Dnes je 8. 7. 2020
Zpravodajství
O projektu

Národní – a sefardský – hrdina: Tělo Eliho Kohena se možná vrací do Izraele

16. 4. 2019, -rjw- |  Blízký východ

DAMAŠEK – Ze Sýrie do Izraele údajně zamířila ruská delegace, převážející rakev s ostatky legendárního izraelského špiona Eliho Kohena (1964-1965). Zprávu přinesl v noci na úterý server Jerusalem Online. Pokud se zpráva potvrdí, bude to další triumfální „návrat“ ikonické postavy moderního Izraele. Počátkem dubna se takto – opět díky ruské pomoci – vrátily ostatky Zacharyho Baumela, zabitého během první války s Libanonem. Návrat ostatků Eliho Kohena je ještě důležitější. Kohen pod jménem Alí Amín Thábit infiltroval do nejvyšších kruhů strany Baas i syrské armády. V roce 1965 byl odhalen a popraven, jeho informace však o dva roky později dopomohly izraelskému vítězství v šestidenní válce. Důležitost návratu Kohenových ostatků asi nelze přecenit: Byl to první izraelský agent, odhalený a popravený coby Izraelec.

Ačkoli jeho tělo spočívá přes půl století v neoznačeném hrobě, v Izraeli je oslavován jako národní hrdina a má symbolický náhrobek na Hřbitově pohřešovaných vojáků na Herzelově hoře. Jsou po něm pojmenovány ulice a parky, v roce 1982 se objevil na známce jako jeden z „mučedníků za izraelskou nezávislost“ a v roce 2005 se v soutěži serveru Ynet „200 největších Izraelců všech dob umístil na 26. místě.

Jako legenda izraelské špionáže se stal tématem knih i filmů, a to i navzdory zjevným chybám, jichž se během své mise dopustil (a spekuluje se o tom, zda za nimi nebyla sebedestrukce nebo touha po mučednictví). Kohen totiž přes znalosti z výcviku a jasná varování předával zprávy vysílačkou vždy ve stejnou dobu a neúměrně dlouho, což usnadnilo jeho dopadení. – To však nemění nic na tom, že jeho působení v letech 1962-65 vstoupilo do dějin světové špionáže.

Zadostiučinění

Kohen, pocházející z tradiční (a zároveň sionistické) rodiny z Aleppa, je pro široké kruhy sefardských Židů „našincem“, který se obětoval pro vlast. Vzhledem k tomu, že se narodil v egyptské Alexandrii (kam rodina přesídlila), v Egyptě byl znevýhodňován pro židovský původ a roku 1949 zažil nelehkou aliju do Izraele, zosobňuje příběh mnoha Židů z arabských zemí. – Ti se cítí být po léta zneuznáváni aškenázskými elitami. A platí to i pro agenty Mosadu, což podtrhuje letos publikovaná kniha „Spies of No Country“ od novináře Mattiho Friedmana.

Friedmanovy rozhovory s vysloužilými agenty víceméně odpovídají Kohenovu příběhu: jazykově vybavení mladí lidé (kromě arabštiny uměli obvykle plynně francouzsky) se snadno uplatnili jako agenti, v civilním životě se jim ale vyniknout nedařilo. Sám Kohen pracoval mimo jiné jako archivář telavivské pojišťovny, bydlel v typické čtvrti sefardských přistěhovalců, Bat Jam. S předsudky se koneckonců setkával i v samotném zpravodajském prostředí. Pohřeb se všemi státními poctami může znamenat symbolické zadostiučinění nejen samotnému Kohenovi.

Návrat ostatků

Pokusy o návrat Kohenových ostatků do Izraele probíhají dlouhodobě a pravidelně se vracejí jako téma diplomatických jednání. V roce 2007 jej slibovalo zprostředkovat Turecko, v roce 2013 se objevily spekulace o tom, že Izrael o něm tajně jedná s opozicí. Nyní se zdá, že Kohenův návrat zprostředkuje ruská diplomacie. To je poněkud paradoxní, protože právě s pomocí sovětských expertů a technologií byl Kohen roku 1965 dopaden.

Každopádně, současný vývoj naznačuje, že izraelsko-ruská spolupráce na návratu těl nezvěstných vojáků může pokračovat: objevují se spekulace, že dalšími navrátilci by mohli být padlí z první války v Libanonu – Jehuda Katz a Cvi Feldman.