Dnes je 18. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Kresby odjinud. Nová sólo výstava Jaroslava Róny v pražském židovském muzeu

24. 2. 2019, -tz- |  Kultura

PRAHA –Židovské muzeum v Praze připravilo pro příznivce výtvarného umění samostatnou výstavu Jaroslava Róny „Kresby odjinud…“. Malíř, sochař a ilustrátor Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých (a autor pomníku Franze Kafky v Praze), na výstavě uvede soubor kreseb z let 2012–18, který nám nabízí možnost proniknout hlouběji do vnitřního světa tohoto umělce. Ve srovnání s Rónovými staršími pracemi se jeho kresby z posledního období méně věnují kosmologii a obecným tématům, zato jsou výpravnější, přibylo v nich historických motivů a občas i humoru. „Kresby odjinud“ vznikají většinou na cestách, kde umělec nemůže malovat a kresby se tudíž stávají jediným prostředkem pro zachycení jeho představ a prožitků. Róna své kresby téměř vždy signuje, datuje a často také označuje místem vzniku, takže zčásti tvoří jakýsi cestovní deník.

Mnohé z nich vznikly na cestách po Středomoří, na mýtických ostrovech Maltě, Krétě, Rhodosu nebo Korfu, ve starých Benátkách, Miláně a Amsterodamu, jiné zase ve Vídni nebo Budapešti. Také tato místa umělce svými legendami a historií nepochybně inspirovala. „Kresby odjinud“ však pocházejí především z jeho představivosti, neklidných snů a temných vizí.

Všechny Rónovy práce v sobě nesou nějaký příběh, lhostejno zda z dávné minulosti nebo ze světů
budoucích, zda jde o příběhy celých civilizací nebo individuálního osudu. Právě tím se jeho obrazy a kresby
odlišují od čistě vizuálních či estetických vizí moderny nebo konceptu. Na rozdíl od nich vnáší do obrazu určitý motiv, který nás přitahuje svými neobvyklými tvary a temnou, působivou barevností. Vtahuje nás do děje a vybízí k zamyšlení, neposkytuje ale jednoznačnou odpověď. Musíme sami hledat jeho smysl a podílet se na jeho pochopení. Náměty Rónových obrazů a kreseb se pohybují v neobyčejně širokém prostoru od stvoření světa až po vzdálené kosmické civilizace. Jiné obrazy a kresby nám připomínají prehistorii Země nebo scény z naší vlastní historie – všechny jsou však plodem umělcovy neúnavné představivosti, zaujaté nějakým předmětem nebo myšlenkou, na kterou hledá odpověď.

Výstavu lze v muzejní Galerii Roberta Guttmanna navštívit od 7. 3. do 6. 10. 2019.