Židovský
tiskový a informační servis

Izraelský prezident Šimon Peres se v úterý (10.7.) mimořádně kriticky vyjádřil k problému židovských osad na obsazených palestinských území. Učinil tak u příležitosti každoroční připomínky úmrtí průkopníka politického sionismu Theodora Herzla (1860–1904), od jehož úmrtí uplynulo třetího července 108 let. Peres ve svém projevu o podstatě sionistické ideje označil osady za hrozbu pro Izrael. Prezidentův kritický pohled má přitom poněkud jinou perspektivu než kritika zahraničních politiků a mezinárodních organizací. Peres totiž upozornil nejen na to, že z hlediska mezinárodního práva je existence osad problematická, ale především na to, že jejich výstavba a s ní související přítomnost židovských osadníků na palestinských územích znesnadňuje budoucí vytyčení jasně definovatelných hranic mezi palestinským a židovským státem. Kdyby se totiž všechna města, na jejichž území osady vznikly a stále vznikají, měla stát součástí Izraele, znamenalo by to, že by uvnitř jeho hranic nadále existovala velká palestinská menšina, jejíž členové by z pochopitelných důvodů k Izraeli necítili žádnou loajalitu. Navíc by tento stav mohl do budoucna ohrozit židovský charakter Izraele, ve kterém by Palestinci a současní izraelští občané arabské národnosti časem mohli představovat většinu.

Izraelská přítomnost na Západním břehu Jordánu není okupací a vláda má právo zpětně legalizovat existenci židovských osad, vzniklých na palestinských územích bez úředního povolení. K tomuto názoru dospěla tzv. Leviho komise, skupina právních expertů jmenovaná vládou k prozkoumání této otázky. Doporučení komise, oznámené toto pondělí (9.7.), není závazné, může však posloužit vládně jako podpůrný argument pro případné další kroky. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že názor právníků si zaslouží důkladné zvážení a že se zprávou bude zabývat vládní komise pro záležitosti osídlení obsazených území. Hranice oblasti, dnes obvykle nazývané Západní břeh Jordánu, jsou dány linií příměří po skončení izraelské války za nezávislost v letech 1948–49. Až do roku 1967 bylo toto území v držení Jordánska, po šestidenní válce je anektoval Izrael. Většina zemí světa však jordánskou anexi území Západního břehu nikdy oficiálně neuznala, a právě o tento fakt se opírá tvrzení Leviho komise, že izraelská správa oblasti není okupací.

Oblastní soud v Jeruzalémě včera (10.7.) rozhodl zastavit trestní stíhání bývalého předsedy vlády Ehuda Olmerta pro podezření z podvodu, zpronevěry, daňových úniků a falšování oficiálních dokumentů v sérii trestních kauz, jež před čtyřmi lety vedla k jeho rezignaci a pádu středové vlády pod vedením jeho strany Kadima. Patrně nejzávažnější z obvinění se týká Olmertova vztahu k americkému židovskému podnikateli Morrisi Talanskému, který Olmerta finančně podporoval pod dobu 15 let v průběhu celé jeho politické kariéry. Kritici bývalého premiéra podezřívali z nelegálních finančních machinací, s jejichž pomocí se vyhýbal placení daní a z využívání takto nabytých prostředků k podplácení a znevýhodňování politických odpůrců. V době, kdy stál Ehud Olmert v čele vlády (2006–2009), vyústily dohady o jeho možné nelegální činnosti v hlubokou politickou krizi, kdy velká část veřejnosti i politické scény volala po jeho odstoupení. Olmert nakonec 30. července 2008 oznámil svou rezignaci na post premiéra i vůdce strany Kadima. Jeho nástupkyně v této funkci Cipi Livniová však nedokázala sestavit většinovou vládní koalici a Olmert tak zůstal úřadujícím premiérem až do předčasných voleb v únoru 2009.

Vlády Spojeného království a několika dalších evropských států požádaly profesora mezinárodního práva Jamese Crawforda, působícího na univerzitě v Cambridgi, o právní expertízu týkající se snah některých organizací prosadit bojkot zboží z izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Podle Crawfordova názoru je případný zákaz prodeje těchto výrobků v pravomoci evropských států a neodporuje ani směrnicím Evropské komise či dalších orgánů EU. Jako hlavní argument pro toto tvrzení zpráva uvádí fakt, že žádný členský stát EU neuznává obsazená území za oficiální součást Izraele. Crawford však zároveň zdůrazňuje, že k bojkotu zboží vyráběného na Západním břehu evropské státy nic nezavazuje. Případné rozhodnutí evropských států zakázat prodej zboží z obsazených území by se mohlo výrazně dotknout významné izraelské firmy Ahava, známé výrobou kosmetických přípravků s obsahem minerálních látek z Mrtvého moře. Evropská unie podporuje výzkumný program vedený touto firmou pravidelnými granty, schvalovanými každoročně Evropským parlamentem. Podle britského deníku The Independent ovšem členové Evropské komise europoslance ujistili o tom, že nová právní expertíza nepředstavuje překážku pro poskytování této podpory.

Francouzské úřady začaly vyšetřovat, proč unikla nahrávka vyjednávání francouzské policie s toulouským vrahem Mohamedem Merahem, který v březnu tohoto roku zavraždil před školou Ozar Hatora tři židovské děti a rabína. Televizní stanice TF1 odvysílala v neděli večer nahrávku, ve které Merah vyjednává s policií těsně před tím, než byl zastřelen. Merah se zde mimo jiné přihlásil k radikálnímu islámu a prohlásil, že se nebojí smrti. Úřad nejvyššího státního zástupce v pondělí oznámil, že zahájí vyšetřování tohoto případu, neboť na uveřejněné informace bylo uvaleno embargo. Zveřejněné nahrávky navíc pobouřily rodiny obětí. Samotná stanice sice tyto nahrávky okamžitě stáhla ze svých webových stránek, mezitím se však objevily i jinde na internetu. Nyní panují obavy, aby tato nahrávka nepodnítila případné Merahovy stoupence k dalším násilným činům. Podporu poškozeným rodinám vyjádřil i Richard Prasquier, předseda CRIF, zastřešujícího sdružení židovských obcí ve Francii. „Slyšet tohoto vraha, jak se hrdě hlásí ke svým činům, může být pro rodiny obětí nesnesitelné,“ řekl agentuře AFP. Televizní stanice se však ústy svého mluvčího Harryho Roselmacka brání tvrzením, že povinností novináře je především informovat diváky.