Dnes je 21. 11. 2019
Zpravodajství
O projektu

Aleppský kodex, nejstarší dochovaná Bible světa, se stala světovým dědictvím UNESCO

16. 2. 2016, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Nejstarší dochovaná hebrejská Bible na světě, takzvaný aleppský kodex, se v pondělí 8. února dočkala zařazení na seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Bible byla napsána kolem roku 930 na břehu Galilejského jezera v Tiberiadě a poté dovezena židovské obci do Jeruzaléma, odkud byla ukradena během křížových výprav roku 1099. Později ji vykoupili káhirští Židé a kodex zůstal nějakou dobu právě v tomto egyptském městě, dokud si ve 14. století nenašel svou cestu do syrského Aleppa, kde byl v držení tamní židovské komunity. Syrští Židé jej do Izraele propašovali v neklidných čtyřicátých letech a roku 1958 byl kodex představen tehdejšímu izraelskému prezidentovi Jicchaku Ben-Cvi. V současnosti je kniha ve sbírce Izraelského muzea a po boku dalších důležitých písemností, svitků od Mrtvého moře, je přístupná veřejnosti v Izraelském muzeu v Jeruzalémě.

Z textu kodexu je však celých 40 % stránek nenávratně ztraceno. Chybějící stránky zahrnují čtyři z pěti Knih Mojžíšových a také knihy Pláč, Ester, Kazatel, Daniel a Ezra. Osud těchto textů není stále objasněn. Dříve se myslelo, že stránky zmizely, když syrská synagoga, kde byla kniha umístěna, byla při pogromu roku 1947 vypálena. Podle novináře Mattiho Friedmana, který napsal knihu Aleppský kodex, která vyšla roku 2012 i v češtině, je však pravděpodobnější varianta, že se ztratily až v Izraeli. „Na základě důkazů, které jsem objevil, byly stránky zcizeny v Izraeli,“ řekl Friedman. Podle profesora Ejala Ginia z Institutu Jicchaka Ben-Cvi, se ale stránky musely ztratit během pogromů v Sýrii. „Pokud by stránky byly odcizeny po roce 1947 a prodány nebo drženy v soukromé sbírce, časem by se někde vynořily,“ tvrdí Ginio. Zatím se však vynořily dva ztracené segmenty, o kterých jejich nálezci tvrdí, že je našli jejich předkové pod podlahou synagogy.

Otázkou stále zůstává i vlastnictví kodexu. Podle filmaře Aviho Dabacha, který o aleppském kodexu natočil dokumentární film, by měla kniha patřit aleppské židovské komunitě, která byla nucena ze Sýrie uprchnout. „V roce 1960 aleppská židovská komunita zažalovala ty své členy, kteří kodex do Izraele propašovali. Izraelské úřady jej potom z pozice síly zabavily,“ konstatuje Dabach. Dodnes se mnoho členů někdejší aleppské židovské komunity chodí dívat na kodex do jeruzalémského Muzea knihy, často se i u něj modlí. Tato Bible pro ně nemá jen náboženský význam, ale představuje i něco, co po několik staletí udrželo trvání jejich židovské komunity v muslimy ovládané zemi.