Dnes je 1. 5. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Náboženství

Na post soudce náboženského práva šaría byla v Izraeli prvně jmenována žena

25. 4. 2017, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Mezi izraelskými kádími, muslimskými soudci náboženského práva šaría, zasedne v Izraeli i jedna žena. V úterý 25. dubna byla do této funkce jmenována Chana Mansúr Chatábová, která dosud působila jako právnička ve městě Tamra v Galileji a podle webové stránky své kanceláře se specializuje na rodinné právo a právo šaría. Právě záležitosti jako jsou rozvody, sňatky, konverze, dědictví a prevence domácího násilí jsou u muslimské komunity v Izraeli v kompetenci šaríatských soudů. Ty existovaly ještě za dob Osmanské říše i britského mandátu a v Izraeli byly uznány ihned po vyhlášení nezávislosti roku 1948. „Na post kádího jsme poprvé zvolili ženu. Jsem nadšená a doufám, že je to předzvěstí k dalšímu uplatňování žen,“ komentovala to izraelská ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová z pravicové strany Židovský domov. Jmenování prvního ženského kádího je však v Izraeli precedentem i pro židovské ženy. Ty totiž totiž jako soudkyně u židovských náboženských soudů zasedat nesmějí, přičemž židovské sňatky a rozvody v Izraeli spadají výlučně do jejich gesce.

celý článek

Vznikla reformní kniha modliteb pro Jom ha-šoa. Dostupná je online

25. 4. 2017, -rjw- |  Náboženství

JERUZALÉM – Izraelské reformní hnutí před několika dny slavnostně zveřejnilo modlitební knihu pro Jom ha-šoa. Práce na knize trvala dva roky. Sidur sestavili rabíni Jehuda Amir, Jehoram Mazor a rabínka Galia Sadanová. Kromě tradičních vzpomínkových modliteb a žalmů obsahuje například báseň „Je-li toto člověk“ od Prima Leviho, modlitbu „Eli, El“ partyzánky Chany Senešové, i úryvky prozaických textů. Tento sidur je (alespoň v Izraeli) ojedinělý z několika důvodů: Především se po sedmdesáti letech snaží vytvořit liturgii pro den, jehož nejtypičtější připomínkou bylo v Izraeli znění sirén a ztichnutí, zmlknutí. Kniha odvážně zahrnuje mezi modlitby též prozaické vzpomínky přeživších, téměř povídkové úryvky, obsahující přímou řeč, konkrétní líčení reálií, např. slavení Dne smíření (Jom kipur) v lágru.

celý článek

Přenos herpesu při obřízce: Dlouhodobý problém v New Yorku a jeho souvislosti

21. 4. 2017, -rjw- |  Náboženství

NEW YORK – Zdravotníci v New Yorku nemohou dokončit vleklé vyšetřování infekce novorozenců herpesem při obřízce. Rodiče odmítají sdělit jména mohelů. Charedi komunita se totiž obává zákazu tradičního zvyku. Přinejmenším šest případů nakažení novorozence herpesem (HSV-1) zaznamenali zdravotníci v minulém roce v newyorkském Williamsburgu. Došlo k němu během obřízky, při „mecica ba-pe“. Tento zvyk, dodržovaný v ultraortodoxních (charedi) kruzích, prakticky znamená, že obřezávající vysaje krev z rány na chlapcově přirození ústy. Starý zvyk měl pravděpodobně v době před účinnými antiseptickými a antibiotickými prostředky zmenšit nebezpečí infekce. Ty v moderní době praktiku mecica ba-pe nahradily, přetrvávají však u některých charedi a chasidských komunit.

celý článek

Izraelci na jihu země oslavili pesachový seder spolu s africkými uprchlíky

12. 4. 2017, -jg- |  Izrael

CHOLOT – Aby v paralelách spojili vyjití Izraelitů z Egypta, jak jej připomíná pesachový příběh, a úděl dnešních uprchlíků z především z Afriky, sjely se stovky Izraelců do detenčního zařízení pro žadatele o azyl v Cholot na jihu země. Tam na samotě, vprostřed Negevské pouště, nedaleko hranice s Egyptem a asi hodinu a půl cesty autem na jihovýchod od Beerševy, jich žije kolem 2000. Podle ASSAF, izraelské organizace na pomoc uprchlíkům v zemi, je v současnosti v Izraeli až 45 tisíc žadatelů o azyl, většina z nich v chudých předměstích jižního Tel Avivu. Pocházejí především ze Súdánu a Eritreje a stát Izrael jim až na výjimky azyl ve většině případů neuděluje. Nahlíží se na ně jako na ekonomické migranty, protože tito lidé začali do Izraele přicházet až kolem roku 2005. Celosvětově však podle OSN získalo roku 2014 status azylanta nebo jiné ochrany v průměru 83 % Eritrejců a 56 % Súdánců. Mezi lety 2012 až 2013 Izrael zabezpečil svou hranici s Egyptem, kudy do té doby přicházelo do země až několik stovek migrantů denně.

celý článek

Poslední obětí války proti nemravnosti se v izraelském Bnej Braku stala Šmoulinka

28. 3. 2017, -jg- |  Izrael

BNEJ BRAK – Po německé kancléřce Angele Merkelové nebo herečce Jennifer Lawrencové, která byla roku 2015 odstraněna z plakátů k filmu Hunger Games v ultraortodoxních čtvrtích jak v Bnej Braku, tak v Jeruzalémě, se obětí „války proti necudnosti“ tentokrát stala Šmoulinka. Jediná ženská parťačka modrých šmoulích trpaslíků přitom ani není reálnou ženskou postavou z masa a kostí, nýbrž kreslenou animovanou postavičkou, jíž od jejích mužských protějšků odlišují jen dlouhé řasy a blonďatá hříva. Foto plakátů na nově uvedený film „Šmoulové: Zapomenutá vesnice“ (2017), kde je postava Šmoulinky od svých třech mužských kolegů odstraněna, přinesl v pondělí 27. března izraelský deník Haaretz. Podle jeho informací se distribuční společnost Forum Film rozhodla modré tělo Šmoulinky odstranit, aby neuráželo obyvatele Bnej Braku, kde žije početná ultraortodoxní komunita a kde je podle distributora zcela běžné, že se nezobrazují na poutačích k filmům ženy.

celý článek

Staronová synagoga v Praze dostala dvě nové Tóry, poprvé od války

19. 3. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Dvě nové darované Tóry byly do pražské Staronové synagogy vneseny v neděli 19. března. Pro místní Židy je to historický okamžik, neboť podle mluvčí Dity Šnajdrové pořizovala pražská obec novou Tóru naposledy před válkou. Na zhotovení dvou nových svitků přispěli členové obce i mecenáši. Písař Tóry, sofer stam Daniel Chalamiš, s nimi přijel až z Izraele. Posledních třicet písmen přitom dopsal až na místě za asistence těch, kterým se dostalo pocty tato písmena dopsat. Kromě všech rabínů, kteří na pražské židovské obci působili od roku 1990, to byli také představitelé obce a nový izraelský velvyslanec v Česku Daniel Meron. Po svém dokončení byly obě Tóry radostně a za přítomnosti stovek členů židovské obce vneseny do Staronové synagogy. Praha měla před druhou světovou válkou podle zemského vrchního rabína Karola Efraima Sidona tisíce svitků Tóry, některé byly stovky let staré. Když ale potřeboval komunistický režim peníze, začal je prodávat na Západ. Tak se některé Tóry z Prahy, ale i jiných měst Česka, dostaly například do amerických či britských obcí, kde slouží svému účelu doposud.

celý článek

Sváteční slovo: Není každý den Purim (ještěže tak)

12. 3. 2017, Jorge Rozemblum |  Komentáře a analýzy

MADRID – V hebrejštině existuje úsloví „lo kol jom purim“ (není každý den Purim), což je moudré rčení, jež znamená odlišnost veselí a nevázanosti trvající po dobu svátku, během něhož moudří doporučují nadměrné pití. Vypadá to paradoxně, když uvážíme, že to, o čem se vypráví ve svitku či knize Ester (jediné biblické knize, v níž není zmíněno Boží jméno) je zamýšlená genocida, k níž naštěstí nedošlo. Dalším charakteristickým rysem, který tento svátek odlišuje od ostatních je, že protagonistkou je žena. Židovka, nicméně asimilovaná, jež nedodržuje náboženské předpisy svých předků a která svou identitu získává nazpět teprve ve chvíli, kdy jí hrozí zkáza. Je těžké vyhnout se srovnání se strašlivou zkušeností, dosud živou pro všechny evropské Židy, kteří byli ještě před několika desetiletími přesvědčeni, že jsou zcela integrováni do společnosti; kteří se k ní chtěli připojit a konvertovat k jiné víře, ale nakonec hráli maškarádu. Ne jak chtěli oni sami, ale jak to po nich chtěli ostatní.

celý článek

Každý rok v jiném kabátku: Jak Izraelci inovují hamantaschen, tradiční purimový moučník

10. 3. 2017, -jg- |  Izrael

TEL AVIV – Stejně tak jako chanukové sufganije, u izraelských pekařů se již dočkaly inovací, nových kreací a podob i purimové hamantaschen, v hebrejštině oznej haman. Veselý svátek Purim letos přivítáme v sobotu 11. března večer. Pokud byste se večer na Esteřin půst, který letos kvůli šabatu vyšel už na čtvrtek 9. března, prošli po ulici Dizengoff, jedné z telavivských hlavních tepen, neminuli byste jistě hloučky mladých lidí, kteří se vydali na pomyslný lov toho nejlepšího pro letošní kostým. Růžový kožich, leopardí kůže, kočičí uši, škrabošky a čelenky s pavími pery. Na křižovatce Dizengoff a Gordon už v oblíbeném obchodě Max Ten vyložili pestrobarevné sukénky, motýlí křídla a kouzelné hůlky pro malé víly. Nic z toho nepřijde na víc něž 10 šekelů, které má obchod v názvu. V Dizengoff Centru se pak v jedné z poboček nejvěhlasnějšího místního pekařství, a před ní, tlačí spousty lidí. Přišli si nakoupit, anebo alespoň omrknout, nové druhy hamantaschen. Takže jaké tu máme letos?

celý článek

Průzkum: 63 % Židů v Izraeli dodržuje stravovací pravidla kašrutu

20. 2. 2017, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Šedesát tři procent židovských Izraelců podle nejnovějšího průzkumu dodržuje alespoň do nějaké míry jídelní pravidla kašrutu. Průzkum, který provedl Smith Polling Institute pro Hiddush, organizaci pro náboženskou svobodu a rovnost v Izraeli, odhalil, že zatímco 48 % Židů v Izraeli udržuje košer kuchyň doma i venku, celých 13 % z nich zas jí košer jen doma, a pouhá 2 % se stravují košer jen mimo svůj domov, zatímco doma nikoliv. Podíl židovských Izraelců, kteří košer nikdy nedodržují, je 37 %.

celý článek

Prezident Rivlin navštívil kostel v severním Izraeli, který byl po žhářském útoku znovu otevřen

13. 2. 2017, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – „Když jsme tu stáli naposledy, dívali jsme se na spálené zdi a ohavné grafiti. Dnes jsem zde znovu, abych uviděl obnovení tohoto historického, speciálního a svatého místa. Chtěl bych poděkovat všem, kdo na tom pracovali a jednoznačně říct: Nenávist nemůže vyhrát,“ řekl izraelský prezident Reuven Rivlin v neděli 12. února při návštěvě obnoveného kostela, který byl v červnu 2015 vypálen židovskými extremisty. Kostel v Galileji u jezera Kineret, kde podle křesťanské tradice Ježíš nasytil zástupy z pěti chlebů a dvou ryb, je teď znovu otevřen poutníkům z celého světa. Na renovaci kostela, která stála milion dolarů a trvala osm měsíců stát Izrael přispěl částkou 400 tisíc dolarů. Na jeho znovuotevření se konalo mezináboženské setkání, kterého se účastnil prezident Rivlin i se svou chotí. Dalšími zúčastněnými byli kardinál Rainer Maria Woelki, německý velvyslanec Clemens von Goetze, šejk Muafak Taríf, rabíni Alon Goshen-Gottstein a Idan Greenbaum a dárci z řad katolické církve. „Jsme pro náboženskou svobodu, neboť dobře víme, co to je zažít náboženskou persekuci, a také proto, že jsme demokratický stát, který uznává právo všech uctívat boha podle svého přesvědčení,“ dodal Rivlin. Trojice pachatelů byla obžalována ze zločinu nenávisti proti izraelské menšině, na rozsudek zatím čekají.

celý článek
Zobrazit starší zprávy