Dnes je 1. 5. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

Jak se žilo českým Židům za komunistické normalizace? Novou výstavu přichystalo ŽM v Praze

31. 3. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Ke 40. výročí zveřejnění Charty 77, jednoho z nejvýznamnějších dokumentů odporu proti komunistickému režimu a normalizaci, přichystalo Židovské muzeum v Praze novou výstavu. Ta ukáže na konkrétních případech způsoby působení StB proti židovským obcím, dilemata, jimž byli jejich členové vystaveni, ale i zapojení některých jejich členů do disentu a aktivit mimo rámec oficiálních židovských obcí. Nebudou však zachyceny jen různé formy dobové „protisionistické” propagandy a jejich dopad na lidské životy. Součástí normalizace bylo také ničení židovských hřbitovů, demolice synagog, zamezování výzkumu a dokumentace osudu Židů za druhé světové války stejně jako téměř úplná likvidace judaistiky. Na výstavě budou představeny fotografie zachycující každodennost židovského života, snahy o jeho zachování navzdory koordinovaným snahám státních orgánů o utlumení jakýchkoliv smysluplných aktivit, zejména předávání tradic dalším generacím. Většina unikátních dokumentů a fotografií z různých archivních zdrojů se na výstavě objevuje vůbec poprvé.

celý článek

Zemřel David Rubinger, legendární izraelský fotoreportér vystavoval i v Praze

2. 3. 2017, -jg- |  Kultura

JERUZALÉM – Ve věku 92 let zemřel patrně nejslavnější izraelský fotograf David Rubinger. Rubinger, který začal Izrael fotit ještě před vyhlášením jeho nezávislosti, se nejvíce proslavil snímkem Tři parašutisti, zachycující znovudobytou Zeď nářků v Jeruzalémě po Šestidenní válce roku 1967. Tato fotka, ačkoliv podle jeho slov „jako fotografie za moc nestála“, se stala jeho ikonickým snímkem. Kromě toho také proslul portréty řady vůdců: Fotil Goldu Meirovou, Ariela Šarona, Mošeho Dajana i Menachema Begina s egyptským prezidentem Anwarem Sadatem a tak kromě válečných snímků zachytil i všechny důležité okamžiky Izraele. Dílo Davida Rubingera bylo před třemi lety ke zhlédnutí i v Praze. Výstava s názvem Izrael mým objektivem se konala v létě 2014 na Pražské radnici. Tehdy už pětinásobný dědeček a dvojnásobný pradědeček si pražskou vernisáž nenechal ujít. Vídeňský rodák, který přišel do mandátní Palestiny roku 1939, žil až do své smrti v Jeruzalémě. Kariéru fotografa zahájil po druhé světové válce po svém návratu z britské armády a pak začal externě pracovat pro izraelské deníky i pro některá zahraniční média, zejména americké časopisy Time a Life. Jeho smrt byla oznámena ve čtvrtek 2. března jeho dětmi.

celý článek

Zemřel Dušan Karpatský, přední český překladatel děl jihoslovanské literatury

2. 2. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Literární historik, bohemista a přední překladatel ze srbštiny a chorvatštiny a znalec jihoslovanských literatur Dušan Karpatský zemřel ve středu 1. února ve věku 81 let. Laureát státní ceny za překlad, kterou obdržel roku 2003, se narodil v únoru 1935 ve slovenském Trebišově jako Dušan Rosenzweig. Jeho příjmení mu nechala matka, původem Slovenka z ukrajinského Užhorodu, změnit hned po válce, kterou přečkali v Sepekově u Tábora, odkud pocházel jeho otec. Toho jako Čecha a Žida Slovenský stát vyhnal už v květnu 1939 a o rok později zemřel. O své rodinné historii píše Karpatský sám, slovensky, na posledních stránkách svého Listáře – vydaného souboru dopisů, který mu během jeho šedesátileté literární činnosti napsali jeho přátelé a kolegové, od spolužáků z fakulty až po osobnosti jako Arnošt Lustig, Václav Havel, Jiří Gruša, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Josef Škvorecký a další. Karpatský vystudoval srbocharvátštinu a češtinu na filosofické fakultě v Praze a svůj první překlad vydal roku 1958. Od té doby má na svém kontě přes 100 překladů ze srbské, chorvatské, černohorské a bosenskohercegovské literatury. Minulý rok v říjnu byl při udělování ceny Josefa Jungmanna uveden do síně slávy Obce překladatelů.

celý článek

Kwanzaa: Svátek sedmiramenného svícnu, který se snadno splete s Chanukou

1. 1. 2017, -rjw- |  Náboženství

Letos prvního ledna je nejen poslední den Chanuky, ale i svátku Kwanzaa. Slyšíte o něm poprvé? Budete se možná divit, ale někteří černošští Židé v USA a Kanadě mají touhle dobou rozsvícené svícny dva – kromě chanukije ještě sedmiramenný. Ten druhý se jmenuje kinara a má krátkou, ale podivuhodnou historii. Proklínaná i obdivovaná šedesátá léta přinesla kromě hippies, sexuální revoluce a Jewish Renewal také emancipaci Afroameričanů. K objevování a utváření vlastní kultury patřila idea pan-afrikanismu, spory o sebepojetí v rámci afroamerických komunit a snaha o vytvoření vlastních symbolů a svátků. Roku 1966 tak vznikla Kwanzaa – svahilsky „svátek prvních plodů“. Každoročně v týdnu od 26. prosince do 1. ledna ji jako oslavu afrického dědictví slaví v USA kolem dvou milionů lidí, k nimž se připojují další tisíce z celého světa – v Kanadě, Francii, na Jamajce a v Brazílii.

celý článek

Chanuka nás bude letos provázet až do 1. ledna. Usmažte si tradiční sufganije

26. 12. 2016, -red.- |  Náboženství

Osmidenní svátek Chanuka, slavený od 25. dne hebrejského měsíce kislevu, má pobiblický původ a připomíná se při něm znovuzasvěcení jeruzalémského Chrámu po povstání vedeném bratry Makabejci proti helénistickým vládcům, kteří chtěli Židům vnutit pohanský kult. Protože se při tehdejších historických událostech odehrál zázrak s olejem, který vydržel svítit v Chrámu celých osm dní, než mohl být v souladu s náboženskými předpisy přichystán olej nový, patří k základním zvyklostem zapalovat každý den na zvláštním devítiramenném svícnu o jedno světlo více a také pojídat jídla smažená na oleji, typicky latkes neboli bramboráčky, pojídané v aškenázském prostředí často i nasladko, anebo koblihy. O jeden tradiční a redakcí Ztis.cz ověřený recept na chanukové koblížky plněné marmeládou se zde s vámi podělíme.
Redakce Židovského tiskového a informačního servisu přeje svým čtenářům příjemné chanukové svátky – חנוכה שמח

celý článek

Polské město odmítlo nabídku UNESCO oslavit 2017 jako „Zamenhofův rok“

21. 12. 2016, -rjw- |  Svět

BĚLOSTOK – Před sto lety zemřel lékař L. L. Zamenhof, tvůrce „univerzálního jazyka“ esperanto. Radnice v jeho rodišti, dnes polském Bělostoku, odmítla nabídku UNESCO na podporu oslav Zamenhofova roku. „Máme už rok Józefa Pilsudského,“ zaznělo z místní radnice s převahou nacionálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Primátor Bělostoku, Tadeusz Truskolaski, si od členů PiS vyslechl obvinění, že „chce Zamenhofa zneužívat k politickým cílům“. Truskolaski se v roce 2007 zúčastnil mezinárodního esperantského sjezdu v Jokohamě a dlouhodobě usiluje o obnovu Bělostoku jako „příkladu integrace různých etnických a náboženských skupin, kde se setkávali Poláci, Bělorusové, Židé, Litevci, Němci, Rusové a Tataři“. Mluvčí PiS, Konrad Zieleniecki, prohlásil, že „Zamenhof je významným bělostockým rodákem zasluhujícím připomínku,“ dodal však, že město již chystá oslavy výročí Josefa Pilsudského, otce polské nezávislosti.

celý článek

Do České republiky se po 71 letech vrací židovský skauting

20. 12. 2016, -jg- |  Z domova

PRAHA – Po 71 letech byla v Česku obnovena tradice židovského skautingu. Slavnostní zahájení nově vzniklého skautského oddílu Tuvia proběhlo 24. listopadu v Lauderových školách v Praze. „Hodláme navazovat na tradici prvorepublikových židovských skautů a být aktivní součástí českého skautského hnutí,“ řekla pro Ztis.cz Hana Šiková, vedoucí nově vzniklého oddílu. Náplň jeho činnosti je vyloženě skautská: Děti jezdí do přírody, na schůzkách se učí mapové značky, uzlovat nebo skautské zákony. Specifikem oddílu je, že je přizpůsobený židovským zvykům, a tak židovští skauti dodržují šabat a jídelní pravidla kašrutu. „Dítě však rozhodně nemusí být z ortodoxní rodiny, žádná pravidla pro přijetí nejsou, skauting je pro všechny,“ říká Hana Šiková a dodává, že do budoucna počítá i s programem pro skauty a skautky na druhém stupni základní školy. Prozatím je totiž z kapacitních důvodů veden pouze oddíl vlčat a světlušek, tedy dětí na prvním stupni ZŠ. Po 71 letech první českožidovský oddíl je součástí Junáka, českého skauta.

celý článek

Letos na Chanuku bez koblih: Izraelský ministr zdravotnictví varuje veřejnost před sufganijemi

16. 12. 2016, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – „Neexistuje žádný důvod, proč bychom měli na Chanuku napchávat svoje děti sufganijemi, které nejsou ve shodě s principy zdravé a řádné výživy.“ Tak na začátku tohoto týdne, jen pár dní před začátkem svátku světla, apeloval na veřejnost izraelský ministr zdravotnictví Jaakov Litzman z náboženské ultraortodoxní strany, aby to o svátcích nepřeháněla s tradičně oblíbeným pokrmem, podobným koblize. „Samozřejmě, že je můžete jíst, protože je to součástí svátku, ale dnes už najdete zdravější alternativu pro všechno,“ dodal ministr, který nabádá Izraelce, aby se vyhýbali nezdravému jídlu a fast foodům. Například letos v dubnu pobouřil řetězec McDonalds a pár dalších firem, když prohlásil: „Musíme učit děti, aby nejedly ve fast foodech. Pryč s McDonaldem. Ne v naší zemi.“ Do boje proti těmto prohlášením vytasila izraelská pobočka dalšího mezinárodního fast foodového řetězce, Burger King. Na období letošní Chanuky představila novinku s názvem SufgaKing. Jde přitom o klasický burger se slanou sufganijí namísto housky. Přibližně za sto českých korun bude v Izraeli v prodeji od začátku svátku Chanuka až do jejího konce 1. ledna.

celý článek

Po 90 letech byl objeven ztracený film, který byl za války cenzurován, protože předpovídal holocaust

11. 12. 2016, -jg- |  Kultura

VÍDEŇ – „Město bez Židů“, němý film z roku 1924, který předpověděl persekuci Židů, se bude na podzim 2017, až se dočká zrestaurování, promítat ve Vídni. Snímek, který byl natočen podle předlohy židovského novináře Huga Bettauera, se na 90 let jakoby ztratil z povrchu zemského, dokud nebyl znovuobjeven náhodou na pařížském bleším trhu. Nyní bude film zdigitalizován a zachován díky bezprecedentní kampani Rakouského filmového archivu, kterému se podařilo vybrat na záchranu díla téměř 80 tisíc dolarů (přes 2 miliony Kč). Jde přitom o rekordní sumu, kterou se v Rakousku kdy podařilo vybrat na poli kultury. Podle ředitele filmového archivu se o to zasloužili především anonymní dárci z řad židovsko-americké komunity, na což prý měla mít vliv úspěšná volební kampaň Donalda Trumpa. Navíc se prý dary začaly rychle množit i poté, co se v Rakousku o post prezidenta ucházel kandidát krajně pravicové strany. „Rádi bychom tak sdělili, že toto není jen film o minulosti, ale protifašistické stanovisko,“ řekl Nikolaus Wostry, ředitel Rakouského filmového archivu.

celý článek

V seriálu Génius si zahráli i členové pražské židovské obce

23. 11. 2016, -rjw- |  Kultura

PRAHA – Oscarový režisér Ron Howard v Praze od srpna natáčí seriál Génius. První díl z cyklu o největších světových vynálezcích bude věnován životu Alberta Einsteina. Scénář je založen na knize Waltera Isaacsona a hlavní roli Einsteina ztvární Geoffrey Rush s tím, že Johnny Flynn zahraje jeho mladší verzi. V některých scénách byli v komparsu členové Židovské obce Praha. „Byl to příjemný přivýdělek, za scénu v synagoze jsme dostali dva a půl tisíce na den,“ pochvaloval si nejmenovaný starší člen obce. Působivé scény se odehrávají v Jeruzalémské synagoze, v prostorách židovského města, u Masarykova nádraží a dalších místech spojených s Einsteinovým pražským působením. Einstein pobýval v Praze během v letech 1911 a 1912, kdy vyučoval na zdejší německé univerzitě a bydlel v Třebízského (tehdejší Lesnické) ulici na Smíchově. Stýkal se přitom s členy tzv. „Pražského kruhu“ – Maxem Brodem, Felixem Weltschem, Franzem Kafkou, Oskarem Baumem, indologem M. Winternitzem, matematikem G. Pickem a dalšími. Zde se také seznámil s Hugo Bergmannem – později prvním rektorem Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

celý článek
Zobrazit starší zprávy