Dnes je 18. 11. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Komentáře a analýzy

Sváteční slovo: Není každý den Purim (ještěže tak)

12. 3. 2017, Jorge Rozemblum |  Komentáře a analýzy

MADRID – V hebrejštině existuje úsloví „lo kol jom purim“ (není každý den Purim), což je moudré rčení, jež znamená odlišnost veselí a nevázanosti trvající po dobu svátku, během něhož moudří doporučují nadměrné pití. Vypadá to paradoxně, když uvážíme, že to, o čem se vypráví ve svitku či knize Ester (jediné biblické knize, v níž není zmíněno Boží jméno) je zamýšlená genocida, k níž naštěstí nedošlo. Dalším charakteristickým rysem, který tento svátek odlišuje od ostatních je, že protagonistkou je žena. Židovka, nicméně asimilovaná, jež nedodržuje náboženské předpisy svých předků a která svou identitu získává nazpět teprve ve chvíli, kdy jí hrozí zkáza. Je těžké vyhnout se srovnání se strašlivou zkušeností, dosud živou pro všechny evropské Židy, kteří byli ještě před několika desetiletími přesvědčeni, že jsou zcela integrováni do společnosti; kteří se k ní chtěli připojit a konvertovat k jiné víře, ale nakonec hráli maškarádu. Ne jak chtěli oni sami, ale jak to po nich chtěli ostatní.

celý článek

Izraelský Kneset schválil kontroverzní zákon proti bojkotu

10. 3. 2017, -rjw- |  Komentáře a analýzy

JERUZALÉM – Kneset v pondělí 6. března přijal zákon, umožňující izraelskému ministru vnitra nevydávat vstupní víza do země a povolení k pobytu příslušníkům a příznivcům hnutí BDS (Bojkot, stažení investic, sankce) a osobám, které se veřejně podporují bojkot Izraele anebo izraelských osad. Návrh předložený stranou Likud podpořila většina pravicových a centristických stran. Zákon se týká nejen příznivců samotného hnutí BDS, ale i zástupců spřízněných organizací, obchodních společností, skupin a iniciativ, jež podporují jakýmkoli způsobem bojkot Izraele. Týká se výzev k bojkotu osad na Západním břehu Jordánu a zboží vyprodukovaného osadníky. Obhájci zákona vycházejí z jednoduchého a dobře srozumitelného principu, který formuloval při předkládání návrhu poslanec David Amsalem (Likud): „Když mne někdo ponižuje, nepustím si ho domů. Když nás někdo napadá, reagujeme. Tento zákon je jednoduchý.“

celý článek

Hromadná alija z Indie: Členové Bnej Menaše imigrují do Izraele

17. 2. 2017, -rjw- |  Komentáře a analýzy

JERUZALÉM – Přes sto členů indické komunity Bnej Menaše přesídlilo tento týden do Izraele v rámci „Operace Menaše“. Skupina se usadí v Nazaret Ilit, městě v oblasti severního Izraele, obývané především Araby. Jedná se o několikátou aliju pozoruhodné komunity, která své židovství „objevila“ v sedmdesátých letech. Přestože nejde o první (a snad ani poslední) vlnu, těší se značné mediální pozornosti. Členové Bnej Menaše pocházejí ze tří etnicky blízkých skupin, Mizo, Kuki a Čin. Jejich prapředkové přišli do Indie patrně z východu: Většina kmenů mluví tibeto-barmskými jazyky, odpovídají tomu i výsledky genetických výzkumů z let 2003-4. V legendách si podrželi vzpomínku na odchod z pravlasti zvané Sinlung či Činlung. Podle dochovaných záznamů vyznávali ještě v 19. století různé podoby animismu, k němuž patřil též rituální lov lebek.

celý článek

Charlie Hebdo a Židé. O tenké hranici mezi drzou satirou a smíchem plným nenávisti

2. 3. 2015, Magdalena Křížová |  Komentáře a analýzy

Masakr v redakci satirického magazínu Charlie Hebdo nejprve otřásl celým světem, hned vzápětí po vlně bezprostřední solidarity ale vyvolal dokonce i v tuzemských médiích a na sociálních sítích bouřlivou společenskou debatu. Málokterý ze zdejších diskutujících kdy držel tento časopis v ruce, najednou však měl každý jasný názor na otázku, která se začala ozývat ze všech stran – byl kontroverzní týdeník vlajkovou lodí svobodomyslného ducha naší společnosti, na niž zaútočil tmářský islám, anebo se humor Charlie Hebdo vezl po vlně vulgárního („dekadentního“) nevkusu, xenofobie, antiklerikálního a islamofobního populismu a útok frustrovaných, ponížených věřících byl očekávatelným důsledkem jeho provokací?

celý článek

Belgičtí ochránci zvířat srovnávají rituální porážku se zločiny proti lidskosti

24. 10. 2013, Háta Dejmalová |  Komentáře a analýzy

Belgická organizace GAIA, která dle vlastních slov bojuje za práva zvířat, rozjela v Belgii kampaň proti „rituální porážce bez předchozího omráčení“. Rozhlasové stanice po celé zemi tak vysílaly reklamu, která vyzývala politiky, aby přijali zákon, jenž by nařizoval omráčení zvířete u všech porážek. Na svých stránkách se GAIA netají tím, že kampaň zahájila před muslimským svátkem oběti Íd al-adhá, při němž muslimové zařezávají zvířata, nejčastěji ovce a kozy. Tradičně si rodina část masa ponechá, část rozdá příbuzným a sousedům a část rozdá chudým. V Belgii jsou ale samozřejmě celá halál jatka, kde se denně porážejí stovky zvířat. Aktivisté z GAIA jsou přesvědčeni, že v těchto jatkách zvířata neúměrně trpí, a mají jednoduchý recept, jak tomu zabránit – nařídit předchozí omráčení. Nevedou žádnou diskusi, jak to na kterých jatkách vypadá, a nehledají obecné podmínky, jak situaci zvířat před porážkou obecně zlepšit. Občanům Belgie jen podsouvají, že se vše vyřeší omráčením zvířete před samotnou porážkou, naznačují, že si pak zvířata nebudou vědoma toho, co je čeká. Dalo by se říci, že jde o klasický manipulativní diskurs aktivistických skupin. Ale v tomhle případě zašla GAIA mnohem dál. Spot, který po rozhlasových vlnách šířila, totiž rituální porážku podává jako masakr lidských bytostí prováděný nějakou krutou diktaturou. A v podtextu tak evokuje, že se muslimové a Židé chovají jako ti nejhorší vrazi v dějinách lidstva. Na celém případu by však nejvíce měla zarážet skutečnost, že tato reklama byla odvysílána. Belgická média se jistě řídí určitými etickými kodexy a přímou výzvu k násilí by neodvysílala. Devalvace hrůz minulosti a zastřené šíření xenofobie však není dostatečným důvodem pro to, aby spot odvysílán nebyl. V Evropě nejde o ojedinělý trend – Polsko, kde je naprosto legální lovit zvířata pro zábavu, nedávno zamítlo návrh zákona, který měl rituální porážku povolit. A to přesto, že tento návrh stanovoval velmi přísně, jak mají podmínky na všech jatkách vypadat. Premiér Donald Tusk tehdy prohlásil, že takto přísná pravidla neplatí v žádném státě Evropské unie.

celý článek

Židovská krev je levná. Proč MOV odmítá minutu ticha

30. 7. 2012, Deborah Lipstadtová (pro RCH a ZTIS přeložila -am-) |  Komentáře a analýzy

Pár posledních měsíců prožíváme soustředěnou snahu prosadit, aby Mezinárodní olympijský výbor vyhradil při zahajovací ceremonii jednu minutu ticha na paměť izraelských sportovců, který byli zavražděni – nikoli zabiti, ale zavražděni – při mnichovských hrách roku 1972. Letošní olympiáda v Londýně potrvá 17 dní. To znamená 24 480 minut. Ačkoli ti, kdo podepsali petici, žádají jen jedinou z těchto minut, že zřejmé, že jejich úsilí nikam nepovede. Než se zamyslíme nad tím, proč MOV klade tak zásadní odpor, připomeňme si, co se před čtyřiceti lety v Mnichově stalo. Když se olympiáda vrátila roku 1972 do Německa, německá vláda usilovala o to, aby ani náznakem nepřipomínaly berlínské hry v roce 1936, které se vyznačovalo těžkou rukou nacistického militarismu. Němci chtěli, aby to byly „Šťastné hry“. Nepočítalo se s bezpečností – když si sportovci zapomněli identifikační odznak, bez zábran přeskočili plot kolem olympijské vesnice. Všechno mělo být uvolněné. Němci měli novou tvář, a tu chtěli ukázat světu.

celý článek
Zobrazit starší zprávy