Dnes je 1. 5. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Historie, archeologie

Na holocaust původních českých Romů a Sintů se bude vzpomínat v Letech

17. 4. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Letošní pietní akt na památku holocaustu původních českých Romů se uskuteční v sobotu 13. května od 12 hodin v Památníku Lety v Letech u Písku. Tragický osud Romů a Sintů, stejně tak jako osud a utrpení milionů dalších lidských bytostí, které se staly oběťmi nacismu, si budou připomínat organizátoři Výboru pro odškodnění romského holocaustu (VPORH). Dnes je z obce Lety na pohřebiště obětí vybudována naučná stezka o délce 1,5 km, po které romské rodiny za asistence české protektorátní policie směřovaly do koncentračního tábora Lety. Minulý režim nechal v 70. letech vystavět na místě velkokapacitní vepřín, který nový demokratický režim zatím neodstranil. „Pro účastníky aktu organizujeme z Prahy do Letů a zpět autobusovou dopravu zdarma,“ sdělil Čeněk Růžička, předseda VPORH v ČR. Autobus bude jako obvykle přistaven před hlavní bránu autobusového nádraží Praha-Florenc, pod most magistrály, u konečné zastávky městského autobusu 133. Odjíždět bude v sobotu 13 května v 10 hodin ráno.

celý článek

Himmler blahopřál jeruzalémskému muftímu k boji proti „židovským vetřelcům“, ukázal telegram

1. 4. 2017, -jg- |  Historie, archeologie

JERUZALÉM – Izraelská národní knihovna zveřejnila dne 29. března telegram, který zaslal říšský vůdce SS, velitel gestapa a organizátor konečného řešení židovské otázky Heinrich Himmler jeruzalémskému muftímu. Himmler v něm slibuje Hadži Aminu al-Husejnímu, že Třetí říše bude stát za palestinskými Araby a bude podporovat jejich boj proti „židovským vetřelcům“. Telegram je psaný v němčině a nese datum 2. listopadu 1943. Jak zmiňuje samotný jeho text, byl záměrně poslán na 26. výročí Balfourovy deklarace, dokumentu, který ustavil židovskou domovinu v Britském mandátu Palestina. Chen Malul z Izraelské národní knihovny vysvětlil, že telegram se z Německa, kde jeruzalémský muftí během 2. světové války žil, nedostal do Izraele náhodou. V Německu jej zkonfiskovali američtí vojáci, pak se dostal do rukou předstátních izraelských obranných sil Hagana a posléze byl věnován archivu knihovny. Teprve před několika týdny byl dokument překategorizován, poněvadž pracovníci knihovny hledali k nadcházejícímu 100. výročí vydání Balfourovy deklarace archiválie, které jsou s ní spojené.

celý článek

Slovenská pošta vydala známku „Pocta obětem holocaustu“

26. 3. 2017, -rjw- |  Svět

BRATISLAVA – Slovenská pošta v sobotu 25. března slavnostně vydala pamětní známku k 75. výročí odjezdu prvního transportu slovenských Židů. Na známce v hodnotě 0,85 euro je stylizovaný detail pruhovaného vězeňského oděvu se žlutou hvězdou. Na místě nášivky s číslem je datum 25. 3. 1942. Tehdy z nádraží v Popradě odjel vlak s více než 1000 děvčaty a svobodnými ženami. Směřoval do Osvětimi. Zahájil tzn. první vlnu deportací ze Slovenska. Známku navrhli studenti Školy užitého umění J. Vydry v Bratislavě. Výstava studentských návrhů v prostorách Slovenské pošty v Banské Bystrici bude možno vidět do poloviny listopadu. Záštitu nad ní převzal izraelský velvyslanec na Slovensku Zvi Aviner Vapni.

celý článek

Unikátní projekt: Rekonstrukce 2500 let staré lodi vyplula na moře

22. 3. 2017, -rjw- |  Historie, archeologie

HAIFA – Archeologové z Univerzity v Haifě postavili rekonstrukci lodi z doby 500 př. o. l. a 17. března ji slavnostně vypustili na moře. Nyní zkoumají, jak se taková plavidla ovládala a jak si poradila se středozemními mořskými proudy a větry. Jde o rekonstrukci lodi Ma’agan Michael, jejíž vrak byl nedaleko stejnojmenného kibucu objeven roku 1985. V přibližně dvoumetrové hloubce jej tehdy našel amatérský potápěč Ami Ešel. Loď byla v mimořádně dobrém stavu díky písku, který ji po 2.5 tisíce let pokrýval. Restaurování trvalo do roku 1999. Od té doby je vrak vystaven v Hechtově muzeu. Nález byl důležitý zvláště proto, že se v troskách zachovala kotva, 2.5 tisíce let stará lana a bedna s loďařským náčiním. Právě to umožnilo archeologům použít stejné nástroje a techniky.

celý článek

V severním Izraeli objevena římská vila s předměty Herodova pohanského chrámu

21. 3. 2017, -rjw- |  Historie, archeologie

OMRIT – Archeologický tým z Carthage College objevil v severoizraelském Omritu pozůstatky římské vily přibližně z 1. století o. l. Omrit je známý jako sídlo pohanského chrámu, který nechal na počest císaře Augusta vybudovat král Herodes Veliký. Archeologové našli na místě dedikační nápisy řecko-římským božstvům a mytologickým postavám: vládci bohů Diovi, bohyni lásky Afrodíté, císaři Markovi Aureliovi (který byl po smrti zbožštěn), zemské bohyni Gé a nymfě Echó. Podle Daniela Schowaltera, který vykopávky vede, nebylo žádné z božstev nutně spojené s kultem místního chrámu. Oblast tohoto pohanského Herodova chrámu platila za posvátnou už v minulosti. Podle nálezů (novoasyrské pečetítko z doby Sargona II. a aramejské nápisy) se zde místní modlili skoro tisíc let před Římany. Krátce před Herodem zde už stál pohanský chrám, datovaný asi do roku 40 př. o. l. – Herodes na jeho základech kolem roku 20 o. l. postavil jiný, další stavitel pak vybudoval kolem roku 100 o. l. poslední z nich.

celý článek

První romský transport do Osvětimi vyjel z Brna před 74 lety

7. 3. 2017, -jg- |  Z domova

BRNO – První hromadný transport Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi byl vypraven dne 7. března před 74 lety. Byla v něm téměř tisícovka romských mužů, žen a dětí z Moravy, kteří byli odvezeni vlaky z Brna. Skoro nikdo z nich nepřežil. K výročí této tragické události se bude v úterý 7. března od 14 hodin konat v brněnském Muzeu romské kultury pietní shromáždění, kdy bude možné zhlédnout výstavní prostory muzea a vyposlechnout si výklad historika v sále, který je věnován holocaustu Romů. Večer od 18:30 pak v Cafe Bar Scala na Moravském náměstí proběhne promítání trojice snímků, které se týkají tzv. cikánského koncentračního tábora v Letech u Písku, na jehož místě stojí od 70. let minulého století vepřín. Autorka jednoho z filmů, Stíny romského holocaustu (2014), jej pro server Romea.cz přiblížila: “Ve filmu vystupují příbuzní přeživších vězňů internovaných v táboře a hovoří o hrůzách, které tam jejich rodiny prožily. Zároveň se dokument vrací do současnosti, kde před branami vepřína protestuje skupina lidí, která se snaží upozornit na tento dehonestující projev neúcty vůči romským obětem a jejich pozůstalým,” řekla Renata Berkyová.

celý článek

V létě začnou vykopávky v Abú Goš. Podle Bible zde byla Archa úmluvy

9. 2. 2017, -rjw- |  Historie, archeologie

JERUZALÉM – Tým izraelských a francouzských archeologů začne v srpnu pod vedením profesora Israela Finkelsteina s vykopávkami v arabské vesnici Abú Goš. Místo bylo na základě staršího arabského názvu – Karját al-‘Ináb – ztotožněno s biblickým Kirjat Jearim. Právě v tomto místě, zmiňovaném v hebrejské Bibli více než desetkrát, měla stát přibližně dvě desetiletí Archa úmluvy. Podle zmínek v Knize Jehošua (Jozue), kde je pojmenováno Kirjat Ba’al, Ba’ala či Ba’alej Jehuda mohlo jít o starší posvátné místo, zasvěcené kananejskému božstvu Ba’alovi. To by odpovídalo známému pravidlu „posvátné jednou – posvátné navždycky“. Abú Goš byl obydlen nejméně od 7. tisíciletí před o.l. V římském období zde sídlila X. římská legie Fretensis. Byzantinci tu v 5. století postavili chrám, roku 1141 zde založili další kostel křižáci (řád Špitálníků) a roku 1924 zde Francouzi postavili Chrám Panny Marie od Archy úmluvy. Vykopávky se však zaměří na dobu železnou, období ztotožňovaném podle Bible s vládou krále Davida, a tedy i umístěním Archy v Kirjat Jearim a jejím přenesení do Jeruzaléma.

celý článek

Protižidovské nálady kvůli hřbitovu v Prostějově? Olomoučtí akademikové vydali prohlášení

19. 1. 2017, -jg- |  Z domova

OLOMOUC – Ke kauze rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově, kterou i v posledních dnech doprovázely nenávistné a antisemitské reakce, vydali ve středu 18. ledna olomoučtí akademikové, sdružení kolem Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF Univerzity Palackého, prohlášení. Vyjadřují v něm své „znepokojení nad manipulací s historickou pamětí, ale také nad neporozuměním historickým a tím i současným událostem.“ Vědečtí pracovníci centra, které se zaměřuje především na studium dějin moravských Židů, upozorňují, že součástí tohoto historického dědictví jsou i židovské hřbitovy. Podotýkají, že jejich nedotknutelnost byla po staletí zakotvena i v křesťanské legislativě, zatímco jejich ničení bylo doprovodným jevem v době židovských persekucí. To se týká i hřbitova v Prostějově, k jehož zničení došlo v době, kdy byla prostějovská židovská obec zcela bezbranná a odsouzena nacisty k záhubě. Protižidovské nálady se v Prostějově vzedmuly v souvislosti s peticí, která byla vyhlášena loni v říjnu. „Hlavní důvod je kombinace nepravdivých informací, které petice šířila, a také neinformovanost, která o projektu v městě stále je,“ řekl v pořadu DVTV Tomáš Jelínek.

celý článek

Starý židovský hřbitov ve Vilniusu má padnout za oběť výstavbě kongresového centra

18. 1. 2017, -jg- |  Svět

VILNIUS – Litevská vláda se rozhodla postavit kongresové centrum v místě vilenského starého židovského hřbitova. Hřbitov, kde je pohřbena „celá galaxie prominentních rabínských učenců a autorů“, je dnes jedinou stopou, která svědčí o někdejším bohatství židovské komunity, která po holocaustu tvoří jen necelé 1 % obyvatel města. Po staletí bylo polsko-litevské Vilno, dnes litevský Vilnius, centrem židovského života. Pocházel odtud jeden z nejvýznamějších talmudických učenců Gaon z Vilna a vznikl tu i socialistický Bund, židovské dělnické sekulární hnutí. Na počátku 20. století mělo město, kde zhruba polovina obyvatel byli Židé, kolem stovky synagog i židovský tisk. Kongresové centrum, které má vzniknout na místě starého židovského hřbitova s finančním přispěním ze strukturálních fondů Evropské unie, vyjde přibližně na pětadvacet milionů dolarů. Místní Židé, lidé z centra Simona Wiesenthala i přední světoví židovští historikové na protest proti stavbě sepsali petici, která poputuje litevské vládě. K dnešnímu dni petice nasbírala přes 34 tisíc podpisů.

celý článek

V sicilském Palermu po víc jak 500 letech Židé a katolíci znovuvybudují synagogu

15. 1. 2017, -jg- |  Svět

PALERMO – Italské Palermo bude mít po více jak pěti stech synagogu. Někdejší Velká synagoga byla zabavena roku 1493 katolickou církví poté, co byli Židé z Itálie vyhnáni, a na jejích troskách byl vybudován klášter s kostelem. A právě v jeho prostorách se ve čtvrtek 12. ledna uskutečnila slavnostní ceremonie, kde církev ústy místního arcibiskupa oznámila, že místo bude navráceno židovské komunitě, která hned vedle zamýšlí postavit novou budovu. Katolická církev napomůže vznik nového centra židovské kultury se synagogou financovat. Oznámení se uskutečnilo na popud Sicilského institutu židovských studií a Shavei Israel, organizace, která se věnuje aktivnímu vyhledávání „ztracených“ Židů po celém světě a pomáhá jim znovu obnovit své židovské kořeny. Několik desítek potomků tzv. anusim, Židů, kteří byli za protižidovské persekuce na starém kontinentě nuceni konvertovat ke katolicismu, ale tajně praktikovali židovství, se čtvrteční ceremonie v Palermu účastnilo. Právě Shavei Israel a nejbližší italská židovská komunita v Neapoli bude za provoz budoucího centra v Palermu odpovědná. Palermo totiž od vyhnání sicilských Židů už žádnou další židovskou komunitu nemělo.

celý článek
Zobrazit starší zprávy