Dnes je 19. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

Slavnému ruskému animátoru Leonidu Aronoviči Švarcmanovi je 99 let

1. 9. 2019, -rjw- |  Kultura

MOSKVA – 30. srpna oslavil 99. narozeniny světoznámý ruský animátor Leonid Švarcman. Otec mnoha kreslených postaviček se narodil roku 1920 v Minsku jako Izrail Aronovič Švarcman v rodině účetního. Jeho mateřštinou byla jidiš. Brzy se ukázalo, že synek k účetnictví nebude: táhlo ho to ke kreslení a výtvarným pokusům, v nichž si mohl dělat co chtěl – pro rodiče to bylo zkrátka hraní. Jako mnozí přeučení leváci píše pravou, ale kreslí a maluje levou rukou. V jednadvaceti dokončil petrohradský Institut malířství, sochařství a architektury I. E. Repina. Během války nebyl povolán do bojových jednotek, sloužil v továrně na tanky v Čeljabinsku. Na začátku umělecké dráhy přišlo nevyhnutelné setkání: jako každý animátor 20. století musel shlédnout některý ze slavných filmů Walta Disneye a nějak tento vliv zpracovat. Ve Švarcmanově případě to byl původní „Bambi“(1942), jehož odraz ve „Zlaté antilopě“ nelze zakrýt.

Od roku 1948 pracoval ve filmovém studiu „Sojuzmultfilm“, až do roku 1963 ve spolupráci s Alexandrem Vinokurovem. Hned na prvním filmu „Rudý kvítek“ (1952) je vidět, jak sovětská animace (tak jako německá a mnohé další) snažila oproti disneyovským dílům postavit své: vlastní motivy, estetiku a prvky, které se řemeslně dílům WD přinejmenším vyrovnají, ale nebudou ho pouze napodobovat. Princezna Nastěnka v tradičním ruském kroji chvílemi připomíná Sněhurku, aby v dalších okamžicích byla až nápadně jiná. Dalším příkladem může být „Kocourek jménem Gav“, v němž se postavičky disneyovských linií pohybují v mezi dřevěnými ruskými chaloupkami.

V těchto inspiracích a vymezování vůči WD (a Pixaru) se nese část animované tvorby dodnes a u L. Švarcmana ji můžeme vidět ještě v „Sněžné královně“. Nutno uvést, že své umění propůjčil i některým ideologicky laděným filmům jako loutková Aurora (1973).

Nejznámější – a podle některých nejzdařilejší – jsou právě ty loutkové filmy, v nichž se nemusel vyrovnávat s WD ani s velkými ideologickými nároky: cykly o ušatém Čeburaškovi a krokodýlu Geňovi, „38 papoušků“. Čeburaška se po dlouhém působení jako klasika dětských filmů stal maskotem ruského týmu na letních olympijských hrách v Athénách roku 2004. Švarcman má titul národního umělce, v roce 2017 získal za celoživotní zásluhy od Vladimira Putina prezidentské ocenění.

Ačkoli je L. Švarcman léta v důchodu, chodí o holi a kreslí už jen pro sebe, neztrácí chuť do života. Když se ho novináři ptají na nějaké životní motto či moudrost, říká (s odkazem k Dostojevskému): „Myslím, že svět nespasí jenom krása, ale taky humor.“