Rubrika: Náboženství

JERUZALÉM – Mabruk, mazal tov! Sňatky mezi Araby a Židy jsou v Izraeli relativně řídké a ještě vzácnější jsou, pokud se jedná o muslimskou nevěstu a židovského ženicha. O jednu takovou s přímo hvězdným obsazením se ve středu 10. října postaraly dvě místní izraelské celebrity: televizní moderátorka Lucy Aharishová (37) a herec Tsachi Halevi (43). Aharishová je izraelskou přední a jedinou arabskou hebrejskojazyčnou moderátorkou televizních novin, v současnosti se objevující na programu Reshet 13. Roku 2015 zapalovala na počest svátku Dne izraelské nezávislosti pochodeň na Har Herzl v Jeruzalémě. Halevi je zpěvák a herec z města Petach Tikva, kterého nejvíc proslavil izraelský politicko-dobrodružný seriál Fauda. Jinak je ho možné vidět na Netflixu ve snímku „The Angel“, kde hraje roli libyjského diktátora Kaddáfího. Pár uzavřel civilní sňatek. Přesné místo obřadu na mořském břehu v severním Izraeli bylo utajeno, aby se tak svatebčané vyhnuli protestům ze strany muslimů a židovských extremistů.

PRAHA – Před několika dny přinesl web JTA článek o vzrůstajícím počtu nizozemských křesťanů, kteří slaví Sukot. Cnaan Liphshiz v mimořádně zajímavém textu ukazuje motivace tohoto zvyku i jeho přijímání či kritiku z křesťanské i židovské strany. Redakce Ztis.cz se proto rozhodla podívat na křesťanské skupiny, slavící Sukot v ČR. Na zahradě sboru Církve bratrské v Černošicích se 23. září sešlo asi 45 lidí pod party stanem, ozdobeným zelení, oranžovými plody mochyně a umělými jablky. Na stole byly mísy se sušeným i čerstvým ovocem, granátové jablko, víno, chléb, barches a dvě svíčky. Spolek „Operace Ester“, působící od roku 1992 v oblasti připomínky židovských kořenů mezi křesťany, pořádal oslavu Sukot. „Obvykle slavíme vevnitř, v Domě národnostních menšin, letos jsme byli poprvé venku. Manžel koupil přístřešek a ten jsme postavili, ale po skončení jsme ho museli zas odstranit, protože jsme slíbili, že zahradu zase uklidíme,“ vypráví paní Marta Srbová, která spolek vede. Suka tak byla jen symbolická, což se u křesťanských oslav tohoto svátku někdy stává.

TEL AVIV – O židovském svátku Sukot je tradicí přijímat ve svém stánku – suce – hosty. Pluralistické nezávislé izraelské hnutí „Bejt tfila jisraeli“ letos už šestým rokem posouvá tuto tradici ještě dál. Každoročně o svátku Sukot staví v telavivském přístavu podle svých slov „největší suku na světě“, s ambicí uvítat v ní přes 25 tisíc hostí. „Je to místo, kde se při oslavách setkávají různé sektory izraelské společnosti – ultraortodoxní, reformní, etiopští Židé, ale také Arabové nebo uprchlíci,“ říká o 700 metrů čtverečných rozlehlé suce jeden z rabínů hnutí Esteban Gottfried. „Máme aktivity pro všechny. Pořádáme i některé náboženské ceremonie, ale hlavním tématem je soužití všech Izraelců,“ dodává rabín. Bejt tfila jisraeli už funguje v Tel Avivu 12. rokem a jejich hudební Kabalat šabat každý pátek v přístavu přiláká někdy až tisícovku lidí. Aktivity jako jóga, kurzy tance, přednášky a bejt midraš nebo programy pro děti začnou egalitářskou modlitbou v telavivské suce v neděli 23. září večer, kdy Židům po celém světě začne osmidenní svátek stánků – Sukot.

PAŘÍŽ – Francouzský vrchní rabín Haim Korsia rozeslal v pondělí 17. září dalším rabínům v zemi dopis, v němž je žádá, aby na židovský svátek Dne smíření, na Jom kipur, společně se svými kogreganty odříkali speciální modlitbu za oběti teroristických útoků. Letos totiž připadne ve Francii připomínaný den památky obětí terorismu, který je stanoven na 19. září, podle židovského kalendáře na 10. dne měsíce Tišri, kdy mají Židé Jom kipur a s ním pětadvacetihodinový půst. „Žádám vás, abyste během Jom kipuru, během modlitby Jizkor, připojili i speciální modlitbu za všechny oběti teroristických útoků, které naši zemi postihují už po mnoho let a členové našich obcí si jsou toho vědomi. Je to hluboce židovský způsob, jak se účastnit národního pamětního dne,“ napsal Korsia. Národní pamětní den na oběti terorismu začaly připomínat neziskové organizace ve Francii v roce 1998 a letos tak bude již dvacátý v pořadí.

BUDAPEŠŤ – Na letošní svátek Roš ha-šana, židovský nový rok, byla po několika staletích v budapešťském Královském paláci znovuotevřena synagoga. Slavnostní ceremonie, která se konala ve čtvrtek 6. září, se účastnil maďarský prezident János Áder, představitelé diplomatických sborů, náboženští představitelé a s hnutím Chabad spřízněná Sjednocená maďarská židovská kongregace (EMIH). Přítomen byl i nizozemský vrchní rabín Binyomin Jacobs, který předsedá Evropskému rabínskému centru, zastřešující ortodoxní evropské organizaci. Synagoga v ulici Táncsisc dlouho sloužila jako židovské muzeum, ale od nynějšího Roš ha-šana ji už jako místo bohoslužby povede v Budapešti narozený rabín Asher Faith. Původně sefardská synagoga o dvou místnostech byla postavena roku 1364 a sloužila svému účelu až do roku 1686, kdy byla zdevastována při pogromu, když koalice křesťanských armád porazila osmanské Turky a znovudobyla město Buda. Vítězové zmasakrovali všechny, kdo se v synagoze ukrývali, a pak ji zapálili.

NEW YORK – Čím dál víc vdaných ultraortodoxních žen v USA nosí dlouhovlasé paruky (šejtl). Nová móda však vyvolává kontroverze: okolí je někdy považuje za projev „necudnosti“ – a jde tu samozřejmě nejen o náboženství a tradice, ale také o sociální sítě, obchod s vlasy a o práva žen. Deník NY Post minulý týden upozornil na kontroverze, které vyvolává móda dlouhých paruk s vlasy až po pás. Zasáhla především charedi středoškolačky a vysokoškolačky s vlastním zaměstnáním, které v mnoha ohledech žijí moderním životem, odmítají se však vzdát svých tradic. Bývají veřejně činné jako podnikatelky, právničky nebo sociální pracovnice a svým chováním posouvají nepsané normy. Některé jsou výraznými tvářemi místních komunit, jako Esther Adina Sashová, kandidátka za Demokratickou stranu v brooklynském distriktu Flatbush, má dlouhovlasé šejtly jako součást image na Instagramu (@flatbushgirl). A má téměř 40 tisíc sledujících.

LONDÝN – Britská veřejnoprávní stanice BBC-4 zveřejnila 3. září 2018 sérii rozhovorů rabína Jonathana Sackse s názvem „Morality in the 21st Century“. Jeden z nejznámějších současných ortodoxních rabínů, jehož eseje mohou znát i čeští čtenáři z přeložených sbírek „O svobodě a náboženství“ a „Důstojnost v rozdílnosti“, zde probírá témata jako umělá inteligence, generace „selfie“, co v dnešní době znamená nepopulární slovo „odpovědnost“ atd. Jeho protějšky v rozhovorech jsou osobnosti jako například politický filosof Michael Sandel, politolog Robert Puntam, nebo odborník na AI etiku Mustafa Suleyman. Jedenáct půlhodinových rozhovorů je k dispozici v angličtině ke stažení.

DALY CITY – Izrael ve čtvrtek 30. srpna přijal za své občany dva z první vlny (původně nežidovských) konvertitů, kteří před jedenácti lety konvertovali v Daly City. Jedná se o Yochanana Zaqantova a jeho dceru Gabby. Zpráva byla zveřejněna prostřednictvím Facebooku ve skupině European Karaite Judaism. Jedná se o průlomový krok izraelských úřadů. Karaitské konverze prováděné s podporou Nejvyšší rady chachamů a na základě vzdělání Karaitské židovské univerzity (KJA) tak byly postaveny na roveň rabínským. Konverze, tedy přijetí osoby nenarozené ze židovské matky, byly v karaitství zavedeny až v roce 2007. (Zajímavostí je, že v rámci této slavné „první vlny“ konvertoval také jeden Čech.)

SAN FRANCISCO – Minulý víkend bylo slavnostně otevřeno centrum karaitské obce Congregation B’nai Israel v Daly City nedaleko San Francisca. Karaitští emigranti z Egypta odkoupili v roce 1994 nepoužívanou synagogu od místní židovské obce. Tak vzniklo jediné (oficiálně uznávané) centrum karaitského judaismu v USA, později také sídlo soukromé karaitské univerzity (Karaite Jewish University), dnes nejvýznamnější vzdělávací karaitské instituce. Od oku 2014 sháněla B’nai Israel prostředky na rekonstrukci a rozšíření. Opravy a přístavby začaly na podzim 2017 a po roce zahájil objekt opět provoz – nyní jako centrum náboženského a kulturního života, vzdělávání a uchování paměti. Proč je to historická událost nejen pro karaity, to se dočtete v dalších odstavcích.

ABIDŽAN/ZANZIBAR – „Co to je? Je to z USA a najdete to všude na světě?“ říká známá hádanka. „No přece Chabad a Coca-Cola!“ Ať se Žid vydá za prací nebo na dovolenou do kterékoli země vždycky by měl ve větším městě k dispozici místo modlitby a studia Tóry, případně i košer potraviny a spřízněné židovské duše. To je dlouhodobá misijní politika hnutí Chabad-Lubavič. Rodiny vyslanců (šaliachů) vytvářejí globální síť, díky níž ani pobyt v zemích bez židovské populace neznamená rezignaci na náboženský život. Japonsko, Thajsko, Ghana, Peru, Nepál – tam všude můžete slavit šabat, připomenout si jahrzeit příbuzných nebo přiložit tefilin. To vše podle východoevropské chasidské tradice a pod dohledem rabína Menachema Mendela Schneersona, jehož někteří členové nazývají „králem Mesiášem“. Nová centra by měla sloužit především turistům a zahraničním pracovníkům.