Židovský
tiskový a informační servis

Třebíč, město s významnou židovskou minulostí a zachovaným ghettem, jež se před několika lety dostalo na seznam památek UNESCO, ožije v pondělí 30.7. již devátým ročníkem festivalu židovské kultury Šamajim. Kulturní akce budou až do soboty 4.8. probíhat v Zadní synagoze a v dalších částech židovské čtvrti. Synagoga bude hostit především koncerty klezmerové, klasické i tradiční liturgické hudby, ale i jazzová tělesa, představí se zde hudebníci z Maďarska, České republiky i Slovenska, mimo jiné například klezmerová kapela Létající rabín, slovenští Pressburger klezmer band či maďarská skupina Ha-kol šel ha-nefeš ha-jehudi, která festival zahájí. Bohatý bude rovněž program přednášek a interaktivních dílen, jež se budou týkat například židovské historie Třebíče, symboliky židovských náhrobků či úlohy ženy v judaismu. Na festivalu bude také promítán dokumentární film o Arnoštu Lustigovi Devět životů a diváci budou moci shlédnout divadelní představení Mikve izraelské autorky Hadar Galronové či inscenaci Jak se tloukla okna na motivy povídek Vojtěcha Rakouse. V rámci programu bude návštěvníkům zprostředkována možnost prostřednictvím kostýmované prohlídky nahlédnout do „tradiční židovské domácnosti“ a večer budou moci z radniční věže obdivovat noční pohled na židovskou čtvrť.

V severorumunském městě Radauti byla po celkové rekonstrukci slavnostně znovuotevřena velká synagoga. Středeční slavnostní událost se odehrála za účasti předních představitelů veřejného života, jako byl primátor města, předseda rumunské Federace židovských obcí a rabíni jednotlivých židovských obcí z celého Rumunska. Vyvrcholením akce bylo slavnostní připevnění mezuzy na obrubu vchodových dveří, čímž byla synagoga oficiálně otevřena. Zároveň bylo zahájeno i celodenní symposium týkající se historie židovské komunity v Radauti. Židovská obec v Radauti má dlouhou tradici, sahající až do středověku. Před druhou světovou válkou žilo ve městě více jak 5 000 Židů, avšak po válce se většina přeživších rozhodla emigrovat do Izraele a v dnešní době čítá židovská komunita jen asi 800 čelnů. Většina židovských památek ve městě pochází z 19. století, kdy obec prožívala velký kulturní i ekonomický rozvoj, získala dokonce i vlastní samosprávu. V roce 1879 byla postavena zmiňovaná velká synagoga, jež v dnešní době plní funkci kulturního i náboženského centra obce. Součástí znovuotevření synagogy bylo i zahájení stálé výstavy týkající se židovské komunity města, její historie i tradice.

Desítky křesťanů žijících v pásmu Gazy protestovaly v pondělí (23.7.) proti násilné konverzi k islámu, ke které měli být přinuceni dva členové jejich kongregace. Ti jsou nyní podle komunity násilně drženi neznámo kde. Nevelká, leč hlasitá demonstrace svědčí i o hloubce beznaděje, v níž se místní křesťanská komunita nachází. Ta se cítí ohrožena již od nástupu Hamásu k vládě před pěti lety, dosud ale většinou mlčela. Největší strach mají křesťané z toho, že kvůli emigraci a konverzím komunita nakonec zcela zanikne. Již nyní se počet křesťanů, tvořících v Gaze náboženskou minoritu, snížil z původních 3 500 na 1 500. „Pokud to takhle půjde dál, nezbyde v Gaze jediný křesťan,“ říká Huda Al-Amašová, matka jednoho z násilně islamizovaných křesťanů. Změna víry je v arabském světě obzvláště bolestnou záležitostí, neboť většinou znamená absolutní vyloučení z vlastního společenství. Hlavním důvodem pro odliv křesťanů z Gazy je ale téměř naprostá absence pracovních míst. Oba konvertité, Ramez Al-Amaš (25) a Hiba Abú Daúdová (31), která s sebou odvedla i své tři dcery, nejsou k nalezení, aby se k nastalé situaci vyjádřili. Podle gazské policie se oba konvertité zdržují s jistým muslimským náboženským předákem dobrovolně a na vlastní žádost. Bojí se prý totiž odvety svých rodin. Oba údajně konvertovali na základě vlastního svobodného rozhodnutí.

Australská vláda oznámila svůj záměr věnovat 510 tisíc dolarů do fondu Auschwitz-Birkenau. Ve čtvrtek (26.7.) to oznámila australská ministerská předsedkyně Julia Gillardová při návštěvě Centra holocaustu v Melbourne. „Smysl tohoto kroku je prostý – zajistit, aby měl fond vždy dost prostředků na zachování Osvětimi-Birkenau pro všechny další generace,“ prohlásila Gillardová. „Věnujeme fondu tento dar, protože Osvětim je místem s nadčasovou historií, jež se týká celého lidstva.“ Židovský poslanec Michael Danby, který premiérku Gillardovou na návštěvě Centra holocaustu doprovázel, označil gesto australské vlády za „přisvědčení životu a boj za přežití přeživších“. Fondu, který byl založen v roce 2009, již věnovaly finanční prostředky dvě desítky zemí světa, mimo jiné Německo, Francie, USA, Kanada, Velká Británie a Izrael. V současné době spravuje fond 120 milionů dolarů, cílem je shromáždit 145 milionů. Z těchto prostředků má být do budoucna financována péče o pamětní místo a muzeum v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau, kde během druhé světové války nacisté vyvraždili milion Židů.

Tiša be-av (Devátý den hebrejského měsíce Avu, letos připadne na neděli 29.7.) je v židovské historii velmi pohnutým datem. Věřící po celém světě si přísným postem připomínají zničení prvního jeruzalémského chrámu babylónským Nebukadnesarem II., k němuž došlo v roce 586 př.n.l. a po němž následovalo odvlečení většiny židovských obyvatel do vyhnanství v Babylóně. Devátého avu roku 70 došlo i ke zničení druhého jeruzalémského chrámu, tentokrát Římany v čele s vojevůdcem Titem. Na tento den tradičně připadají i další katastrofy židovského lidu. Například hřích zvědů, kvůli němuž nemohlo z Boží vůle vstoupit do Země zaslíbené pokolení, jež vyšlo z Egypta. Podle 13. kapitoly knihy Numeri zvědové vyslaní prozkoumat zemi se vrátili se zprávami, že sice oplývá medem a strdím, ale místní lid je velmi silný. Pro tuto bojácnost bylo celé pokolení na poušti potrestáno. V tento den došlo i k dobytí města Beitar Římany, čímž bylo ukončeno povstání Bar Kochby (132–136). Bar Kochba revoltoval proti římské nadvládě a povstání zahájil zřejmě proto, že císař Hadrián chtěl na ruinách Jeruzaléma vystavět nové město Aelia Capitolina a místo jeruzalémského chrámu měl ve městě stát chrám Jovův. Židům byla v téže době také zakázána obřízka. Z pozdějších dějin jmenujme vyhnání Židů z Anglie (1290), ze Španělska (1492), vyhlášení první světové války (1914) či likvidaci Varšavského ghetta (1942). Ke všem těmto událostem došlo podle židovské tradice právě na devátého Avu. Po příchodu Mesiáše a vybudování třetímu chrámu se Tiša be-av stane dnem veselí a radosti.

Podle mluvčího americké Národní bezpečností rady Tommy Vietora podepíše dnes (27.7.) prezident Barack Obama novou smlouvu o posílení bezpečnostní spolupráce s Izraelem. Konečným hlasováním o tom minulý týden rozhodl americký Kongres. Podle Vietora smlouva „prohloubí bezpečnostní spolupráci s Izraelem rozšířením vojenské výpomoci a zpřístupní Izraeli další vybavení“. V nové smlouvě jsou přesně a podrobně definovány oblasti spolupráce a výpomoci mezi oběma zeměmi – ochranný raketový systém, vnitřní bezpečnost, energie, zpravodajská služba a zabezpečení počítačů. Postavení Izraele v rámci NATO se tak výrazně zlepší. Amerika mu také poskytne letouny umožňující tankování paliva za letu a zvláštní bojové prostředky. V nové smlouvě jsou také ustavena společná cvičení amerického a izraelského letectva.