Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Izraelská vláda ustoupila od kompromisu. Sekce pro egalitářskou bohoslužbu u Zdi nářků nebude

26. 6. 2017, -mk- |  Izrael

JERUZALÉM – Vláda premiéra Netanjahua ve čtvrtek (22.6.) dospěla k tomu, že změní své rozhodnutí z ledna tohoto roku, které mělo nastolit kompromis mezi ortodoxními a liberálně-reformními proudy judaismu ohledně forem bohoslužby u Západní zdi v Jeruzalémě, známé též jako Zeď nářků. Aby nedocházelo ke konfliktům, měla být reformní egalitářské bohoslužbě u Zdi nářků vyhrazena část kolem Robinsonova oblouku na jihozápadním okraji prostranství. Obě ortodoxní strany vládní koalice, sefardský Šas i aškenázský Sjednocený judaismus Tóry, usilovaly o to dosažený kompromis zvrátit a pohrozily proto i odchodem z koalice. Rozhodnutí, které znamená návrat k předchozímu stavu, kdy v celém areálu kolem Zdi nářků platí dozor a pravidla ortodoxního izraelského rabinátu, zklamalo nejen představitele konzervativního a reformního hnutí, ale i předsedu Židovské agentury Natana Šaranského. Ten hledá kompromisní řešení pro nejposvátnější místo judaismu už několik let – v přesvědčení, že Zeď nářků nemá Židy rozdělovat, nýbrž spojovat.

„Před pěti lety mě premiér požádal, abych se postavil do čela společného hledání uskutečnitelného řešení, jež by proměnilo Západní zeď v – jeho vlastními slovy – ‚jednu zeď pro jeden národ‘. Po čtyřech letech intenzivních vyjednávání jsme dosáhli řešení, jež bylo přijato všemi hlavními denominacemi, načež ho přijala i vláda a vzaly ho za své i židovské komunity po celém světě. Současné rozhodnutí znamená ustoupení od této dohody a bude znamenat, že naše snaha přiblížit k sobě Izrael a zbytek židovského světa bude čím dál tím těžší,“ stojí v prohlášení, které ke čtvrtečnímu vládnímu rozhodnutí vydal Natan Šaranský, předseda Židovské agentury.

Fyzická konfrontace u Zdi

Při vládním hlasování prý hlasovali proti rozhodnutí zrušit plánovanou egalitářskou sekci dva členové kabinetu, ministr obrany Avigdor Liebermann, předseda strany Izrael, náš domov, a ministr energetiky Juval Steinitz z Likudu. Ministr školství Naftali Bennett, předseda strany Židovský domov, nebyl hlasování přítomen.

K nepokojům dochází před Zdí nářků pravidelně, kdykoli se modlitby účastní skupina aktivistek, které si říkají „Ženy od Zdi nářků“. Ty zde v souladu s vlastním přesvědčením praktikují zcela rovnostářské pojetí judaismu, nasazují si modlitební řemínky a modlitební šály a čtou ze svitku Tóry, což jsou úkony vyhrazené podle ortodoxního chápání judaismu pouze mužům. I tuto neděli se na Roš Chodeš, svátek nového měsíce, v ženské části před Zdí nářků sešlo na stovku podporovatelek tohoto hnutí. Jejich bohoslužbu se snažily narušit hvízdáním, pokřiky a bušením dospívající ortodoxní dívky se zahalenými tvářemi. Pořádkové síly jim v tom navzdory příslibu státu nezabránily, informoval server JTA s odvoláním na svědectví organizace.

Progresivní směry v Izraeli

Přestože hlavní slovo má v Izraeli ortodoxní rabinát, není pravda, že by v Izraeli neexistovali Židé, kteří se k liberálnějším větvím judaismu hlásí či je alespoň podporují. Podle Izraelského institutu demokracie se v roce 2013 hlásilo 8 procent izraelských Židů, zatímco podle Pew Research Center šlo o 5 procent židovské populace státu. Podle průzkumů organizace Midgam se „s progresivním judaismem“ nejvíce identifikuje dokonce třetina izraelských Židů, tedy zhruba stejné množství jako těch, co se identifikují s ortodoxním pojetím židovství.

Podle dalšího průzkumu izraelského veřejného mínění, tentokrát z roku 2016, více než dvě třetiny (72 %) respondentů nesouhlasí s tvrzením ultraortodoxních představitelů, že reformní Židé nejsou skuteční Židé. Tentýž průzkum potvrdit, že s progresivním (tedy reformním či konzervativním) judaismem se identifikuje třetina dotázaných Izraelců a dvě třetiny si myslí, že tato větev by měla mít v Izraeli stejná práva jako ortodoxie.