Dnes je 21. 9. 2018
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

Posluchači si stěžovali na izraelské veřejnoprávní rádio poté, co uvedlo operu Richarda Wagnera

3. 9. 2018, -jg- |  Kultura

TEL AVIV – Izraelské rádio zaměřené na vážnou hudbu bylo svými posluchači kritizováno za to, že vysílalo jedno z děl německého skladatele Richarda Wagnera. Stanice Kol ha-muzika zařadilo v pátek 31. srpna do svého programu třetí dějství z jeho opery Soumrak bohů, nahranou na festivalu v Bayreuthu roku 1991 s dirigentem Danielem Barenboimem. Richard Wagner (1813 – 1883) a jeho díla bývají v Izraeli tradičně ignorována, od doby, kdy předchůdce dnešní Izraelské filharmonie přestal roku 1938 po tzv. Křišťálové noci jeho díla uvádět. Wagner měl antisemitské názory, pro něž byla jeho hudba ve prospěch nacismu zneužita, a údajně byl i oblíbeným hudebním skladatelem Adolfa Hitlera. Jen pár minut poté, co se v pátek třetí dějství z Wagnerova Soumraku bohů rozeznělo éterem izraelského rádia, bylo přerušeno asi čtyřicetivteřinovou pauzou. Hudební stanice ve svém prohlášení uvedla, že šlo o „technickou závadu, způsobenou snad zásahem osudu”.

celý článek

Horská synagoga v Hartmanicích se jednou měsíčně mění v kino. Nabízí filmy s židovskou a protektorátní tematikou

21. 8. 2018, -tz, jg- |  Z domova

HARTMANICE – Kulturní spolek Rašelina organizuje pravidelné promítání filmů s židovskou a protektorátní tematikou v Horské synagoze v Hartmanicích. Projekt Kino Synagoga nabízí v těchto unikátních prostorách vždy jeden film měsíčně. Tentokrát se můžeme těšit na první barevný film legendárního tvůrce Františka Vláčila s názvem Adelheid. Stravující milostný příběh zasazený do poválečných Sudet bude promítnut v sobotu 25. srpna od 18 hodin. Následovat bude beseda s Marií Malou, pamětnicí odsunu německého obyvatelstva Šumavy. Projekt Kino Synagoga je financován Česko-německým fondem budoucnosti a Nadačním fondem obětem holocaustu. Projekce organizuje Kulturní spolek Rašelina ve spolupráci s Památníkem Hartmanice.

celý článek

Česko-slovensko-rakouský film s Jiřím Menzelem získal cenu filmových kritiků na Festivalu židovských filmů v San Franciscu

6. 8. 2018, -rjw- |  Kultura

SAN FRANCISCO – Cenu za nejlepší hraný film získal na 38. ročníku San Francsico Jewish Film Festival (19. července – 5. srpna) film Tlmočník (The Interpreter). Slovenský tlumočník Ali Ungar (Jiří Menzel) se vydává s automatickou pistolí v kapse do Vídně, pomstít se vrahovi svých rodičů. Setká se však už jen s jeho synem Georgem Graubnerem (Peter Simonischek). Ani ten se nevypořádal se svou minulostí. Rozhodne se vyjet na Slovensko, kde jeho otec působil, a platit Ungarovi za tlumočnické služby. V tomto podivném vztahu se vydávají cestu za kořeny – a ze setkání se stává road movie. K němu patří nečekaná odhalení, náhodná setkání, přispívající ke katarzi a samozřejmě snaha jít „až na dřeň“.

celý článek

Němci, Židé, Slováci a Stará Ľubovňa. Festival UM UM začíná za měsíc

20. 7. 2018, -rjw- |  Kultura

STARÁ LUBOVŇA – Již posedmé se bude ve Staré Ľubovni na Slovensku konat komunitní festival současného divadla a umění Um Um. Jeho cílem je propojovat současné umění s multietnickou historií a tradicemi Starého Spiše. Každý rok je zaměřen na vztahy mezi některými z mnoha etnik, která se zde setkávala, střetávala, ovlivňovala – a z nichž některá se v oblasti setkávají a dokonce i prolínají dodnes. Tématem letošního ročníku je potkávání slovenského živlu s německým a židovským. Třídenní festival je založený na uměleckých výstupech vzájemně se doplňujících čtyř multimediálních projektů, nazvaných Symposium Theatrum, Symposium Pictum, Symposium Musicum a Observatorium. Doplňují je divadelní a hudební produkce, diskuse, filmové projekce, workshopy i další doprovodné programy pro dospělé i děti.

celý článek

Zemřel francouzsko-židovský filmař Claude Lanzmann. Tvůrce „Šoa“ natočil i snímek pojednávající o Terezíně

5. 7. 2018, -jg- |  Kultura

PAŘÍŽ – Claude Lanzmann, francouzsko-židovský filmař, tvůrce patrně nejdůležitějšího dokumentárního filmu o holocaustu a podle některých jednoho z nejdůležitějších filmů vůbec – devítihodinového snímku „Šoa“ (1985), zemřel ve čtvrtek 5. července ve věku 92 let. Prací na filmu Šoa strávil 11 let a dílo sám financoval. Najezdil přitom tisíce kilometrů po východní Evropě i jinde po světě a nikdy nevyužil archivní záběry z koncentračních táborů. Nahradil je současnými barevnými. Využíval rozhovorů s přeživšími, ale i s očitými svědky událostí, jako byli například lidé, jimž byla pro výstavbu vyhlazovacích táborů konfiskována zemědělská půda, nebo strojvůdci židovských transportů. Tázal se přitom často i na zdánlivě nesouvisející věci, jako jaké bylo ten den počasí nebo jak zněla „židovština“, jíž Židé mezi sebou hovořili. Sám však svůj snímek termínem dokumentární film označovat odmítal. „V dokumentárních filmech vzpomínáte na něco, co předem existovalo. Ale v Šoa nebylo dané předem nic,“ osvětlil roku 2015 na filmovém semináři v Haifě.

celý článek

Židovská čtvrť v Třebíči po roce znovu ožije bohatým programem

2. 7. 2018, -tz- |  Z domova

TŘEBÍČ – Klezmerová hudba znějící v ulicích, prvorepublikoví četníci dohlížející na dodržování pořádku, pouliční umělci, lekce tance, romantické snídaně u řeky Jihlavy, vůně kávy a všelijakých dobrot linoucí se ze stánků, historická hasičská technika bojující s přírodním živlem, Hugo Haas excelující na filmovém plátně. To je jen část z bohatého programu sedmého ročníku Oživeného židovského města, který připravilo Městské kulturní středisko Třebíč ve dnech 13.-15. července 2018 v židovské čtvrti. Oživené židovské město zahájí 13. července od 16 hodin rozcvička v retroplavkách, novinkou letošního ročníku bude například výstava starozákonních vtipů Jiřího Wintera Neprakty na dvorku Domu Seligmanna Bauera nebo divadlo Kvelb, které do Třebíče přiveze svou bláznivou Černou rodinku. Chybět nebude pohádka pro děti, pro zájemce si pořadatelé připravili i sběratelskou hru.

celý článek

Festival Los Conversos připomene osudy španělských Židů po roce 1492

27. 6. 2018, -rjw- |  Kultura

HERVAS – Léto je dobou festivalů, mezi nimi nechybí ani festivaly v bývalých židovských čtvrtích, probíhající na různých místech Evropy. V západošpanělském městě Hervas začne příští týden čtyřdenní festival Los Conversos. Ten již od roku 1997 každoročně připomíná kulturu španělských Židů a jejich osudy po roce 1492. Ve stejném roce, kdy Kolumbus objevil Ameriku, vyšlo i nařízení, že všichni Židé a muslimové musí buď přestoupit na křesťanství, nebo opustit zemi. Jako conversos pak byli označováni potomci těch, kdo se rozhodli setrvat (a často přitom judaismus praktikovali potají). Při letošním festivalu bude mít premiéru hra „Černá duše“ (Alma negra, 2016), od Miguela Gómeze Andrey (zvaného „Gol“ *1960). Tento autor her, komiksů a historických románů se dlouhodobě zaměřuje na kontroverzní témata španělských dějin jako dobývání Mexika, španělskou občanskou válku a situaci muslimů a Židů při sjednocování Španělska v 15. století. Pro město Hervas už napsal tragikomedii „Templářovo prokletí“ (2015-16).

celý článek

V Terezíně odhalen „Zákon nezvratnosti“, památník obětem šoa z dílny Aleše Veselého

8. 6. 2018, -rjw- |  Z domova

TEREZÍN – Monumentální sochu „Zákon nezvratnosti“ (2015) z dílny Aleše Veselého odhalili v pondělí 4. června během pietního aktu v Terezíně zástupci Evropského židovského kongresu (EJC) a Federace židovských obcí v ČR. Dílo je tvořeno masivním neopracovaným kamenem, spočívajícím na ocelové konstrukci trojúhelníkového půdorysu. Ta balvan udržuje ve výšce necelých dvou a půl metru, pokud by návštěvník vstoupil dovnitř památníku, ocitne se pod masou, která jako by jej měla v příští chvíli rozdrtit. „Tento památník symbolizuje židovskou zkušenost v průběhu věků,“ řekl o významu díla prezident EJC Moshe Kantor. „Jsou to dějiny násilných perzekucí, ale také vytrvalosti a odpovědnosti. Materiál kamene má zachytit věčnost smutku a jeho velikost značí ohromné břemeno židovského lidu.“ Toto břemeno je podle M. Kantora dvojí: na jedné straně je to kruté břemeno bezmoci, které pociťovaly oběti. Na druhé pak nevyhnutelné břemeno naší zodpovědnosti, za to, aby paměť šoa byla stále živá.

celý článek

Historická „Branka“ a s ní bývalá židovská modlitebna v Kynšperku je opět na prodej

29. 5. 2018, -jg- |  Z domova

KYNŠPERK n. O. – Kynšperská branka ze 16. století je na prodej a s ní i hrázděný a roubený přístavek, který sloužil jako židovská modlitebna. Památku, která je dnes už bohužel velmi zničená a vyžadovala by rozsáhlou rekonstrukci, v současnosti prodává kancelář M&M Reality i s přilehlým pozemkem za 320 tisíc korun. Branka je patrová stavba s mohutným průjezdem. Dnes stojí v centru města Kynšperk nad Ohří, v ulici Dlouhá. V domě, kde se nacházela poválečná židovská modlitebna, bydlela židovská obchodnická rodina Ledererů, z níž pocházeli sběratel lidového nábytku Karel Lederer a akademický malíř Fritz Lederer (1878 – 1949). Město Kynšperk se Branky počátkem 90. let „zbavilo“ asi za 50 tisíc Kč. Současný majitel, chebská nadace Evropské Comenium, se jí snažil městu prodat za 650 tisíc už před 11 lety. Tehdy město uvažovalo o koupi s tím, že by Branka mohla sloužit jako expozice Ledererových malířských děl, ale jen pokud by cena nepřesáhla 350 tisíc. Ač je historická hodnota objektu vysoká, podle radních byl už tehdy na spadnutí a oprava drahá a náročná.

celý článek

„Měl rád Židy jako lidské bytosti.“ Zesnulý spisovatel Philip Roth nebude mít židovský pohřeb

28. 5. 2018, -jg- |  Svět

NEW YORK – Minulý týden v úterý zesnulý americký spisovatel Philip Roth (85) nebude pohřben na židovském hřbitově a jakékoliv židovské náboženské prvky už před víc jak 10 lety na svém pohřbu rovněž výslovně zakázal. Pohřeb se uskuteční v pondělí 28. května na Bard College Cemetery, jak sdělil serveru JTA Rothův životopisec Blake Bailey. Podle něj tak Roth bude nablízku svým přátelům – Normanu Maneovi, rumunsko-židovskému profesorovi, který na Bard College vyučuje, a Leu Botsteinovi, který ji vede. „Řekl, že chce být pohřben blízko Židů, aby si měl s kým promluvit,“ uvedl Bailey. Na hřbitově Bard College je rovněž pohřbena Hannah Arendtová se svým manželem Heinrichem Blucherem. Bailey sdělil, že Roth na svém pohřbu „výslovně zakázal“ židovské pohřební rituály, poněvadž „pro Philipa neexistovala žádná metafyzická dimenze“. „Prostě tomu zcela odmítl věřit. Pro něj to byly pohádky,“ dodal Bailey s tím, že „ačkoliv byl (Roth) k smrti znuděn, když jako chlapec navštěvoval židovskou školu, byl rád, že je Žid.“

celý článek
Zobrazit starší zprávy