V Berlíně v neděli (24.6.) zemřel necelý týden před svými 89. narozeninami někdejší odbojář Gad Beck. Přestože mu v době vypuknutí druhé světové války nebylo ani dvacet let, aktivně se zapojil to snahy o záchranu německých Židů, určených k deportaci do vyhlazovacích táborů. Sám Beck byl přitom také potenciální obětí nacistické zvůle, a to hned ze dvou důvodů – jako Žid a jako homosexuál. Protože se jeho matka narodila jako křesťanka a k židovství konvertovala až před sňatkem, byl Beck podle rasistických Norimberských zákonů pokládán za míšence prvního stupně a na rozdíl od svého otce nebyl on ani jeho sourozenci internováni ve sběrném táboře. Po zahájení deportací se Beck pokusil zachránit svého milence Manfreda Lewina, za nímž přišel v přestrojení za člena Hitlerjugend na místo transportu a vyžádal si jej od deportačních důstojníků jako pracovní sílu. Lewin však možnost záchrany odmítl s tím, že chce zůstat se svou rodinou.
celý článek
Počet členů židovské komunity v Austrálii se za posledních pět let zvýšil o 10 % a dosáhl počtu 97,335. Tento výsledek znamená, že australská židovská komunita je devátá největší na světě. Vyplývá to z výsledků loňského sčítání lidu, zveřejněných minulý pátek (22.6.) Australským statistickým úřadem. Téměř stotisícová židovská obec tak činí zhruba půl procenta z celkem 22,5 miliónů obyvatel nejmenšího kontinentu. Někteří odborníci na problematiku australského židovstva se přitom domnívají, že skutečný počet je ještě o zhruba 20 000 vyšší. Vyplývá to z neoficiálních záznamů jednotlivých obcí i z několika dalších faktorů: ve sčítacích formulářích rubrika „náboženství“ nepatřila mezi povinné a v nabídce jednotlivých vyznání nebyl „judaismus“ uveden jako samostatná položka. Respondenti, kteří se označili za Židy, proto uvedli svou víru jako „ostatní“ a informaci o své náboženské příslušnosti vypsali sami. Je více než pravděpodobné, že zdaleka ne všichni Australané, kteří se pokládají za Židy, svou identitu vnímají nábožensky. V zemi navíc dosud žije velké množství přeživších holocaustu a emigrantů, kteří zde našli útočiště před nacistickou persekucí. Mnozí z těchto lidí dávají tradičně přednost tomu oficiálně se ke svému židovství nehlásit, přestože jsou často v rámci komunity velmi aktivní. Nová statistická data dokazují, že australská židovská komunita není vystavena demografické hrozbě, jako je tomu v mnoha jiných vyspělých zemích. Zhruba 60 % Australanů se ve sčítání lidu přihlásilo k různým křesťanským denominacím, asi 20% obyvatel je bez vyznání a zbylou pětinu tvoří muslimové, buddhisté, hinduisté a ostatní.
celý článek
Mluvčí nově zvoleného egyptského prezidenta Mohameda Mursího kategoricky odmítl tvrzení, že se nová vláda země hodlá zasadit o zintenzivnění egyptsko-íránských vztahů. Zprávy o údajném rozhovoru pro íránskou polostátní tiskovou agenturu Fars, v němž se měl Mursí v tomto smyslu vyjádřit, přinesla některá média bezprostředně poté, co egyptské úřady potvrdili Mursího zvolení do čela země. Podle oznámení Mursího kanceláře však k žádnému rozhovoru nedošlo a všechny zprávy, jež Fars zveřejnil, jsou prý „zcela nepodložené výmysly“. V rozhovoru měl nový prezident údajně vyjádřit živý zájem o navázání těsné spolupráce mezi vládami Íránu a Egypta. Diplomatické vztahy obou zemí byly přerušeny po íránské islámské revoluci. Měl se také zmínit o svých plánech „přehodnotit“ izraelsko-egyptskou mírovou smlouvu z roku 1979. Zprávy o rozhovoru Mohameda Mursího pro agenturu Fars, jež je často označována za neoficiálního mluvčího teheránského režimu, vyvolaly spekulace o možné radikální změně kurzu v egyptské zahraniční politice. Obavy z tohoto vývoje má především Izrael, pro nějž je udržení míru s Egyptem bezpečnostním zájmem prvořadého významu. Rychlé dementi lze proto vnímat i jako potvrzení toho, že Mursí hodlá v zahraniční politice zachovat kontinuitu.
celý článek