Dnes je 16. 10. 2018
Zpravodajství
O projektu

Konzervativní hnutí pobouřeno odmítnutím svých konvertitů z Afriky v Izraeli. „Lid Judův“ to netrápí

7. 6. 2018, -rjw- |  Izrael

JERUZALÉM – Kibita Josef, pobývající v jihoizraelském kibucu, nedostal izraelské občanství. Do 14. června by měl opustit Izrael, odvolal se však, takže smí v zemi zůstat, do konečného rozhodnutí. Josef nemá potíž s doložením jednoho židovského prarodiče. Také jeho rodiče jsou oba Židé, mají platný doklad o gijuru. Ovšem, není platný pro každého. A navíc pocházejí z Ugandy a jsou černoši. Abayudaya (lugandsky: „Lid Judův“) vznikla před necelými 100 lety, když se příslušníci místní komunity odklonili pod vedením náčelníka Semei Kakungulu od křesťanství, na které je kolem roku 1880 obrátili britští misionáři. Na základě studia Bible se přiklonili k židovství tak, jak mu rozuměli prostřednictvím četby Starého zákona. Nejpozději v roce 1920 se s nimi setkal dosud neidentifikovaný Žid jménem Josef, pod jehož vedením začali praktikovat judaismus. Židovský svět se o nich dověděl prostřednictvím Izraelce Arye Odeda, studenta pobývajícího na univerzitě v Makarere.

Postupným hledáním a vyjednáváním tradic a norem se připojili ke konzervativnímu judaismu. Pro dnešní členy Abayudayi je tak židovství tradicí, do níž se narodili – vzdor tomu, že ke hromadnému gijuru komunity došlo až roku 2002. Tehdy do Ugandy přijel rabínský soud, vyslaný konzervativním hnutím z USA. Členové Abayudaye se nepovažují za pokrevní Židy, na rozdíl např. od etiopských Židů (tzn. Falašů), svoji příslušnost k židovskému společenství definují čistě nábožensky.

Abayudaya a Stát Izrael

V roce 2016 uznala členy této komunity za Židy Židovská agentura (Sochnut), čímž jim přiznala nárok na izraelské občanství dle práva návratu. Konečné rozhodnutí o povolení aliji (přistěhování do země) však náleží ministerstvu vnitra. V izraelském právním systému, založeném na precedentu, má zásadní význam právě rozhodnutí u prvního žadatele. To nepravomocně padlo letos v květnu.

Kauze předcházela deportace jiného člena Abayudaye, Jehudy Kimaniho z Kehilat Kasuku v Keni, která se před časem rozhodla opustit mesianistický judaismus a prošla konzervativní konverzí v Ugandě. Kimani byl navrácen z letiště Ben Gurion, přestože měl platná turistická víza a byl pozván na třítýdenní program na Konzervativní ješivě v Jeruzalémě. Po zásahu Izraelského konzervativního hnutí mu byla víza znovu obnovena, ale přesný důvod, proč byl adept rabínských studií vykázán z Izraele, nebyl zatím ověřen. Nabízí se tak podezření, že překážkou byl jak jeho neortodoxní judaismus, tak jeho etnický původ.

Rabínka Julie Schonfeldová, která vede Rabínské shromáždění (RA – Rabbinical Assembly, zastřešující rabínská organizace konzervativního hnutí) prohlásila, že hnutí je „šokováno a krajně pobouřeno“. Veřejná deklarace na stránkách RA se zároveň staví za všechny ostatní konzervativní konvertity z Afriky a dalších zemí celého světa.

Joab Jonatan Keki, představený rady starších židovské ugandské komunity prohlásil: „Cítím, že pro mne je nejlepší, když mne uznává Bůh – a ne jestli mne uzná Izrael, nebo kterýkoli jiný stát na světě. Co se mě týče, věřím, že Bůh ví, kdo jsem. Takže kdybych dostal od Boha zprávu, že vy nejste uznávaní, bylo by to pro mne bylo smutné.“

Oč jde?

Právně je konverze důvodem pro udělení občanství – konvertita je Židem nábožensky. Na území Izraele jsou uznávány pouze konverze ortodoxní – což platí i pro ostatní obřady. Ze zahraničí jsou platné i konverze konzervativní, reformní a rekonstruktivní. Zpochybnění nároku na občanství, pokud by se mělo týkat celé komunity, nikoli konkrétního člověka (kdyby např. změnil náboženství, spolupracoval s teroristickými organizacemi apod.), by tak znamenalo zpochybnění statu quo.

Nabízí se odpověď, že by Izrael tímto způsobem otevřel dveře 2000 Uganďanů a teoreticky i dalším, kteří se k nim připojí (a projdou konzervativní konverzí). To, že konverze mohou sloužit k přechodu ze třetího světa do prvního, je koneckonců všeobecně známo. Není však důvod se obávat, že Izrael, který je zvyklý na přijímání uprchlických vln, by nedokázal přijmout dvě tisícovky osob – navíc nikdo jiný z Abayudaye zájem o aliju neprojevil.

V současnosti probíhá boj o to, kdo bude mít rozhodující pravomoc v otázkách konverzí – a tím i zodpovídání otázky „Kdo je Žid?“. Nedávno byl podaný návrh, aby konverze napříště byly úřední agendou ministerstva vnitra, nikoli vrchního rabinátu. Vrchní rabinát státu Izrael zase minulý týden předložil návrh na zpřísnění pravidel pro uznávání ortodoxních rabínských soudů v diaspoře. Možná v tomto sporu nejde ani tak o Abayudayu, jako spíše o vymezování vlivu jednotlivých institucí na styčné ploše sekulární a náboženské moci.