Dnes je 16. 7. 2018
Zpravodajství
O projektu

Hodinky legendárního izraelského špiona Eliho Kohena, jenž byl popraven Syřany, se vrátily z Damašku do Jeruzaléma

8. 7. 2018, -jg- |  Blízký východ

JERUZALÉM – Tento týden ve čtvrtek rozeslala kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua novinářům v mailu fotografie a zprávu, že během tajné operace Mosadu byly z Damašku do Izraele přineseny hodinky izraelského špiona Eliho Kohena. Kohen, jehož práce tajného agenta, kterou sehrál v Sýrii, byla později klíčová pro události šestidenní války roku 1967, byl 18. května 1965 popraven syrskou vládou. Jeho tělo však nikdy nebylo Izraeli navráceno. Hodinky, které sehrály svou roli při vytvoření Kohenovy fiktivní arabské identity, jsou nyní vystaveny na velitelství Mosadu jako vzpomínka na význačného kolegu, budou na podzim po židovském novém roce, svátku Roš ha-šana, předány Kohenově rodině. Eli Kohen je izraelským národním hrdinou. Vykonali ale agenti Mosadu misi do Sýrie jen proto, aby našli jeho hodinky? Částečně.

Podle zdrojů amerického deníku New York Times byla operace izraelské tajné služby součástí širší, už 14 let trvající mise za ostatky Eliho Kohena, aby mohl být slavný špion pohřben v Izraeli. Ani 53 let po jeho popravě v Damašku nebylo jeho tělo lokalizováno. Avšak součástí této mise je najít a znovu získat jakékoliv osobní předměty, které Kohen vlastnil.

Příběh Eliho Kohena, který se začal v Sýrii na začátku 60. let, je možná nejproslulejším vojenským a zpravodajským příběhem Izraele. Jde jak o jeden z největších úspěchů Mosadu, tak zároveň i o jeden z jeho největších neúspěchů. Kohen se narodil v Egyptě v Alexandrii a do Izraele přišel roku 1957. O tři roky později se dal k tajné službě a v Sýrii vystupoval pod falešnou identitou jako bohatý syrský byznysmen, který se nedávno vrátil z Argentiny.

Časem si naklonil přízeň některých syrských vysoce postavených představitelů, které k sobě zval na bujaré a luxusní večírky. Později tak mohl Izraelce zpravit o syrských válečných plánech, lokalitách, vztazích Sýrie se Sovětským svazem, informacemi z kuloárů syrského parlamentu i o vnitřních bojůvkách v syrské vládě. K jeho odhalení přispělo zejména to, že své depeše takřka denně posílal morseovkou z vysílačky ukryté ve svém bytě. Jenže později frekvence příliš často neměnil, vysílal o stejné hodině neúměrně dlouhé zprávy, takže jeho vlny nakonec snadno za pomoci sovětských expertů zachytilo rádio ze syrského armádního velitelství, jenž se nacházelo od jeho bytu jen přes ulici.

Kohen byl zatčen, brutálně mučen, odsouzen k trestu smrti a pověšen na šibenici na náměstí Mučedníků v centru Damašku. Jeho tělo viselo na náměstí na provaze ještě několik hodin, jako varování, a poprava, jíž přihlížely desetitisíce lidí, byla vysílána v televizích celého arabského světa. Izrael vyvinul velké diplomatické úsilí Kohenově popravě zabránit: žádal u diplomatů cizích vlád, aby rozsudek změnili, u papeže i vůdců Sovětského svazu a nabízel Syřanům ohromné výkupné. Bez úspěchu. Již tehdy si byly syrské úřady vědomy důležitosti, jakou Izrael přikládá návratu svých i mrtvých vojáků a představitelů, takže i přes opakované žádosti Syřané po celé půlstoletí vydat Kohenovo tělo odmítali.

Podle Meira Dagana, bývalého šéfa Mosadu, přišla izraelská rozvědka s plánem na rehabilitaci Kohenových ostatků v roce 2004. Přišlo se na to, že tělo bylo z damašského židovského hřbitova, kde bylo původně pohřbeno, exhumováno a odvezeno, a to několikrát po sobě – evidentně, aby Izraelci ztratili stopu. Někteří izraelští agenti se nechali slyšet, že v dnešní situaci už nevědí ani sami Syřané, kde Kohenovo tělo nakonec spočinulo. Nový ředitel Mosadu Josi Kohen však nařidil obnovení úsilí před dvěma lety.

Že jde skutečně o Kohenovy hodinky, které špion nosil v Sýrii až do dne své popravy, si nechal Izrael potvrdit z několika zdrojů. Kromě forenzních expertů a fotografických expertů byli najmuti i experti na bádání ve švýcarských archivech. Po měsících bádání bylo uzavřeno s tím, že jde o hodinky značky Omega, které si Kohen při jedné ze svých cest do Evropy, kde se setkával se svými operátory, jako fiktivní bohatý syrský obchodník zakoupil. Mosad dokonce našel dokumentaci o tom, že hodinky byly zakoupeny právě ve Švýcarsku.

Luxusní Omegy historické hodnoty by se krátce po židovském novém roce měly navrátit Kohenově rodině. Vdova po Elim Kohenovi, Nadia Kohenová, se však nedávno vyjádřila v izraelském armádním rádiu, že by spíš uvítala, kdyby hodinky zůstaly v držení Mosadu. Pátrání po těle legendárního špiona však podle neoficiálních zdrojů pokračuje dál.