Dnes je 1. 11. 2020
Zpravodajství
O projektu

Sorry za Balfoura: Britský umělec Banksy uspořádal omluvnou párty pro Palestince

2. 11. 2017, -jg- |  Blízký východ

BETLÉM – Na párty, kterou uspořádal Banksy ve středu 1. listopadu v Betlémě, přišly hlavně palestinské děti z okolních uprchlických táborů. Na hlavách přitom měly vojenské helmy s vyobrazením britské vlajky a dírami imitujícími otvory po střelách. Herečka, převlečená za královnu Alžbětu II., děti vítala a přitom odhalila nápis „Er.. sorry“ na bezpečnostní zdi oddělující okupovaný Západní břeh od vnitřního Izraele. Letos 2. listopadu uplyne 100 let od vydání tzv. Balfourovy deklarace, jíž britská vláda vyjádřila podporu pro vznik židovské domoviny na území britského mandátu Palestina, který vznikl rozpadem Osmanské říše po 1. světové válce. To, co Židé vnímají jako úspěch jejich diplomacie, vidí Arabové, na rozdíl od ostatního parcelování Blízkého východu, jako historickou nespravedlnost. Současná britská vláda oznámila, že výročí „zaznamená s hrdostí“ a na čtvrtek pořádá v Londýně formální hostinu, jíž se zúčastní premiérka Theresa Mayová i její izraelský protějšek Benjamin Netanjahu.

Banksy vydal ke své omluvné párty prohlášení: „Tento konflikt přinesl mnoho utrpení lidem na obou stranách. Necítím za vhodné oslavovat britskou roli v něm,“ stálo v něm. „Britové si zde nevedli dobře – když pořádáte svatbu, je lepší se ujistit, zda nevěsta není už vdaná,“ stálo dále.

Balfourova deklarace je dopis tehdejšího ministra britské vlády lorda A. Balfoura, který zaslal 2. listopadu 1917 lordu L. Rothschildovi, v němž sděluje, že vláda Jeho Veličenstva hledí s podporou na zřízení židovské domoviny na území historické Palestiny, přičemž se počítá se zajištěním občanských a náboženských svobod nežidovského obyvatelstva tamtéž. Tento dopis byl tak první mezinárodní deklarací uznání práv židovského lidu na ustavení vlastního státu na jeho historickém území.

Válka, uprchlíci a Palestina

Britský mandát Palestina, formálně fungující od roku 1920, vypršel dne 14. května 1948. Tehdy židovští lídři vyhlásili po OSN schváleném dělení Palestiny na židovskou a arabskou část nezávislý stát Izrael. Ten byl ihned napaden všemi jeho arabskými sousedy, což vyústilo v úprk stovek tisíc palestinko-arabských uprchlíků. Následovně zamířil téměř milion židovských uprchlíků z arabských států Blízkého východu i severní Afriky do Izraele.

Palestinci vidí Balfourovu deklaraci jako něco, co způsobilo desítky let jejich strádání, především proto, že vznikl Izrael na místě, které mělo rovněž patřit jim. Proto letos žádali po vládě Velké Británie za Balfourovu deklaraci omluvu. Prezident palestinské samosprávy na Západním břehu Mahmúd Abbás napsal do středečního britského deníku Guardian, že podepsání Balfourovy deklarace „nebylo něco, co by mělo být změněno, ale něco, co by mělo být uděláno správně.“

Nedokončený byznys

Dále Abbás napsal, že uznání hranic palestinského státu mezi Izraelem a Východním Jeruzalémem a Západním břehem, které existovaly před blízkovýchodní válkou 1967 (pozn. Západní břeh do té doby okupovalo Jordánsko), a s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem, „by mohlo nějakým způsobem naplnit politická práva palestinského lidu.“

Britská vláda několikrát podpořila vznik palestinského státu vedle Izraele s tím, že toho musí být dosaženo jednáním. Druhou část Balfourovy deklarace tak popsala jako „nedokončený byznys“.

VIDEO: Banksyho omluvná párty pro Palestince