Dnes je 25. 9. 2020
Zpravodajství
O projektu

Belgický středoškolský učitel oceněn v íránské soutěži karikatur holocaustu. Škola je na něj „hrdá“

11. 8. 2016, -mk- |  Antisemitismus

ANTVERPY – Katolická střední škola, kde až do letních prázdnin působil jako učitel Luc Descheemaeker, účastník a jeden z vítězů kontroverzní íránské soutěže karikatur holocaustu, vyjádřila již dříve na dotaz židovskému periodiku Regards svou hrdost na to, že tento učitel působí v jejich pedagogickém sboru. Později ředitel školy uvedl, že hrdost se netýkala kontroverzních karikatur, nýbrž skutečnosti, že Descheemaeker nastudoval se studenty oceňované loutkové divadelní představení na motivy komiksu MAUS, jenž rovněž zpracovává historickou látku z dob holocaustu. K účasti svého učitele v íránské soutěži se škola nevyjádřila, pouze její ředitel prohlásil, že holocaust „nemůže sloužit jako alibi pro to, aby se konflikty řešily násilím“. Descheemaeker získal ocenění včetně finanční odměny za kresbu znázorňující bezpečnostní zeď oddělující Izrael od území Západního břehu, nad níž vyvedl nápis známý z koncentračních táborů nacistické říše „Arbeit macht frei“. První cenu obdržela v soutěži kresba, na níž je brána do Osvětimi-Birkenau vypodobněna jako kasa plná dolarů s namarkovaným číslem 6,000,000.

Írán vypsal soutěž o nejlepší karikaturu holocaustu již podruhé, první ročník soutěže proběhl v roce 2006. Cílem soutěže, probíhající přinejmenším s posvěcením politických představitelů země, je zjevně kritika Izraele a tzv. „holocaustového průmyslu“, totiž údajného zneužívání šoa k politickým účelům. Karikaturisté se však nevyhýbají ani zpochybňování historicity holocaustu a údajné nesvobody spojené s historickou debatou o tomto tématu.

Soutěže se běžně účastní kromě íránských kreslířů a karikaturistů z dalších muslimských zemí také autoři ze Západu. Jedním z jejích účastníků byl i Čech Jiří Srna. Jedním ze zahraničních soutěžících byl i mladý učitel výtvarné výchovy a kulturních věd na katolické škole Sint-Jozefs Institute Luc Descheemaeker, čehož si v květnu povšimla redakce belgického židovského periodika Regards.

Ta následně poslala škole e-mail s odkazem na stránky, oznamující vítěze íránské soutěže v karikování holocaustu, a doplnila ho textem: „Pro školu Sint-Jozefs Institute musí být ctí, že je spojena s hodnotami, které hájí Luc Descheemaeker.“ Descheemaekerova kolegyně Martine De Zutterová tehdy redaktorům Regards odpověděla: „Jsme skutečně hrdi na to, že Luc je s naší školou spojen. Jeho talent má pro studenty umělecké výchovy vysoké hodnoty!“

Server JTA později škole zaslal dotaz, zdali je škola skutečně hrdá konkrétně na Descheemaekerovu cenu ze soutěže karikatur. Ředitel školy Paul Vanthournout v odpovědi uvedl, že škola nezaujímá k tomuto ocenění žádné stanovisko a že De Zutterová rovněž ve svém e-mailu z května neměla toto ocenění na mysli.

Podle Vanthournouta je však škola skutečně hrdá na Descheemaekerovu práci, mimo jiné i na vzdělávací divadelní představení o holocaustu, které se studenty nastudoval. V roce 2002 dokonce tento učitel dostal ocenění od belgické královny za divadelní adaptaci komiksu MAUS Arta Spiegelmana.

„Chápu, že je pro vás izraelských akcí na Západním břehu a v Gaze nepříjemná, ale považovat to za projev antisemitismu je přehnané,“ napsal ředitel školy Vanthournout JTA. Pozice školy je podle něj ta, že holocaust, během něhož „docházelo k brutalitě do té doby nevídaných rozměrů“, nemůže být srovnáván s izraelským zacházením s Palestinci. Současně ale dodal, že holocaust „nemůže sloužit jako alibi pro to, aby se konflikty řešily násilím“.

Íránská soutěž v karikaturách holocaustu byla odsouzena bezpočtem organizací, mimo jiné i organizací UNESCO při OSN, podle níž je jejím cílem „výsměch genocidě židovského národa, tragické kapitoly dějin lidstva“. Pokud jde o Descheemaekerovu karikaturu konkrétně, je případem antisemitismu přinejmenším podle Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu. Tato organizace sdružuje 31 členských států včetně Belgie samotné, a podle ní je antisemitismem i veškeré „přirovnávání izraelské politiky k nacismu“.