Dnes je 20. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Izrael a Jordánsko jednají o zpřístupnění míst na Chrámové hoře i pro nemuslimy

2. 7. 2015, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Židovský stát a hášimovské království jsou uprostřed vyjednávání, která by poprvé po 15 letech umožnila vstup na místa Chrámové hory i pro nemuslimy. V dovolení křesťanům a Židům vstup na svatá místa, za poplatek, spatřují obě strany možnost, jak udržet klid na místě, které je centrem častých střetů, které minulý rok vyvrcholily v pokusu o vraždu rabína Jehudy Glicka, tak zvýšit finanční příjem jordánské nadace, která místa spravuje. Zatímco esplanáda je otevřena turistům většinu dní v roce, od druhé intifády roku 2000 jsou místa jako Skalní Dóm, mešita Al Aksá a Islámské muzeum přístupné jen muslimům. Ti se také zde mohou jako jediní na kterémkoliv místě modlit. Chrámovou horu spravuje jordánský Jeruzalémský islámský wakf, bezpečnost na ní zajišťují izraelské složky.

Vyjednávání mezi Izraelem, který má na starost bezpečnostní složky na Chrámové hoře, a Jordánskem, které zas spravuje každodenní záležitosti náboženských míst, se podle belgické nevládní organizace International Crisis Goup vedou již řadu měsíců. Během jednání jordánská strana od Izraele žádala, aby zamezil přístup pro religiozní Židy, kteří by se na Chrámové hoře mohli modlit, tak i pro vojáky v uniformě. To izraelská strana odmítla, ale souhlasila se zvýšením opatřením proti židovským provokatérům.

Kancelář izraelského premiéra však existenci těchto jednání popřela. „Neprobíhají žádná jednání, ani žádné změny stavu na Chrámové hoře,“ stálo ve vyjádření. Jeruzalém a Západní břeh byly minulý podzim dějišti mnoha teroristických útoků, protože v palestinských médiích proběhly zprávy naznačující, že Izrael chce změnit status quo Chrámové hory a otevřít ji Židům i jejich modlitbě. Útoky ustaly jen poté, co premiér Netanjahu několikrát vyhlásil neměnnost pravidel Chrámové hory a zaintervenoval i jordánský král Abdullah.

Minulý rok v říjnu provedl palestinský atentátník útok na rabbiho Jehudu Glicka (48), který je známým aktivistou, jež usiluje, aby se na Chrámové hoře mohli modlit společně muslimové, Židé, i další. Většina muslimů vidí v přítomnosti Židů na náhorní plošině starého města, kde stojí mešita Al Aksá, a které je třetím nejposvátnějším místem islámu, jako provokaci. Židé se modlí u Zdi nářků, která se nachází pod plošinou. Chrámová hora je Židy považována za místo, kde stály oba biblické chrámy a nejposvátnější místo judaismu.