Dnes je 15. 10. 2019
Zpravodajství
O projektu

Případ Malky Leiferové, obviněné ze sexuálního zneužívání žaček, přerůstá v mezinárodní spor

6. 10. 2019, -rjw- |  Izrael

JERUZALÉM/MELBOURNE – Malka Leiferová (52), bývalá ředitelka židovské ultraortodoxní dívčí školy Adass Jisrael v Melbourne, čelí od roku 2008 obvinění ze sexuálního zneužívání žaček a spolupracovnic. Poté, co se případem začala zabývat australská policie, se Leiferové podařilo s pomocí školy uprchnout do Izraele. Od roku 2014 žádá Austrálie spolu s tamější židovskou komunitou stát Izrael o její vydání. Leiferová však byla pro údajné psychické onemocnění propuštěna do domácího vězení v Bnej Braku a její vydání se stále odkládá.

Adass je považována za jednu z nejuzavřenějších chasidských komunit. Lidé tu žijí „frum“ a drží při sobě, nejvyšší a konečné slovo má rebbe. Okolní svět je považován za nebezpečné území a členové omezují styky i s „pouze“ ortodoxními židovskými příbuznými. Dívky a chlapci jsou od osmi let vychováváni odděleně, aby se nedopustili necudností. Děvčata se připravují výlučně na roli matek v dívčí škole Adass Jisrael, s minimem sekulárních předmětů a samozřejmě bez sexuální výchovy.

V roce 2005 se ředitelkou školy stala manželka rabína (rebecin) Malka Leiferová, matka šesti (nyní osmi) dětí. Údajné oběti i bývalí zaměstnanci ji označují za sympatickou a okouzlující ženu, která v druhých budila důvěru. Žačky o její přízeň dokonce soupeřily a říkaly, že ji milují.

O to větší bylo překvapení, když v roce 2008 Dassi Erlichová, bývalá žačka a pomocná učitelka, obvinila Leiferovou ze sexuálního zneužívání. Později se k ní připojily i její dvě sestry a několik dalších spolužaček; tvrdí, že vědí také o dalších obětech, které se však rozhodly mlčet. Všechny ženy, které promluvily, musely Adass opustit.

Ředitelství školy se v tu chvíli zachovalo mimořádně nešťastně: manželka jednoho z členů rady zavolala do cestovní kanceláře a zajistila paní Leiferové a čtyřem dětem ještě tu noc letenku do Izraele. Krok vycházející z mentality soudržnosti, ochrany a zachování dobrého jména, zaprvé vyzněl jako potvrzení obvinění, za druhé Leiferové znemožnil jakkoli se proti němu hájit. Zároveň Leiferová odmítá veškerá nařčení, odmítá podat svoji verzi příběhu a od samého počátku volí (možná ne zcela ve své režii) strategii popírání, skrývání a nekomunikace.

Mezinárodní případ

V roce 2014 byla Leiferová v Izraeli zatčena na základě australské žádosti o vydání k trestnímu řízení. Byla obviněna z celkem 74 případů sexuálního obtěžování minimálně osmi žaček. – Vzhledem k tomu, že Leiferová má izraelské i australské občanství, musel by Izrael vydat svoji občanku ke stíhání do „ciziny”. Do vyřízení kauzy byla v domácím vězení v Bnej Braku. Případ se však táhnul, protože Leiferová měla údajně těžké psychické problémy, popisované jako ochromující úzkostné ataky, v jejichž důsledku není zúčastnit se soudního stání. Izraelské soudnictví ale přítomnost obviněného vyžaduje.

Erlichová mezitím v Austrálii zažalovala školu a v roce 2015 vysoudila u Nejvyššího soudu v australském státu Victoria 1 270 000 dolarů jako odškodné. Zbylé dvě sestry dostaly poté odškodné mimosoudně. O dva roky později se rozhodla vystoupit s případem na veřejnost a zahájit kampaň za vydání Leiferové australským soudům. Do kauzy se vložil i bývalý premiér státu Victoria, Daniel Andrews, který o vydání Leiferové mluvil s izraelským premiérem Netanjahuem.

Lékařské posudky a kauza Litzman

Mezitím organizace Jewish Community Watch, zaměřující se na prevenci sexuálního zneužívání dětí v židovských komunitách a pomoc obětem, najala soukromou detektivní kancelář. Detektivové(převlečení za zedníky) Leiferovou sledovali v uzavřené charedi osadě, kam se mezitím přestěhovala. Natočili cca 200 hodin videa, na němž Leiferová nakupuje, hovoří s lidmi na ulici a vede normální život. V důsledku toho byla Leiferová v únoru 2018 opět zatčena. Od té doby pobývala v ženském vězení Neve Tirca, kde také probíhala další vyšetřování jejího stavu. Lékařská komise letos v červenci dospěla k názoru, že Leiferová dlouhodobě předstírala duševní nemoc, aby se vyhnula vydání do Austrálie.

Lékaři ale několikrát změnili stanovisko k jejímu psychickému stavu, jeruzalémský doktor Jacob Charnes celkem třikrát. Později padlo obvinění, že se ve věci údajně angažoval bývalý ministr zdravotnictví Jaakov Litzman (Sjednocený judaismus Tóry; nyní náměstek ministra zdravotnictví), a to nelegálním způsobem: po přijetí úplatků měl vyvíjet tlak na psychiatry, aby změnili posudek ve prospěch Leiferové. Několik lékařů vypovědělo, že v opačném případě jim hrozila ztráta místa. – Věc je v řízení a rozsudek dosud nepadl.

Další stání s Leiferovou bude pravděpodobně 10. prosince. Mezitím už však některým aktérům došla trpělivost: nejen někdejším obětem a australským úřadům, ale také organizaci Jewish Community Watch, novinám Australian Jewish News (AJN; které na případ upozornily jako první) a v neposlední řadě židovské australské diaspoře. Některé organizace dokonce hrozí, že pokud Izrael nevydá Leiferovou k civilnímu řízení, přeruší svou (nejen finanční) podporu.

Mezi skandálem a nepochopením (komentář)

Přísně náboženská dívčí škola, jejíž ředitelka zneužívá šestnáctileté uniformované studentky, to je ideální prostředí toho, co se z „případu Leiferová“ stalo: skandál. Z veřejných výpovědí přitom není zcela jasné, co Leiferová dívkám vlastně dělala, ani do jaké míry byly jejich kontakty konsenzuální. Vzhledem k jejich mimořádné neznalosti sexuální a vztahové oblasti (což se týká i samotné Leiferové) by to mohlo být otázkou i během soudního řízení. Podle líčení Erlichové a jejích sester Leiferová žačkám říkala, že „jim projevuje lásku“ a „bude to dobré pro jejich manželství“. – Nicméně, jakmile se na věc přišlo, věděla, že „to zničí její pověst“.

Z pohledu chasidů, kteří od vnějšího světa počítají s nepochopením, je to jasné: ať už to bylo jakkoli, okolní svět to zneužije proti nim. A přirozeně nechtějí věřit tomu, že by se v jejich „klal“ stalo něco takového. Sestry, které stížnost podaly, přestaly žít „zbožným“ životem (poté, co se v komunitě staly personae non gratae). Z chasidského hlediska chodí necudně oblečeny, sportují, stýkají se s muži… lze takovým odpadlicím věřit? – Navíc, Dassino obvinění přišlo poté, co se sama začala léčit s psychickými problémy a rozpadalo se jí manželství – není obvinění výplodem choré fantazie?

I kdyby byla obvinění proti Leiferové pravda, pro chasidy je obrácení se na autority mimo komunitu (ať už izraelské nebo australské) zradou na společenství. Pro společnost, kladoucí zájmy celku nad potřeby jednotlivců, tu nejde o hledání spravedlnosti, ale o záchranu vlastních hodnot, způsobu života a autonomie. Správně předpokládají, že odhalení masivního případu sexuálního zneužívání by to vše mohlo ohrozit – a proto se musí „chránit“ za každou cenu.

Oběti mimo jiné tvrdí, že jejich starší sestra, tehdy sama již učitelka ortodoxní školy v Manchesteru, byla vydírána „dvěma neznámými muži“ s tím, že má přimět sestry k mlčení, jinak jí zničí život a jejím dětem znemožní dobrý sňatek. Šla se poradit s rabínem, který jí doporučil o všem mlčet. Několik týdnů nato zemřela ve věku 34 let na srdeční selhání. (Cizí zavinění bylo ovšem vyloučeno.)

Protinábožensky ladění Židé (i ne-Židé) v tom mohou vidět další potvrzení vlastních předsudků: sexuální násilí pod pláštíkem cudnosti, pokrytectví a sektářské chránění „vlastních lidí“. Vztáhnout případ jednotlivce na celou, uniformně oblečenou skupinu, je pak nebezpečně snadné. Tím spíše, že chování komunity Adass (a některých izraelských charedim) v případě Malky Leiferové negativní stereotypy přiživuje.

A v neposlední řadě je tu situace Izraele. Ten již delší dobu čelí kritice za laxnost při stíhání a vydávání osob, které se v zahraničí dopustily sexuálního zneužívání dětí. To jsou případy učitele Richarda Androna, rabína George Finkelsteina, rabína Macyho Gordona (a dalších), kteří se na základě práva návratu stali občany Izraele a žádají stát, aby je nevydával stíhání v zemích, kde jsou obviněni ze sexuálních deliktů.

Ačkoli je případ Malky Leiferové tragickým příběhem několika zničených či těžce zraněných lidských životů, mohl by přinést změnu v přístupu izraelského státu k vydávání obviněných. – Propast mezi charedim a sekulárními však nejspíš jen prohloubí.