Rubrika: Náboženství

WASHINGTON – Synagoga Touro na Rhode Islandu, postavená roku 1763, má podle výnosu patřit nejstarší židovské komunitě v USA, obci Shearith Israel (zal. 1654). S tím nesouhlasí obec Jeshuat Israel, která se v synagoze Touro modlí více než jedno století. Jak napsal zpravodajský web JTA, obě obce spolu mají po staletí rozporuplný vztah. Synagoga patří k nejznámějším dílům slavného britského architekta Petera Harrisona. Je postavena v koloniálně-klasicistním stylu. Zajímavostí je, že původně mezi jejími návštěvníky tvořili většinu sefardští imigranti (jako chazan Isaac Touto, po němž je pojmenována, nebo Aaron Lopez, který financoval její založení – mimo jiné i z obchodu s otroky). Od 50. let 19. století sloužila synagoga jen přes léto návštěvníkům přímořského letoviska a plně ožila až roku 1883 s přílivem aškenázských imigrantů z východní Evropy.

JERUZALÉM – V Izraeli narůstá počet osob, které se kvůli nejasnému statusu nemůžou oženit/vdát. Vyplývá to z výsledků šetření Výzkumného a informačního centra Knesetu, prezentovaných při úterním (19. 6.) zasedání izraelského parlamentu. V Izraeli jsou sňatky a rozvody v kompetenci náboženských autorit, v případě Židů o nich rozhodují rabínské soudy. Problém nastává, když není vyjasněn židovský status nevěsty anebo ženicha. Zatímco v roce 2010 tvořily takové případy 3,1 % všech zájemců o uzavření sňatku, v roce 2017 jich bylo už 6,7 %. Jsou uváděny případy těch, kteří prověřováním halachického původu neprošli, nikoli ti, u nichž se otázka vyřešila konverzí. Procesem zkoumání halachické „židovskosti“ prochází ročně téměř 20 % žadatelů o svatbu.

JERUZALÉM – Kibita Josef, pobývající v jihoizraelském kibucu, nedostal izraelské občanství. Do 14. června by měl opustit Izrael, odvolal se však, takže smí v zemi zůstat, do konečného rozhodnutí. Josef nemá potíž s doložením jednoho židovského prarodiče. Také jeho rodiče jsou oba Židé, mají platný doklad o gijuru. Ovšem, není platný pro každého. A navíc pocházejí z Ugandy a jsou černoši. Abayudaya (lugandsky: „Lid Judův“) vznikla před necelými 100 lety, když se příslušníci místní komunity odklonili pod vedením náčelníka Semei Kakungulu od křesťanství, na které je kolem roku 1880 obrátili britští misionáři. Na základě studia Bible se přiklonili k židovství tak, jak mu rozuměli prostřednictvím četby Starého zákona. Nejpozději v roce 1920 se s nimi setkal dosud neidentifikovaný Žid jménem Josef, pod jehož vedením začali praktikovat judaismus. Židovský svět se o nich dověděl prostřednictvím Izraelce Arye Odeda, studenta pobývajícího na univerzitě v Makarere.

JERUZALÉM – Ovadia Kohen, vnuk někdejšího vrchního sefardského rabína v Jeruzalémě, Ovadii Josefa, se chystá uzavřít se svým životním partnerem manželství. To vzbudilo zájem médií, protože jeho dědeček patřil k zakladatelům náboženské strany Šas. Proti stejnopohlavním vztahům ostře vystupoval a na sklonku života je prohlásil za „naprosté zlo“. Obřad, chystaný na tento týden, odráží v několika ohledech stav izraelské společnosti. Ovadia Kohen (pojmenovaný dle sefardského zvyku po váženém dědečkovi) si bere Amichaie Landsmanna, sekulárního Izraelce s aškenázskými kořeny. Rituál bude proveden v rámci komunity nábožensky žijících gayů a leseb, dle upravených ortodoxních pravidel. Provede ho žena – Zahorit Soreková, aktivní členka středopravicové strany Ješ atid (Máme budoucnost).

JERUZALÉM – Kdo je (letos) Žid? Kdo ženatý, rozvedený – a kdo mamzer? Izraelský vrchní rabinát navrhl nové zpřísnění pravidel pro uznávání rabínských soudů. Tento týden o tom v Knesetu diskutovali zástupci izraelského Vrchního rabinátu s poslanci. Podle navrhovatelů jde o vytvoření jasných norem, podle kritiků je to další vzájemné odcizení izraelského a diasporního židovstva. Vrchní rabinát zveřejnil seznam kritérií, které bude muset napříště splňovat uznávaný rabínský soud v diaspoře. To ovlivní, zda bude uznáván židovský status konvertity v Izraeli (a tedy i možnost židovského sňatku), dále uznání sňatků a rozvodů. Nejedná se přitom o vymezení vůči progresivním proudům judaismu, ale právě vůči jednotlivým směrům uvnitř ortodoxie a tzn. moderní ortodoxie či neoortodoxie. Primárně se týká rabínských soudů v USA a Kanadě.

LONDÝN – Dina Brawerová se 7. května 2018 (22 Ijaru 5788) stala první ženou ve Spojeném království, která obdržela ortodoxní rabínskou smichu. Po náležité zkoušce ji udělil rabín Daniel Sperber, profesor Talmudu na Bar-Ilanově univerzitě v Izraeli. Rabínka Brawerová, matka čtyř dětí, byla k závěrečné zkoušce připuštěna po čtyřech letech intenzivního studia na Yeshivat Maharat v New Yorku. Poslední rok absolvovala rabínskou stáž v komunitě Netivot Shalom v New Jersey. Od nynějška může oficiálně zodpovídat otázky židovského práva, vést svatební a pohřební obřady, poskytovat duchovní péči a vyučovat. Dina Brawerová se narodila v italském Miláně a její rodiče pocházejí z Maroka. Vzdor sefardskému původu byla vychovávána v tradicích lubavičského hnutí Chabad. K tomu se připojil její tatínek a byl vyslána jako šaliach (vyslanec) do Itálie. S malou Dinou začal brzy studovat Tóru. Také ji učil jidiš, aby mohla rozumět proslovům rabína Schneersona, vysílaným tehdy po telefonu.

AMSTERDAM – Modrá mešita v Amsterdamu oznámila, že 4. května, na na nizozemský den památky obětí holocaustu, konvertovala místního židovského přeživšího nacistické genocidy na islám. Video sedmaosmdesátiletého seniora na vozíčku, který po imámovi přeříkává šahádu, pak umístila na Facebook. „Šaháda našeho 87-letého bratra! Pan Sal van Coeverden, který se narodil před 87 lety židovské šlechtické rodině, dnes odříkal šahádu. Takbír,“ stálo v popisku. Jedna přispěvatelka v komentářích zmínila, že to byl její bratr, kdo pána na vozíčku tlačí, a že on se o Coeverdena stará v domově důchodců. Místní židovská komunita, která se dosud nevzpamatovala ze ztráty, kdy šoa nepřežilo 75 % jejích členů, se staví k prohlášení skepticky. Není to sice poprvé, co Modrá mešita, postavena před osmi lety v převážně židovské čtvrti Amsterdamu a financovaná Kuvajtem a Katarem, oslavila konverzi Žida na islám. Tentokrát však nikdo nemůže Sala van Coeverdena identifikovat.

REJKJAVÍK/KODAŇ – Na Islandu i v Dánsku se brzy bude hlasovat o zákazu náboženské obřízky dětí. Na Islandu je pravděpodobné, že návrh neprojde. V Dánsku přinesla rozprava názorový rozštěp napříč parlamentními stranami. Politici i lékaři se zamýšlejí nad možnými dopady delegalizace obřízky: Na muslimské a židovské komunity, i na jednotlivé rodiny. Výbor pro právní záležitosti a výbor pro školství požádá islandský parlament, aby zamítl návrh poslankyně Silja Dögg Gunnarsdóttir (středo-pravicová Progresivní strana), požadující zákaz obřízky z jiných než zdravotních důvodů do věku 18ti let. Důvodem je analýza možných důsledků tohoto opatření, podle které není pravděpodobné, že nová zákonná úprava přinese to, co by její navrhovatelé chtěli: tedy respekt k tělesné integritě dětí a právo na vlastní rozhodnutí o svém těle.

POLNÁ – Místa se smutnou minulostí ožívají novými historickými událostmi. V Polné, spojené s tzn. hilsneriádou, oslavil 75. narozeniny kardinál Dominik Duka. V děkanském kostele města, jehož je po více než 10 let čestným občanem, odsloužil 29. dubna mši a pobesedoval s občany. Na aféru kolem zavražděné švadleny Anežky Hrůzové, z jejíž smrti byl neprávem jako z rituální vraždy obviněn židovský pobuda Leopold Hilsner, už nikdo nevzpomněl. Ani na statečný postoj Tomáše Garriguea Masaryka, který byl za vystoupení proti krevní pověře hodnocen jako „zrádcovský“ a „protičeský“. Debata se zaměřila na aktuální otázky. Těmi byly tradiční hodnoty a v té souvislosti i kardinálova údajná podpora radikálně pravicové SPD. „Nejsem žádný příznivec pana Okamury,“ prohlásil Duka, „ale v Parlamentu musíte hledat pomoc v takovýchto věcech od každého.“

PRAHA – Ve čtvrtek večer byla v Obecním domě v Praze zahájena konference EUPJ (Evropská unie progresivního judaismu) s tématem „Znovuzrození – tvoříme budoucnost“ (Regeneration – Building the Future). Předmětem rozprav a workshopů jsou aktuální témata jako například budování či obnova komunit, antisemitismus v Evropě, životní prostředí, smíšená manželství. Důležitý je důraz na příslušnosti ČR ke střední, nikoli východní Evropě. Zahajovacího ceremoniálu se zúčastnilo mnoho významných hostí, mezi jinými i velvyslanec státu Izrael v ČR Daniel Martin Meron, předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek, prezident WUPJ rabín Daniel Hillel Freelander a další. Vystoupil i dětský pěvecký sbor Lauderových škol. Předseda pražské reformní komunity Bejt Simcha Michal Spevák v úvodním proslovu řekl: „Praha byla – a doufejme i opět bude – centrem progresivních Židů moderní Evropy 21. století.” Konference potrvá do neděle 29.dubna.