Dnes je 17. 1. 2018
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

Gallimard se chystá vydat válečné Célinovy antisemitské pamflety. Francouzští Židé protestují

8. 1. 2018, -mk- |  Antisemitismus

PAŘÍŽ – Eseje významného francouzského spisovatele Louise-Ferdinanda Célina, který neblaze proslul svými antisemitskými názory, z let 1937 až 1941 se chystá letos na jaře vydat prestižní francouzské nakladatelství Gallimard. Jádrem tří ze šesti esejů jsou přitom skandální protižidovské výlevy stejně jako podpora a uznání hitlerovského režimu v Německu. Proti plánům nakladatelství, o nichž se neoficiálně hovořilo už vloni v listopadu, avšak zveřejněny byly až v nedávných dnech, se ozvala zastřešující organizace francouzských židovských obcí CRIF, stejně jako Serge Klarsfeld, hlavní a nejznámější „lovec nacistů“ ve Francii. Nakladatelství Gallimard se hájí tím, že edice bude doplněna historicko-kritickým aparátem, jenž zasadí autorovy výroky do příslušného kontextu, a v této podobě podpořil plánované vydání i současný francouzský premiér Edouard Philippe.

celý článek

Zemřel izraelský spisovatel Aharon Appelfeld, přeživší holocaust

8. 1. 2018, -mk- |  Kultura

PETACH TIKVA – Ve věku 85 let zemřel minulý týden 4. ledna významný izraelský spisovatel Aharon Appelfeld, který v dětství přežil šoa a tomuto tématu věnoval všechnu svou literární tvorbu. Čeští čtenáři se s ním mohli seznámit poprvé v novelách vydaných souborně pod názvem Sebeklam (2000), později také v knize pro děti O holčičce z jiného světa (2014) a v ceněném románu Květy temnoty (2014). Nositel řady literárních ocenění zahraničních i izraelských – Brennerovy ceny, Bialikovy ceny a v roce 1983 nejvyššího ocenění, Izraelské ceny za literaturu – byl vyzdvihován zejména za to, jak dokázal originálním způsobem zachytit pocit vykořeněnosti, ztráty a existenciální rozměr zkušenosti šoa. Ve svých románech, novelách a povídkách na rozdíl od jiných spisovatelů, kteří rovněž prošli holocaustem a stal se hlavním námětem jejich literární tvorby, nezpracovával Appelfeld nikdy své vlastní autobiografické zkušenosti a k tématu přistupoval spíše metaforicky a nepřímo. Psal v hebrejštině, kterou si osvojil až v době dospívání, jeho knihy se však odehrávají výhradně v Evropě doby předválečné a válečné.

celý článek

Vánoční židovské tradice aneb: Proč Bůh chtěl, aby Židé v Americe jedli o Vánocích čínské jídlo

24. 12. 2017, -jg- |  Kultura

NEW YORK – Příběh židovských imigrantů z východu Evropy do Ameriky není jen o bagelech a gefilte fiš. Dnes už je to celkem rozšířený fakt, o němž vypráví třeba i hlavní hrdina románu Portnoyův komplex od Philipa Rotha: Američtí Židé jedí o Vánocích čínské jídlo. Příběh tohoto vánočního židovského zvyku se podle kulinárního serveru The Nosher začíná, stejně jako většina amerických židovských příběhů, na Lower East Side na Manhattanu. Právě tam, v manhattanských čtvrtích, vedle sebe žily skupiny východoevropských židovských přistěhovalců a imigrantů z Číny, přičemž zde tvořily dvě největší nekřesťanské skupiny – a tedy neslavící Vánoce. A zatímco je pravda, že čínské restaurace byly jako jediné pro židovské hosty na Štědrý den otevřené, a je pravda, že orientální kuchyně dávala východoevropským Židům „pocit kosmopolitnosti a sofistikovanosti“, jak píše pro Tablet Marc Tracey, dnes, když máme židovský rok 5778 a čínský rok 4715, chodí američtí Židé do čínských restaurací o vánočních svátcích stále a zcela záměrně. Příběh lásky, který se začal před sto lety na Lower East Side, pokračuje. Je libo kachnu na pekingský způsob?

celý článek

Zemřela izraelská spisovatelka Nava Semelová. Známá je i českým čtenářům

2. 12. 2017, -jg- |  Kultura

TEL AVIV – Po těžké nemoci zemřela v sobotu 2. prosince v nemocnici Tel ha-šomer izraelská spisovatelka a dramatička Nava Semelová. Bylo jí 63 let. Semelová je autorkou 22 knih prózy a poezie pro dospělé i děti, některé z nich byly upraveny pro divadlo a operu v Izraeli i ve světě. Sama také psala a překládala původní divadelní hry. Semelová se narodila v telavivské Jafě rodičům, kteří přežili šoa. Svůj knižní debut vydala roku 1985 pod hebrejským názvem Kova zchuchit (Skleněný klobouk) a jednalo se o jednu z prvních knih vydaných v Izraeli, které se zabývaly tématem druhé generace šoa, tedy dětí těch, kdo přežili holocaust. Toto téma stálo i nadále v centru její tvorby. Čeští čtenáři se s Navou Semelovou mohli setkat díky dvěma přeloženým knihám. Sbírkou milostných příběhů pro dospívající Láska pro začátečníky (2006) a románem Učila jsem se létat (1998), jež vypráví o Židovi z Tuniska, který přežil holocaust a učí malé izraelské děvčátko hodinám přežití. Obě vyšly v nakladatelství Albatros.

celý článek

Festival Pražské jaro oslaví 100 let republiky. Vzpomene i na 70. výročí státu Izrael a skladatele Leonarda Bernsteina

20. 11. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Hlavním tématem 73. ročníku festivalu vážné hudby Pražské jaro bude sté výročí vzniku Československa. Vzpomenuto bude však i na sto let od narození Leonarda Bernsteina, amerického skladatele židovského původu, jež stál u začátků izraelské filharmonie, tehdy ještě pod názvem Palestinský symfonický orchestr. Zajímavostí je, že Bernstein měl svůj dirigentský debut v Evropě právě s Českou filharmonií na prvním ročníku Pražského jara roku 1946. Na jeho počest zazní Symfonie č. 3 „Kadiš“, kterou zahraje Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Leonarda Slatkina. V rámci téhož koncertu bude uvedena i sugestivní skladba Arnolda Schönberga „Ten, který přežil Varšavu“. Tento koncert, který se bude konat v pondělí 14. května v Obecním domě, je věnován 70. výročí založení státu Izrael. Dále z Bernsteinova díla uvede Česká filharmonie symfonickou suitu „On the Waterfront” a výběr z jeho muzikálové tvorby.

celý článek

Nick Cave koncertuje v Izraeli. Na protest proti kulturnímu bojkotu

19. 11. 2017, -mk- |  Kultura

TEL AVIV – „Bylo pro mě důležité vystoupit proti tomuto umlčování umělců,“ prohlásil Nick Cave, když na tiskové konferenci vysvětloval, jak se nakonec do seznamu měst jeho nejnovějšího koncertního turné dostal i Tel Aviv, kde vystoupí dva večery za sebou, v neděli 19. listopadu a v pondělí. Známý australský písničkář, který s velkým úspěchem koncertoval na letošní šňůře i v Praze, už v Izraeli vystoupil dvakrát, naposledy tu však byl před dvaceti lety. Když mu bylo nabídnuto, aby podepsal petici „Umělci za Palestinu“, uvědomil si, že na žádném podobném seznamu signatářů figurovat nechce. Naopak si položil otázku, co může proti podobné kampani udělat, a rozhodl se zařadit dva koncerty právě v Izraeli. Jasně se tak postavil proti stále početnější řadě umělců, kteří v Izraeli koncertovat odmítají – bývalý frontman Pink Floyd Roger Waters, kapela U2, zpěvák Elvis Costello nebo zpěvačka Björk – a naopak po bok těch, kteří se odmítli s hnutím BDS spojovat, jako jsou v hudební sféře Jon Bon Jovi, Lady Gaga, Justin Timberlake či kapely Aerosmith a Kiss.

celý článek

Nová divadelní hra o Anne Frankové z pera holandského autora se obejde bez zmínky o Židech i nacistech

5. 11. 2017, -jg- |  Kultura

AMSTERDAM – O pozdvižení v židovské komunitě v Nizozemsku se postarala nová divadelní hra na motivy deníku Anne Frankové. Hra je jakoby zasazena do moderní doby a není v ní ani zmínka o nacistech, ani o tom, kdo byla Anne Franková a její rodina a proč a před čím se museli skrývat. Zato v ní ale najdeme smyšlenou zápletku, kdy Fritz Pfeffer sexuálně napadl Margot Frankovou, Anninu sestru. Pfeffer byl přitom reálnou postavou, židovským studentem stomatologie, který se během doby holocaustu v nacisty okupovaném Nizozemsku s rodinnou Frankových schovával a během ní také zahynul. Divadelní hra tvůrců Johana Doesburga a a Iljy Pfeijffera bude mít premiéru v sobotu a nese název „Achter het Huis“, což v holandštině znamená „za domem“ a odkazuje na místo úkrytu tak, jak jej ve svém jazyce sama autorka Deníku Anne Frankové nazvala. Autor a režisér Pfeijffer, který je zároveň básníkem, má na svém kontě řadu kontroverzních prohlášení, včetně těch, které zahrnují Židy.

celý článek

Český architekt postavil v Jeruzalémě dřevěnou rozhlednu ve tvaru kaktusu

3. 11. 2017, -mk- |  Z domova

JERUZALÉM – Architekt Martin Rajniš zrealizoval v centru izraelského hlavního města stavbu dřevěné rozhledny, jeden z největších českých kulturních projektů v Izraeli od počátku devadesátých let, kdy byly obnoveny diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Stavba se nachází v jeruzalémském Hansen Housu, v areálu centra pro mladé umění na místě někdejšího leprosária, a umožňuje výhled na velkou část nového Jeruzaléma. Slavnostní otevření nové stavby je naplánováno na 10. listopadu. Pod rozhlednou vznikne prostor pro další umělecké aktivity či workshopy. Technologicky nijak zvlášť náročnou stavbou, jejíž příprava však byla spojena s nemalými administrativními obtížemi, zajistil odcházející ředitel zdejšího Českého centra Lukáš Přibyl, který se tímto ambiciózním projektem loučí se svou funkcí – v prosinci ho nahradí zahraniční redaktor Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

celý článek

Na záchraně synagogy v Písku se podílejí i místní středoškoláci

31. 10. 2017, -jg- |  Z domova

PÍSEK – Na záchraně synagogy v Písku, která od roku 1872 stojí v Soukenické ulici, pomáhají zdejší středoškolští studenti. Reportáž o tom přinesla Česká televize. I když písecká synagoga prošla roku 2005 rekonstrukcí, kterou inicioval Česko-německý fond budoucnosti, desítky let dlouhý čas, kdy byla roku 1953 rozdělena na dvě patra a sloužila jako sklad, se na ní podepsal. Zchátralá památka byla roku 1995 vrácena Židovské obci v Praze a její renovace bude vyžadovat ještě spoustu práce a financí. Studenti Střední lesnické školy v Písku pomáhají se zvelebováním národní kulturní památky ve svém volném čase a bez nároku na honorář. Už od září pomáhají s pracemi, u kterých netřeba odborného dohledu. Jejich dobrovolná brigáda by měla trvat do konce roku. Plán je plně zrekonstruovat synagogu, jejíž původní funkci svatostánku se už po válce už nepodařilo obnovit, tak, aby mohla sloužit jako veřejný kulturní prostor. V příštím roce by se do společného projektu záchrany písecké synagogy mohly připojit i další místní školy.

celý článek

Památník ticha na Bubenském nádraží v Praze, odkud odjížděly transporty Židů, už má svůj návrh

29. 10. 2017, -mk- |  Z domova

PRAHA – Na pražském bubenském nádraží, odkud nacisté vypravovali transporty českých Židů do Terezína, vznikne Památník ticha, který doplní již zde stojící sochu Brána nenávratna Aleše Veselého, již představují koleje s pražci směřujícími do nebe. Vítězem architektonického návrhu, podle něhož bude nádraží Praha-Bubny v příštích dvou letech přestavěno, je architektonické studio ARN v čele s architektem Jiřím Krejčíkem. Památník bude mít podobu betonové fasády, která podle tvůrců vyznačuje „kamenné znehybnění“, zpřítomňující „ticho strachu, netečnosti a lhostejnosti… Prostředky komunikace domu, kterými jsou otvory jako okna a dveře jsou zaslepené. Komunikace neprobíhá dovnitř ani ven.“ Zájemci si mohou prohlédnout vizualizace návrhu již nyní, a to na expozici Nová stanice Bubny v prostorách někdejších Elektrických podniků, kde je kromě základní myšlenky budoucího památníku představena i celá historie nádraží, odkud za protektorátu opustilo Prahu na padesát tisíc českých Židů.

celý článek
Zobrazit starší zprávy