Židovský
tiskový a informační servis

Evropské seskupení ortodoxních rabínů vyzývá německé Židy, aby i nadále prováděli obřízky novorozených chlapců, i když to podle německého soudu může být posuzováno za kriminální čin. Tak o tom rozhodl v květnu tohoto roku oblastní soud v Kolíně nad Rýnem, který posuzoval případ muslimského doktora. Ten vykonal obřízku čtyřletého muslimského chlapce, jenž musel být následně hospitalizován. Soud rozhodl, že právo dítěte na ochranu před tělesným poškozením je důležitější než zájem rodičů či náboženská svoboda. Obřízka nezletilého chlapce, která není vykonána z čistě lékařských důvodů, může tedy být posuzována jako přestoupení zákona. Rabi Pinchas Goldschmidt, prezident Konference evropských rabínů, svolal narychlo do Berlína členy Konference na poradu. Dodal, že se nedomnívá, že by sedmdesát let po holocaustu někdo v Německu poslal rodiče či mohela (odborník vykonávající obřízku) do vězení, celou věc je však nutno projednat a zvážit další možné kroky.

Synoda britské anglikánské církve rozhodla o schválení podpory a posílení vztahů s Ekumenickým doprovodným programem v Palestině a Izraeli (Ecumenical Accompaniment Program in Palestine and Izrael, EAPPI), což je jedna z organizací podporující bojkot Izraele, zastavení investic a sankcionování tohoto státu. Je také známá svým jednostranným postojem k izraelsko-palestinskému konfliktu. Podle webových stránek EAPPI pořádá tato organizace pobyty na Západním břehu, aby zprostředkovala „život pod okupací“. Každoročně se tak na palestinská území dostane zhruba dvacet členů programu, kteří pak působí jako dobrovolníci v Hebronu či jiných palestinských městech a doprovázejí jejich obyvatele přes vojenská kontrolní stanoviště, kde monitorují případné „obtěžování“. S izraelskou stranou nemají žádný kontakt. Jicchak Santis, programový šéf NGO Monitor, instituce, jež sídlí v Jeruzalémě a snaží se o potírání proti-izraelské agitace, označil EAPPI za organizaci podněcující k neshodám mezi křesťany a Židy a systematicky ignorující palestinský teror proti izraelským civilistům.

Kanadské noviny The Toronto Star informovaly ve středu (11.7.), že na těle Fazula Abdullaha Mohammeda (38), zastřeleného minulý rok somálskými ozbrojenými složkami, byly nalezeny plány několika teroristických útoků, ke kterým mělo dojít v Londýně. Africký vůdce Al Káidy, velmi blízký samotnému Usámovi Bin Ládinovi, byl zastřelen při pokusu o nelegální přechod vojenského kontrolního stanoviště. Ve Spojených státech amerických byl Abdullah Mohammed obviněn z bombových útoků na americké ambasády v Keni a v Tanzánii, jež podle obžaloby spáchal v roce 1998. Tyto teroristické útoky si vyžádaly 224 životů. Plány nalezené na jeho těle nazvané „Mezinárodní operace“ svědčí o úmyslech zaútočit na londýnskou Eton College a hotely Ritz a Dorchester včetně pokusu o únos. Dějištěm dalších útoků se měly stát čtvrti Stamford Hill a Golders Green, které jsou hustě osídlené právě britskými Židy. „Naším cílem je napadnout Londýn (…) tyto útoky musí provázet pečlivě naplánovaná mediální kampaň, která by osvětlila, proč jsme si vybrali tyto cíle, abychom odmítli pokrytectví, rozptýlili pochyby o muslimech a inspirovali mladé muslimy k napodobení našich akcí,“ píše se dále v nalezeném dokumentu.

Potomci bankéře Matiase Fischera, který zemřel v koncentračním táboře během druhé světové války, žalují u federálního soudu v New Yorku maďarské, rakouské a německé banky, které odmítají vrátit majetek, uložený v jejich sejfech. Částka, která byla vyčíslena na 18 miliónů dolarů, získaly tyto banky jak v hotovosti, tak v uměleckých předmětech a cennostech. Jedná se o dceřiné banky skupiny Erste, dále o Bavorskou zemskou banku a maďarskou banku Nemeti. Zmíněné banky mají podle žaloby podíl na holokaustu maďarských Židů, neboť poškozeným rodinám zablokovaly jejich majetek, který si ještě před válkou uložili na svá konta, a tím jim fakticky znemožnily opustit zemi před hrozícím nebezpečím. Právníci rodiny Fischerů dále tvrdí, že uvedené banky se pokusily majetek ukrýt a přivlastnit si ho. Žalující strana viní tyto banky z porušení mezinárodního práva, napomáhání genocidě a neoprávněného obohacení.

V úterý 10. července uplynulo 70 let od zahájení deportací romského obyvatelstva tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava do sběrného tábora, vybudovaného poblíž obce Lety na Písecku. Vzpomínkové akce se zúčastnil i premiér Petr Nečas, jenž ve svém projevu zdůraznil nelidské podmínky, ve kterých oběti romského holokaustu žily a umíraly. Pietní shromáždění však bojkotovalo několik romských sdružení, neboť jsou nespokojení s tím, jak se k této otázce staví česká vláda. Kritiku si podle nich zaslouží nejen samotný premiér Nečas, ale i vláda jako celek. Premiérovi je vyčítáno, že se takovéhoto setkání v letošním roce účastní poprvé, přestože v květnu proběhl již jeden tradiční pietní akt. Květnovou vzpomínku obětem romského holokaustu navíc pořádají přímo jejich pozůstalí a tak očekávali, že se jí zúčastní i členové kabinetu. Vláda však vyslala do Let pouze svoji zmocněnkyni Moniku Šimůnkovou, což romské organizace kritizovaly jako nedostatečnou reprezentaci. Vláda je však kritizována i za to, že nedostatečně koná i v případu odkupu a zbourání velkovýkrmny vepřů, která stojí na místě bývalého tábora již od 70. let. I tentokrát při svém projevu premiér Nečas potvrdil, že vepřín zrušen nebude, k jeho odkoupení vláda údajně nemá prostředky. Při romském holocaustu bylo vyvražděno 90 procent Romů žijících na českém území. Z celkového počtu 1300 Romů internovaných v táboře Lety u Písku jich válku přežily jen tři stovky. Část vězňů zahynula přímo v táboře na následky epidemií a životních podmínek, část byla poslána do plynových komor v Osvětimi-Birkenau.