Dnes je 20. 7. 2019
Zpravodajství
O projektu

Je to ještě košer? Snaha izraelského vinařství o striktnější košer certifikaci zahájila celonárodní debatu o rasismu

29. 6. 2018, -rjw, jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Bouře Barkan. Tak označují některá média případ, který od minulého týdne rozproudil izraelskou debatu o hranicích židovského práva a rasismu. Reportér televizní stanice KAN upozornil na případ přeřazení pracovníků etiopského původu ve vinařské společnosti Barkan. K přeřazení na jinou pozici došlo na žádost organizace Badac Eda ha-charedit Jerušalajim, která uděluje jedny z nejstriktnějších košer certifikátů. Důvodem je, že její mašgiachové zpochybnili židovský status tří pracovníků etiopského původu. Židé etiopského původu tvoří kolem 10 % zaměstnanců podniku. Nároky na výrobu košer vína požadují, aby se na ní podíleli jen Židé podle halachy, kteří praktikují náboženský život. A právě židovství bylo u těchto tří pracovníků zpochybněno a to jen na základě jejich původu, jak už se dříve stávalo při udělování košer certifikátů provozovnám s Židy s etiopskými, ale i ruskými kořeny.

„Sáhl jsem na víno,“ vypráví v reportáži Uri Almanach, jeden z postižených, „a mašgiach [kontrolor košer produkce] přiběhl, sebral mi je a přede mnou je rozbil.“ Jemu a dalším dvěma pracovníkům (kteří byli jedinými pracovníky černé pleti v produkčním úseku) bylo oznámeno, že od zítřka pracují jinde. Jinými slovy, z odbornější práce budou přesunuti „ven“, na méně kvalifikovanou práci na vinohradu.

Některé ultraortodoxní skupiny neuznávají židovství těch etiopských imigrantů, kteří se přistěhovali do Izraele v minulých 30 letech, a stejně tak automaticky z „nežidovství“ podezřívají Židy z poslední přistěhovalecké vlny z bývalého Sovětského svazu. Už dříve takto náboženské autority zpochybňovaly židovství jednotlivých lidí automaticky, jen na základě vnějšího vzhledu člověka. A to se stalo i v tomto případě přemístění tří pracovníků etiopského původu u firmy Barkan.

„Kvůli naší oddanosti milovníkům vína, kteří též dodržují kašrut, je (Eda ha-charedit) ještě opatrnější ohledně výroby vína těmi, jejichž židovství je sporné,“ uvedla organizace. Mašgiach organizace, který působil ve firmě Barkan, reportérovi stanice Kan potvrdil, že nedovoluje většině Etiopanů dotknout se vína, protože soukromá organizace Badac Eda ha-charedit není ochotna Etiopany za Židy přijmout.

Ostrá reakce

Reportáž vyvolala ostrou reakci vrchního sefardského rabína Jicchaka Josefa, který postup firmy prohlásil za „čistý rasismus”. „Etiopští přistěhovalci jsou Židé v každém slova smyslu,” řekl. Byli to totiž právě vrchní sefardští rabíni – Šlomo Moše Amar a Ovadia Josef – kdo etiopským Židům uznal plně židovský status. Zpochybněním židovství příslušných pracovníků ze strany aškenázské antisionistické organizace Badac Eda ha-charedit tak byl nepřímo dotčen jak vrchní izraelský rabinát, tak i tyto sefardské halachické autority.

Navíc vína z nabídky firmy Barkan už předtím, než společnost zažádalo o košer certifikaci od společnosti Badac Eda ha-charedit, už košer samozřejmě byla. Měla totiž košer certifikát od vrchního izraelského rabinátu. To však některým skupinám velmi zbožných Židů nestačí a tak, jako předtím mnoho jiných firem, včetně hlavního konkurenta Barkanu, vinařství Teperberg, se minulý rok obchodní ředitel firmy Barkan rozhodl rozšířit obchod i tímto směrem.

Byznys je byznys

„Každý má svoje hodnoty, a já mám svoje. Ty jsi Žid, on je Žid a já jsem Žid. Ale nakonec jde přece jen o byznys, a byznys je byznys,“ stojí v nahrávce telefonátu šéfa vinařství Barkan jednomu z etiopských pracovníků, kterou obdržela stanice Kan. „Nemůžeme přenechat tenhle trh (konkurenčnímu) Teperbergu. Oni tento trh přebírají a my budeme mít kvůli tomu potíže,“ řekl Gilles Assouline.

Mluvčí Knesetu Juli Edelstein na situaci obratem zareagoval prohlášením: „Je pro ne těžké uvěřit, že existuje jediný Žid, který by odmítl pít víno, jež vyprodukoval Žid z Etiopie. Hanebný rasismus.” Mezi sekulárními i nábožensky založenými Izraelci se začaly šířit výzvy k bojkotu vín vyprodukovaných firmou Barkan, případně i společností Tempo Beverages, která vinařství Barkan vlastní.

To přivedlo během několika dnů vedení firmy ke změně rozhodnutí: Generální ředitel Jacques Bar prohlásil, že k žádným personálním změnám kvůli rozhodnutí na kašrut dohlížející organizace Badac Eda ha-charedit nedojde.

Etiopští Židé

Izrael v 80. a 90. letech nákladnými tajnými leteckými operacemi přivedl do země Židy z Etiopie, jichž dnes v téměř devítimilionovém státě žije asi 140 tisíc. Jejich asimilace do společnosti se zatím zcela nezdařila. I když někteří členové komunity dosáhli společenského úspěchu v byznysu, armádě či politice, mnozí si stěžují hlavně nedostatek příležitostí, diskriminaci náboženskými autoritami a policejní obtěžování. Část z nich bez moderního vzdělání se potýká s nezaměstnatelností a žije v chudobě na okraji společnosti.

Jejich situaci v posledních letech ztížily protiimigrantské nálady, mířící primárně vůči uprchlíkům ze Súdánu. Některým Izraelcům etiopského původu, kteří jsou rovněž černé pleti, se stává, že si je neznámí lidé pletou s imigranty a pronášejí vůči nim nepřátelské poznámky. Zpochybňování jejich židovskosti je ovšem dlouhodobý společensko-náboženský problém.

Zatímco etiopští imigranti z kmene Beta Jisrael jsou uznáváni za plně židovské a nepotřebovali po příchodu do Izraele projít dodatečnou konverzí, menší komunitě s názvem Falaš Mura, která v 19. století pod nátlakem konvertovala z judaismu na křesťanství, bylo doporučeno, aby po příchodu do Izraele prošli ortodoxní konverzí. Ačkoliv je mnoho z nich de facto nadále praktikujícími Židy, rabinát jejich židovství neuznává.

Velké demonstrace etiopských Židů se v Izraeli konaly před třemi lety. Jejich vlnu spustil násilný incident, kdy byl policista přistižen, jak bezdůvodně napadl vojáka IDF etiopského původu.