Dnes je 21. 10. 2017
Zpravodajství
O projektu

Muslimský svět nedovolí vznik druhého Izraele: Írán označil kurdské referendum v Iráku za „sionistické spiknutí“

26. 9. 2017, -jg- |  Blízký východ

ARBÍL – Zatímco pondělního (25. 9.) referenda o kurdské samostatnosti se v irácké části kurdského regionu účastnilo 72 % oprávněných voličů a očekává se, že se drtivá většina z nich vysloví pro „ano“, Írán označil toto referendum za „sionistické spiknutí“ s tím, že „muslimský svět nikdy nedovolí vznik druhého Izraele.“ „Irácký lid nezůstane zticha. Írán, Turecko a další země v regionu se postaví proti této odporné deviaci,“ řekl Ali Akbar Velájatí, rádce íránského nejvyššího vůdce Aliho Chameneího. Turecký prezident Erdogan zas vyhrožoval vojenskou intervencí i ekonomickými sankcemi vůči kurdskému regionu v Iráku. „Kdo uzná vaši nezávislost? Izrael. Svět ale není o Izraeli. Měli byste vědět, že mávání izraelskou vlajkou vás nespasí,“ dodal Erdogan na adresu Kurdské regionální vlády.

celý článek

Alternativa pro Německo zastává silně proizraelské názory. Většina Židů se však obává jejího antisemitismu

26. 9. 2017, -mk- |  Svět

BERLÍN – Třetí nejsilnější strana německého parlamentu po víkendových volbách, krajně pravicová AfD (Alternativa pro Německo), je mezi německými Židy vnímaná jako bašta xenofobie a antisemitismu. Jakkoli se strana snažila nálepky antisemitismu se zbavit, faktem je, že vysoce postavení členové v nedávné minulosti například vyjadřovali uznání vojákům Wehrmachtu či kritizovali, že se příliš mnoho hovoří o vině Němců kvůli holocaustu. Zděšení nad nečekaným úspěchem extremistické islamofobní strany vyjádřili jak nejvyšší představitelé židovských komunit v Německu, tak i prezident Světového židovského kongresu Ronald Lauder. Naopak ale ve výzkumu, jaké postoje zaujímají kandidáti jednotlivých stran v německých parlamentních volbách k Izraeli, vyšli AfD jako strana nejvíce proizraelská. Například 90 % jejích respondentů souhlasilo s tvrzením Angely Merkelové, že „bezpečnost Izraele je německým raison d’être“.

celý článek

Útok palestinského dělníka v izraelské osadě si vyžádal tři mrtvé a jednoho vážně raněného

26. 9. 2017, -jg- |  Izrael

JERUZALÉM – Tři izraelští pracovníci bezpečnosti byli zabiti a jeden vážně zraněn při útoku, který se stal v úterý 26. září v osadě Har Adar na Západním břehu v úterý ráno. Sedmatřicetiletý Palestinec z vesnice Bejt Surik začal střílet na příslušníky hraniční policie i bezpečnostní ochranku najmutou obcí, kteří do osady před 7. hodinou ráno vpouštěli skupinu palestinských dělníků, jíž byl terorista součástí. Podle jednoho z přítomných útočník vzbudil podezření, a tak na něj zavolali, ať se zastaví. Na to on vytál pistoli a začal střílet po Izraelcích. Předtím, než jej zneškodnily výstřely policie, zabil jednoho pohraničníka a dva členy soukromé ochranky, všechny ve věku kolem 20 let. Zabitým policistou byl Šlomo Gevreya (20) z Beer Jaakov, dalším mrtvým byl Josef Ottman (25), izraelský Arab z Abu Ghosh a třetím obyvatel osady Har Adar, který byl později identifikován jako Or Ariš (25). Vážně zraněn průstřely v oblasti hrudi a břicha byl i další obyvatel Har Adar, jeho totožnost média neuvedla.

celý článek

Historicky první Stolpersteiny za romské oběti holocaustu byly položeny v Brně

26. 9. 2017, -jg- |  Z domova

BRNO – Stolpersteinů, pamětních „kamenů zmizelých“, se nově dočkaly i romské oběti holocaustu. V neděli 24. září byly slavnostně položeny před domem s číslem 23, kde před válkou bydleli Jan a Amálie Danielovi v brněnských Černovičkách. „Připomínají, že Romové byly za holocaustu vyvražďováni stejně jako Židé nebo další oběti nacismu,“ řekl autor původně německého projektu Gunter Demnig, který se i této události sám účastnil. Podle Dušana Slačka, historika z Muzea romské kultury v Brně, vypadaly předválečné Černovičky zcela jinak, než jak je lidé znají dnes. Založili je v podstatě romští kotláři a kováři, kteří se v místě v 80. letech 19. století usadili v blízkosti továrny na kostní uhlí. A mezi nimi i velký rod Danielů. Na jaře roku 1943 odsud bylo na 200 romských mužů, žen a dětí transportováno do tábora Osvětim-Březinka, přeživších se vrátilo jen pár.

celý článek