Dnes je 21. 11. 2019
Zpravodajství
O projektu

UNESCO bude hlasovat o další rezoluci, kde je Chrámová hora výlučně muslimským místem

23. 10. 2016, -jg- |  Historie, archeologie

PAŘÍŽ – Jen týden poté, co Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu schválila kontroverzní rezoluci, která upírá Židům právo na Zeď nářků i Chrámovou horu, chystá se ve středu 26. října UNESCO hlasovat o podobném textu. Nová rezoluce s názvem „Staré město Jeruzalém a jeho zdi“ je sice v terminologii mírnější, Zeď nářků už v ní není v uvozovkách a rovněž nehovoří o Izraeli jako „okupující mocnosti”. Za to ale opět svatá místa Chrámové hory pojmenovává jen arabskými názvy a zatímco minulá rezoluce obsahovala narychlo dodanou vágní formulaci o důležitosti svatých míst Jeruzaléma pro „tři monoteistická náboženství“, nový text je definuje je výlučně jako muslimské památky. Izraelští diplomaté však očekávají, že země sponzorující rezoluci – Kuvajt, Libanon, Tunisko – podobnou formulaci také dodají proto, aby evropské země nehlasovaly proti. Proti odhlasování minulé rezoluce se postavila šéfka UNESCO Bokovová, stejně jako předseda výkonného výboru Michael Worbs. Mexiko a Brazílie, které původně hlasovaly pro, později chtěly svůj hlas změnit na zdržení se hlasování a italský premiér Matteo Renzi, jehož země se v hlasování zdržela, prohlásil, že příště už bude Itálie svým hlasem proti jakékoliv rezoluci tohoto typu. Itálie však v radě pro světové dědictví, která má o nové rezoluci hlasovat, nezasedá.

Stejně tak jako u předešlé rezoluce, i nyní se očekává, že rada pro světové dědictví UNESCO pohodlnou většinou text, který je k Izraeli velmi nepřátelský, schválí. Hlasovat proti nebo se hlasování zdržet by mohli jediní čtyři evropští členové této komise: Chorvatsko, Portugalsko, Finsko a Polsko. Dalšími členy jsou Ázerbajdžán, Jižní Korea, Filipíny, Indonézie, Vietnam, Kazachstán, Tunisko, Kuvajt, Libanon, Peru, Kuba, Jamajka, Burkina Faso, Zimbabwe, Angola, Tanzánie a Turecko.

Podle izraelského vyslance do UNESCO Karmela Šamy Ha-Kohena někteří diplomaté arabských států vyjádřili po smršti, která po schválení první rezoluce následovala, nespokojenost s chováním představitelů palestinské samosprávy. „Jeden vyslanec ze států arabského bloku sdělil, že nechápe, co se snaží těmito rezolucemi Palestinci dokázat. Ale že politický tlak je nastaven tak, aby jeho země následovala palestinskou linii,“ řekl Ha-Kohen.

Snaha palestinských představitelů změnit názvosloví organizace UNESCO pro posvátná místa nacházející se v Jeruzalémě tak, aby byly nazývány výhradně muslimskými jmény, začala již roku 2015.