Dnes je 23. 6. 2018
Zpravodajství
O projektu

Putin: Za ovlivňováním amerických voleb mohou být Židé s ruským občanstvím

12. 3. 2018, -jg- |  Svět

MOSKVA – Podle ruského prezidenta Vladimira Putina mohli stát za vměšováním do amerických prezidentských voleb v roce 2016 Židé nebo jiné menšiny. Během víkendového rozhovoru pro stanici NBC pronesl, že ho to navíc „vůbec nezajímá, protože nereprezentují vládu”. „Možná to vůbec nejsou Rusové, ale Ukrajinci, Tataři nebo Židé, ale s ruským občanstvím, což může být ověřeno. Možná mají dvojí občanství nebo zelenou kartu. Možná jim za to zaplatily samy USA,” dodal nakonec Putin, který trvá na tom, že ovlivňování voleb, z nichž vítězně vyšel Donald Trump, nemá nic co dočinění s Kremlem. Ruský prezident odmítl obvinění amerických zpravodajských služeb, podle nichž on sám takové zasahování do voleb nařídil a figurovat v něm mělo 13 ruských občanů a tři ruské firmy. Rada amerických Židů (AJC) Putinovu poznámku odsoudila, stejně jako izraelská poslankyně Ksenia Svetlova z opozičního Sionistického tábora.

celý článek

Bývalá prezidentka Argentiny stane před soudem kvůli podezření, že kryla Írán při vyšetřování bombového útoku

12. 3. 2018, -mk- |  Svět

BUENOS AIRES – Cristina Kirchnerová, bývalá prezidentka Argentiny a v současnosti senátorka, bude souzena kvůli podezření, že se snažila zamezit vyšetřování íránské stopy v případu bombového útoku na židovské komunitní centrum AMIA. K němu došlo v roce 1994 a zemřelo 85 lidí. Podezření, že se Kirchnerová snaží hatit vyšetřování, jehož stopy vedly směrem do Íránu, vyslovil veřejně v roce 2015 tehdejší vyšetřovatel Alberto Nisman – než ale stihl představit důkazy veřejnosti, byl ve svém bytě nalezen mrtvý a podle všeho se nejednalo o sebevraždu, nýbrž o úkladnou vraždu. Soudní proces s Kirchnerovou, která bude obviněna z maření vyšetřování a zneužití pravomocí, má být veřejný, datum však nebylo dosud stanoveno. Spolu s ní stane před soudem jedenáct dalších vládních činitelů.

celý článek

Americké muzeum holocaustu odebere ocenění nobelistce Su Ťij za lidská práva. Kvůli mlčení k etnickým čistkám Rohingyů

12. 3. 2018, -mk- |  Svět

WASHINGTON – Barmská nositelka Nobelovy ceny míru, kterou dostala roku 1991 na návrh Václava Havla, Aun Schan Su Ťij obdržela od Muzea památky holocaustu ve Washingtonu cenu za podporu lidských práv ve světě již roce 2012. Byla tak teprve druhou nositelkou ocenění pojmenovaného po Elie Wieselovi, prvním byl o rok dříve samotný Elie Wiesel. Nyní však americké muzeum holocaustu oznámilo, že cenu barmské disidentce a současné ministryni odnímá. Důvodem je i její mlčení k vyvražďování etnické menšiny Rohingyů, kteří žijí v západní části země a od přelomu srpna a září loňského roku jsou obětí eskalovaného násilí, před nímž prchají do sousedních států. Do Bangladéše tak před čistkami páchanými místními buddhisty uprchlo 700 tisíc příslušníků této pronásledované menšiny. Jen za první měsíc od počátku eskalace zemřelo podle údajů Lékařů bez hranic 6700 Rohingyů.

celý článek