Dnes je 22. 5. 2018
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

„Příští rok v Jeruzalémě!“ Hudební soutěž Eurovision vyhrála izraelská zpěvačka Netta

14. 5. 2018, -jg- |  Kultura

LISABON – Eurovision Song Contest, která se letos 12. května odehrála v portugalském Lisabonu, reprezentoval za Česko Mikolas Josef. Skončil na hezkém 6. místě. Jedničkou se stala Izraelka. „Díky vám, že jste podpořili jinakost a rozmanitost, miluju vás, miluju svoji zemi, příští rok v Jeruzalémě,“ vzkázala bezprostředně po vyhlášení výsledků pětadvacetiletá rodačka z Hod Ha-Šaron Netta Barzilai, nebo prostě Netta, s odkazem na to, že další ročník soutěže se odehrává v hlavním městě vítěze. Její vítězný song „Toy“ napsali tvůrci Doron Medalie a Stav Beger o ženském hnutí „Me too“ a Netta si myslí, že její písnička je o vzatí svého štěstí do vlastních rukou a přijetí jinakosti obecně. „Je to pro všechny, kdo bojovali s tím být sám sebou. Lidé jim říkali, že nejsou dost dobří, dost štíhlí, dost pěkní, nezpívají dost ve velkém. Byla jsem zpěvačka v kapele, co hrála na svatbách, a často jsem slýchávala nevěsty, jak se poté, co viděly moji fotku, do telefonu ptají: Nemáte jinou zpěvačku?“ sdělila v rozhovoru před soutěží stanici BBC.

celý článek

Německá hudební cena Echo po skandálu s antisemitskými rappery končí

29. 4. 2018, -rjw-  |  Kultura

BERLÍN – Hudební cena Echo byla letos udělena naposled. Důvodem je skandál, který vyvolalo ocenění zpěváka Felixe Blumeho alias Kollegy a Farida Hameda El Abdellaouiho alias Farida Banga. Ti si podle „tvrdých dat“, na nichž je soutěž založena, cenu zasloužili – dosáhli mimořádně vysoké prodejnosti i obliby v hitparádách. Problémem se staly ovšem některé motivy jejich písní: pohrdání ženami, homofobie, antisemitismus. A právě antisemitské vyznění Kollegova apokalyptického videa se soutěži stalo osudovým. Případ vyvolal bouřlivou diskusi o předsudcích v německé pop-music, svobodě uměleckého projevu i hodnotách současné mládeže. Poslední udílení cen Echo má už vlastní heslo na německé Wikipedii. Část kritiků pořadatele odsuzuje za to, že tvůrce antisemitského klipu pozvali na pódium; jiní říkají, že Echo, věrné svým pravidlům, jen názorně předvedlo, co se v současném Německu poslouchá.

celý článek

Udílení cen Echo: Zpráva o antisemitismu v německém rappu

16. 4. 2018, -rjw- |  Kultura

BERLÍN – Minulý týden udělila Německá fono-akademie cenu Echo v kategorii „Hip-hop/Urban National“ rapperské dvojici Farid Bang a Kollegah. To vyvolalo diskusi o „importovaném antisemitismu“ a hranicích toho, jak vůbec antisemitismus definovat. Ne všechno je tím, čím se nazývá: Německá fono-akademie (Deutsche Phono-Akademie) není akademická ani umělecká instituce, ale zájmový spolek výrobců zvukových nosičů. Cena Echo, udílená od roku 1992, není cenou za umělecký výkon, ale za prodejnost alb a umístění v žebříčku hitparád. Právě její zaměření na čistě komerční úspěch je předmětem dlouhodobé kritiky. Minulý čtvrtek (shodou okolností na Jom ha-šoa) získali cenu za album JBG3, obsahující kontroverzní píseň. Farid Bang v ní zpívá o posilování s ironickou samochválou: „Mám tělo vyrýsovanější než mukl Osvětimi“. To je vše – aspoň pokud jde o toto konkrétní album.

celý článek

Ve věku 86 let zemřel Miloš Forman, režisér, který dobyl a ohromil Hollywood

14. 4. 2018, -jg- |  Kultura

WARREN – Není mnoho Čechů, o jejich úmrtí by informoval například americký deník New York Times. Ten přinesl v sobotu 14. dubna zprávu o páteční smrti oscarového režiséra Miloše Formana. Čáslavský rodák zemřel ve věku 86 let v Connecticutu ve Spojených státech, kam už jako mladý režisér na kontě s filmy jako „Hoří, má panenko“ nebo „Lásky jedné plavovlásky“ na konci 60. let po invazi vojsk varšavské smlouvy do Československa emigroval. Jen několik let poté natočil pěti Oscary oceněný film „Přelet nad kukaččím hnizdem“ s Jackem Nicholsonem v hlavní roli a Oscara za nejlepší režii dostal znovu za snímek o geniálním hudebním skladateli „Amadeus“, jehož natáčení roku 1984 v Česku bylo pro Formana příležitostí podívat se znovu domů. Forman podle NYT sám o sobě vágně při rozhovorech uváděl, že je nejspíš napůl židovského původu, ačkoliv oba jeho rodiče, kteří zahynuli v německých koncentrácích, byli členové protestantského sboru. Veřejnosti tuto záhadu odhalil až Jan Novák, americký spisovatel českého původu a autor Formanova životopisu „Turnaround: A memoir“, který vyšel roku 1994 v USA.

celý článek

Zemřel filmový režisér Juraj Herz, autor Spalovače mrtvol a Upíra z Feratu

10. 4. 2018, -mk- |  Kultura

PRAHA – Ve věku třiaosmdesáti let zemřel v neděli (8.4.) režisér Juraj Herz, jeden z významných představitelů československé filmové „nové vlny v 60. letech“, který se nejvíce proslavil svým komediálně-hororově laděným snímkem „Spalovač mrtvol“ podle stejnojmenného románu Ladislava Fukse. Ten byl navržen v roce 1968 na americké Oscary, další jeho snímky, například „Petrolejové lampy“ podle románové předlohy Jaroslava Havlíčka, se účastnily nejprestižnějších evropských filmových festivalů. V některých filmech, například v ceněném „Obchodu na korze“, také sám hrál. Herz, který byl jako desetiletý chlapec pro svůj židovský původ deportován do koncentračních táborů Ravensbrück a Sachsenhausen, ačkoli celá rodina se kvůli rasovým zákonům nechala pokřtít a přestoupila k evangelické víře, se sám později k židovství nehlásil a prohlašoval se za ateistu. K dětství ukončenému brutálně deportacemi do lágrů se vracel jen nerad, například v 80. letech se ale k vylíčení prostředí koncentračního tábora vrátil dramatem „Zastihla mě noc“ o osudech komunistky Jožky Jabůrkové.

celý článek

Izraelskou státní cenu za literaturu dostane David Grossman

13. 2. 2018, -mk- |  Kultura

JERUZALÉM – Cenu Izraele za literaturu, jedno z nejprestižnějších literárních ocenění pro hebrejsky píšící autory, dostane letos spisovatel David Grossman (nar. 1954). Autor, který publikuje od 70. let a jehož knihy jsou známé z řady českých překladů i tuzemským čtenářům, byl komisí vedenou profesorem Avnerem Holtzmanem označen jako „jeden z nejpronikavějších, nejjímavějších a nejvlivnějších hlasů v naší literatuře“. David Grossman je mimo jiné autorem postmoderního románu o holocaustu Viz: Láska (1986), románu Žena prchá před zprávou (2008) a nejnověji útlejší prózy Vejde kůň do baru (2014), která byla vloni v anglickém překladu oceněna prestižní Man Bookerovou cenou, jejíž se Grossman stal prvním izraelským nositelem. Kromě uvedených knih je Grossman českým čtenářům známý i souborem Pohádky pro Itamara a Rút (česky 2011) a románem pro mládež Mít s kým běžet (2000).

celý článek

Pařížský Louvre vystavil obrazy uloupené nacisty. Hledá jejich dědice

6. 2. 2018, -jg- |  Svět

PAŘÍŽ – Pařížské muzeum Louvre vytvořilo minulý měsíc dva pavilony, kde permanentně vystavilo 31 děl, jež patří mezi stovky těch, které byly během let 1940 a 1945 uloupeny nacisty. Doufá, že na základě těchto vystavených děl se k nim jejich právoplatní dědicové přihlásí. Od konce druhé světové války bylo navráceno kolem 45 tisíc uměleckých artefaktů, zatímco o 2 tisíce z nich se dodnes nikdo nepříhlásil. Pařížšký Louvre má 296 takových děl ve svých sbírkách. „Tato díla nám nepatří. Muzea často vypadal v minulosti jako predátoři, ale naším cílem je je vrátit,“ řekl v úterý 30. ledna Sebastien Allard pro AP. „Velké množství z těchto zabavených obrazů patří židovským rodinám, jež o něj byly připraveny během druhé světové války. Dědicové tak mohou tato díla uvidět, říct, že patří jim a oficiálně si požádat o navrácení,“ dodal. Díla, která Louvre nově vystavil, jsou od různých umělců a z různých období. Je mezi nimi i známá krajina od Theodora Rousseaua „La Source du Lizon“.

celý článek

Písničkář a básník Leonard Cohen získal posmrtně cenu Grammy, stejně jako herečka Carrie Fisherová

29. 1. 2018, -jg- |  Kultura

NEW YORK – Na 60. jubilejním ročníku předávání hudebních cen Grammy byl posmrtně oceněn Leonard Cohen. V kategorii nejlepší rockové vystoupení získal ocenění za titulní píseň ze svého posledního alba „You want it darker“, které vyšlo loni, 19 dní před Cohenovou smrtí. Skladba, která obsahuje hebrejský popěvěk „Hineni, hineni“ a také sborový zpěv ze synagogy Šaar ha-šomajim v Cohenově domovském Montrealu, je tak zároveň jeho nejžidovštější písní. Pro v listopadu 2016 zesnulého Cohena je tak Grammy udělená in memoriam vůbec prvním úspěchem v hlavních kategoriích cen americké akademie. Roku 2010 sice dostal cenu za celoživotní tvorbu, za skladbu nebo album však oceněn nebyl. Na nedělním předávání cen Grammy byla rovněž posmrtně oceněna herečka Carrie Fisherová, známá z Hvězdných válek, kde ztvárnila princeznu Leiu. Fisherové porota cenu udělila v kategorii mluveného slova za „Princezniny deníky“, audioknihu hereččiných vzpomínek, jež vyšla jen několik týdnů před hereččinou náhlou smrtí 27. prosince 2016.

celý článek

Libanon zakázal Spielbergův poslední film. Americký režisér se dostal na seznam bojkotu Izraele

24. 1. 2018, -jg- |  Blízký východ

BEJRÚT – Nový film amerického režiséra Stevena Spielberga, který začnou v únoru pod názvem „Akta Pentagon: Skrytá válka“ promítat i česká kina, je v Libanonu bojkotován. Libanonská kina dostala zákaz promítat snímek, jenž má v originále název „The Post“, kvůli Spielbergovým vazbám na Izrael. Libanonská cenzura se rozhodla film s Meryl Streepovou a Tomem Hanksem v hlavních rolích, který se zabývá sporem z roku 1971, kdy americký list Washington Post přetiskl uniklé vládní dokumenty o vojenských operacích ve Vietnamu, zakázat na základě seznamu „pro bojkot Izraele“. Na něj se americký režisér dostal poté, co v roce 1993 některé scény z oscarového snímku „Schindlerův seznam“ natočil v Jeruzalémě. Rozhodnutí, které bylo učiněno jen pár hodin před plánovanou premiérou nového filmu v Bejrútu, může být stále změněno rozhodnutím libanonského ministerstva pro vnitřní záležitosti, kterému bylo postoupeno. V neděli 21. ledna o tom informoval Hollywood Reporter.

celý článek

Gallimard se chystá vydat válečné Célinovy antisemitské pamflety. Francouzští Židé protestují

8. 1. 2018, -mk- |  Antisemitismus

PAŘÍŽ – Eseje významného francouzského spisovatele Louise-Ferdinanda Célina, který neblaze proslul svými antisemitskými názory, z let 1937 až 1941 se chystá letos na jaře vydat prestižní francouzské nakladatelství Gallimard. Jádrem tří ze šesti esejů jsou přitom skandální protižidovské výlevy stejně jako podpora a uznání hitlerovského režimu v Německu. Proti plánům nakladatelství, o nichž se neoficiálně hovořilo už vloni v listopadu, avšak zveřejněny byly až v nedávných dnech, se ozvala zastřešující organizace francouzských židovských obcí CRIF, stejně jako Serge Klarsfeld, hlavní a nejznámější „lovec nacistů“ ve Francii. Nakladatelství Gallimard se hájí tím, že edice bude doplněna historicko-kritickým aparátem, jenž zasadí autorovy výroky do příslušného kontextu, a v této podobě podpořil plánované vydání i současný francouzský premiér Edouard Philippe.

celý článek
Zobrazit starší zprávy