Dnes je 18. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Před vypuknutím občanské války v Sýrii byl Netanjahu připraven vyjednávat o stažení z Golan

12. 10. 2012, redakce |  Izrael

Izraelský deník Jediot Achronot dnes informoval o tom, že vláda premiéra Benjamina Netanjahua zahájila v roce 2010 neoficiální vyjednávání se syrským prezidentem Bašárem Asadem, jejichž hlavním tématem byla otázka Golanských výšin. Netanjahu Asadovi v lednu 2011 vzkázal, že by se jednotky izraelské armády mohly ze sporné pohraniční oblasti stáhnout za hranice z doby před šestidenní válkou za podmínky, že Sýrie ukončí své spojenecké svazky s Íránem a podporu šíitské teroristické organizace Hizballáh. Podle představ izraelské vlády mělo v případě úspěchu dohody následovat podepsání mírové smlouvy mezi oběma zeměmi a případné navázání standardních diplomatických styků. Tajná izraelsko – syrská jednání měl zprostředkovat diplomat a někdejší důstojník námořní pěchoty USA Frederick Hoff. Podle informací deníku Jediot Achronot se Benjamin Netanjahu o podobnou dohodu pokoušel již v roce 1998, když byl ministerským předsedou poprvé, tehdy za pomoci amerického podnikatele Ronalda Laudera. O stažení z Golan měl vyjednávat v době, kdy byl předsedou vlády, i dnešní ministr obrany Ehud Barak.

Rozvinutí případných izraelsko-syrských jednání o předání Golanských výšin zabránilo vypuknutí otevřeného povstání syrských občanů proti Asadově autoritativní vládě, jež počátkem tohoto roku dosáhlo rozměrů občanské války. Není však možné posoudit, jak velké šance na úspěch by Netanjahuova iniciativa měla i v případě, že by syrský prezident mohl jeho nabídku vážně posoudit. Úzká vazba na Teherán byla totiž osou Asadovy zahraniční politiky a byla natolik pevná, že na Západě byla Sýrie dokonce někdy označována za jakési blízkovýchodní předpolí Íránu. Dá se rovněž předpokládat, že i v Izraeli samém by návrh na vyklizení Golanských výšin, de facto znamenající uznání nároku arabských zemí na návrat do situace před vypuknutím šestidenní války, vyvolal bouřlivou vnitropolitickou debatu. Připomeňme, že horská oblast na pomezí Sýrie a Izraele je pod kontrolou židovského státu od června 1967. Bezprostředně po vítězství v šestidenní válce však izraelský parlament souhlasil s navrácením Golan Sýrii výměnou za uzavření mírové dohody. Syrská vláda návrh odmítla a v říjnu 1973 její armáda na severovýchod Izraele zaútočila znovu v tzv. jomkipurové válce, útok byl však znovu odražen. Po válce Izrael navrátil Sýrii přibližně 5 % obsazeného území, na němž je dodnes demilitarizovaná zóna pod kontrolou jednotek OSN. Zbytek oblasti Golanských výšin má pro Izrael v současném geopolitickém uspořádání i nadále mimořádný strategický význam.