Dnes je 20. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Zpráva OSN o dopadech izraelské okupace je směšná, říká předák syrských drúzů na Golanech

1. 8. 2016, -jg- |  Blízký východ

MADŽDAL ŠAMS – Předák drúzské komunity na Izraelem okupovaných Golanských výšinách v pátek 29. července kritizoval zprávu OSN, která tvrdí, že Izrael způsobuje jeho komunitě ekonomické a sociální těžkosti a nazval ji „naprostým výsměchem“. A to i přesto, že na rozdíl od izraelských drúzů, kteří slouží v IDF, je dvacetitisícová drúzská komunita na Golanech, které Izrael plně anektoval roku 1981 po vyhrané válce z roku 1967, syrskými občany, kteří si vždy dávali dobrý pozor na to, aby nebyli dáváni do souvislosti s židovským státem. Obrat zapříčinil až začátek války v Sýrii roku 2011, kdy si větší počet golanských drúzů zažádal o izraelské občanství, na nějž získali anexí roku 1981 nárok. „Nechápu, o čem to (ve zprávě) mluví, je to směšné,“ řekl tisku Dulan abu Saleh, starosta největší drúzské obce na Golanech Madždal Šams. „Ani nesloužíme v IDF a zatím jsme jen pobírali od státu výhody,“ podotkl Saleh s tím, že se přitom není OSN schopná zaměřit na Sýrii, kde umírají stovky dětí denně. Nezávisle na tom ve stejnou dobu mezinárodní organizace Humans Right Watch čelila kritice za to, že ve své zprávě nesprávně uvedla, že v Izraeli „vojenské soudy neposkytují speciální soudce pro mladistvé“. Speciální vojenské soudy pro mladistvé však Izrael zavedl už roku 2009 a zpráva organizace UNICEF z února 2015 popsala „pozitivní vývoj ve vojenských soudech pro mladistvé“.

Ačkoliv syrští drúzové na okupovaných Golanech nebyli zahrnuti do některých větších rozpočtových rozhodnutích vládního kabinetu, jejich lídři tvrdí, že pokud staví a plánují, nikdy nepocítili diskriminaci. „Naopak, vždy najdeme někoho, kdo je schopný nám naslouchat,“ sdělil Saleh. Drúzská komunita na Golanských výšinách se jen velmi zřídka podílela na nepokojích. Pod izraelskou okupací zde vyrostlo množství restaurací a ubytovacích zařízení, která slouží jak Izraelcům, tak turistům. Drúzští předáci však přitom vždy trvali na tom, že jsou syrští občané, a po skončení okupace se hodlají k Sýrii navrátit.

Média však citovala Karima Batkishe, obyvatele obce Masaada, který řekl: „Sýrie je už pro nás irelevantní. Někteří sice říkají, že podporují syrského prezidenta Asada, ale to je jen lež, aby ukázali Sýrii, že jsou s nimi. Ve skutečnosti však tady už Sýrii nikdo nechce.“ Od záboru syrských Golan roku 1981 až do začátku syrské občanské války si o izraelské občanství zažádalo jen asi 1700 drúzů. Od roku 2011 to bylo pak několik stovek.

Nezávisle na zprávě OSN o „ekonomických a sociálních dopadech okupace na životní podmínky palestinského lidu na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma a arabského obyvatelstva na okupovaných Golanských výšinách“, s níž Abu-Saleh a další drúzští představitelé nesouhlasí, se pod kritiku dostala i zpráva organizace Human Rights Watch o vazbě nezletilých v Izraeli, která tvrdí, že izraelské vojenské soudy neposkytují specializované soudnictví pro mladistvé. Izraelská neziskovka NGO Monitor to označila za „naprostou lež“. „Zvláštní vojenský soud pro mladistvé byl zaveden roku 2009 a jen soudci, kteří získali příslušnou odbornou přípravu, stejně jako soudci pro mládež v Izraeli, jsou kvalifikováni sloužit jako soudci pro mladistvé,“ sděluje NGO Monitor. Navíc v únoru 2015 organizace UNICEF zveřejnila svou zprávu o dialogu s izraelskou vládou, kde zmínila pozitivní vývoj ve správě vojenských soudů pro mladistvé.

Zpráva organizace Human Rights Watch vyšla ve čtvrtek 28. července a mimo jiné se v ní ještě cituje dokument OSN Rady o právech dítěte z roku 2013, který uvádí, že „Izrael zcela přehlížel všechna doporučení, aby postupoval v souladu s mezinárodním právem.“ Obě organizace, OSN i Human Rights Watch, byly v minulosti kritizovány za svůj nevyvážený postoj k Izraeli a upřednostňování vlastní politické agendy před metodologickou přísností a svědomitostí.