Židovský
tiskový a informační servis

Čtyřicet židovských osobností ze Spojených států amerických zaslalo izraelskému ministerskému předsedovi Benjaminu Netanjahuovi dopis, v němž vyjadřují svůj nesouhlas se zprávou tzv. Leviho komise. Podle tohoto dokumentu má izraelská vláda právo legalizovat nepovolené židovské osady na obsazených palestinských územích. Zpráva komise není právně závazná, Netanjahu však po jejím obdržení oznámil, že se jí bude vážně zabývat. Autoři dopisu se nyní pokoušejí ovlivnit jeho rozhodnutí a přesvědčit premiéra, aby se doporučením Leviho komise neřídil. „Jako přesvědčení obhájci Izraele a stoupenci jeho charakteru demokratického židovského státu jsme znepokojeni zprávou bývalého soudce nejvyššího soudu Edmunda Leviho,“ píší autoři s tím, že kdyby se vláda návrhem řídila, ohrozila by tím tzv. dvojstání řešení i mezinárodní prestiž Izraele. Mezi podepsanými jsou zástupci náboženských obcí, Židovské agentury či akademického světa mezi jinými též známá historička Deborah Lipstadtová.. Závěry Leviho komise již odmítlo i americké ministerstvo zahraničních věcí, k pokračující výstavbě osad se nedávno vyjádřil také izraelský prezident Šimon Peres.

Minulou neděli (15.7.) se ve Varšavě uskutečnilo setkání přibližně pětapadesáti polských nositelů titulu Spravedlivý mezi národy, jehož hostiteli byli mimo jiné izraelský velvyslanec Cvi Rav-Ner a mezinárodní sdružení Židovská organizace pro spravedlivé mezi národy. Stanlee Stahl, viceprezident této organizace, vyzdvihl zásluhy Poláků, kteří za druhé světové války riskovali své životy ve snaze zachránit své židovské sousedy. „Vy, spravedliví tohoto světa, pokládáte své chování v té době za cosi samozřejmého, ale my všichni víme, že to bylo mnohem víc. Vaše činy představují něco skutečně mimořádného.“ Během poválečného období bylo za spravedlivé mezi národy prohlášeno více než 6 350 Poláků. Jak ale připomíná izraelský deník Haaretz, v průběhu mnoha desetiletí komunistické nadvlády stály jejich zásluhy zcela mimo zájem oficiálních míst. V Polsku, stejně jako v ostatních zemích sovětského bloku, bylo nacistické pronásledování Židů přehlíženo a veškerá pozornost se zaměřovala na roli Rudé armády. Teprve po pádu totalitního režimu a obnově demokracie počátkem devadesátých let se Polákům, kteří zachránili mnoha stům Židů, dostalo uznání i ve vlasti.

Bosenští politikové se minulý pátek (13.7.) setkali, aby projednali změny ústavy, které by měli umožnit příslušníkům národnostních menšin ucházet se o volené funkce. Schůze se uskutečnila krátce poté, co Bosnu a Hercegovinu k reformě ústavy vyzvali vedoucí představitelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Dnes platná bosenská ústava pochází z roku 1995, napsána byla v době vrcholících mírových rozhovorů koncem války v bývalé Jugoslávii. Problematické omezení práv menšin je nechtěným důsledkem snahy dosáhnout mírového soužití tří hlavních národů Bosny a Hercoegoviny: Muslimů (48 % obyvatel), Srbů (31 %) a Chorvatů (14 %). Ústava přesně stanoví, jaký má být poměr těchto národností v parlamentu a dalších vrcholných orgánech země. To ovšem neumožňuje kandidaturu příslušníků národnostních skupin, kteří se neidentifikují s žádným z hlavních bosenských národů, zejména Romům a Židům. Tento stav označil již v roce 2009 Evropský soudní dvůr za diskriminaci a vyzval bosenské zákonodárce ke změně ústavy. Podnět k tehdejšímu jednání dal bosenský židovský právník Jakob Finci, který poukázal na to, že zákonná úprava, zajišťující rovný přístup k podílu na správě státu, je odpovědností volených zástupců občanů Bosny a Hercegoviny.

V noci na sobotu (13.-14.7.) schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, jehož smyslem je navrácení či náhrada majetku, uloupeného náboženským společenstvím za komunistického režimu. Tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus přijetí zákona přivítal jak rozumné vyřešení dlouhodobě nejasného vztahu mezi státem a církvemi. Zdůraznil přitom fakt, že výsledné znění zákona je kompromisem a že obě strany – stát i církve – si uvědomovaly nutnost vzájemných ústupků. Tento fakt je přitom snadné přehlédnout v atmosféře vzrušené politické debaty a zásadního nesouhlasu opozice, podle níž stát náboženským společnostem nemístně ustupuje. Podle Krause je také velmi důležité uvědomit si, že pro církve a obecně a pro židovské obce zvlášť je má morální rozměr zákona přinejmenším stejný význam jako jeho aspekt finanční. Stát nyní poprvé oficiálně uzná svůj závazek vůči významné části obyvatelstva, kterou komunistický režim systematicky znevýhodňoval. Navrácení části hmotného majetku je tak snahou o alespoň dílčí nápravu historických křivd. Rozložením vyplácení finančních náhrad do delšího časového období se navíc zmírní zátěž, kterou budou znamenat pro český státní rozpočet. Tomáš Kraus také vyslovil politování nad vášnivými politickými spory, které zastírají konsensuální charakter zákona.

Na Kypru byl zatčen agent teroristického hnutí Hizballáh, plánující vražedný útok na Izraelce pobývající v zemi. V sobotu (14.7.) to oznámily tamní oficiální zdroje. Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu z přípravy atentátu obvinil Írán. Podle jeho slov kyperský případ vykazuje řadu podobností s nedávnými pokusy Íránem podporovaných islámských radikálů zaútočit na diplomaty a izraelské občany v Thajsku, Gruzii, Ázerbájdžánu, Indii či USA (tam měl být terčem útoku velvyslanec Saúdské Arábie). Podezřelý, čtyřiadvacetiletý držitel libanonského a švédského občanství, byl zatčen 7. července na základě informací, jež kyperským policistům předaly izraelské tajné služby. Zatčení podezřelého i to, že existují důkazy o tom, že obětí jeho útoku se měli stát Izraelci, potvrdil kyperský veřejnoprávní rozhlas s odvoláním na vedení policie.