Dnes je 27. 5. 2019
Zpravodajství
O projektu

V reportáži o obchodu s chudobou se severočeský podnikatel Němcům pochlubil stínítkem lampy z kůže vězňů z Dachau

24. 2. 2019, -jg- |  Z domova

MOST – Plechovku od cyklonu B, plakát z ledna 1940 na přednášku „Židozednářství metla světa“, lampu ve tvaru plachetnice, jenž byla údajně vyrobena v Dachau se stínítkem z lidské kůže – anebo zbraně, které u sebe měli neonacisté při pochodu proti Romům v roce 2008 na sídlišti Janov. Takovými sběratelskými poklady se na kameru pochlubil v dokumentu německé televizi MDR severočeský podnikatel Jiří Sieber. Kdo by si z minulých komunálních voleb nevzpomněl na heslo „vystavíme vesnice pro lůzu“, s nímž se ucházelo o voliče Sdružení Mostečané Mostu (dodnes je na prvním místě jejich volebního desatera). A právě místo pro jednu takovou budoucí vesnici, kam by se měli sestěhovat romští spoluobčané, německým reportérům v Chanově představil Sieber. Kromě prohlášení, že řešením pro Romy je „nabourat jejich genetický kód“ či „dostat víc bílé krve“, čímž Romové „dostávají světlejší barvu a víc inteligence“, Sieber na otázku, co ho napadá, když drží v ruce lampu se stínítkem, o níž naznačil, že je vyrobená z kůže vězňů z Dachau, odpovídá: „Nic. Že to stálo hodně peněz.“ O německé reportáži s názvem „Ubytovat, zkasírovat!“ informoval server Romea.

celý článek

V místě bývalého ghetta v Bělorusku objevili stavbaři masový hrob s ostatky více jak 1000 obětí

24. 2. 2019, -jg- |  Svět

MINSK – Masový hrob s přibližně tisícovkou židovských obětí byl minulý měsíc objeven v Bělorusku. Ve městě Brest, na jihozápadě dnešního Běloruska při bělorusko-polské hranici, byly během stavebních prací objeveny kostry mužů, žen a dětí i s kusy oblečení a dalšími osobními věcmi, v místě, kde se během druhé světové války nacházelo brest-litovské ghetto. Objev, který byl uskutečněn v lednu minulý týden ve středu oznámilo zpravodajství Virtual Brest. Od té doby bylo na místě denně objeveno několik desítek lidských ostatků, často s prostřelenými lebkami. Starosta města Alexander Rogačuk sdělil, že kosti patří „obětem ghetta“, kde byli Židé uvězněni nacisty během holocaustu. Rogačuk dodal, že je v kontaktu s místními i mezinárodními židovskými organizacemi, které pracují na tom, aby se ostatkům dostalo pohřbu. Ve druhé světové válce ztratilo Bělorusko 3 miliony obyvatel, 800 tisíc z toho byli Židé.

celý článek

Kresby odjinud. Nová sólo výstava Jaroslava Róny v pražském židovském muzeu

24. 2. 2019, -tz- |  Kultura

PRAHA –Židovské muzeum v Praze připravilo pro příznivce výtvarného umění samostatnou výstavu Jaroslava Róny „Kresby odjinud…“. Malíř, sochař a ilustrátor Jaroslav Róna (*1957), spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých (a autor pomníku Franze Kafky v Praze), na výstavě uvede soubor kreseb z let 2012–18, který nám nabízí možnost proniknout hlouběji do vnitřního světa tohoto umělce. Ve srovnání s Rónovými staršími pracemi se jeho kresby z posledního období méně věnují kosmologii a obecným tématům, zato jsou výpravnější, přibylo v nich historických motivů a občas i humoru. „Kresby odjinud“ vznikají většinou na cestách, kde umělec nemůže malovat a kresby se tudíž stávají jediným prostředkem pro zachycení jeho představ a prožitků. Róna své kresby téměř vždy signuje, datuje a často také označuje místem vzniku, takže zčásti tvoří jakýsi cestovní deník.

celý článek