Rubrika: Blízký východ

Arabští a levicově smýšlející židovští studenti si chtěli v pondělí (13.5.) připomenout tzv. „Den pohromy“ (Jaum an-nakba). Katastrofou, na niž název odkazuje, jsou míněny vysidlování a hromadné odchody arabských obyvatel historického území Palestiny po vyhlášení Státu Izrael a následném izraelském vítězství ve válce za nezávislost v letech 1948–49. To, že si Palestinci Den pohromy připomínají ve výročí dne, kdy z rozhodnutí OSN skončil britský mandát nad Palestinou (15. 5. 1948), čímž byl umožněn vznik židovského státu, však mnozí kritici pokládají za důkaz jejich principiálního nesouhlasu se samotnou existencí Izraele. V reakci na transparenty a shromáždění Arabů a příznivců levice uspořádalo několik desítek pravicových aktivistů z hnutí Im tircu v blízkosti univerzity protidemonstraci. Policie, poučena loňskými střety mezi demonstranty, preventivně zformovala mezi oběma tábory bariéru.

Otec Salama Zaghala, jedenadvacetiletého Palestince, který před dvěma týdny (30.4.) zaútočil na židovského osadníka Evjatara Borovského a zabil ho, je údajně na svého syna hrdý. Podle jeho vlastních slov syn pouze „konal svou povinnost“. Jeho čin tak otec vidí jako spravedlivou odplatu za útlak všech Palestinců izraelskou armádou a rozšiřování židovských osad na palestinském území. Izraelské bezpečnostní složky naproti tomu uvádějí jako možný motiv snahu o očištění rodinného jména od obvinění ze špionáže pro Izrael, za které byl odsouzen palestinskými úřady Salamův bratr Abdulfattah. Ten byl odsouzen na deset let, ale jeho trest byl z milosti pro chudé rodiny zmírněn a po jednom roce ve vězení byl propuštěn na kauci. Abdulfattah obvinění odmítá, což však jeho rodinu v očích ostatních Palestinců neočistí. Samotný Borovského vrah Salam Zaghal byl propuštěn před dvěma měsíci z izraelského vězení, kde si odpykával tří a půl letý trest, který mu byl uložen za pokládání výbušnin v izraelské separační zóně a sebrání zbraně izraelskému vojákovi. Ve vězení a po propuštění údajně propadl beznaději a depresím, stěžoval si prý na podmínky v izraelském vězení a týrání palestinských vězňů. Pár minut před vlastním útokem zaslal svému bratrovi Alimu textovou zprávu: „Odpusť mi, bratře“. Evjatar Borovsky, oběť Salamova útoku, pocházel z osady Jitzhar na Západním břehu a byl otcem pěti dětí. Jedná se o první vraždu Izraelce Palestincem na Západním břehu Jordánu od incidentu z roku 2011, kdy Palestinec podřezal nožem celou rodinu židovských osadníků.

Výzkumné centrum PEW ve čtvrtek (9.5.) zveřejnilo výsledky průzkumu vedeného mezi 922 Izraelci a 810 Palestinci. Průzkum se soustředil hlavně na otázku důvěry v zahraniční politiku amerického prezidenta Baracka Obamy. 61% dotázaných Izraelců se domnívá, že Obama si na poli zahraniční politiky vede dobře. S tímto tvrzením souhlasí pouhých 15% Palestinců. V současné době má Barack Obama v Izraeli více příznivců, než tomu bylo v roce 2011. Částečně to bude i načasováním – průzkum byl veden po březnové návštěvě Baracka Obamy v Izraeli, během níž americký prezident mimo jiné zdůraznil bezpečnostní potřeby Izraele. Průzkum ukázal také rozdíly mezi Izraelci a Palestinci v případě otázky angažovanosti Baracka Obamy v mírovém procesu. 49% Izraelců a 41% Palestinců se podle průzkumu domnívá, že by se měl Obama v mírovém procesu angažovat více, 29% Izraelců a 19% Palestinců je spokojeno se současným stavem věcí a konečně 15% Izraelců a 22% Palestinců si myslí, že by se měl Obama angažovat méně.

Šéf libanonského Hizballáhu Hasan Nasralláh se včera (9.5.) nechal slyšet, že Sýrie poskytne jeho organizaci zbraně takové kvality, že prý zcela „změní hru“. V televizním vystoupení vysvětlil, že Hizballáh dostane tak kvalitní a pokročilé zbraně, „jaké hnutí odporu ještě nikdy před tím nemělo“. S tímto prohlášením vystoupil po oznámení syrského prezidenta Bašára Asada, že Sýrie brzy obdrží dodávku zbraní a systém protivzdušné obrany z Ruska. V této souvislosti již podle informací listu Wall Street Journal požádal Izrael Spojené státy, aby Rusku v prodeji zbraní – konkrétně raket typu S-300 – zabránily. Americký ministr zahraničí John Kerry označil tento transfer za „destabilizující“ faktor a vyslovil obavu, že by mohl značně ohrozit bezpečnost Izraele, nemluvě o dopadech na průběh syrské občanské války. Nasralláh se svým prohlášením snaží Izraeli sdělit, že nedávná izraelská operace v Sýrii nezůstane bez odplaty. Hizballáh bude podle jeho slov podporovat jakékoli hnutí odporu, které na Izrael zaútočí ze syrské strany Golanských výšin. Současně s tím varoval i syrský ministr zahraničí Fajsal Mekdad, že při příští izraelské akci nebude Damašek váhat a zaútočí. Syrská armáda podle něj již dostala instrukce opětovat palbu. Pokud tedy dojde k izraelskému útoku, syrská armáda okamžitě odpoví, aniž by musela čekat na oficiální rozkaz politického vedení. Izraelský ministr obrany Moše Jaalon se k celé věci vyjádřil ve čtvrtek (9.5.) a řekl, že Izrael bude i nadále bránit tomu, aby Sýrie přestoupila „červenou linii“. Tím měl na mysli převoz zbraní ze Sýrie do Libanonu. V souvislosti s nedávným ostřelováním území severního Izraele ze Sýrie Jaalon dodal, že také izraelská armáda dostala rozkaz v případě dalšího takového incidentu opětovat palbu, a nemusí tedy čekat na rozkaz Jeruzaléma.

Během sobotního (4.5.) setkání skandinávských ministrů zahraničí ve Stockholmu sdělilo Dánsko a Finsko, že se rozhodlo povýšit palestinskou misi na úroveň velvyslanectví. „Doufáme, že záměr poskytnout palestinské misi v našich hlavních městech stejné podmínky pro práci, jako panují na zahraničních ambasádách, povzbudí prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, aby se odhodlaně věnoval nezbytným vyjednáváním o otázce dvoustátního uspořádání s izraelskou vládou,“ oznámili ve společném prohlášení finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja a jeho dánský protějšek Villy Søvndal . Nový statut bude palestinské misi udělen na konci letošního roku. Švédský parlament povýšil statut palestinské mise již v březnu.

Ve středu (1.5.) změnila společnost Google propozice vyhledávání a namísto spojení ‚palestinská území‘ se na domovské stránce vyhledávače na územích palestinské samosprávy objevil název „Palestina“. Mluvčí Googlu Nathan Tyler sdělil BBC, že společnost „při pojmenovávání zemí konzultovala mnoho pramenů i autorit“. Tyler dodal, že v tomto případě se společnost řídila doporučeními OSN, Icann [Internetové korporace pro přidělování jmen a čísel], ISO [Mezinárodní organizace pro standardizaci] a dalších mezinárodních organizací“. Jakým způsobem nazývat území jižně od Libanonu a Sýrie, západně od Jordánska a severně od Sinajského poloostrova, která nejsou součástí Izraele, je předmětem bouřlivé diskuse. Před rokem 1948, kdy vznikl stát Izrael, se celé území včetně současného Izraele nazývalo Palestina. V roce 1988 deklarovali vůdci území, která nepatřila Izraeli, samostatný palestinský stát, avšak nedostalo se jim uznání mezinárodní komunity. V listopadovém hlasování OSN se však Palestině dostalo oficiálního uznání tím, že jí byl přidělen status nečlenského pozorovatelského státu. Proti nedávnému kroku nejvýznamnějšího internetového vyhledavače se ohradil náměstek izraelského ministra zahraničí Zeev Elkin, který v dopise výkonnému řediteli Googlu Larry Pageovi píše, že společnost v podstatě uznala palestinský stát, který neexistuje. Elkin dále vyjádřil přání, aby společnost přehodnotila své rozhodnutí, které je „nejen nesprávné, ale může se také negativně dotknout úsilí izraelské vlády obnovit přímé vyjednávání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou“.

Izrael a Turecko se shodly na předběžné verzi dohody o kompenzacích pro oběti izraelského vojenského zásahu na palubě turecké lodi Mavi Marmara, která vedla propalestinskou flotilu do Gazy na konci května 2010. K dohodě došlo během pondělního (6.5.) setkání turecké delegace, vedené náměstkem premiéra Bülentem Arınçem a tajemníkem ministra zahraničí Feridunem Sinirlioğluem, se šéfem izraelské Národní bezpečnostní rady Jaakovem Amidrorem a zvláštním vyslancem v Turecku Josefem Ciechanoverem v Jeruzalémě. Hlavním tématem rozhovorů bylo stanovení výše částky určené na kompenzace. Izraelská strana navrhovala sto tisíc dolarů pro každou z rodin, rodiny ovšem požadují milion dolarů. Diskutovalo se také o odškodnění zraněných. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua po schůzce vydala prohlášení, že konečná verze dohody bude brzy dokončena. Obsah dohody však nijak nespecifikovala, dodala pouze, že je třeba ještě „dodatečných objasnění“ ohledně „několika záležitostí“. Diplomatické vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které kdysi bývaly velmi těsné a srdečné i na poli vojenské spolupráce, se rapidně zhoršily právě po incidentu na lodi Mavi Marmara. V rámci snah o usmíření mezi oběma zeměmi, které zprostředkoval americký prezident Barack Obama, se izraelský premiér Netanjahu za vojenský zásah omluvil a souhlasil se zmírněním blokády Gazy i s vyplacením kompenzací obětem. Tuto část dohody ale podmínil slibem turecké strany, že nebude soudně stíhat vojáky, kteří se zásahu zúčastnili. Turecko na žádost Izraele také zřídí humanitární fond, který bude disponovat částkou ve výši milión šekelů určenou na kompenzaci pro rodiny osmi zabitých Turků i zhruba 70 zraněných. Před měsícem oznámily pozůstalé rodiny, že neupustí od soudního stíhání bývalých izraelských velících důstojníků, kteří jsou podle nich za smrt jejich blízkých zodpovědní. Turečtí žalobci na ně při soudním procesu v nepřítomnosti uvalili doživotní vězení. V prohlášení, které pozůstalí četli na palubě Mavi Marmary, kotvící nyní v Istanbulu, rodiny tvrdí, že nesouhlasí s tím, aby Turecko zahájilo s Izraelem vyjednávání, dokud Izrael nezruší veškerá omezení uvalené na Palestince.

Včera (5.5.) ráno zaútočily izraelské vzdušné síly (IAF) na syrské hlavní město Damašek. Cílem operace bylo zničit kritické vojenské cíle včetně základny na výrobu chemických zbraní a zabránit výrobě i převozu zbraní pro libanonský Hizballáh. Podle syrských vzbouřenců, opozičních aktivistů i obyvatel Damašku zasáhla letadla IAF základny elitních jednotek Republikánské gardy, sklady s raketami dlouhého doletu i základnu na výrobu chemických zbraní. K podobné, ne však tak rozsáhlé operaci, jejímž cílem bylo damašské letiště, došlo již v pátek (3.5.). Tuto operaci však oficiální místa nepotvrdila. Americký prezident Barack Obama již v sobotu (4.5.) řekl, že Izrael má právo zabránit Hizballáhu, aby získal zbraně, ačkoli ani on roli Izraele v pátečním útoku nepotvrdil. „Již dříve jsem prohlásil a stále tomu věřím, že Izraelci mají právo zabránit transferu pokročilého vojenského arzenálu teroristickým organizacím, jako je Hizballáh,“ řekl Obama. Toto prohlášení zopakoval mluvčí Bílého domu Josh Earnest také v neděli. Damašek již po léta slouží Íránu jako prostředník pro dodávky zbraní Hizballáhu a Izrael již několikrát zlikvidoval vojenský konvoj mířící do Libanonu. Naposledy k takovéto akci došlo v lednu 2013. V Izraeli převládá obava, že se Írán pokusí dodávky zbraní zvýšit, neboť pokračující nepokoje v Sýrii by mohly otřást vládou prezidenta Bašára Asada, která je nakloněna jak Íránu, tak Hizballáhu. Podle listu New York Times zničilo IAF rakety typu Scud, zatímco američtí vysoce postavení představitelé tvrdí, že šlo o rakety typu Fateh 110s, které jsou přesnější. V obou případech však jde o rakety dlouhého doletu, které by, pakliže by byly vypálené z Libanonu, mohly zasáhnout nejlidnatější izraelské město Tel Aviv.

Ve čtvrtek (2.5.) večer došlo poblíž osady Micpe Jericho ke střelbě na izraelské vozidlo, které řídil obyvatel městečka Mevaseret Cion. V automobilu byl také turista z Evropy. Podle zpravodajství izraelského portálu Walla byli výletníci na pěší túře v okolí Jericha, které leží na území palestinské samosprávy. Poté, co zpozorovali podezřelého Palestince, vydali se zpět směrem k autu a chystali se odjet, když na ně začal Palestinec střílet. Při útoku nebyl nikdo zraněn. Mluvčí izraelské armády potvrdil, že k útoku skutečně došlo. Armáda začala okamžitě prohledávat okolí a pátrat po pachateli, který zřejmě uprchl do blízkého vádí Qelt. Zhruba ve stejné době vypálili teroristé z pásma Gazy minometnou střelu na jižní Izrael. V tomto týdnu je to již třetí incident tohoto typu. Podle dosavadních zpráv nebyl při útoku nikdo zraněn ani nedošlo ke škodám na majetku.