Dnes je 20. 7. 2019
Zpravodajství
O projektu

„Náboženská válka“ na Chrámové hoře? Útok na policisty; v mešitě prý někdo ukryl zápalné látky

13. 3. 2019, -rjw- |  Izrael

JERUZALÉM – V úterý po poledni došlo na Chrámové hoře k útoku Molotovovým koktejlem na patrolující izraelské policisty. Jeden z policistů se nadýchal kouře, izraelská policie celý muslimský náboženský okrsek vyklidila a (pravděpodobně do středy) uzavřela. Následně propukly střety mezi policií a návštěvníky mešit. Palestinský prezident Mahmúd Abbás uzavření mešit odsoudil a varoval před „vážnými dopady“ tohoto kroku. Izraelský ministr bezpečnosti Gilad Erdan prohlásil že jde z palestinské strany o pokus „vyvolat náboženskou válku na Chrámové hoře“. Zatím neznámý útočník vrhnul zápalnou láhev na policejní hlídku. Zapálil vozidlo, používané policisty pro snadnější přesuny po posvátném okrsku Chrámové hory.

Policisté začali po celém objektu pátrat po pachateli (či pachatelích). Přitom vznikali konflikty s věřícími, kteří se sem přišli pomodlit. Těm v některých případech nebylo dovoleno modlitbu dokončit, byly vytlačováni a vyváděni z posvátného místa. Bylo zachyceno video, na němž policisté spoutávají ženu, ležící na zemi. Snímek prozrazuje atmosféru všeobecného zmatku a strachu.

Uzavřena byla i Damašská brána a po Starém městě a východní části Jeruzaléma byli rozmístěni policisté, aby „bránili narušování veřejného pořádku, k nimž by v reakci na vážný incident mohlo docházet“. Dle policejních zdrojů byly přímo v objektu mešity nalezeny zápalné látky – petardy a připravené Molotovovy koktejly. Kdo je tam ukryl a zatím není známo, stejně jako totožnost útočníků.

Jde (nejen) o Bránu milosrdenství

Během posledních týdnů je to už několikátý incident, k němuž mezi izraelskými policisty a muslimskými věřícími došlo. Věřící se opakovaně snaží proniknout do oblasti Brány milosrdenství (Báb al-rahmá), která byla i s bezprostředním okolím uzavřena roku 2003. Stalo se tak ze soudního rozhodnutí kvůli podezření, že opravy navrhované muslimskou nadací (wakf), která má Chrámovou horu ve své správě, zničí archeologické pozůstatky, které by mohly být důkazem o židovské přítomnosti ve starověku. Židovské pozorovatele na místě tehdy wakf odmítl. Od té doby se na místě pravidelně konají protestní i modlitební shromáždění.

Situace ohledně více než 16 let uzavřené části Chrámové hory je vážná. Wakf se nedávno opět vyjádřil proti rozhodnutí soudu a místo zpřístupnil. Policie je vždy opět uzavřela, ale někteří muslimové se rozhodli vzít zátaras útokem. Několikrát se jim na „zakázané“ území podařilo vstoupit.

O řešení situace přijel do Izraele minulý týden jednat zástupce Jordánska a věc – jako už tolik jiných střetů v Jeruzalémě – nabývá mezinárodního rozměru. Předsedu wakfu, šejcha Abdela Azíma Salhaba, poslaly izraelské úřady 24. února do vazby, kde sice nepobyl dlouho, ale zadržení duchovního vzbudilo mezinárodní rozruch. Jordánský ministr náboženských věcí (který spolu se zástupcem Izraele hlavu wakfu jmenuje) to označil za „nebezpečnou a nepřípustnou eskalaci situace. Pobouření tehdy vyjádřily i další, nejen muslimské země.

Právě Jordánsko nyní s Izraelem jedná (jako už po tolikáté) o dalším vývoji na místě, které je podle několika tradic středem světa. Do situace se zřejmě promítá i skutečnost, že v Izraeli je krátce před volbami a nadchází první výročí tzn. Velkého pochodu návratu.
Jisté je jedno: ve sporech o Chrámovou horu nelze nikdy předvídat vývoj.