Dnes je 28. 6. 2017
Zpravodajství
O projektu

„Wintonovy děti“ odhalily na pražském hlavním nádraží památník svým rodičům

5. 6. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Na pražském hlavním vlakovém nádraží, v průchodu z odjezdové haly k nástupištím a pod kupolí Fantovy kavárny, byl v sobotu 27. května odhalen památník „Rozloučení“, který věnovaly svým rodičům dvě z tzv. Wintonových dětí. S nápadem na jeho vytvoření přišel před lety Hugo Marom, kterého, coby židovské dítě, Nicolas Winton transportem z okupovaného Československa do Velké Británie rovněž zachránil. Do konce jej však dotáhly Milena Grenfell-Bainesová a Zuzana Marešová, které se realizace projektu zhostily předloni. Peníze na něj vybraly ve veřejné sbírce, kterou zahájily loni v létě. „Památník je vyjádření vděčnosti našim rodičům za podruhé darovaný život a je i trvalou vzpomínkou na ně, kteří nejvíc trpěli a byli největšími hrdiny v příběhu nás, Wintonových dětí. Není nic horšího, než se vzdát svého dítěte v naději, že mu tím zachráníte život,“ řekla pro Idnes.cz Zuzana Marešová. Podle obou žen má ale pomník připomínat také ostatní zachránce, kteří nechávali odcestovat židovské děti z území okupovaných nacisty.

celý článek

Veřejnoprávní televize v Maďarsku odvysílala antisemitskou rétoriku proti Sorosovi

5. 6. 2017, -jg- |  Svět

BUDAPEŠŤ – Veřejnoprávní televize v Maďarsku odvysílala ve středu 24. května řeč íránského duchovního vůdce, v níž nazval Georgea Sorose „zlým sionisticko-americkým multimiliardářem.“ Reportáž odvysílal zpravodajský pořad s názvem Hirado na stanici MTVA, přičemž v něm byly využity výroky Sajída Alího Husejního Chameneího, nejvyššího duchovního vůdce Íránu, jak tvrdí, že právě Soros je zodpovědný za destabilizaci a porážku vlády bývalého íránského prezidenta Mahmuda Achmadínežáda. Pořad odsoudili maďarští Židé, včetně organizace Mazsihisz, která sdružuje židovské obce v zemi. Podle ní Chameneího závěry odrážejí nejčistší a nejčastější formu protižidovských nálad v maďarských krajně pravicových médiích. Soros, který se v Maďarsku narodil, financuje skupiny, které oponují politice pravicové maďarské vlády a v nedávné době se stal předmětem ostrých výpadů ze strany předních maďarských politiků.

celý článek

Nádraží Praha-Bubny se v červnu promění v jedinečnou koncertní a divadení scénu, i galerii

5. 6. 2017, -tz- |  Z domova

PRAHA – Hudbou, hlasy, pamětí i jinakostí. Tím vším ožije koncem června nádraží v Praze-Bubnech, které se od 21. do 25. června promění v alternativní kulturní scénu. „Bubenský slunovrat“ nabídne publiku koncerty, divadlo, happening i vernisáž výtvarných děl. Vystoupí na nich „jiní“ umělci – osobití muzikanti, divadelníci a další špičkoví umělci, kteří nejsou součástí hlavního proudu. Přesto právě oni dotvářejí hlas, rozmanitost i dobrý tón společnosti, která chce zůstat demokratická a otevřená všem. V Bubnech tak vystoupí třeba věhlasný divadelní soubor Farma v jeskyni s představením Čekárna, famózní zpěvačka Ridina Ahmed, zpěvák a akordeonista Mário Bihári se skupinou Bachtale Apsa, kapela Allstar Refjúdží Band nebo zpěvačka Irena Budweiserová. Vstup na všechny akce bude zdarma, pouze na divadelní představení Čekárna je nutná registrace předem.

celý článek

Izraelská typografka vytvořila písmo, které přečte hebrejský i arabský čtenář

5. 6. 2017, -red- |  Izrael

TEL AVIV – Abychom přečetli text napsaný latinkou, stačí nám mít k dispozici horní polovinu liter, zjistil před více než stoletím francouzský oftalmolog Louis Émile Javal. Totéž platí o některých dalších písemných systémech, například i o arabštině. Kupodivu hebrejština funguje opačně, čtenáři stačí dolní polovina písmen, zjistila izraelská grafička Liron Laviová-Turkeničová (32), která na základě svého objevu vytvořila projekt nového písma, které mohou číst hebrejští i arabští mluvčí. Experimentálnímu písmu dala název „aravrit“, v kombinaci hebrejských slov „aravit“ (arabština) a „ivrit“ (hebrejština), a říká, že písmo je jejím pokusem o podpoření soužití Židů a Arabů v Izraeli i mimo něj. „Aravrit je projekt utopického charakteru. Představuje sadu hybridních písmen, v nichž se mísí hebrejština a arabština,“ vysvětluje Turkeničová na webových stránkách svého projektu a dodává: „V písmu Aravrit může každý číst ten jazyk, který si vybere, aniž by přitom ignoroval ten druhý, který je vždy přítomen.“

celý článek

Víc než jen pár much: První slovník moderní hebrejštiny je bez důkladné revize blamáží

5. 6. 2017, Magdalena Křížová |  Nové knihy

PRAHA – Počátkem letošního roku vypustilo nakladatelství Lingea, zaměřené na prakticky orientované cizojazyčné slovníky a jejich elektronické verze, zprávu o tom, že na konci zimy vydá první český slovník moderní hebrejštiny. Na takovou novinu se čekalo roky – hebrejština byla pravděpodobně jedním z posledních jazyků srovnatelného významu, kterému v českém prostředí slovník doposud chyběl, což je vzhledem k poměrně silné novodobé tradici akademické hebraistiky, intenzitě kontaktů obou zemí a i množství literárních překladů dosti překvapivé. Projektů takového rázu tu bylo v minulosti několik (na jednom z nich spolupracovala i autorka tohoto textu), žádný však nebyl doposud dotažen do konce. Že stávající slovník vůbec vznikl, je tedy už samo o sobě věcí nepochybně záslužnou. Jednosvazkový slovník o 40 000 heslech, inzerovaný jako slovník „praktický“, obohacený však o řadu odborných a technických termínů z vybraných oborů, budil naděje – třeba už proto, že u téhož nakladatele vyšla před několika lety pěkně zpracovaná hebrejská konverzace s malým slovníčkem.

celý článek