Židovský
tiskový a informační servis

Venezuelský prezident Hugo Chávez, známý svými sympatiemi ke krajní levici a nepřátelstvím vůči Západu a Izraeli, se v současnosti připravuje na nové prezidentské volby (ty se chystají na říjen). Jeho hlavní vyzyvatel, kandidát středopravicové strany Spravedlnost především Henrique Capriles Radonski, dlouhodobě čelí nejen ostrým verbálním útokům ze strany prezidenta, ale i cílené kampani ve státem kontrolovaných médiích. Zatímco v minulosti byl Capriles, zřejmě pro svůj částečný židovský původ, označován v tisku a rozhlase za agenta mezinárodního sionismu, nyní jej sám Chávez nařkl ze spolupráce s neonacistickými organizacemi. Proti tomu se Capriles důrazně ohradil. „Slyšel jsem prohlášení prezidentského kandidáta Cháveze, v němž mě dával do spojitosti s nacistickými organizacemi. Moje babička ale byla přeživší holocaustu. Chtěl bych Cháveze požádat, aby projevil respekt ne vůči mně, ale vůči mým praprarodičům, které zavraždili nacisté.“ Capriles také řekl, že Venezuelané si zaslouží, aby kampaň před prezidentskou volbou probíhala důstojně. Chávez podle něj nemá tušení, co pojmy fašismus a nacismus ve skutečnosti znamenají. Rodina matky Henriqua Caprilese pochází z Polska, jeho babička byla vězněna ve varšavském ghettu.

Oblastní velení izraelské policie pro Severní distrikt včera (8.8.) oznámilo, že se příslušníkům bezpečnostních sil podařilo odhalit čtrnáctičlennou skupinu arabských občanů Izraele, kteří pašovali výbušniny z Libanonu a podíleli se na přípravě teroristických útoků, plánovaných ší’itským extremistickým hnutím Hizballáh. Deset ze zadržených osob bylo obviněno a bylo proti nim zahájeno trestní stíhání. Jedná se o obyvatele galilejských měst Ghadžar a Nazaret. K dopadení podezřelých vedlo více než měsíční tajné vyšetřování izraelské vojenské kontrarozvědky, která identifikovala vazby zadržených na libanonského pašeráka drog Geroge Nemera, o němž je známo, že v minulosti spolupracoval s teroristy. Ve spojení s ním je i ghadžarský rodák Said Kamoz, jenž roku 2006 uprchl z Izraele do Libanonu poté, co proti němu bylo zahájeno vyšetřování pro podezření ze spolupráce s teroristy. V Ghadžaru dosud žije Kamozův bratr a je pravděpodobné, že výbušniny, které kontrarozvědka ve městě nalezla, patřily právě jemu. Podle zprávy agentury Reuters izraelské vojenské zdroje uvádějí, že odhalením pašerácké skupiny se s největší pravděpodobností podařilo předejít rozsáhlému teroristickému útoku, na němž se vedle arabskoizraelských teroristů v Horní Galileji mohli podílet i samotní členové Hizballáhu, operující v příhraničních oblastech jižního Libanonu.

Budapešťské státní zastupitelství včera oznámilo, že Lászlo Csizsik-Csatáry, někdejší příslušník maďarské policie, jenž se podílel na válečné persekuci Židů, byl zproštěn části obvinění. Konkrétně se jedná o účast na deportace tří set ukrajinských Židů do vyhlazovacích táborů v roce 1941, k níž měl Csatáry přispět v době svého působení ve městě Kamenec Podolský na západě země. Vyšetřování Csatáryho podílu na smrti více 15 000 maďarských Židů, vězněných v košickém ghettu, kde byl v roce 1944 dozorčím, nadále trvá. Důvodem pro zproštění obžaloby v kameneckém případu je podle maďarské prokuratury fakt, že se nepodařilo prokázat Csatáryho přítomnost ve městě v době, kdy zde došlo k likvidaci židovské komunity. Efrain Zuroff z izraelské kanceláře Centra Simona Wiesenthala oznámil, že prověří, zda maďarští vyšetřovatelé vyslechli dostatek svědků, opatřili si potřebné důkazy a vyvodili z nich správné závěry. László Csatáry byl za své činy již jednou shledán vinným, a to roku 1948 v Československu, kde byl odsouzen k trestu smrti. Vyhnul se mu útěkem do Kanady, kde žil po mnoho desetiletí pod falešnou identitou. V devadesátých letech se tajně vrátil do Maďarska, míro jeho pobytu však vyšlo najevo teprve letos v červenci. Po svém zatčení se Csatáry pokusil o útěk, byl však znovu zadržen a maďarské úřady ihned zahájily trestní stíhání. O Csatáryho vydání projevilo zájem Slovensko, kde se dopustil většiny činů, za něž byl již v minulosti odsouzen. Slovenský ministr spravedlnosti Tomáš Borec vyslovil 30. července názor, že László Csatáry by měl být souzen v jeho zemi.

V pořadí již čtvrtá celosvětová konference zástupců různých proudů tzv. „progresivního“ judaismu se koná v těchto dnech (8.-12.8.) v argentinském hlavním městě Buenos Aires. Pořádá ji Světová unie progresivního judaismu (WUPJ), jež sdružuje 1200 liberálních, progresivních, rekonstruktivních a reformních kongregací z pětačtyřiceti zemí, jež reprezentují celkem 1,8 milionů lidí. Konference se osobně zúčastní stávající předseda WUPJ rabi Stephen Fuchs a řada významných židovských osobností spjatých s liberálními proudy judaismu. Mezi tématy, která by se měla na konferenci diskutovat, se objeví například problematika konverzí, asimilace a smíšených sňatků a obecněji otázky, jak mohou obce v moderní době zajistit kontinuitu judaismu, jak vzbudit v mladých i dospělých pouto k Izraeli či jak bojovat s protiizraelskými předsudky a zaujatostí. Reformní a liberální proudy se v judaismu zrodily v devatenáctém století jako reakce na uvolnění poměrů, rostoucí asimilaci a intenzivnější kontakty s nežidovským světem. Nabízejí Židům zmírnění náboženských předpisů a přikázání v reakci na moderní realitu a zdůrazňují v judaismu zejména etické a filosofické aspekty.

Rituální porážka zvířat podle předpisů židovského kašrutu či muslimských pravidel halal může být ohrožena legislativními opatřeními jednotlivých evropských států. Upozornili na to představitelé organizace Kongres evropských rabínů mimo jiné v souvislosti s nedávnými kroky estonské vlády, která se chystá zpřísnit pravidla šechity. Podle předsedy evropské rabínské organizace Pinchase Goldschmidta se může jednat o obecnější trend směřující k omezení či zákazu rituálních porážek, jehož riziko si zatím židovské komunity v řadě evropských zemí neuvědomují. Goldschmidt kritizoval zejména skutečnost, že nyní v Estonsku i vloni v Nizozemí, kde se v parlamentu objevil návrh rituální porážku zakázat, byla citována jako podpůrný argument zpráva pro Evropskou komisi nazvaná DialRel 2010. Podle této zprávy znamená pro zvířata rituální porážka více rizika a utrpení než porážka standardní, jíž předchází omráčení zvířete. Židovské i muslimské komunity přitom zprávu DialRel 2010 kritizují, neboť autoři při jejím sestavování nedostatečně spolupracovali a komunikovali s náboženskými komunitami, na něž má mít přitom zpráva bezprostřední dopad. Goldschmidt dále upozornil, že v lednu 2013 vstoupí v platnost evropská regule týkající se porážek zvířat, která bude členská státy zavazovat k „minimalizaci utrpení zvířat“ během porážky a bezprostředně před ní. Výjimka z povinnosti zvíře před usmrcením omráčit zde sice pro rituální porážky bude zakotvena, nicméně zákon připouští v tomto bodě volnost samostatného rozhodnutí pro jednotlivé státy. V současnosti je rituální porážka zcela zakázána ve Švédsku, Norsku, Švýcarsku a na Islandu. Finsko, Dánsko a Rakousko požadují zákonem omráčení zvířete po provedení řezu. Pokus skupiny zákonodárců zakázat šechitu a halal porážku v Nizozemí vloni nakonec parlamentem neprošel.