Dnes je 15. 12. 2019
Zpravodajství
O projektu

Kafkovy neznámé rukopisy a kresby se dostaly ze švýcarských trezorů do Jeruzaléma, kde byly prvně představeny

12. 8. 2019, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Minulou středu 7. srpna byly v Národní knihovně v Jeruzalémě představeny dosud neznámé rukopisy a skici Franze Kafky. Doputovaly tam ze švýcarských sejfů teprve nedávno, po jedenáct let trvající právní bitvě mezi německými knihovnami a rodinou zesnulé Esther Hoffeové, sekretářky spisovatele a Kafkova přítele Maxe Broda, a izraelskou Národní knihovnou na straně druhé. Před dvěma týdny otevřeli pracovníci knihovny čtyři trezory UBS Bank ve švýcarském Curychu a jejich obsah s sebou odvezli do Jeruzaléma. V malých kufřících si na palubu letadla vzali například tři různé verze povídky s názvem „Přípravy na svatbu v zemi“, či sešit, kde se pražský židovský spisovatel cvičil v hebrejštině. Je v něm obsažen i článek o jeruzalémské stávce učitelů z listopadu 1922. Napsal jej dva roky předtím, než v Rakousku podlehl coby čtyřicetiletý tuberkuloze, a v hebrejštině, kterou se začal učit roku 1917. Dále cestovní deníky, stovky osobních dopisů a kresby. Svůj výtvarný talent Kafka objevil v prvních letech univerzitních studií v Praze.

Max Brod měl na přání svého přítele Kafky po spisovatelově smrti roku 1924 rukopisy spálit, ale neudělal to, a tak vyšla světoznámá literární díla jako Zámek, Proces nebo Nezvěstný. Brod pak ještě před válkou emigroval do britské mandátní Palestiny, kde roku 1968 zemřel jako bezdětný. Své tehdejší sekretářce Esther Hoffeové před smrtí řekl, aby Kafkovy rukopisy odevzdala nějaké nadaci nebo veřejné instituci. Ta ale jeho přání nevyplnila a rukupisy začala rozprodávat, některé z nich držela ve svém vlastnictví v telavivském bytě ve Spinozově ulici až do své smrti. Ačkoliv stát Izrael usiloval o vydání rukopisů už od 70. let, v roce 1988 Hoffeová prodala rukopis díla Proces za 2 miliony dolarů (asi 48 milionů korun). V roce 2007 pak zbytek rukopisů dostaly Hoffeové dvě dcery, které se je rovněž snažily tajně prodávat, naposledy například literárnímu archivu v německém Mahrbachu.

Benjamin Balint, autor knižního titulu z roku 2018 s názvem „Kafkův poslední soudní proces“, který se zaobírá právními a filosofickými aspekty sporů o dědictví po autorovi, byl na středeční tiskové konferenci v Jeruzalémě přítomen. Sdělil, že touto konferencí podle něj kruh sporů uzavírá. „Poslední švýcarské rozhodnutí nepředstavuje pouze rozhodnutí soudu, ale také potvrzení toho, co izraelská Národní knihovna tvrdila celou dobu – že Kafka, protože je židovským spisovatelem, patří do Jeruzaléma, do kulturního dědictví Židů,“ řekl pro Times of Israel.

Po smrti Esther Hoffeové roku 2007 se soudní spory o pozůstalost po Maxu Brodovi (zemřel r. 1968) konaly v souběžně Německu, Izraeli a Švýcarsku. Nejvyšší soud v Izraeli poté roku 2016 rozhodl, že pozůstalost patří do Jeruzaléma, a toto rozhodnutí později potvrdily i soudy v ostatních zemích. „Všechna tato soudní rozhodnutí jsou i odpovědí k otázce „Kdo je Kafka?“. To je otázka, kterou si musíme položit, když chceme zjistit, kam patří dědictví po Kafkovi. A tato otázka byla vyřešena tento týden,“ dodal ještě Balint. Je však nutné připomenout i to, že většina Kafkových originálních rukopisů se nachází v univerzitní knihovně v britském Oxfordu.

Otevření jednoho z trezorů archivu Kafky a Broda