Židovský
tiskový a informační servis

Zhruba tři sta lidí včera (28.6.) demonstrovalo v hlavním městě Jihoafrické republiky Pretorii proti rozhodnutí vlády prodávat výrobky vzniklé v izraelských sídlištích na Západním břehu Jordánu se zvláštním označením původu „vyrobeno na palestinských územích“. Účastníci protestního pochodu směřovali k budově ministerstva průmyslu a obchodu, kde odevzdali petici, v níž tuto praxi odsuzují. Akci zorganizovaly jihoafrické opoziční politické strany – Křesťanskodemokratická strana Jižní Afriky a Inkatha-Strana svobody, zastupující národ Zulu. Předseda křesťanských demokratů Kenneth Meshoe uvedl, že „jihoafrická vláda se nesmí zaplétat do politické agendy protiizraelských organizací a lobbyistů“.

V izraelské Haifě proběhla v těchto dnech poprvé soutěž krásy mezi přeživšími koncentračních táborů, iniciovaná organizací Šimona Šabaga. Smyslem akce byla podle pořadatelů „oslava života“ a zúčastnilo se jí čtrnáct žen ve věku 74 až 97 let, jež byly vybrány z několika stovek přihlášených na základě jejich osobních příběhů z války a později jejich zapojení do místních komunit po celém Izraeli. Kritérium vzhledu přitom nebylo nijak rozhodující, o vítězství podle Šimona Šabaga rozhodovalo jen asi z 10 procent. Z přehlídky vyšla nakonec vítězně ve čtvrtek (28.6.) devětasedmdesátiletá Chava Hershkovitzová. Našli se však i kritikové této akce. Předsedkyně zastřešující izraelské organizace pro přeživší Colette Avitalová označila přehlídku za „morbidní“ a poznamenala: „Jsem samozřejmě pro obohacení života, ale jednorázová soutěž krásy, která nastrojí přeživší do krásných šatů, není něčím, co by učinilo jejich životy smysluplnějšími.“ Naopak vítězka Chana Hershkovitzová řekla vzápětí po svém zvolení médiím: „V mém věku už není snadné zúčastnit se soutěží krásy. My všechny to ale děláme proto, abychom ukázaly, že jsme naživu.“ V Izraeli žije v současné době asi 200 tisíc přeživších.

Německý spisovatel a nositel Nobelovy ceny Günter Grass je v těchto dnech na návštěvě svého rodného Gdaňsku, kde u příležitosti svých 85. narozenin zahájí výstavu vlastních akvarelů a přítomen bude také na dalších akcích, jimiž si město slavného rodáka připomíná: například na premiéře divadelní adaptace své knihy Jako rak či na mezinárodní konferenci věnované jeho literárnímu dílu. Ve gdaňské synagoze však nebude vítaným hostem. „Přejeme Günteru Grassovi úspěšný a příjemný pobyt v Gdaňsku. Je tu mnoho úžasných míst, město má více než tisíciletou historii, nudit se tu rozhodně nebude. Naši synagogu už jednou před pěti lety navštívil a myslím, že to by mohlo stačit,“ citoval deník Gazeta Wyborcza slova Michala Sameta, předsedy židovské obce v Gdaňsku. Slavný spisovatel na sebe upozornil před několika měsíci, kdy publikoval ostře protiizraelskou báseň upozorňující na hrozbu „vyhlazení íránského lidu“ v případě preventivního izraelského útoku na středovýchodní zemi, jež podle všeho vyvíjí jaderný arzenál a opakovaně vyhrožuje židovskému státu napadením. Báseň rovněž naznačuje, že Grass dosud mlčel z obav prolomit tabu, neboť kritika na adresu Izraele by mu prý bezpochyby vysloužila nálepku „antisemity“.

Spor skupiny francouzských organizací na obranu lidských práv a internetového vyhledávače Google, o němž jsme informovali minulý měsíc, nevyústí v soudní líčení. Předmětem protestů byla konkrétní podoba automatické podpory vyhledávání, kterou Google nabízí u nejpopulárnějších zadávaných hesel ve své francouzské verzi www.google.fr. U řady jmen francouzských veřejně známých osobností tak vyhledávač navrhoval doplnění slova „Žid“. Protestující organizace, mezi nimi „Hnutí proti rasismu“, tuto praxi pokládají za nelegální a odporující francouzskému ústavnímu principu, jenž zapovídá charakterizovat občany na základě jejich etnické či náboženské příslušnosti. Představitelé Googlu se bránili tvrzením, že navrhovaná slova jsou založena na statistické četnosti skutečně zadaných výrazů při vyhledávání. Z tohoto faktu vyplývá, že francouzští uživatelé vyhledávače se ve velké míře zajímají o případný židovský původ představitelů veřejného života.

Čtyřicet šest lidských životů má podle soudu na svědomí Ibrahim Hamed, bývalý velitel ozbrojeného křídla Hamásu, brigád Izz ad-Din al-Kasám. Výrok izraelského vojenského soudní padl ve středu (27.6.), žalobci pro něj nyní požadují šestapadesátinásobný doživotní trest odnětí svobody. Hamed byl klíčovým organizátorem řady smrtících teroristických útoků, mimo jiné tří sebevražedných atentátů v Jeruzalémě – na Sionském náměstí v roce 2001, kde zemřelo 10 lidí; v kavárně Moment, kde si útok vyžádal 11 životů; a v kavárně Hillel, kde zemřelo sedm lidí a dalších 57 bylo zraněno. Kromě zmiňovaných 46 vražd byl Hamed odsouzen za čtyři pokusy o vraždu a za další čtyři případy, kdy figuroval pouze jako spolupachatel. Ibrahim Hamed byl zatčen na Západním břeh v roce 2006, jeho dům byl zbourán v roce 2003 a jeho rodina byla deportována do Jordánska.

Czanád Szegedi, poslanec Evropského parlamentu a jeden z vůdců nacionalistické a xenofobní maďarské strany Jobbik, přiznal tento týden v rozhovoru pro pravicové noviny Barikad, že nedávno odhalil židovský původ svých rodičů. Strana Jobbik je přitom známa svými homofobními, protiromskými a antisemitskými postoji, nedávno například vyšlo najevo, že jeden z jejích členů si nechal vypracovat genetické testy potvrzující jeho „rasovou čistotu“. Szegedi v rozhovoru dále uvedl, že ho zjištění překvapilo a že mu nějaký čas potrvá, než informaci „stráví“. „Myslím, že podstatné není, kdo je rasově čistým Maďarem, nýbrž nakolik se jako Maďar chová,“ citovala jeho slova z rozhovoru agentura JTA. Interview sklidilo řadu ohlasů v Maďarsku i ve světě, většinou posměšných. Například Richard Prasquier, předseda francouzské zastřešující židovské organizace CRIF, vyjádřil Szegedimu ironickou účast: „V souvislosti s tímhle strašlivým objevem nemůžeme panu Szegedimu nabídnout nic jiného než soucit. Za jiných okolností by správným řešením bylo harakiri; pokud si však Szegedi tuto možnost nezvolil, nezbývá mu než pustit se do hlubokomyslného filozofování, jež překračuje jeho intelektuální schopnosti.“

Ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických Hillary Clintonová vyzvala včera (28.6.) během své návštěvy v Rize lotyšskou vládu k navrácení majetku židovských obyvatel země, zavražděných v době nacistické persekuce za druhé světové války. Za holocaustu přišla o život drtivá většina Židů z pobaltských zemí. Jejich majetku se záhy pro svém příchodu zmocnili okupanti. Na rozdíl od jiných osvobozených států však v Pobaltí po pádu Hitlerova Německa nedošlo k restituci, neboť Lotyško i jeho sousedé Litva a Estonsko se ještě během války staly součástí Sovětského svazu. Nová vláda veškerý německý majetek bez ohledu na jeho původ zestátnila a pobaltští Židé, přeživší holocaust ani jejich příbuzní se tak nedočkali žádného finančního odškodnění. Ani po obnově lotyšské samostatnosti neuskutečnila nová demokratická žádné kroky, vedoucí k nápravě této situace. Právě na tuto skutečnost upozornila Hillary Clintonová ve svém rozhovoru s novináři během tiskové konference: „Spojené státy plně podporují restituce či kompenzace pro ty, jež nacistický či komunistický režim ooupil. Věříme, že rychlé a spravedlivé vyřešení tohoto problému je v zájmu všech,“ řekla ministryně. Podle jejího názoru je odškodnění nevyřešeným historickým problémem. Dodala také, že o této otázce jednala během rozhovorů s nejvyššími představiteli Lotyšska. Problém restitucí je živý i v lotyšské domácí politice. Největší vládní strana, středopravicová Jednota, v jejímž čele stojí premiér Valdis Dombrovskis, je ochotna zahájit jednání. Na protest proti tomu však minulý týden odstoupil ministr spravedlnosti Gaidis Bērziņš z nacionalistické Národní aliance.