Židovský
tiskový a informační servis

Porážka dobytka odpovídající svým provedením požadavkům židovského náboženského práva (tzv. šechita) údajně „nezohledňuje nové vědecké poznatky“. Takový je názor estonského státního úřadu pro ochranu zvířat. Zákony regulující v zemi porážku jatečních zvířat mají být proto zpřísněny. Zástupce úřadu Sirje Jalakas však zároveň ujistil, že vláda v žádném případě neplánuje šechitu zcela zakázat. V čem by chystaná změna měla spočívat, zatím není jasné. Dosavadní regulace židovské rituální porážku v Estonsku je velmi přísná – zabití každého zvířete musí být přítomen člen státní inspekce, jenž musí být uvědoměn s desetidenním předstihem. Zvířata navíc musejí být bezprostředně po proříznutí hrdla zbavena vědomí (předběžné omráčení židovská tradice nepovoluje). Odpůrci tradičních způsobů porážky, jak ji praktikují např. židovství a islám, argumentují údajným zbytečným utrpením zabíjených zvířat, která jsou v okamžiku usmrcení při vědomí. Pravidla, jež pro šechitu stanovuje židovská náboženská praxe, však výslovně zdůrazňují, že zvíře musí být usmrceno co nejrychleji, a tedy prakticky bezbolestně.

Maďarské ministerstvo školství se rozhodlo vrátit hebrejštinu na seznam volitelných maturitních předmětů. Oznámil to představitel ministerstva lidských zdrojů Zoltán Balog v dopise maďarské Federaci židovských obcí. Maturovat z hebrejštiny mohli maďarští gymnazisté do školního roku 2010–11, poté byla hebrejština ze seznamu státem uznaných volitelných maturitních předmětů stažena. Nyní však pro pokračující zájem o tento jazyk vláda toto rozhodnutí vzala zpět a v nadcházejícím školním roce tak opět bude možné závěrečné zkoušky z hebrejštiny skládat.

Tisková agentura Associated Press (AP) oznámila, že předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás hodlá učinit další pokus o získání oficiálního uznání ze strany Organizace spojených národů. Zástupci palestinské autonomie se podle všeho budou na nadcházející schůzi Valného shromáždění OSN ucházet o přiznání statusu pozorovatele. Abbásovi v jeho snahách vyslovila podporu i Arabská liga, své prohlášení však formulovala obecně, bez jasné zmínky o tom, že by k hlasování mělo dojít již na letošní schůzi. Tyto informace naznačují změnu oproti loňským snahám Palestinců o vstup palestinského státu (jehož existenci de iure uznává řada zemí světa včetně ČR) do OSN v pozici řádného člena. Tato iniciativa se však setkala s vlažnými reakcemi či otevřeným nesouhlasem mnoha klíčových členů Spojených národů a po čase vyzněla do ztracena.

Dosud neznámí ozbrojenci zaútočili včera večer (5.8.) na hraniční přechod v Rafáh na severovýchodě Sinajského poloostrova. Zabili přinejmenším 16 egyptských pohraničníků a jeden z vozů, z nichž teroristé útočili, pak pronikl na území Izraele. Palestinská tisková agentura Maan také informovala o tom, že útočníci některé z egyptských vojáků unesli. Vozidlo s teroristy však izraelské ozbrojené síly okamžitě zneškodnily. S největší pravděpodobností se tak podařilo zabránit pokusu o zásadní ofenzívu, jež mohla vést k vražedným útokům na izraelské civilisty. Bezpečnostní situace na Sinaji je dlouhodobě problematická, v posledních době však došlo k jejímu výraznému zhoršení a části poloostrova jsou prakticky mimo kontrolu egyptské vlády. Na tento stav reagují i zastupitelské úřady západních zemí – například velvyslanectví USA v Izraeli vydalo ještě před nedělním útokem prohlášení, v němž americké občany varuje před cestami na Sinaj. Identita pachatelů je zatím neznáma, podezření však padá na mezinárodní organizaci Globální džihád. Radikální islamistická organizace Hamás se od útoku distancovala, její šéf Isamíl Haníje dokonce zabití egyptských pohraničníků výslovně odsoudil.

V sobotu (4.8.) se ve švédském městě Sigtuna na sever od Stockholmu konalo slavnostní shromáždění k připomínce stého výročí narození švédského diplomata Raoula Wallenberga. Ten coby neutrální švédský diplomat v Maďarsku zachránil 20 tisíc Židů před deportacemi do táborů smrti tím, že jim z vlastní iniciativy vydával zvláštní pasy a zřídil pro ně dvaatřicet chráněných domů. Zabránil rovněž likvidaci budapešťského ghetta. Na jeho odvážných aktivitách se spolu s ním podíleli další diplomaté. Wallenberga později zajala Rudá armáda a jeho poválečné osudy jsou nejisté, pravděpodobně zemřel v roce 1947 v jednom ze stalinských lágrů. Na vzpomínkové akci byl za švédského diplomata recitován kadiš a švédská ministryně pro demokracii Brigitta Ohlssonová vyzvala v komentáři pro list Dagens Nyheter k pravidelné výroční připomínce tohoto významného švédského rodáka. Osobnost Raoula Wallenberga, oceněnou letos také zlatou medailí amerického kongresu, tedy nejvyšším oceněním, které tento zákonodárný orgán USA vydává, si připomněly také další země. Vzpomínkové akce proběhly v Moskvě, Budapešti a Berlíně.