Židovský
tiskový a informační servis

Demonstrace za zlepšení sociálních podmínek, které probíhaly v Tel Avivu i v jiných izraelských městech minulé léto, se opět dostaly do centra dění. V sobotu (30.6.) večer proběhly podobné protestní akce v Tel Avivu, v Jeruzalémě a v mnoha dalších izraelských městech. Účast na demonstraci byla o něco menší než vloni, sešlo se k ní mezi deseti až patnácti tisíc protestujících, téma však zůstalo stejné. Jeruzalémští demonstranti přechodně zablokovali koleje městské tramvaje, v Tel Avivu zastavili dopravu na hlavních dopravních tepnách. Minulý týden zasáhla během demonstrací v Tel Avivu policie způsobem, jež řada svědků kritizovala jako nepřiměřený. Několik umělců proto například na protest proti údajné policejní brutalitě zrušilo svou účast na každoroční „Bílé noci“ (Lajla lavan), která je jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí léta v Tel Avivu, a vyzvalo zúčastněné kluby a instituce k bojkotu akce.

Minulý týden rozhodl soud v Kolíně nad Rýnem, že obřízka způsobuje nedospělým chlapcům psychickou újmu a narušuje jejich integritu. Rodiče mohou být pak stíháni za ublížení na zdraví dítěte. Dieter Graumann, ředitel Centrální rady německého židovstva, se proti tomu ostře ohradil a požádal parlament, aby zaručil práva náboženských komunit. V neděli (1.7.) ujistil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle zástupce židovských i muslimských komunit, kteří se k protestu přidali, že náboženská práva budou zachována a náboženská tolerance nebude nijak narušena. „V Německu je zaručena svoboda v praktikování náboženství. To zahrnuje i náboženské tradice,“ uvedl Westerwelle. Volker Beck, zákonodárce opoziční Strany zelených, však podotkl, že musí být jasně stanoveno, že obřízka vykonaná na základě náboženských předpisů není trestným činem, pokud jsou zachovány všechny hygienické a lékařské zásady. K protestu německých židovských obcí se přidal i Evropský židovský kongres. Jeho prezident Moshe Kaplan prohlásil, že doufá, že v Německu pokvete židovský život bez jakýchkoli omezení. Požádal německou vládu, aby k celé věci zaujala jasné stanovisko a držela se německé ústavy, která zaručuje náboženské svobody.

Podle zprávy vídeňské policie z minulého pátku (29.6.) poničili dosud neznámí vandalové na čtyřicet tři náhrobků ve dvou židovských sekcích Hlavního vídeňského hřbitova. Jedná se o největší hřbitov v hlavním městě Rakouska, v obou jeho židovských částech se nachází kolem 120 000 hrobů. Náhrobky byly povaleny a rozbity, pachatelé je však neposprejovali žádnými hanlivými nápisy. Oskar Deutsch stojící v čele vídeňské židovské obce prohlásil, že důvěřuje místní policii a je si jistý, že pachatele nakonec dopadne. „Mírou takovéhoto vandalismu jsme hluboce zděšeni,“ napsal Deutsch na komunitní web poté, co hřbitov osobně navštívil. Několik dní před tímto vandalským činem oznámila vídeňská radnice, že dosáhla milníku při restauraci všech 349 náhrobků na nejstarším vídeňském židovském hřbitově v ulici Seegasse, který byl činný mezi lety 1540 a 1783. V květnu bylo plně zrestaurováno padesát náhrobků a navráceno na své původní místo. Nyní tento hřbitov slouží jako pamětní místo a městský park.

Jicchak Šamir, izraelský premiér v letech 1983–1984 a podruhé mezi roky 1986–1992, zemřel v sobotu (30.6.) ve věku devadesáti šesti let na Alzheimerovu chorobu, kterou trpěl již od roku 2004. Pohřben byl dnes na Herzlově hoře v Jeruzalémě. Prezident Šimon Peres jej ve svém smutečním projevu označil za „statečného bojovníka za Izrael“, „velkého patriota“ a člověka, jehož „obrovský přínos bude navždy vryt do izraelských dějin“. Jicchak Šamir, narozený v roce 1915 jako Icchak Jeziernicky v Ružanech v současném Bělorusku, emigroval do tehdejší Palestiny v roce 1935. Oba jeho rodiče, kteří v Evropě zůstali, zahynuli v koncentračních táborech. V Palestině se přidal k podzemnímu hnutí Irgun, po jeho rozpadu působil v organizaci Lechi a mezi lety 1955 a 1965 pracoval pro Mosadu. V polovině šedesátých let vstoupil do pravicové straně Cherut, již vedl Monachem Begin a ze které se později zformovala strana Likud. Za tuto stranu byl v roce 1973 poprvé zvolen do parlamentu a vstoupil do výboru pro zahraniční věci a obranu. O čtyři roky později, po svém znovuzvolení, se stal předsedou parlamentu. Když v roce 1980 rezignoval Moše Dajan na svou funkci ministra zahraničních věcí, Šamir zaujal jeho místo.

Úřad egyptského prezidenta republiky Mohameda Mursího oznámil, že podá žalobu na íránskou tiskovou agenturu Fars. Ta v minulém týdnu publikovala interview s vítězem egyptských voleb Mursím, ten však tvrdí, že žádný rozhovor agentuře neposkytl. Publikovaný rozhovor způsobil velký diplomatický rozruch, neboť v něm Mursí sliboval rozšíření vztahů mezi Egyptem a Íránem. „Toto interview bylo vykonstruované a úřad prezidenta republiky podnikne veškeré právní kroky vůči této tiskové agentuře,“ uvedl prezidentův tiskový mluvčí Jásir Alí. Írán přitom uvítal Mursího vítězství v prezidentském klání, které se v této muslimské zemi uskutečnilo jako vůbec první svobodné prezidentské volby v historii. Pád Husního Mubaraka zároveň otevřel otázku možného přehodnocení zahraniční politiky Egypta a obě strany, jak Káhira, tak Teherán, projevily vůli obnovit svazky, přetrhané v době íránské islámské revoluce v Íránu.

Čtyřicátý sedmý ročník MFF Karlovy Vary uvede letos v nesoutěžní sekci dva izraelské snímky: nízkorozpočtový debut Místost 514 (Cheder 514) mladého izraelského tvůrce Šarona Bar Ziva a snímek Kamkoli jdeš (Lean še-at nosaat) režisérky Rony Sasson Angelové. Oba tvůrci se festivalu současně osobně zúčastní. Jak informuje anotace na stránkách festivalu, první zmiňovaný snímek Místnost 514 se zabývá kontroverzním tématem souvisejícím s armádou, líčí totiž případ důstojníka obviněného z bezdůvodného násilí vůči palestinské rodině. Film inspirovaný skutečnými událostmi sází na civilní realismus a silné téma a byl již oceněn zvláštní cenou poroty na festivalu Tribeca. Snímek Kamkoli jdeš představuje oproti tomu zvláštní road movie o dvou ženách, stopařce a řidičce, z nichž první uniká před svatbou, druhá na jinou svatbu míří. Mezi oběma ženami, z nichž každá si nese své niterné tajemství, panuje zpočátku nedůvěra, kterou však překoná pochopení pro tíživou situaci. Film Místnost 514 má promítání plánované na 1.7. ve 22:00 v Kongresovém sále a na 4.7. ve 22:00 v sále Espace Dorleans. Snímek Kamkoli jdeš bude na festivalu uveden rovněž dvakrát, poprvé 4.7. od 21:30 v kině Čas, podruhé 5.7. v 19:00 v Espace Dorleans.