Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

„Ne antisemitismus, chování Židů způsobilo holocaust.“ Abbás kritzován za své výroky o šoa

2. 5. 2018, -jg- |  Antisemitismus

RAMALLÁH – Výroky prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, které přednesl v pondělí 30. dubna na shromáždění Palestinské národní rady v Ramalláhu, odsoudili izraelští politikové i lidskoprávní skupiny. Podle Abbáse byli Židé ve východní i západní Evropě pravidelně vystavováni masakrům po staletí, což kulminovalo v době holocaustu. Proč se ale tak dělo? „Oni říkají že proto, že jsou Židé. Ale přivedu vám tři Židy se třemi knihami, jež říkají, že to nebylo kvůli jejich náboženské příslušnosti, ale kvůli jejich sociální funkci. A to je jiná. Takže židovská otázka, která existovala v celé Evropě, se netýkala jejich náboženství, ale jejic sociální funkce, jako je lichva, bankovnictví a tak,“ řekl Abbás. Kromě toho ještě Abbás nadnesl kritizovanou a nepotvrzenou teorii Arthura Koestlera, že evropští, totiž aškenazští Židé, jsou potomci Chazarů, a tudíž nemají „žádný historický vztah“ k zemi Izraele.

Abbás rovněž deklaroval, že Izrael byl od počátku evropským „koloniálním projektem, a nemá s judaismem nic společného“. Podle něj v době druhé světové války a před ní evropské země zamezily přílivu židovských uprchlíků do svých hranic, ale podporovaly jejich emigraci do Palestiny. „Ti, kdo chtěli židovský stát, nebyli Židé,“ zopakoval Abbás myšlenku, kterou pronesl už v lednu.

Nicméně na Palestinském národním shromáždění v pondělí Abbás řekl, že Adolf Hitler, jehož režim byl v Evropě zodpovědný za smrt 6 milionů Židů, umožnil židovskou emigraci do Palestiny tím, že uzavřel dohodu s Anglo-palestinskou bankou (dnešní izraelská Bank Leumi), přičemž Židé emigrovali a veškerý jejich majetek emigroval s nimi skrze zmíněnou banku. Tím zřejmě narážel na tzv. dohodu Ha-avara z roku 1933, která je podle historika Toma Segeva hojně zneužívána antisemity a neonacisty „způsobem, jaký je nesmyslný.”

Není to poprvé, co Abbásovy výroky o holocaustu vzbudily kontroverze. Už ve své diplomové práci začátkem 80. let v sovětské Moskvě Abbás psal o „tajné spolupráci nacistů se sionisty“ před válkou a zpochybňoval v ní údaj o 6 milionech zavražděných Židů.

Roku 2003 však veřejně prohlásil, že holocaust byl „strašný a neodpustitelný zločin na židovském národě, zločinem proti lidskosti, jaký lidstvo nemůže akceptovat“.

O zkrachovalém míru

Abbás ještě v pondělí hovořil o zkrachovalém mírovém procesu – nadnesl, že to bylo vyšetřování a poté uznání vinným z korupce někdejšího premiéra Izraele Ehuda Olmerta (Likud, Kadima), co mu znemožnilo mír s Izraelci uzavřít. Roku 2008 totiž Olmert přišel s nabídkou postoupit Palestincům téměř stoprocentní stažení se ze Západního břehu a arabských čtvrtí Jeruzaléma, přičemž jeruzalémské Staré město – kde se nachází Chrámová hora a Zeď nářků – by bylo pod mezinárodní kontrolou.

Abbás opětovně znovu předem odmítl mírový plán, na němž pracuje administrativa současného prezidenta USA Donalda Trumpa, a to kvůli roztržce kvůli uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele Spojenými státy. Poslední přímá mírová vyjednávání se tak odehrála roku 2014 za prezidenta Baracka Obamy. I ta však skončila patem. Abbás podotkl, že se brzy chystá podniknout „rázné kroky“ jak proti Izraeli, tak USA.

Abu Mazen antisemita

„Abu Mazen pronesl další antisemitský projev,“ nechal se na konto Abbásových pondělních slov slyšet izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přičemž užil Abbásovu arabskou přezdívku. „S největší ignorancí a bezohledností tvrdil, že evropští Židé nebyli vražděni a pronásledováni proto, že byli Židé, ale protože poskytovali půjčky s úrokem. Vyzývám mezinárodní společenství, aby odsoudilo antisemitismus Abu Mazena – je na čase, aby odsouzení přišlo i ze světa,“ řekl Netanjahu.

Proti Abbásovi se v tomto ohradil Jonathan Greenblatt, ředitel americké Ligy proti hanobení (ADL). „Projev palestinského prezidenta jen opět odráží hloubku a vytrvalost jeho antisemitských postojů. S takovými postoji není překvapující, že se palestinská samospráva nedokázala pod vedením Abbáse vzdát palestinského antisemitského podněcování, včetně vyprávění, že Židé si za holocaust a další pronásledování mohou sami, nebo těch, která bagatelizují tisíciletou židovskou přítomnost a židovské pouto k izraleské zemi,“ řekl Greenblatt.

Podle přední historičky moderních židovských dějin a holocaustu Deborah Lipstadtové jde o „klasický antisemitismus a obviňování oběti.” „Máme tu muže, který začal svou kariéru popíráním holocaustu a dnes, v pokročilém období své kariéry, si jak se zdá znovu zadává s překrucováním historie holocaustu a klasickým antisemitismem,” sdělila Lipstadtová.

Na setkání s Abbásem v Izraelském Knesetu před 10 lety zavzpomínal i izraelský profesor a expert na genocidu evropských Židů Jehuda Bauer. Když se Abbáse tehdy dotázal na jeho diplomovou práci, začal prý říkat, že si již na ni nepamatuje a že to bylo dávno. „Patřím mezi ty, kdo jistotně podporují vznik palestinského státu, ale Palestinci si vybrali to nejproblematičtější vedení, ne jen Abbáse, ale pár dalších okolo něj,” řekl historik. Abbás je podle Bauera „super inteligentní”, a pakliže je jen trochu méně zdatný v islámských dějinách, tak je s jistotou „pravým žákem antisionistického, protiizraelského a protižidovského komunismu,” sdělil Bauer.

Podle pozdějších zpráv se proti slovům proneseným Abbásem ohradili i zástupci Spojených států amerických, Evropské unie a nakonec i OSN.

VIDEO: Řeč M. Abbáse dne 30. dubna 2018 (arabsky, ang. titulky)