V jihovýchodním polském městě Bilgoraji vznikne replika jeruzalémské Zdi nářků. Bude stát na místním židovském hřbitově a iniciovala ji Asociace Isaaca Bashevise Singera. Náklady na stavbu jsou odhadovány na 15, 000 dolarů a na replice zdi budou napsána jména Židů, kteří ve městě žili. Bude mezi nimi i jméno nedávno zesnulého otce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Šmuela Ben-Arciho, který se narodil v Bilgoraji v roce 1914. Později studoval v městském chederu a na ješivě v ukrajinském Meziříčí. Polsko opustil ve třicátých letech. V Izraeli působil jako spisovatel, učitel a básník. Množství svých básní věnoval právě Bilgoraji.
celý článek
V červnu roku 1942 využila skupina zhruba padesáti vězňů nacistického koncentračního tábora v Osvětimi příležitosti a pokusila se během prací na poli uprchnout. Většina z nich byla na místě postřílena, pouze devíti vězňům se útěk zdařil. Byl mezi nimi i August Kowalczyk (15.8. 1921, Tarnawa Góra), až dosud poslední žijící uprchlík. Mluvčí osvětimského muzea Pawel Sawicki včera (30.7.) oznámil, že devadesátiletý Kowalczyk zemřel v neděli v hospicu města Osvětim, jehož založení a budování se sám účastnil. August Marian Kowalczyk, po válce filmový, televizní i divadelní herec a režisér, byl do Osvětimi deportován v roce 1940. Tam pracoval při vykládce stavebních materiálů určených na vybudování přidružených menších táborů Buna a Monowitz. Po svém zdařilém útěku se nejprve skryl v lese, později zůstal sedm dní v úkrytu v podkroví jednoho z domů v hornoslezském městě Bojszowy. Odtud se díky falešným dokladům dostal až do Krakova. Do konce války působil v řadách polské podzemní organizace Zemská armáda (Armia Krajowa). Tento poslední žijící člen z devítičlenné skupinky uprchlíků z Osvětimi využíval své herecké i režisérské kariéry, aby vyprávěl vlastní příběh i temnou historii holocaustu mladším generacím.
celý článek
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických ve své výroční zprávě za rok 2011 o dodržování mezinárodních náboženských svobod zaznamenalo celosvětový nárůst antisemitismu a omezování náboženských svobod v Číně a Íránu. Zpráva se mimo jiné zaměřila na problematiku vzestupu antisemitsky orientovaného chování – na popírání holocaustu, nárůst nacionalistických hnutí, podněcování k protestům proti určitým politickým opatřením státu Izraeli i vzestup tradičních forem antisemitismu, jako jsou konspirační teorie, vandalizování židovských objektů, útoky na osoby židovského původu, nařčení z prolévání krve křesťanských dětí či karikatury démonizující Židy. Na Blízkém východě zpráva zmiňuje protiizraelské smýšlení šířící se v Egyptě, které často obsahuje i popírání holocaustu a antisemitskou rétoriku, v Íránu pak provoz webových stránek, jež prosazují popírání holocaustu a jsou provozovány se souhlasem státních orgánů. Pokud jde o Evropu, upozornila zpráva například na ničení synagog a židovských hřbitovů ve Francii, vzrůstající popularitu otevřeně antisemitských politických stran jako maďarský Jobbik, ničení židovského majetku (včetně synagog a památníků Židům umučeným za druhé světové války) na Ukrajině, fotbalové zápasy v Nizozemí a na Ukrajině provázené antisemitskými slogany a další podobné incidenty. Speciální pozornost pak zpráva věnovala antisemitskému a protiizraelskému tónu, jež se objevuje v příspěvcích oficiálních médií jihoamerické Venezuely.
celý článek