Dnes je 18. 7. 2018
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

Zemřel francouzsko-židovský filmař Claude Lanzmann. Tvůrce „Šoa“ natočil i snímek pojednávající o Terezíně

5. 7. 2018, -jg- |  Kultura

PAŘÍŽ – Claude Lanzmann, francouzsko-židovský filmař, tvůrce patrně nejdůležitějšího dokumentárního filmu o holocaustu a podle některých jednoho z nejdůležitějších filmů vůbec – devítihodinového snímku „Šoa“ (1985), zemřel ve čtvrtek 5. července ve věku 92 let. Prací na filmu Šoa strávil 11 let a dílo sám financoval. Najezdil přitom tisíce kilometrů po východní Evropě i jinde po světě a nikdy nevyužil archivní záběry z koncentračních táborů. Nahradil je současnými barevnými. Využíval rozhovorů s přeživšími, ale i s očitými svědky událostí, jako byli například lidé, jimž byla pro výstavbu vyhlazovacích táborů konfiskována zemědělská půda, nebo strojvůdci židovských transportů. Tázal se přitom často i na zdánlivě nesouvisející věci, jako jaké bylo ten den počasí nebo jak zněla „židovština“, jíž Židé mezi sebou hovořili. Sám však svůj snímek termínem dokumentární film označovat odmítal. „V dokumentárních filmech vzpomínáte na něco, co předem existovalo. Ale v Šoa nebylo dané předem nic,“ osvětlil roku 2015 na filmovém semináři v Haifě.

celý článek

Židovská čtvrť v Třebíči po roce znovu ožije bohatým programem

2. 7. 2018, -tz- |  Z domova

TŘEBÍČ – Klezmerová hudba znějící v ulicích, prvorepublikoví četníci dohlížející na dodržování pořádku, pouliční umělci, lekce tance, romantické snídaně u řeky Jihlavy, vůně kávy a všelijakých dobrot linoucí se ze stánků, historická hasičská technika bojující s přírodním živlem, Hugo Haas excelující na filmovém plátně. To je jen část z bohatého programu sedmého ročníku Oživeného židovského města, který připravilo Městské kulturní středisko Třebíč ve dnech 13.-15. července 2018 v židovské čtvrti. Oživené židovské město zahájí 13. července od 16 hodin rozcvička v retroplavkách, novinkou letošního ročníku bude například výstava starozákonních vtipů Jiřího Wintera Neprakty na dvorku Domu Seligmanna Bauera nebo divadlo Kvelb, které do Třebíče přiveze svou bláznivou Černou rodinku. Chybět nebude pohádka pro děti, pro zájemce si pořadatelé připravili i sběratelskou hru.

celý článek

Festival Los Conversos připomene osudy španělských Židů po roce 1492

27. 6. 2018, -rjw- |  Kultura

HERVAS – Léto je dobou festivalů, mezi nimi nechybí ani festivaly v bývalých židovských čtvrtích, probíhající na různých místech Evropy. V západošpanělském městě Hervas začne příští týden čtyřdenní festival Los Conversos. Ten již od roku 1997 každoročně připomíná kulturu španělských Židů a jejich osudy po roce 1492. Ve stejném roce, kdy Kolumbus objevil Ameriku, vyšlo i nařízení, že všichni Židé a muslimové musí buď přestoupit na křesťanství, nebo opustit zemi. Jako conversos pak byli označováni potomci těch, kdo se rozhodli setrvat (a často přitom judaismus praktikovali potají). Při letošním festivalu bude mít premiéru hra „Černá duše“ (Alma negra, 2016), od Miguela Gómeze Andrey (zvaného „Gol“ *1960). Tento autor her, komiksů a historických románů se dlouhodobě zaměřuje na kontroverzní témata španělských dějin jako dobývání Mexika, španělskou občanskou válku a situaci muslimů a Židů při sjednocování Španělska v 15. století. Pro město Hervas už napsal tragikomedii „Templářovo prokletí“ (2015-16).

celý článek

V Terezíně odhalen „Zákon nezvratnosti“, památník obětem šoa z dílny Aleše Veselého

8. 6. 2018, -rjw- |  Z domova

TEREZÍN – Monumentální sochu „Zákon nezvratnosti“ (2015) z dílny Aleše Veselého odhalili v pondělí 4. června během pietního aktu v Terezíně zástupci Evropského židovského kongresu (EJC) a Federace židovských obcí v ČR. Dílo je tvořeno masivním neopracovaným kamenem, spočívajícím na ocelové konstrukci trojúhelníkového půdorysu. Ta balvan udržuje ve výšce necelých dvou a půl metru, pokud by návštěvník vstoupil dovnitř památníku, ocitne se pod masou, která jako by jej měla v příští chvíli rozdrtit. „Tento památník symbolizuje židovskou zkušenost v průběhu věků,“ řekl o významu díla prezident EJC Moshe Kantor. „Jsou to dějiny násilných perzekucí, ale také vytrvalosti a odpovědnosti. Materiál kamene má zachytit věčnost smutku a jeho velikost značí ohromné břemeno židovského lidu.“ Toto břemeno je podle M. Kantora dvojí: na jedné straně je to kruté břemeno bezmoci, které pociťovaly oběti. Na druhé pak nevyhnutelné břemeno naší zodpovědnosti, za to, aby paměť šoa byla stále živá.

celý článek

Historická „Branka“ a s ní bývalá židovská modlitebna v Kynšperku je opět na prodej

29. 5. 2018, -jg- |  Z domova

KYNŠPERK n. O. – Kynšperská branka ze 16. století je na prodej a s ní i hrázděný a roubený přístavek, který sloužil jako židovská modlitebna. Památku, která je dnes už bohužel velmi zničená a vyžadovala by rozsáhlou rekonstrukci, v současnosti prodává kancelář M&M Reality i s přilehlým pozemkem za 320 tisíc korun. Branka je patrová stavba s mohutným průjezdem. Dnes stojí v centru města Kynšperk nad Ohří, v ulici Dlouhá. V domě, kde se nacházela poválečná židovská modlitebna, bydlela židovská obchodnická rodina Ledererů, z níž pocházeli sběratel lidového nábytku Karel Lederer a akademický malíř Fritz Lederer (1878 – 1949). Město Kynšperk se Branky počátkem 90. let „zbavilo“ asi za 50 tisíc Kč. Současný majitel, chebská nadace Evropské Comenium, se jí snažil městu prodat za 650 tisíc už před 11 lety. Tehdy město uvažovalo o koupi s tím, že by Branka mohla sloužit jako expozice Ledererových malířských děl, ale jen pokud by cena nepřesáhla 350 tisíc. Ač je historická hodnota objektu vysoká, podle radních byl už tehdy na spadnutí a oprava drahá a náročná.

celý článek

„Měl rád Židy jako lidské bytosti.“ Zesnulý spisovatel Philip Roth nebude mít židovský pohřeb

28. 5. 2018, -jg- |  Svět

NEW YORK – Minulý týden v úterý zesnulý americký spisovatel Philip Roth (85) nebude pohřben na židovském hřbitově a jakékoliv židovské náboženské prvky už před víc jak 10 lety na svém pohřbu rovněž výslovně zakázal. Pohřeb se uskuteční v pondělí 28. května na Bard College Cemetery, jak sdělil serveru JTA Rothův životopisec Blake Bailey. Podle něj tak Roth bude nablízku svým přátelům – Normanu Maneovi, rumunsko-židovskému profesorovi, který na Bard College vyučuje, a Leu Botsteinovi, který ji vede. „Řekl, že chce být pohřben blízko Židů, aby si měl s kým promluvit,“ uvedl Bailey. Na hřbitově Bard College je rovněž pohřbena Hannah Arendtová se svým manželem Heinrichem Blucherem. Bailey sdělil, že Roth na svém pohřbu „výslovně zakázal“ židovské pohřební rituály, poněvadž „pro Philipa neexistovala žádná metafyzická dimenze“. „Prostě tomu zcela odmítl věřit. Pro něj to byly pohádky,“ dodal Bailey s tím, že „ačkoliv byl (Roth) k smrti znuděn, když jako chlapec navštěvoval židovskou školu, byl rád, že je Žid.“

celý článek

Zemřel spisovatel Philip Roth, autor Portnoyova komplexu a Pražských orgií. Bylo mu 85

23. 5. 2018, -jg- |  Kultura

NEW YORK – Zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů, každoročně uváděný jako favorit na získání Nobelovy ceny, Philip Roth. Mezi desítkami jeho románů patří k nejvýznamějším ostře satirický Portnoyův komplex (1992, Odeon) a Americká idyla (2005, Volvox Globator), za níž obdržel Pulitzerovu cenu. Roth se ve svém díle věnoval tématu asimilace Židů v USA, otázkám osobní identity či problémům kulturní a etnické příslušnosti. Jako americký vydavatel východoevropských autorů se zasloužil například o to, že si své čtenáře získal v USA Milan Kundera. V polovině 70. let dokonce navštívil Československo a následně napsal Pražské orgie (2014, Mladá fronta), s podtitulem „Intelektuálové v kleštích totality“. Později získal i česká literární ocenění. Roku 1994 obdržel společně s Guntherem Grassem první Cenu Karla Čapka a v roce 2001 první Cenu Franze Kafky. Roku 2011 obdržel mezinárodní Man Bookerovu cenu, ale o rok později oznámil, že už nehodlá dál psát. Rothovu smrt oznámil médiím v úterý 22. května jeho agent. Její příčinou bylo srdeční selhání. Bylo mu 85 let.

celý článek

„Příští rok v Jeruzalémě!“ Hudební soutěž Eurovision vyhrála izraelská zpěvačka Netta

14. 5. 2018, -jg- |  Kultura

LISABON – Eurovision Song Contest, která se letos 12. května odehrála v portugalském Lisabonu, reprezentoval za Česko Mikolas Josef. Skončil na hezkém 6. místě. Jedničkou se stala Izraelka. „Díky vám, že jste podpořili jinakost a rozmanitost, miluju vás, miluju svoji zemi, příští rok v Jeruzalémě,“ vzkázala bezprostředně po vyhlášení výsledků pětadvacetiletá rodačka z Hod Ha-Šaron Netta Barzilai, nebo prostě Netta, s odkazem na to, že další ročník soutěže se odehrává v hlavním městě vítěze. Její vítězný song „Toy“ napsali tvůrci Doron Medalie a Stav Beger o ženském hnutí „Me too“ a Netta si myslí, že její písnička je o vzatí svého štěstí do vlastních rukou a přijetí jinakosti obecně. „Je to pro všechny, kdo bojovali s tím být sám sebou. Lidé jim říkali, že nejsou dost dobří, dost štíhlí, dost pěkní, nezpívají dost ve velkém. Byla jsem zpěvačka v kapele, co hrála na svatbách, a často jsem slýchávala nevěsty, jak se poté, co viděly moji fotku, do telefonu ptají: Nemáte jinou zpěvačku?“ sdělila v rozhovoru před soutěží stanici BBC.

celý článek

Německá hudební cena Echo po skandálu s antisemitskými rappery končí

29. 4. 2018, -rjw-  |  Kultura

BERLÍN – Hudební cena Echo byla letos udělena naposled. Důvodem je skandál, který vyvolalo ocenění zpěváka Felixe Blumeho alias Kollegy a Farida Hameda El Abdellaouiho alias Farida Banga. Ti si podle „tvrdých dat“, na nichž je soutěž založena, cenu zasloužili – dosáhli mimořádně vysoké prodejnosti i obliby v hitparádách. Problémem se staly ovšem některé motivy jejich písní: pohrdání ženami, homofobie, antisemitismus. A právě antisemitské vyznění Kollegova apokalyptického videa se soutěži stalo osudovým. Případ vyvolal bouřlivou diskusi o předsudcích v německé pop-music, svobodě uměleckého projevu i hodnotách současné mládeže. Poslední udílení cen Echo má už vlastní heslo na německé Wikipedii. Část kritiků pořadatele odsuzuje za to, že tvůrce antisemitského klipu pozvali na pódium; jiní říkají, že Echo, věrné svým pravidlům, jen názorně předvedlo, co se v současném Německu poslouchá.

celý článek

Udílení cen Echo: Zpráva o antisemitismu v německém rappu

16. 4. 2018, -rjw- |  Kultura

BERLÍN – Minulý týden udělila Německá fono-akademie cenu Echo v kategorii „Hip-hop/Urban National“ rapperské dvojici Farid Bang a Kollegah. To vyvolalo diskusi o „importovaném antisemitismu“ a hranicích toho, jak vůbec antisemitismus definovat. Ne všechno je tím, čím se nazývá: Německá fono-akademie (Deutsche Phono-Akademie) není akademická ani umělecká instituce, ale zájmový spolek výrobců zvukových nosičů. Cena Echo, udílená od roku 1992, není cenou za umělecký výkon, ale za prodejnost alb a umístění v žebříčku hitparád. Právě její zaměření na čistě komerční úspěch je předmětem dlouhodobé kritiky. Minulý čtvrtek (shodou okolností na Jom ha-šoa) získali cenu za album JBG3, obsahující kontroverzní píseň. Farid Bang v ní zpívá o posilování s ironickou samochválou: „Mám tělo vyrýsovanější než mukl Osvětimi“. To je vše – aspoň pokud jde o toto konkrétní album.

celý článek
Zobrazit starší zprávy