Rubrika: Náboženství

ALEXANDRIE – Po třech letech rekonstrukcí a restauračních prací byla v egyptské Alexandrii otevřena historická synagoga ze 14. století. Velká synagoga může pojmout až 700 věřících, protože Alexandrie byla kdysi domovem až 40 tisícové židovské komunity. Magda Harounová, předsedkyně dnes už miniaturní egyptské židovské obce, na slavnostním znovuoteření řekla: „Jsem velmi pyšná na to, co má země udělala, což symbolizuje žití pospolu. Dnes už není rozdíl mezi egyptským muslimem, křesťaněm a egyptskými Židy.“ Dnes je sedmašedesátiletá Harounová nejmladší z osmi zbývajících egyptských Židů. „Egyptští představitelé věří, že synagoga přitáhne turisty a také podpoří as-Sísího tvrzení, že země respektuje menšiny a jejich dědictví. Kdyby nebylo prezidenta as-Sísího, tohle by se nestalo. Hodně věcí se změnilo, co je u moci,“ sdělila osmdesátiletá Yolanda Mizrahiová, jejíž rodina žije ve Francii, Izraeli a Itálii. Doufá, že se její příbuzní přijedou na synagogu, kam chodívala jako dítě, podívat.

CHICAGO/PRAHA – Do ČR se vrací další svitek Tóry ze sbírky Memorial Scroll Trust (MST), jeden z mnoha svitků, pocházejících ze zrušených židovských obcí Čech a Moravy. Na bienále Unie reformního judaismu (Union for Reform Judaism) byl návrat svitku oficiálně ohlášen během sobotního šacharitu a obřadně vložen do rukou rabínského studenta Davida Maxy. Jde o jeden z 1800 svitků, zabavených nacisty a po roce 1948 převezených do prostor bývalé michelské synagogy. Roku 1963 oslovila společnost Artia Erica Estoricka, který do Prahy jezdil nakupovat obrazy pro londýnskou Grosvenor Gallery, s nabídkou prodeje starých svitků. Tak se stalo, že svitky přijel prozkoumat prof. Chimen Abramsky z University College v Londýně. Ten pomohl vytipovat exempláře, které byly nakonec zakoupeny.

IZMIR/SMYRNA – První prosincová neděle přinesla židovské obci ve Smyrně začátek nové dějinné etapy: starou, zbořenou synagogu Şaar Aşamayim („Nebeská brána” či „Brána nebes”) nahradilo pětiposchoďové kulturně-náboženské centrum. Smyrna jako prastarý egejský přístav má také úctyhodnou židovskou historii. K tomu patří i několik synagog nedaleko tržiště Kemeralti. Jsou nenápadné, někdy až ošumělé, a jen v některých se konají pravidelně bohoslužby. Zavřená a poškozená je portugalská, na níž lpí „poskvrna“ přítomnosti falešného mesiáše Šabtaje Cvi a jeho přívrženců. V podobně smutném stavu jsou „Ec ha-chajim“ a „Chevra“. Funkční jsou „Bikur cholim“ a největším centrem je „Beit Israel“. Všechny stojí za to navštívit (získat povolení ke vstupu ovšem není vždy snadné).

LOS ANGELES – Herečka Tiffany Haddishová oslavila u příležitosti 40. narozenin bat micva. Obřad vedla známá reformní rabínka Susan Silvermanová, sestra hereček Sarah a Laury Silvermanových. Oslava upozornila na dva fenomény současného judaismu: Zaprvé, že někteří lidé slaví bar a bat micva v dospělosti a zadruhé, že vzdor zažitým stereotypům, ne všichni Židé jsou běloši (a to nejen v USA a Izraeli).

ŘÍM – Izraelský vrchní rabinát se v pondělí 28. října připojil spolu s muslimskými a křesťanskými zástupci k podepsání dokumentu, který odsuzuje euthanázii a lékařem asistované dobrovolné ukončení života. Prohlášení bylo podepsáno ve Vatikánu za přítomnosti papeže Františka. Izraelský vrchní rabinát zde zastupovali dva rabíni a navíc se podepisování zúčastnil i rabín Abraham Steinberg, který má u vrchního rabinátu funkci představitele pro mezináboženský dialog a zároveň je také viceprezidentem izraelské Národní rady pro bioetiku. Americký rabín David Rosen, jenž je mezinárodním ředitelem pro mezináboženské záležitosti American Jewish Committee, se rovněž připojil svým podpisem. Asistovaná sebevražda je v současnosti v některých zemích legální. Jde například o Kanadu, Švýcarsko, Nizozemsko a některé státy USA.

BNEJ BRAK – V požehnaném věku 93 let zesnul rabín Šmarijahu Josef Nisim Karelitz. Rabín Šmarijahu Josef Nisim Karelitz (1926-2019) se narodil v městečku Kosava v dnešním Bělorusku (tehdy náležejícím Polsku). Jeho strýcem z matčiny strany byl „Chazon iš“ – rabín Avrohom Ješaja Karelitz (1878-1953). Část rodiny včetně strýce a tehdy mladého Josefa Nisima emigrovala ještě před vznikem Izraele do mandátní Palestiny. Stalo se tak v souvislosti s komplikovaným přesunem slavné Poněvežské ješivy (zal. 1908), díky němuž přežila nejen řada učitelů a žáků, ale i část litvackého dědictví. Nisim Karelitz zde studoval i s dalším strýcem, Steiplerským gaonem – Jaakovem Jisraelem Kanievským (1899-1985). Sám pak vychoval tisíce žáků.

JERUZALÉM – V úterý 8. října po západu Slunce začne pro židovský svět Jom kipur, jinak též Den smíření. Jeden z tzv. Vysokých svátků a největší židovský svátek se připomíná více než čtyřiadvacetihodinovým půstem a modlitbami v synagoze zakončenými modlitbou Neila a troubením na šofar. A zatímco podle průzkumu se zhruba 60 % židovských Izraelců letos plánuje postít, s návštěvností synagog už tolik z nich nepočítá. Podle průzkumu Guttmanova centra pro výzkum veřejného mínění při Izraelském demokratickém institutu plánuje letos 42 % Izraelců jít do synagogy na všechny, anebo jen část bohoslužeb, zatímco 39 % neplánuje navštívit žádné z nich. Průzkum byl proveden telefonicky a po internetových dotaznících ve dnech 3. až 6. října na vzorku 501 žen a mužů starších 18 let.

TEL AVIV – Izraelský „král blues“ a fenomenální kytarista Ronnie Peterson zemřel nečekaně ve spánku v pondělí 30. září ve věku 62 let. V německém Norimberku narozený Peterson neměl žádné židovské předky, byl izraelským naturalizovaným občanem a v zemi pracoval a žil od roku 1987, kdy si jej všimla izraelská rocková legenda Šalom Chanoch. Od té doby s Chanochem spolupracoval na jeho představeních. Jak si však v úterý posteskla vdova po kytaristovi, Nily Petersonová, právě kvůli tomu, že její zesnulý muž byl „bez vyznání“, žádný z izraelských hřbitovů jej nebyl ochoten pohřbít. „Už od včerejška jsme strávili hodiny na telefonu, abychom našli místo, kde by bylo možné jej pohřbít, ale jelikož nebyl Žid, nepodařilo se nám najít vhodné místo, které by nestálo destíky tisíc šekelů,“ posteskla si na svém Facebooku. Řešení přišlo během úterního odpoledne po intervenci manželky telavivského starosty Jael Chuldaiové.

LOS ANGELES – Ačkoli se v poslední době zdá, že každý týden přináší americkým Židům minimálně jednu špatnou zprávu, tady je jedna dobrá. Ve čtvrtek 12. září podepsal kalifornský guvernér zákon, chránící ty, kdo chtějí na veřeje svých dveří pověsit mezuzu. V době rostoucího antisemitismu to znamená i symbolickou podporu praktikujících Židů. Mezuza – ozdobné pouzdro na svitek s úryvky biblických textů (Dt 6,4-9 a 11,13-21) visí na dveřní zárubni všech praktikujících Židů. Ačkoli jsou mezuzy často umělecky zpracované, jejich pověšení je v první řadě náboženskou povinností, výzdobou domácnosti. Diasporní Židé přitom nezřídka řeší otázku, jestli mezuzu pověsit VEN, nebo raději DOVNITŘ. Mezuza na vnitřní straně dveří už není podle mnoha náboženských autorit pověšena náležitě a není proto splněním příkazu.

JERUZALÉM – Letos se v kalendáři sešly židovský půst Tiša be-av a muslimský Svátek oběti (Íd al-adhá). Takové situace si vždy vynutí zvláštní vyjednávání ohledně Chrámové hory a někdy se neobejdou bez násilí. Bez násilností se to neobešlo ani tentokrát. Podle izraelsko-jordánských dohod z roku 1967 je během muslimských svátků uzavřen na Chrámovou horu přístup jinověrcům. Výjimkou jsou případy, kdy židovské a muslimské svátky připadnou na stejné datum. V takových případech nastávají jednání a bezpečnostní opatření. Dopoledne došlo k blíže nespecifikovaným střetům, po nichž zůstalo 14 raněných muslimů, z toho jeden těžce. Na izraelské straně byli zraněni 4 policisté. Policie pak objekt na krátkou dobu uzavřela. Židovské návštěvníky doprovázeli na místo policisté, muslimští výtržníci po nich házeli židle a další předměty. Znovu byla svatyně otevřena během odpoledních návštěvních hodin, kdy na Chrámovou horu opět přicházely skupiny Židů v doprovodu policie.