Židovský
tiskový a informační servis

Představitelé vlámského Flanderského fóra židovských organizací a frankofonní Komise pro koordinaci židovských organizací v Belgii (CCOJB) se dostali do vzájemného sporu, k němuž dal podnět chystaný projekt, připomínající bývalé židovské obyvatele Antverp zavražděné za druhé světové války. Památka antverpských Židů má být uctěna umístěním pamětních desek v podobě kovových dlažebních kamenů s jménem a životními daty každé známé oběti. Ty mají být umístěny před domy, v nichž zemřelí bydleli před svou deportací do koncentračních táborů. Vedení města již vyslovilo plánu svou podporu. Zastřešující organizace Židů v obou hlavních jazykových komunitách Belgie se však nemohou shodnout na tom, jedná-li se o vhodnou podobu památníku obětem holocaustu. Podle představitele flanderského Fóra Eliho Ringera nejsou dlažební kostky, jejichž zhotovení a umístění mají financovat jednotliví soukromí dárci, šťastným nápadem pro svou značnou nákladnost. „Ne každý si je bude moci dovolit, a připomínka minulosti by měla být kolektivní záležitostí, z níž nebude nikdo vyloučen“, citovala Ringera tisková agentura Jewish Telegraph Agency. Fórum také vyzvalo starostu Antverp Patricka Janssense, aby se projektu neúčastnil. Předseda CCOJB Maurice Sosnowski však argumentaci vlámských Židů odmítá s tím, že naprostá většina zájemců bude schopna pamětní kámen zaplatit, a obec navíc poskytne podporu těm, kteří si ji dovolit nemohou. Sosnowski také prohlásil, že Fórum nezastupuje potomky antverpských obětí holocaustu, protože mnoho vlámsky hovořících Židů, kteří dnes žijí v Antverpách, přišlo do Belgie až po druhé světové válce.

Jeruzalémský památník obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem se rozhodl pozměnit text, týkající se role papeže Pia XII. (1939–1958) v průběhu druhé světové války. Původní panel v expozici nejdůležitějšího izraelského muzea holocaustu byl k papeži Piovi XII. velmi kritický, neboť si všímal jeho vlažného odsouzení nacismu a především jeho nechuti jasně se postavit proti holocaustu. Nový text však reflektuje také stanoviska Vatikánu a všímá si úsilí Pia XII. při záchraně evropských Židů před holocaustem.

Židovská agentura (Sochnut), která se zabývá organizací přistěhovalectví do Izraele, zveřejnila data týkající se alije v období prvních čtyř měsíců roku 2012. Podle dat, která má agentura k dispozici, se v tomto období celkově mírně snížila imigrace do Izraele. Přesto existují rozdíly mezi regiony, ze kterých imigranti do Izraele přicházejí. Zatímco počet imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu se v poměru ke stejnému období minulého roku snížil, ze zemí západní Evropy se přistěhovalectví naopak zvýšilo. Konkrétně přišlo v období mezi 1.1. a 5.5. 2012 do Izraele 5961 nových přistěhovalců, tedy o 7 % méně než za stejné období v minulém roce. Více jak polovina imigrantů pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu, značný počet přistěhovalců, kolem 850, pochází z Etiopie. Z USA přišlo do Izraele 713 obyvatel, tedy jen nepatrně méně než za stejné období v roce minulém (732). Naopak ze západní Evropy se počet přistěhovalců zvýšil o plných 20 procent (z celkového počtu 771 v minulém období na 994 imigrantů v období tohoto roku).

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) minulý pátek (29.6.) oznámila zařazení baziliky Narození Páně v Betlémě na seznam světového kulturního dědictví. Jako země, garantující péči o tuto památku, je uvedena Palestina. Toto rozhodnutí je tak jedním z prvních praktických projevů nedávného přijetí Palestiny za člena UNESCO, proti němuž protestovaly Izrael i řada západních zemí. Hlasování na právě probíhajícím zasedání organizace v Petrohradě, na jehož základě byla bazilika na prestižní seznam zařazena, iniciovali palestinští delegáti. Bylo o něm přitom rozhodováno v režimu „naléhavé“, který je vyhrazen objektům či lokalitám v akutním ohrožení. Právě tento fakt kritizují zástupci Spojených států. Za normálních okolností je totiž zapsání památky na seznam světového kulturního dědictví dlouholetým, pečlivě zvažovaným procesem. Rychlé uznání baziliky coby palestinské památky proto vyvolává pochybnosti a podezření, že skutečným důvodem návrhu je snaha o mezinárodní zviditelnění budoucího palestinského státu jako samostatné politické jednotky.

Tým archeologů ze Spojených států a Izraele objevili v lokalitě Huqoq Galileji pozůstatky synagogy z římského období. Cenný objev oznámil Izraelský památkový ústav v pondělí (2.7.). Podle dochovaných fragmentů se zřejmě jednalo o bohatě zdobenou stavbu s mozaikovou podlahou a dalšími prvky, typickými pro pozdně antickou architekturu ve východních provinciích říše. Vedoucí vykopávek Jodi Magnessová z univerzity v Severní Karolíně zdůraznila význam nálezu, spočívající v neobyčejně vysoké umělecké úrovni a mistrném zpracování mozaik. Ty zachycují vedle hebrejských nápisů také vyobrazení inspirovaná biblickým příběhem o Samsonovi a další figurální motivy. Zobrazování lidských postav, které z židovského výtvarného umění pozdějších dob prakticky vymizelo, bylo v helénistickém období relativně rozšířené, jak dokládají i další nálezy mozaik ze synagog v dnešním Izraeli a ostatních oblastech Blízkého Východu.