Dnes je 18. 7. 2018
Zpravodajství
O projektu

Udílení cen Echo: Zpráva o antisemitismu v německém rappu

16. 4. 2018, -rjw- |  Kultura

BERLÍN – Minulý týden udělila Německá fono-akademie cenu Echo v kategorii „Hip-hop/Urban National“ rapperské dvojici Farid Bang a Kollegah. To vyvolalo diskusi o „importovaném antisemitismu“ a hranicích toho, jak vůbec antisemitismus definovat. Ne všechno je tím, čím se nazývá: Německá fono-akademie (Deutsche Phono-Akademie) není akademická ani umělecká instituce, ale zájmový spolek výrobců zvukových nosičů. Cena Echo, udílená od roku 1992, není cenou za umělecký výkon, ale za prodejnost alb a umístění v žebříčku hitparád. Právě její zaměření na čistě komerční úspěch je předmětem dlouhodobé kritiky. Minulý čtvrtek (shodou okolností na Jom ha-šoa) získali cenu za album JBG3, obsahující kontroverzní píseň. Farid Bang v ní zpívá o posilování s ironickou samochválou: „Mám tělo vyrýsovanější než mukl Osvětimi“. To je vše – aspoň pokud jde o toto konkrétní album.

Je tu ovšem starší Kollegův videoklip „Apokalypsa“ (Apokalypse, 2016), hrající si s tématem konspiračních teorií a post-apokalyptickými motivy. Nechybí templáři, ilumináti, satanismus, černá magie. Začíná slovy: „Bylo mně zjeveno, co nikdo neviděl, ale teď je vidět nebezpečí od Palestiny po Katar.“ Lze je číst několika způsoby: jako vizi blížícího se konce konzumního civilizace, pohádku o věčném boji dobra proti zlu, neurčité zahrávání s magičnem, ale mimo jiné jako zopakování otřepaného příběhu o židovské světovládě a solidní přehled antisemitských klišé:

Hebrejské nápisy v „černomagických“ kolážích, slovo „čachrování“ (Mäuschelei – tedy „maušlování“, mluvení židovským žargonem), čarování s krví (Blutmagie), ruce neznámého manipulátora s prstenem s Davidovou hvězdou. Ohniskem mýtického boje je mešita al-Aksá – a Východní Jeruzalém. Hra se symboly a metaforami je celou dobu na hraně. Kollegah jako by s podezřením počítal a vědomě si s ním zahrával, ale vždycky si nechal otevřená vrátka, že „myslel něco jiného“.

Importovaný antisemitismus?

Protest, provokace a strhávání uznávaných hodnot k hiphopu patří. V německé společnosti, která se po léta vyrovnává s nacistickou minulostí, může zahrávání s předstíraným nebo skutečným antisemitismem působit „drsněji“ než třeba sexuální tabu nebo drogy.

Dokument ARD nazvaný „Temná strana německého rapu“, antisemitismus na hip-hoperské scéně skutečně existuje. Jeho protagonisty bývají typicky pouliční rappeři, jejichž rodiče jsou imigranti z muslimských zemí. Zdá se však, že nejde pouze o tzn. „importovaný antisemitismus“, který přišel do Německa s některými imigranty z muslimských zemí vychovaných v duchu antisionistické propagandy. Počty fanoušků a posluchačů přesahují imigrantské kruhy a máloco je tak silnou revoltou proti konzervativním muslimským postojům, jako právě gangsta rap.

Zásadní krok a tvrdá data

Už při ohlášené nominaci rapperské dvojice protestoval Mezinárodní osvětimský výbor (Internationales Ausschwitz Komitee) a označil ji za „ránu do tváře všem přeživším holocaustu“, která „zahanbuje Německo“.

Účastí Kollegy a Banga se zabývala etická komise soutěže a nakonec ji povolila. Vysloužila si tím obvinění, že udělala zásadní krok, jímž se prý antisemitismus stal opět v Německu společensky přijatelným. Přesněji řečeno, Echo po letech příznačně opatrného zacházení s tématem židovství a vyhýbání se čemukoli, co by mohlo antisemitismus jen připomínat, přiznala popularitu umělcům, kteří si zahrávají s podezřením z protižidovských postojů. Vítězství v Echu ovšem vychází z tvrdých dat. V soutěži se dostává ke slovu posluchačstvo, ovšem nikoli aktivním hlasováním (jako např. u Zlatého slavíka v ČR), ale tím, že album nakupuje, dává si je zahrát a hlasuje pro ně v hitparádách. Je to tedy veřejné konstatování, že umělci Farid Bang a Kollegah mají v Německu posluchače i komerční úspěch.