Dnes je 19. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Kultura

„Komediant“ odmala: Zemřel Max Berliner, argentinský propagátor jidiš

1. 9. 2019, -rjw- |  Kultura

BUENOS AIRES – V požehnaném věku takřka 100 let (zbývaly 2 měsíce) zemřel 29. srpna Max Berliner. Ačkoli v českém prostředí nebyl příliš známý, v latinskoamerickém světě je Berlinerovo jméno pojmem nejen v oblasti divadla a filmu, ale i popularizace židovské kultury. Ačkoli Max Berliner spatřil světlo tohoto rozporuplného světa roku 1919 (někdy se uvádí 1920) ve Varšavě jako nejmladší ze čtyř sourozenců, na rodné Polsko se téměř nepamatoval: když mu byly dva roky, rozhodli se jeho rodiče pro emigraci do Argentiny. Jako řemeslníci se zde mohli dobře uchytit – tatínek, který byl bronzař, dostal práci v továrně na postele, maminka švadlena vyráběla korzety a opasky. Do povědomí českých diváků nejspíš vstoupil jako popletený dědeček z filmu „Jenom člověk“.

celý článek

Slavnému ruskému animátoru Leonidu Aronoviči Švarcmanovi je 99 let

1. 9. 2019, -rjw- |  Kultura

MOSKVA – 30. srpna oslavil 99. narozeniny světoznámý ruský animátor Leonid Švarcman. Otec mnoha kreslených postaviček se narodil roku 1920 v Minsku jako Izrail Aronovič Švarcman v rodině účetního. Jeho mateřštinou byla jidiš. Brzy se ukázalo, že synek k účetnictví nebude: táhlo ho to ke kreslení a výtvarným pokusům, v nichž si mohl dělat co chtěl – pro rodiče to bylo zkrátka hraní. Jako mnozí přeučení leváci píše pravou, ale kreslí a maluje levou rukou. V jednadvaceti dokončil petrohradský Institut malířství, sochařství a architektury I. E. Repina. Během války nebyl povolán do bojových jednotek, sloužil v továrně na tanky v Čeljabinsku. Na začátku umělecké dráhy přišlo nevyhnutelné setkání: jako každý animátor 20. století musel shlédnout některý ze slavných filmů Walta Disneye a nějak tento vliv zpracovat. Ve Švarcmanově případě to byl původní „Bambi“(1942), jehož odraz ve „Zlaté antilopě“ nelze zakrýt.

celý článek

Americký herec odmítl pracovat s tvůrci seriálu Fauda, protože bojkot Izraele je podle něj zvlášť důležitý

15. 8. 2019, -jg- |  Kultura

WASHINGTON – Cenou Emmy oceněný americký herec David Clennon (76) napsal pro web TruthOut.org sloupek, v němž oznámil, že se nebude ucházet na castingu o roli v nově připravovaném seriálu Netflixu. Nechce totiž spolupracovat s jeho tvůrci, novinářem listu Times of Israel Avim Issacharoffem a hercem, scénáristou a bývalým členem speciálního izraelského komanda Duvdevan Liorem Razem, kteří jsou Izraelci a mají na svém kontě mimo jiné i v Česku známý seriál Fauda. Ten byl podle Clennona „kritizován za způsob, jakým zobrazuje Palestince, a tendenci omlouvat izraelské porušování lidských práv“. „Věřím, že akademický a kulturní bojkot Izraele má zvláštní důležitost a obdivuji profesory a umělce, kteří odmítli přednášet či účinkovat v Izraeli. Svým odmítnutím odepřeli Izraeli legitimitu a prestiž, o kterou ve světě usiluje,“ napsal herec v článku datovaném 7. srpna. Na jeho konci připustil, že „mé odmítnutí bude mít zanedbatelný dopad na tento nákladný a ambiciozní projekt“.

celý článek

Kafkovy neznámé rukopisy a kresby se dostaly ze švýcarských trezorů do Jeruzaléma, kde byly prvně představeny

12. 8. 2019, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Minulou středu 7. srpna byly v Národní knihovně v Jeruzalémě představeny dosud neznámé rukopisy a skici Franze Kafky. Doputovaly tam ze švýcarských sejfů teprve nedávno, po jedenáct let trvající právní bitvě mezi německými knihovnami a rodinou zesnulé Esther Hoffeové, sekretářky spisovatele a Kafkova přítele Maxe Broda, a izraelskou Národní knihovnou na straně druhé. Před dvěma týdny otevřeli pracovníci knihovny čtyři trezory UBS Bank ve švýcarském Curychu a jejich obsah s sebou odvezli do Jeruzaléma. V malých kufřících si na palubu letadla vzali například tři různé verze povídky s názvem „Přípravy na svatbu v zemi“, či sešit, kde se pražský židovský spisovatel cvičil v hebrejštině. Je v něm obsažen i článek o jeruzalémské stávce učitelů z listopadu 1922. Napsal jej dva roky předtím, než v Rakousku podlehl coby čtyřicetiletý tuberkuloze, a v hebrejštině, kterou se začal učit roku 1917. Dále cestovní deníky, stovky osobních dopisů a kresby. Svůj výtvarný talent Kafka objevil v prvních letech univerzitních studií v Praze.

celý článek

Židovské organizace v ČR se představí na pražském Judafestu. Poprvé v Kampusu Hybernská

9. 8. 2019, -tz- |  Kultura

PRAHA – V neděli 22. září se uskuteční již osmý ročník festivalu židovské kultury, konkrétně 14. a 22. hodinou v prostorách Kampusu Hybernská, Hybernská 4, Praha 1. Jako každý rok budou mít možnost návštěvníci vidět prezentaci židovských organizací a obcí z celé České republiky. Do minulého roku se festival tradičně konal na Náměstí Míru v Praze a nabídl návštěvníkům širokou škálu stánků žid. organizací a obcí včetně doprovodného programu ve formě hudby a izraelských tanců. Letošní ročník sice volně navazuje na ročníky předešlé, ale s větším důrazem na kulturu a vzdělávací programy. Akce představí již tradičně řadu židovských organizací a koncertů a návštěvníci budou moct ochutnat nejrůznější speciality židovské kuchyně.

celý článek

Osudy Židů z Íránu předkládá fotografická výstava v pražské Jeruzalémské synagoze

13. 7. 2019, -jg- |  Z domova

PRAHA – Unikátní výstavu je možné zhlédnout v pražské Jeruzalémské synagoze. Její tvůrce, íránský fotograf Hassan Sarbakshian (ročník 1968), jenž v současnosti žije v Praze, pracoval na projektu více jak deset let. Představil přitom každodenní život íránské židovské komunity na různých místech Íránu, ale také život Izraelců íránského původu a jejich vztah k „vlasti“. V době kolem roku 2006, kdy se tehdejší íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád rozhodl popírat holocaust, Sarbakshian, který tehdy pracoval v Íránu jako fotograf pro agenturu Associated Press, se rozhodl společně se svou ženou fotit život íránských Židů. Za dva roky měli spoustu fotek, které ale nemohli nikde ukázat. „Během výslechů se mne ptali, proč jsem se rozhodl dokumentovat život židovských obyvatel, a ne šíitských muslimů. Mojí odpovědí bylo, že všechna íránská média informují o šíitských muslimech a toto je minorita, která nemá žádnou platformu,“ sdělil pro RFE oceňovaný fotograf.

celý článek

Festival pro židovskou čtvrť Boskovice vstupuje do sedmadvacátého ročníku

30. 6. 2019, -tz- |  Z domova

BOSKOVICE – Již za týden zahajuje Festival pro židovskou čtvrť Boskovice svůj sedmadvacátý ročník plný hudby, divadelních vystoupení, cinefilních zážitků, rukodělných a pohybových dílen, diskuzí, čtení a uměleckých výstav. Festival si klade za cíl upozornit na pohnutou historii města Boskovice a s ním spjatého židovského osídlení. Návštěvníci by neměli vynechat úvodní koncert francouzského dámského kvarteta Les Bubbey Mayse, pracující lehce a s vtipem s klezmerovým dědictvím, inspiraci v jidiš a hebrejské hudbě čerpají také domácí vystupující Augenblick, Šoulet nebo Bizzare band. Každým rokem představuje festival nové programové body, z těch letošních lze vyzdvihnout divadelní site specific performance skupiny 20 000 Židů pod mořem oživující zákoutí židovské čtvrti.

celý článek

Dílo Fritze Lederera, židovského malíře z Kynšperka, bude představeno v Terezíně

17. 6. 2019, -jg- |  Z domova

TEREZÍN – Památník Terezín pořádá k 70. výročí autorova úmrtí výstavu grafik a kreseb Fritze Lederera (1878-1949) s názvem „Fritz Lederer. Život a smrt v terezínském ghettu“. Výtvarník, který tvořil v severních Čechách, byl do Terezína deportován až v srpnu 1944 a dožil se zde osvobození. Přípravné kresby ke grafikám vznikly pravděpodobně přímo v ghettu, kde Lederer zůstal až do srpna 1945 a jako dobrovolník pomáhal při jeho likvidaci. Poté se vrátil do rodného Kynšperka nad Ohří, kde podle kreseb v následujících dvou letech vytvořil cyklus 24 leptů. Zaměřil se v něm hlavně na situace a události, které v Terezíně sám zažil (např. likvidace uren s popelem zemřelých vězňů, tyfová epidemie). Úvodní slovo k výstavě a k Fritzi Ledererovi přednese kurátor výstavy a správce depozitáře sbírkového oddělení Památníku Terezín Tomáš Raichl.

celý článek

Festival pro židovskou čtvrť Boskovice startuje za měsíc. Představí hudbu, film i divadlo

6. 6. 2019, -tz, jg- |  Kultura

PRAHA – Americký raper Ceschi, písničkářka Katarzia, mezi folkem, elektronikou, alternativou i rockem rozkročené kladenské Zrní, taneční démon Ventolin, slovenská stoupající hvězda Sisa Fehér s projektem Bardo nebo Kalle ve speciální rozšířené sestavě – i ty nově přidává do letošního programu multižánrový Festival pro židovskou čtvrť Boskovice. Od 4. do 7. července láká návštěvníky nejen na bohatý hudební, divadelní a filmový line-up, ale také na čtení, besedy, výstavy, dílny pro děti i dospělé, komentované prohlídky židovské čtvrti nebo cyklovýlet. Festival pro židovskou čtvrť Boskovice pořádá Unijazz ve spolupráci s městem Boskovice a rodinou Mensdorff-Pouilly. Finančně akci podpořilo ministerstvo kultury, obec Boskovice, Česko-německý fond budoucnosti, MP Holding, Nadačního fond obětem holocaustu, Nadace český hudební fond, Nadace život umělce, GI, LegalPartners, Gatema, Autocont a Federace Židovských obcí v ČR.

celý článek

Národní divadlo uvede inscenaci věnovanou židovské malířce Charlotte Salomon

27. 5. 2019, -tz, jg- |  Kultura

PRAHA – Na začátku července zavítá do Prahy kanadské divadlo Theaturtle, které zde uvede novou inscenaci Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy (Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music). Na Nové scéně Národního divadla představí fascinující příběh mladé talentované židovské malířky Charlotte Salomon, která stejně jako nespočet dalších nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi. Budoucím generacím však zanechala strhující dílo, jež vytvořila ve francouzském exilu – dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech s názvem Leben oder Theater? (Život, nebo divadlo?). Dílo i silný příběh mladé umělkyně se staly inspirací mezinárodního tvůrčího týmu: českého skladatele Aleše Březiny, britské scénografky a režisérky Pamely Howard a kanadského libretisty a herce Alona Nashmana. Vznikl tak komorní operní muzikál pro sedm zpěváků a čtyři instrumentalisty, v němž je ve vzácné harmonii zachována rovnováha slova, obrazu a hudby.

celý článek
Zobrazit starší zprávy