich předchozího omráčení. Rozhodnutí minulý týden jednomyslně prošlo bruselským parlamentem. Stalo se tak nedlouho poté, co parlament valonského regionu na jihu země odhlasoval stejné rozhodnutí letos v květnu. Nová legislativa má vejít v platnost od roku 2019 současně na severu i jihu Belgie. Polovina ze čtyřicetitisícové židovské populace Belgie žije v severním Vlámsku, zatímco zhruba 20 tisíc Židů žije i v přilehlém bruselském regionu. Jen několik stovek lidí čítá židovská komunita na jihu země, ve Valonsku. Zákaz košer porážky bez předchozího omráčení zvířete byl v Belgii na pořadu jednání už několik let. Košer jatka v Antverpách, hlavním městě vlámského regionu, přitom dodávají košer maso do mnoha židovských komunit po celé Evropě.