Dnes je 21. 11. 2019
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

Netflix zveřejnil pětidílný dokument o soudním procesu s „Ivanem Hrozným“, sadistickým dozorcem z Treblinky

5. 11. 2019, -jg- |  Kultura

PRAHA – V pondělí 4. listopadu měl na Netflixu premiéru pětidílný dokumentární seriál o soudním procesu s Johnem Ivanem Demjanjukem. Dělníka v továrně Ford z amerického Ohia, jenž byl v Izraeli během 80. let coby „Ivan Hrozný“ z Treblinky odsouzen k trestu smrti oběšením, izraelský Nejvyšší soud v 1993 zprostil obvinění, jelikož podle něj existovaly pochybnosti o pravé identitě amerického důchodce ukrajinského původu. Roku 2011 však byl odsouzen soudem v Německu, který podobné pochybnosti, jako izraelský soud, neměl. Dokument v angličtině s názvem „The Devil Next Door“ hovoří nejen o historii táborů pro vyhlazování Židů a nacistických pomocnících, kteří udržovali mašinerii v chodu, ale i o izraelském právním systému nebo o pravidlech imigrace do USA v poválečné době.

celý článek

Robert Guttmann, pražský poutník. Židovské muzeum v Praze připravilo výstavu naivního malíře

29. 10. 2019, -tz- |  Z domova

PRAHA – Židovské muzeum v Praze připravilo pro příznivce výtvarného umění výstavu ROBERT GUTTMANNPRAŽSKÝ POUTNÍK, již lze v muzejní Galerii Roberta Guttmanna navštívit od 7. listopadu. Robert Guttmann sám sebe označoval za „stoupence moderny, ale s nuancí k realismu, ano akurátnosti.” V umění odmítal požadavek reprodukce a hájil své právo na vlastní tvůrčí projev. Stejně přirozeně hájil i právo na vlastní názor a způsob života: „Byl jsem vždycky samorost a nechtěl jsem uznávat autority a nechat se někým ovlivňovat, byl jsem odjakživa stále na celé čáře opozičník…“ Nepochybně byl inteligentní a v mnoha směrech talentovaný, současně trpěl od dětství pro svůj neobvyklý zjev a nesnadno srozumitelný projev ve škole nepochopením a posměchem, často s antisemitským podtextem. Od mládí dával přednost toulkám přírodou v okolí rodné Sušice, s láskou ke květinám a zvířatům.

celý článek

Vrchní zemský rabín Sidon se stal laureátem Státní ceny za literaturu

21. 10. 2019, -jg- |  Z domova

PRAHA – Státní cena za literaturu byla letos ministerstvem kultury udělena vrchnímu zemskému rabínu Karolu Efraimu Sidonovi. Rabín, dramatik a spisovatel ji podle poroty získal především za svá starší díla Sen o mně (1970) a Sen o mém otci (1968), stejně tak jako za scénáristickou spolupráci s Jurajem Jakubiskem. Na Nové scéně národního divadla, kde byly ceny v neděli 20. října předávány, ocenil minstr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ještě šest dalších umělců. Státní cenu za překlad získala Anna Kareninová, překladatelka z francouzštiny a italštiny, za invenční pojetí současné režie byl oceněn divadelní režisér Jan Nebeský. Za celoživotní výtvarné dílo se stal laureátem Jan Cigler, cenu za architekturu získal Ivan Kroupa, za filmy režisér Jiří Menzel. In memoriam cena putovala ke kameramanu Janu Kučerovi, který se podílel na filmech Démanty noci, Noc na Karlštejně nebo Adéla ještě nevečeřela.

celý článek

Izraelská herečka Gal Gadotová jako polská zachránkyně židovských dětí. Vzniká film o Ireně Sendlerové

19. 10. 2019, -jg- |  Kultura

JERUZALÉM – Irenu Sendlerovou, polskou hrdinku, která zachránila před nacisty 2500 židovských dětí a byla oceněna titulem Spravedlivý mezi národy, si ve svém příštím filmu zahraje izraelská herečka Gal Gadotová. Film bude v produkci samotné herečky a jejího manžela Jarona Varsano. Před nedávnem spolu manželský pár založil produkční společnost Pilot Wawe. Gadotová, která naposledy vzbudila pozornost v roli Wonder Woman, se na svém Instagramu svěřila, že se svým mužem pracují na snímku už nějaký čas. Dále si tato talentovaná herečka zahraje roli rakouské židovské vynálezkyně a herečky Hedy Lamarrové, která svou kariéru začala roku 1933 v Československu kontroverzním snímkem Extáze. Gadotová bude hrát také v akčním thrilleru Red Notice, který v druhé polovině roku 2020 bude ke zhlédnutí na Netflixu.

celý článek

Letošní Chanuka přinese první židovskou princeznu od Disneyho

21. 9. 2019, -rjw- |  Kultura

NEW YORK – O svátku Chanuka se na Disney Channel v seriálu Elena z Avaloru prvně objeví židovská princezna. Hlas jí propůjčí Jamie Lynn Siglerová. Prosincový díl Eleny z Avaloru bude mít chanukové téma. Šestnáctiletou Elenu, vládkyni kouzelného království, navštíví židovská princezna. Bližší informace fanoušci seriálu zatím nemají, a tak jsou ponecháni v napjaté zvědavosti, jak bude princezna vypadat a co bude chanukovou zápletkou příběhu. Víme však, kdo jí propůjčí hlas: Jamie Lynn Siglerová, newyorská rodačka sefardsko-aškenázského původu. Dodejme, že její matka se narodila na Kubě a k židovství konvertovala až před svatbou. Za „svou“ ji tak mohou považovat nejen židovští diváci, ale i ti, kdo pocházejí z latinskoamerického prostředí. A ztotožňování diváků s herci na základě jejich osobních příběhů má při jejich obsazování do rolí v USA mnohem větší váhu než v evropských zemích.

celý článek

„Komediant“ odmala: Zemřel Max Berliner, argentinský propagátor jidiš

1. 9. 2019, -rjw- |  Kultura

BUENOS AIRES – V požehnaném věku takřka 100 let (zbývaly 2 měsíce) zemřel 29. srpna Max Berliner. Ačkoli v českém prostředí nebyl příliš známý, v latinskoamerickém světě je Berlinerovo jméno pojmem nejen v oblasti divadla a filmu, ale i popularizace židovské kultury. Ačkoli Max Berliner spatřil světlo tohoto rozporuplného světa roku 1919 (někdy se uvádí 1920) ve Varšavě jako nejmladší ze čtyř sourozenců, na rodné Polsko se téměř nepamatoval: když mu byly dva roky, rozhodli se jeho rodiče pro emigraci do Argentiny. Jako řemeslníci se zde mohli dobře uchytit – tatínek, který byl bronzař, dostal práci v továrně na postele, maminka švadlena vyráběla korzety a opasky. Do povědomí českých diváků nejspíš vstoupil jako popletený dědeček z filmu „Jenom člověk“.

celý článek

Slavnému ruskému animátoru Leonidu Aronoviči Švarcmanovi je 99 let

1. 9. 2019, -rjw- |  Kultura

MOSKVA – 30. srpna oslavil 99. narozeniny světoznámý ruský animátor Leonid Švarcman. Otec mnoha kreslených postaviček se narodil roku 1920 v Minsku jako Izrail Aronovič Švarcman v rodině účetního. Jeho mateřštinou byla jidiš. Brzy se ukázalo, že synek k účetnictví nebude: táhlo ho to ke kreslení a výtvarným pokusům, v nichž si mohl dělat co chtěl – pro rodiče to bylo zkrátka hraní. Jako mnozí přeučení leváci píše pravou, ale kreslí a maluje levou rukou. V jednadvaceti dokončil petrohradský Institut malířství, sochařství a architektury I. E. Repina. Během války nebyl povolán do bojových jednotek, sloužil v továrně na tanky v Čeljabinsku. Na začátku umělecké dráhy přišlo nevyhnutelné setkání: jako každý animátor 20. století musel shlédnout některý ze slavných filmů Walta Disneye a nějak tento vliv zpracovat. Ve Švarcmanově případě to byl původní „Bambi“(1942), jehož odraz ve „Zlaté antilopě“ nelze zakrýt.

celý článek

Americký herec odmítl pracovat s tvůrci seriálu Fauda, protože bojkot Izraele je podle něj zvlášť důležitý

15. 8. 2019, -jg- |  Kultura

WASHINGTON – Cenou Emmy oceněný americký herec David Clennon (76) napsal pro web TruthOut.org sloupek, v němž oznámil, že se nebude ucházet na castingu o roli v nově připravovaném seriálu Netflixu. Nechce totiž spolupracovat s jeho tvůrci, novinářem listu Times of Israel Avim Issacharoffem a hercem, scénáristou a bývalým členem speciálního izraelského komanda Duvdevan Liorem Razem, kteří jsou Izraelci a mají na svém kontě mimo jiné i v Česku známý seriál Fauda. Ten byl podle Clennona „kritizován za způsob, jakým zobrazuje Palestince, a tendenci omlouvat izraelské porušování lidských práv“. „Věřím, že akademický a kulturní bojkot Izraele má zvláštní důležitost a obdivuji profesory a umělce, kteří odmítli přednášet či účinkovat v Izraeli. Svým odmítnutím odepřeli Izraeli legitimitu a prestiž, o kterou ve světě usiluje,“ napsal herec v článku datovaném 7. srpna. Na jeho konci připustil, že „mé odmítnutí bude mít zanedbatelný dopad na tento nákladný a ambiciozní projekt“.

celý článek

Kafkovy neznámé rukopisy a kresby se dostaly ze švýcarských trezorů do Jeruzaléma, kde byly prvně představeny

12. 8. 2019, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Minulou středu 7. srpna byly v Národní knihovně v Jeruzalémě představeny dosud neznámé rukopisy a skici Franze Kafky. Doputovaly tam ze švýcarských sejfů teprve nedávno, po jedenáct let trvající právní bitvě mezi německými knihovnami a rodinou zesnulé Esther Hoffeové, sekretářky spisovatele a Kafkova přítele Maxe Broda, a izraelskou Národní knihovnou na straně druhé. Před dvěma týdny otevřeli pracovníci knihovny čtyři trezory UBS Bank ve švýcarském Curychu a jejich obsah s sebou odvezli do Jeruzaléma. V malých kufřících si na palubu letadla vzali například tři různé verze povídky s názvem „Přípravy na svatbu v zemi“, či sešit, kde se pražský židovský spisovatel cvičil v hebrejštině. Je v něm obsažen i článek o jeruzalémské stávce učitelů z listopadu 1922. Napsal jej dva roky předtím, než v Rakousku podlehl coby čtyřicetiletý tuberkuloze, a v hebrejštině, kterou se začal učit roku 1917. Dále cestovní deníky, stovky osobních dopisů a kresby. Svůj výtvarný talent Kafka objevil v prvních letech univerzitních studií v Praze.

celý článek

Židovské organizace v ČR se představí na pražském Judafestu. Poprvé v Kampusu Hybernská

9. 8. 2019, -tz- |  Kultura

PRAHA – V neděli 22. září se uskuteční již osmý ročník festivalu židovské kultury, konkrétně 14. a 22. hodinou v prostorách Kampusu Hybernská, Hybernská 4, Praha 1. Jako každý rok budou mít možnost návštěvníci vidět prezentaci židovských organizací a obcí z celé České republiky. Do minulého roku se festival tradičně konal na Náměstí Míru v Praze a nabídl návštěvníkům širokou škálu stánků žid. organizací a obcí včetně doprovodného programu ve formě hudby a izraelských tanců. Letošní ročník sice volně navazuje na ročníky předešlé, ale s větším důrazem na kulturu a vzdělávací programy. Akce představí již tradičně řadu židovských organizací a koncertů a návštěvníci budou moct ochutnat nejrůznější speciality židovské kuchyně.

celý článek
Zobrazit starší zprávy