Dnes je 22. 7. 2017
Zpravodajství
O projektu

S novým předsedou Avi Gabajem, „izraelským Macronem“, se Strana práce posune více do středu

12. 7. 2017, -mk- |  Izrael

JERUZALÉM – Charismatický outsider Avi Gabaj, spojený dříve se středopravicovou stranou Kulanu, překvapivě zvítězil v pondělí (10.7.) nad Amirem Perecem v boji o předsednické křeslo nejsilnější strany levicového křídla izraelské politické scény. Nahradí tak úřadujícího předsedu strany Jicchaka „Bužiho“ Herzoga, který minulý týden v čele strany skončil. Stranu práce povede bývalý ministr životního prostředí z Netanjahuovy vlády a dá se očekávat, že přinese do tradiční, leč dlouhá léta spíše upadající strany čerstvý vítr a více pravicových myšlenek. Nepříliš známý ministr zastával dříve vysokou úřednickou funkci na ministerstvu financí a vedl telekomunikační společnost Bezeq. V otázce izraelsko-palestinského konfliktu zastává středovou pozici, je zastáncem vzniku demilitarizovaného palestinského státu. Vyslovuje se také pro zlepšení ekonomické situace na Západním břehu a oslabení tamních islamistických organizací. Ve své obecně laděné řeči vítěze řekl, že pro stranu začíná „nová cesta“, která povede k vládnutí, a vyzval k jednotě mezi Izraelci.

V primárkách, které začaly minulé úterý (4.7.), kandidovali vedle Perece, Gabaje a dosavadního předsedy Jicchaka Herzoga ještě Erel Margalit a Omer Barlev. V prvním kole získal nejvíce hlasů Amir Perec, který už stranu vedl před deseti lety, v době, kdy vládla v koalici s Kadimou. Perec měl v prvním kole 32 , zatímco Gabaj na druhém místě získal 27 . Starého matadora strany Perece podpořili poté Herzog i Margalit, zatímco za Gabaje se postavila rovněž bývalá předsedkyně strany Šely Jachimovičová.

Avi Gabaj působil v armádní zpravodajské jednotce a dosáhl hodnosti majora. Poté vystudoval na Hebrejské univerzitě ekonomii a obchod. Po působení na ministerstvu financí a ve společnosti Bezeq, kde se postupně vypracoval až na pozici generálního ředitele, vstoupil do nově založené centristické strany Kulanu bývalého člena Likudu Mošeho Kachlona. Ten mu poté nabídl ministerské křeslo v nové vládě, ač sám Gabaj se do Knesetu nedostal. Z vlády rezignoval v květnu 2016 na protest proti jmenování Avigdora Liebermana ministrem obrany. V prosinci téhož roku vstoupil do Strany práce a o několik měsíců později ohlásil svůj záměr kandidovat na jejího předsedu.

Podle politologů má Gabaj v čele strany několik výhod – je neokoukanou, a přitom charismatickou tváří, což může v silně personalizované politické scéně labouristům pomoci. Podobně jako Jair Lapid či Moše Kachlon může straně získat nové voliče ze středu politického spektra – silné centristické strany mají v Izraeli tradičně úspěch už od počátku nultých let, kdy mnoho voličů přilákala Šaronova Kadima – a napomoci jí tak z vleklé krize. Strana, která po desetiletí dominovala izraelské politické scéně, totiž naposledy vyhrála volby před osmnácti lety a dnes je podle průzkumů až na čtvrtém či pátém místě.

Pomoci by mohl také fakt, že Gabaj je mizrachi, tedy orientálního původu, ostatně stejně jako jeho hlavní protikandidát Amir Perec. Jako sedmý z osmi sourozenců se narodil rodičům pocházejícím z marocké Casablanky a vyrůstal v tranzitním táboře spolu s tisíci dalšími mizrachim.