Dnes je 25. 5. 2019
Zpravodajství
O projektu

„Smíšené sňatky jsou mor ... to jsem nemyslel negativně.“ Potíže nového šéfa Sochnutu

29. 6. 2018, -rjw- |  Komentáře a analýzy

JERUZALÉM – Nový ředitel Židovské agentury (Sochnut) Jicchak Herzog má problém s uřeknutím. V nedělním interview pro Ynet přirovnal smíšené sňatky k „moru“. Uvedl také, že pro tuto situaci (tj. nárůst smíšených sňatků v diaspoře) je třeba vymyslet „nějakou kampaň, nějaké řešení“. Celý kontext vypadal následovně: „Minulé léto jsem jel s Michal, svojí manželkou, na dovolenou do USA a setkal jsem se s něčím, čemu říkám hotový mor. Viděl jsem, jak děti mých známých uzavírají sňatky nebo žijí s nežidovskými partnery. A jejich rodiče se bijí v prsa. Ptají se, kde udělali chybu a trápí se. A podívejte se na to, to je každá rodina v USA. Mluvíme o milionech lidí!“ Ve středečním rozhovoru pro deník Forward upřesnil, že slovo použil jako slangový výraz, který má v Izraeli jiný smysl a že to „nemyslel negativně“. Politik, který se uřekne a čelí poznámkám novinářů, ten mnoho možností nemá. (A funkce ředitele Sochnutu je politický post.) Jicchak „Buži“ Herzog si zjevně uvědomuje, že se dopustil zásadní chyby.

Deník Ha-Modia připomněl, že Herzog byl do své funkce vybrán právě pro své pochopení citlivých záležitostí. Důvodem, že tentokrát nebyl vybrán kandidát navrhovaný premiérem, je vědomí izraelské politické scény (napříč pravolevým spektrem), že židovskost Izraele a diaspory se ubírají každá svým směrem. Jenomže bez diasporní podpory a sounáležitosti ztrácí Izrael jakožto židovský stát a záštita všech Židů světa část svého poslání.

Jicchak Herzog, aškenázský levicový diplomat, je v postavení mediátora. Má prostředkovat mezi etnonáboženským smýšlením (jehož tváří je momentálně Benjamin Netanjahu) a post-postmoderním židovstvím převládajícím v diaspoře. Nemá za sebou disidentskou minulost svého předchůdce Natana Šaranského, ani příležitost zopakovat se Sochnutem hrdinské činy minulosti. A navíc tu má rostoucí zástupy lidí, kteří jsou k židovství nějak přidruženi (milostným vztahem, vzpomínkami prababičky či třeba problematickou konverzí), ale izraelská židovská pospolitost se nechce příliš družit k nim.

Herzog svou objednávku zná; v rozhovoru pro Forward řekl: „Potřebujeme otevřít brány a dveře i okna všem, kdo se chtějí připojit k židovskému lidu. Teď musíme najít historické řešení propasti, která se otevřela mezi tím, čemu říkám Jeruzalém a Babylón [narážka na jednu z prvních diasporních komunit]. A musíme najít nějaký způsob, jak ten most udržet.“ To není lehké, jestliže jedna strana odmítá vnímat smíšené sňatky a nežidovské kulturní vlivy jako samy o sobě špatné a odmítá sdílet obavy dnešních prarodičů o jidiškajt dalších pokolení.

Kritika přišla takřka okamžitě po prvém výroku i pokusu o jeho napravení. „Význačný lídr opozice [vůči krajní pravici] nedokáže najít vhodnější slovo, aby označil současný vývoj, kdy spolu lidé z různých prostředí dokáží vytvářet láskyplný vztah,“ napsala komentátorka Roni Barová v komentáři pro Haaretz. Anshel Pfeffer z téhož deníku v tom zase vidí projev hluboké krize identity, jíž podle něj Židovská agentura trpí již dlouho. V plném světle se však ukázala až když přišly zásadní problémy jako otázka uznání konverzí pro právo návratu, smíšené oddělení pro neortodoxní proudy judaismu u Západní zdi – a toho, že „mladí lidé si svou židovskou identitu a komunitní život definují po svém. Nová generace už prostě nečeká na velkou organizaci, která jim ukáže, jak se mají vztahovat k Izraeli a sionismu.“ Ať se působení Jicchaka Herzoga bude vyvíjet jakkoli, jeden historický úkol již splnil: Ihned po nástupu do funkce názorně ukázal neslučitelnost postojů „potřebujeme se otevřít“ a „musíme se bránit smíšeným sňatkům“. Budiž mu za to dík.