Dnes je 25. 5. 2019
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

V Amsterdamu řádí Max de Matze: Z maskota dětského židovského muzea je superstar

15. 4. 2019, -rjw- |  Svět

AMSTERDAM – Je to žabák s obrovskýma rukama. Je strakatý jako maces. A navíc umí boxovat. Je to Max de Matze, jedna z nejoblíbenějších dětských postaviček v Nizozemí. Příští rok mu bude 20 let a je čím dál populárnější. Max de Matze (česky asi „Max Macesák“, anglicky „Max the Matzah“ nebo „Max the Matzo“) vznikl počátkem tisíciletí jako maskot jediného Dětského židovského muzea sídlícího v Amsterdamu. Jeho „rodiči“ jsou izraelští umělci Ram Katzir a Petra Katzensteinová. Když před lety postavičku vytvořili, netušili, že by mohla dosáhnout takové popularity. Muzeum je vytvořené tak, aby připomínalo židovskou domácnost a přibližovalo dětem židovský život, jako kdyby přišly na návštěvu ke kamarádům: V domě imaginární židovské rodiny Hollanderových je kuchyně, obývací pokoj, nebo ložnice s polštářky, kde se promítá video.

celý článek

Nová scéna Národního divadla uvede kanadskou inscenaci věnovanou židovské malířce Charlotte Salomon

25. 2. 2019, -tz, jg- |  Kultura

PRAHA – Na pouhé dva večery na začátku července zavítá do Prahy kanadské divadlo Theaturtle, které zde uvede novou inscenaci Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy. Na Nové scéně Národního divadla představí příběh mladé talentované židovské malířky Charlotte Salomon, která stejně jako nespočet dalších nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi. Budoucím generacím však zanechala strhující dílo, jež vytvořila ve francouzském exilu – dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech s názvem Leben oder Theater? (Život, nebo divadlo?). Dílo i silný příběh mladé umělkyně se staly inspirací mezinárodního tvůrčího týmu: českého skladatele Aleše Březiny, britské scénografky a režisérky Pamely Howard a kanadského libretisty a herce Alona Nashmana. Vznikl tak komorní operní muzikál pro sedm zpěváků a čtyři instrumentalisty, v němž je ve vzácné harmonii zachována rovnováha slova, obrazu a hudby.

celý článek

Kresby odjinud. Nová sólo výstava Jaroslava Róny v pražském židovském muzeu

24. 2. 2019, -tz- |  Kultura

PRAHA –Židovské muzeum v Praze připravilo pro příznivce výtvarného umění samostatnou výstavu Jaroslava Róny „Kresby odjinud…“. Malíř, sochař a ilustrátor Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých (a autor pomníku Franze Kafky v Praze), na výstavě uvede soubor kreseb z let 2012–18, který nám nabízí možnost proniknout hlouběji do vnitřního světa tohoto umělce. Ve srovnání s Rónovými staršími pracemi se jeho kresby z posledního období méně věnují kosmologii a obecným tématům, zato jsou výpravnější, přibylo v nich historických motivů a občas i humoru. „Kresby odjinud“ vznikají většinou na cestách, kde umělec nemůže malovat a kresby se tudíž stávají jediným prostředkem pro zachycení jeho představ a prožitků. Róna své kresby téměř vždy signuje, datuje a často také označuje místem vzniku, takže zčásti tvoří jakýsi cestovní deník.

celý článek

Etgar Keret získal nejprestižnější izraelskou literární cenu. Ta zajistí překlad jeho knihy do arabštiny a dalšího jazyka

24. 1. 2019, -jg- |  Kultura

TEL AVIV – Izraelský spisovatel Etgar Keret (51) je laureátem prestižního ocenění za literaturu v hebrejském jazyce, Sapirovy ceny. Za rok 2018 ji obdržel za svou sbírku 24 povídek „Závada na okraji galaxie“ a podle prohlášení Ben Gurionovy univerzity, kde spisovatel přednáší, byl oceněním „velmi překvapen“. „Je to ta nejšťastnější věc na světě, ale stejně jak láska nebo dárky, není to něco, o co se dá přičinit. Takové věci se prostě dějí,“ sdělil Keret, jehož knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků a čtyři jeho tituly najdeme i v češtině a slovenštině. Sapirova cena, prvně udělena roku 2000 jako izraelská obdoba britské Man Booker Prize, je pojmenována po někdejším izraelském ministru financí Pinchasu Sapirovi. Finance na ní jdou z izraelské státní loterie. Cena zahrnuje hotovost ve výši 150 tisíc šekelů a také podporu pro překlad vítězovy knihy do arabštiny a dalšího jazyka dle vlastní volby.

celý článek

Kauza McJesus: Autor požádal o odstranění svého díla z muzea. Je členem hnutí BDS a bojkotuje Izrael

14. 1. 2019, -rjw- |  Kultura

HAIFA – Spor o (ne)vhodnost sochy McJesus na výstavě „Sacred Goods“ (Posvátné zboží) v Haifském muzeu umění nabývá nových rozměrů. Po střetech z minulého týdne, kdy proti soše demonstrovalo několik set arabských křesťanů se zdálo, že kauza skončí „kompromisním“ vyvěšením upozornění u vchodu, že některé artefakty mohou působit urážlivě. Novinkou je, že o stažení díla požádal sám autor. Své rozhodnutí odůvodnil podporou hnutí BDS, bojkotujícího izraelské zboží a instituce. Pokud dojde ke stažení díla „McJesus“ z výstavy, Ježíš napodobující panáčka Kena a další provokativní kusy zůstanou na místě. Tvůrce sochy „McJesus“ – plastiky ukřižovaného maskota firmy McDonalds – je čtyřicetiletý Jani Leinonen z Finska. V neděli sdělil izraelskému rádiu Keshet, že o vystavení svého díla v Haifě se dověděl o den dříve ze spousty mailových zpráv, které mu najednou přišly.

celý článek

McJesus: V izraelské Haifě proběhly násilné střety kvůli klaunovi na kříži

13. 1. 2019, -rjw- |  Kultura

HAIFA – V násilné střety vyústil spor o výstavu „Sacred Goods“ (Posvátné zboží) v Haifském muzeu umění. Několik stovek místních arabských křesťanů, kteří od srpna protestují proti některým z vystavovaných artefaktů, uspořádalo v pátek demonstraci před budovou muzea. O den dříve kdosi zaútočil na muzeum zápalnou lahví. Radikální část demonstrantů se rozhodla vzít muzeum útokem, při němž létaly kameny, které zranily tři policisty. Tématem výstavy je podle organizátorů role náboženství v globalizované konzumní společnosti. Hlavním předmětem sporu je plastika ukřižovaného maskota firmy McDonalds, klauna známého jako „Roland McDonald“. Finský autor Jani Leinonen ji vytvořil spolu s plastikou „McBuddha“. Cílem obou je kritika fastfoodového řetězce McDonald.

celý článek

Cyklus promítání v hartmanické synagoze končí. V lednu proběhnou dvě závěrečné projekce

11. 1. 2019, -tz- |  Z domova

PRAHA – Projekt s názvem KINO Synagoga, který za 11 projekcí filmů z fondu zlaté české kinamatografie přilákal do hartmanické synagogy bezmála 200 diváků, se chýlí ke svému konci. Organizátoři mají před sebou dvě závěrečné projekce. První z nich se uskuteční ve středu 16. ledna v německém městečku Schönsee, kde stojí kulturní Centrum Bavaria Bohemia (CeBB). Na programu bude projekce českého filmu Transport z ráje. Druhou a zároveň poslední projekcí bude uvedení filmu Přežil jsem svou smrt, na který se diváci mohou těšit v sobotu 19. ledna v Horské synagoze v Hartmanicích. Byť je projekce filmu Přežil jsem svou smrt avizována jako poslední, organizátoři chystají pokračování. „V tuto chvíli vytipováváme vhodné lokality k budoucím projekcím. Chceme jít divákům vstříc a kromě zajímavých filmů nabízet i možnost navštívit neméně zajímavá místa a poznat nové lidi,“ informovala organizátorka Sarah Huikari.

celý článek

Příběh o lásce a tmě: Zemřel slavný izraelský spisovatel Amos Oz

28. 12. 2018, -rjw- |  Izrael

TEL AVIV – V pátek 28. prosince odpoledne přišla do médií zpráva, že v Tel Avivu zemřel jeden z největších izraelských spisovatelů, Amos Oz. Podle jeho dcery zesnul ve spánku, doma a obklopen rodinou. Amos Oz se narodil v Jeruzalémě v květnu 1939 jako Amos Klausner. Oba rodiče pocházeli z východní Evropy a v mandátní Palestině se seznámili jako studenti Hebrejské univerzity. Jeruzalém byl tehdy malým městem plným význačných lidí, povětšinou emigrantů z Evropy. Když budoucí nositel izraelské ceny za literaturu doprovázel rodiče na návštěvy, pohyboval se v intelektuálních i politických kruzích: jeho prastrýcem byl revizionistický historik a neúspěšný prezidentský kandidát Josef Gedalija Klausner; rodina ale navštěvovala i strýčkova znepřáteleného souseda, spisovatele Šmuela Josefa Agnona; v pozdější biografii vzpomíná, jak se při jedné z návštěv setkal i s bratry Netanjahuovými; na základní škole učila Amose hebrejštinu básnířka Zelda.

celý článek

Nick Cave: Bojkot Izraele je částečně jedním z důvodů, proč jsem se tam rozhodl koncertovat

12. 12. 2018, -jg- |  Kultura

LONDÝN – Jako „zbabělý a hanebný“ označil bojkot Izraele australský kultovní rockový zpěvák Nick Cave. V úterý 11. listopadu tak odpovídal na otázku jednoho ze svých fanoušků na své webové stránce a k odpovědi přiložil e-mail, který svého času zaslal Brianu Eno, britskému hudebníkovi, který kulturní bojkot Izraele propaguje. Cave v něm sdělil, že právě bojkot je „částečně jedním z důvodů, proč v Izraeli hraju – ne na podporu určité politické entity, ale jako principiální postoj vůči těm, kdo chtějí šikanovat, zostuzovat a umlčovat hudebníky,“ a že bojkot „riskuje další upevňování takových pozic v Izraeli, kterým oponuje“. Nick Cave dvakrát zahrál se svojí skupinou The Bad Seeds v Tel Avivu v listopadu 2017. Za to se mu dostalo kritiky od umělců, kteří jsou proti izraelské okupaci palestinských území a odmítají v zemi vystupovat. Roger Waters, Brian Eno a režisér Ken Loach na něj naléhali, aby koncerty zrušil.

celý článek

Humor, sarkasmus, zamyšlení. Izraelská společnost a ulice skrze čočku fotoaparátu v pražské galerii Leica

7. 11. 2018, -tz- |  Kultura

PRAHA – Pomeranče z Jaffy, vojačky na pláži nebo ortodoxní Židé u Zdi nářků, to jsou často momenty, které člověka zaujmou při první návštěvě Izraele a snaží se je zachytit na památku. Jiní znají Izrael z médií, která přinášejí zejména záběry izraelsko-palestinského konfliktu. Výstava „Israeli street moments“, která probíhá v pražské galerii Leica od začátku listopadu až do 6. ledna, však představuje Izrael z jiného pohledu. Přináší fotografie ze sekulárního Tel Avivu, zbožného Jeruzaléma, ale i z pouště a od Mrtvého moře. Ukazuje kuriózní situace každodenního života, přibližuje život ultraortodoxní židovské komunity, netradiční formou zachycuje některé náboženské svátky jako např. Den smíření (Jom Kipur) či Purim. Úsměvné, často surrealistické momenty poukazují na komplexnost izraelské společnosti s laskavým humorem, ale i s jistou mírou sarkasmu a výzvou k zamyšlení.

celý článek
Zobrazit starší zprávy