Dnes je 15. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

Náboženský sňatek, nebo cesta do zahraničí? Počet „nesezdatelných“ v Izraeli prudce roste

21. 6. 2018, -rjw- |  Izrael

JERUZALÉM – V Izraeli narůstá počet osob, které se kvůli nejasnému statusu nemůžou oženit/vdát. Vyplývá to z výsledků šetření Výzkumného a informačního centra Knesetu, prezentovaných při úterním (19. 6.) zasedání izraelského parlamentu. V Izraeli jsou sňatky a rozvody v kompetenci náboženských autorit, v případě Židů o nich rozhodují rabínské soudy. Problém nastává, když není vyjasněn židovský status nevěsty anebo ženicha. Zatímco v roce 2010 tvořily takové případy 3,1 % všech zájemců o uzavření sňatku, v roce 2017 jich bylo už 6,7 %. Jsou uváděny případy těch, kteří prověřováním halachického původu neprošli, nikoli ti, u nichž se otázka vyřešila konverzí. Procesem zkoumání halachické „židovskosti“ prochází ročně téměř 20 % žadatelů o svatbu.

Minulý rok si 3626 párů odjelo říct své „ano“ na Kypr, tradiční místo izraelské „svatební turistiky“. Dalších 6000 zvolilo jinou destinaci. Ve většině případů se rozhodli pro civilní obřad (Jerusalem Post). Stát Izrael totiž uznává sňatky uzavřené v zahraničí.

Zpětné prověřování

Velké potíže působí nová praktika Vrchního rabinátu, totiž zpětné prověřování židovského statusu těch, u nichž se po sňatku objevily pochybnosti, například vzniklé během prozkoumávání židovského statusu u jejich příbuzných.

V praxi to znamená, že pokud rabinát zjistí, že se ověřuje status někoho z vašich příbuzných, bude se s největší pravděpodobností přezkoumávat i ten váš. Někteří poslanci vyjádřili pobouření nad praxí tzn. „černé listiny“, tedy evidence potenciálních nesezdatelných. „Pokud dotyčný nepožádal rabínské autority o provedení tohoto procesu, nemají rabínské autority právo takové zkoumání provádět,“ řekla k tomu Julia Malinovska ze strany „Izrael je náš domov“ (Jisrael Bejtejnu – strana, jejíž voličskou základnu tvoří z většiny Izraelce pocházející ze zemí bývalého SSSR).

Možnost občanských sňatků?

Rodinné právo je oblastí, v níž na sebe dlouhodobě narážejí sekulární a náboženský právní systém. Poslankyně za Sionistický tábor, Ksenia Svetlova, v květnu navrhla povolit občanské sňatky alespoň v rudomořském letovisku Eilat. Takový civilní sňatek by byl podle návrhu přístupný i pro stejnopohlavní páry.

Tento návrh je kompromisem v tom smyslu, že by k mezináboženským sňatkům nedocházelo v Jeruzalémě a dalších důležitých centrech židovského života, ale v silně sekulárním výletním místě. Pro náboženské kruhy by to však znamenalo první krok ke státní podpoře sňatků mezi Židy a ne-Židy.

Zároveň by to znamenalo větší sekularizaci státu, neboť by se otevřela cesta ke sňatku ve vlasti i pro páry, které se nemohou vzít důvodů z jiných náboženskoprávních omezení (rozvedená/ovdovělá žena a podobně).

Takové kroky k větší sekularizaci státu jsou ovšem v Izraeli ožehavou záležitostí, nejen kvůli nepostradatelnému hlasu náboženských stran: přinášejí otázku po samotném statusu Izraele jako židovského státu, v němž by podstatná část jeho židovských občanů neměla halachický status Žida (bez ohledu na ortodoxní či liberálnější výklad židovského práva).