Dnes (24.7.) byly na izraelské území vypáleny dvě další rakety z pásma Gazy. Jedna byla zachycena a zneškodněna nad jihoizraelským městem Aškelon ochranným systémem Železný štít. Další raketa dopadla na otevřené území. Podle posledních zpráv nebyl při palbě nikdo zraněn a nedošlo ani ke škodám na majetku.
Bývalá ministryně zahraničí Spojených států amerických navštívila Českou republiku. V neděli (22.7.) se zúčastnila setkání v Terezíně, při té příležitosti otiskla svou ruku do zvláštní hmoty, z níž bude později vyroben křišťálový odlitek. Ten poputuje do místního Muzea křišťálových doteků, kde je již například odlitek ruky Václava Havla či Arnošta Lustiga. Albrightová při té příležitosti zmínila svou rodinu, z níž dvacet čtyři členů přišlo o život v nacistických koncentračních táborech. Krátce také představila svou knihu Pražská zima, jež má v České republice vyjít letos v zimě. Popisuje v ní dění v Československu v letech 1937–1948. Vzpomíná také na svého otce, diplomata Josefa Korbela, odchod do londýnského exilu, válečných letech v zahraničí, exilové vládě i o své rozvětvené rodině a jejích osudech za holocaustu.
Díky nové aplikaci iTunes se na mapu opět dostávají dvě „ztracená“ židovská města. Jde o slovenskou Bratislavu a polskou Osvětim. Dva rozdílné projekty co do struktury i rozsahu se snaží o jediný cil – zrekonstruovat povědomí o židovské minulosti a poučit o tom, jak velké kulturní dědictví zničili během války nacisté a po válce komunisté. Osvětim, která patřila před válkou k málu převážně židovským jihopolským městům užívá novou aplikaci pro iPad a iPhone k rozšíření webových stránek, map a knihy. Bratislavský projekt Ztracené město se zaměřuje na turistickou trasu a repliku zdobné synagogy v maurském stylu na bratislavském židovském městě. Ta je postavena z lešení a plachtoviny a bude zde stát tři měsíce. Ředitel osvětimského Židovského centra Tomasz Kuncewicz založeného v roce 2000, které je za celý projekt zodpovědné, prohlásil, že osvětimská aplikace je průkopnická v užívá moderních technologií, uživatelům je dostupná již od tohoto měsíce, pro iTunes je zdarma a brzy bude přístupná i pro Android. Aplikace se zaměřuje hlavně na interaktivní mapy, uživatelům poskytuje také videozáznamy, svědectví přeživších, audio popisy a trojrozměrné modely zničené Velké synagogy.
Letos v květnu rozhodl německý oblastní soud v Kolíně nad Rýnem o zákazu vykonávání obřízky u nezletilých chlapců. Podle výnosu soudu jde o ublížení na těle a rodiče, kteří nebudou tento zákaz respektovat mohou být stíháni pro přestoupení zákona. Obřízka je povolena pouze ze zdravotních důvodů. K tomuto německému výnosu se v nedávné době přidaly i dvě švýcarské nemocnice. Podle francouzské tiskové agentury AFP nejprve přestala obřízku praktikovat dětská nemocnice v Curychu a tento týden se přidala i fakultní nemocnice St. Gall. Marco Stuecheli, mluvčí curyšské nemocnice celou věc komentoval s tím, že nemocnice zhodnocuje legální a etické postoje ve Švýcarsku. Dodal, že tento krok pravděpodobně neovlivní praxi, neboť obřízku zdarma vykonává jakákoli nemocnice v zemi. Židovští pacienti se navíc většinou obrací na specialisty známé vně židovské komunity, curyšská nemocnice tak vykonává jednu či dvě nábožensky motivované obřízky za měsíc.
V neděli (22.7.) uběhlo sedmdesát let ode dne, kdy nacisté začali s likvidací Varšavského ghetta známou jako „Velká akce“. Každý den musela židovská rada ghetta vypravit 6 000 osob, které byly dále deportovány na východ. Většinou do vyhlazovacího tábora Treblinka. V průběhu následujících týdnů tak bylo do nacistického tábora převezeno více než 250 000 Židů. Pietní připomínky tohoto výročí, které se ve Varšavě konalo vůbec poprvé, se zúčastnil například izraelský ministr školství Menachem Eliezer Mozes. Ten na ceremonii četl úryvky z deníku Hillela Seidmana popisujícího činnost podzemních hnutí a spolků ortodoxních Židů v hnutí odporu vně ghetta. Pawel Spiewak z Židovského historického institutu ve Varšavě vyjádřil názor, že největšími oběťmi holocaustu byly děti. Z Varšavského ghetta přežilo pouze 500 dětí.